Devadesátá léta však pomalu mizí do zapomnění a s nimi i éra "kupónových knížek". Ikona této privatizace, kdysi tak vychvalovaná ODS, se zřejmě právě za pomoci svého rozsáhlého majetku dokázala vyhnout i hněvu okradených zájemců z USA o ropu v postsovětském Ázerbájdžánu. Moc peněz je veliká -- je otázkou, kolik výkupné Koženého stálo.

Rozpočtová rovnice je prostá: Příjmy + 100 mld. Kč = Výdaje

Ale éra privatizace a velkého přelévání majetku skončila a do rozpočtu již teče pouze tolik, kolik se podaří vybrat na daních. A samozřejmě též dnes již "nezbytných" 100 mld. korun ročně, o které nás vláda za pomoci ochotné ČNB zřejmě i letos zase navíc zadluží. Proč říkám ochotné ČNB? Protože o státní dluhopisy je na trhu cenných papírů velký zájem. Vždy je dobré mít část aktiv dobře zajištěných -- a kam jinam je dobré je uložit, než do státních dluhopisů s nevelkým, ale zato jistým výnosem.

Je výborné, když je uspokojená poptávka po bezpečném způsobu uložení peněz

Jen ať se stát více a více zadlužuje -- vždyť v době turbulencí na akciových trzích jsou jeho dluhopisy tak vítané, tak žádoucí. Pochopme konečně, že stát neslouží občanům, ale je to velmi sofistikovaný nástroj, který slouží konkrétním zájemcům k uspokojování jejich potřeb. Co na tom, že "nás" brzy jen úroky z vládních dluhů, jež nepálí ani nezodpovědné politiky, ani hlídací psy demokracie -- novináře, ba ani šéfa "naší" veřejnoprávní České televize Janečka, přijdou každoročně na 40 mld. korun. Vždyť těchto 40 mld. korun je přece na druhé straně ekonomického vzorce velmi vítaným příjmem -- kohosi výnosem. Tak proč se snažit o reformu financí, když dosavadní trend vyhovuje.

I letos nás vláda - tentokrát pravicová - zadluží dalšími 97 mld. korun

Myslím, že každému, kdo se alespoň trochu zabývá veřejnými rozpočty, musí být po schválení reformy zřejmé, že i letos před Vánoci -- ideální pohoda na schvalování hlavního zákona v zemi, že? - naplánuje vláda pro rok 2008 přebohatou pastvu, sladké plástve medu pro hráče na akciovém trhu -- další emise státních dluhopisů.

Můj soukromý odhad je naplánovaní emisí cenných papíru pro zájemce o jistotu tentokrát ve výši 97 mld. korun. Před veřejností to vypadá lépe, než třeba 120 mld. Samozřejmě napřed se bude mluvit až o 170 mld. korunách -- to bude první nástřel. Pak se to "srazí" na "pouhých" 110-130 mld. korun, abychom se nakonec v té krásně zjitřené pohodě týden před největšími svátky (bude letos sníh?) dozvěděli, že "po náročném jednání i poslanec Tlustý přistoupil na kompromis a bude schválen rozpočet se schodkem pouze 97 mld. korun."

Ta jistota -- tj. možnost výhodného nákupu státních dluhopisů s mírným ale jistým výnosem - je velmi důležitá. Nikdo totiž přesně neví, kdy další turbulence emocí shodí ceny akcií, kdy již velmi přefouknutá bublina (definitivně?) splaskne a světové trhy se ustálí na minus 10 % nebo minus 30 %.

POZOR na zadlužovaní, POZOR na zlorétoriku!

Naše země je pouze málo zadlužená! Vyspělé ekonomiky jsou zadlužené mnohem více! - tak na nás volají hlasy jistých "ekonomů", těch nestoudných lobbistů, kteří se nečervenají, když za svatou pravdu či alespoň klíčové teze makroekonomie lživě vydávají své čistě privátní zájmy.

Snažit se vytvořit zdání, že je ekonomicky velmi výhodné si půjčovat, je opravdu velmi důležité - přece jen stále (i když pouze papírově -- jak si můžeme ověřit na kauze radar) žijeme v demokracii a lid, ta bezejmenná masa, která o věci veřejné nikdy nejevila odpovědný zájem, musí kdesi v koutku pociťovat respekt před znalci a ekonomy...

Lidu nesmí být podezřelé, že kromě zbrojařské lobby si zestátní kasy vydržujeme DNES JIŽ DESÍTKAMI miliard -- pijavice...

Co na tom, že neplatíme 1 % HDP na pomoc chudému třetímu světu - umírajícím dětem, k čemuž jsme se zavázali (pardon, ale opravdu umírá na 35 000 dětí denně hladem: ZDE. Přece je lépe, když platíme již na 4 % ročně (pozor, nikoliv z HDP, ale ze státního rozpočtu) svým věřitelům jako úroky za to, že nám tak ochotně a rádi půjčují... A proto -- hurá, hurá, vesele se dál zadlužujme!

Vláda se snaží tvářit, že šetří: zruší pastelkovné a pohřebné, bude nižší porodné -- ušetří celkem 1 mld. korun - slovy JEDNU miliardu

Jak málo se lidé vyznají v číslech. A jak snadno se vysmívá novinářům, kteří se snad dodnes bojí matematiky.

• Zrušíme pastelkovné! Hurá! Dětí se rodí stále ještě tak příliš -- celých 100 000 ZDE. Když dáme každému prvňáčkovi v září na pastelky 1000 korun, zchudne státní kasa o tak velký balík: o 100 milionů korun. (Samozřejmě tyto peníze by se v ekonomice neztratily, část z nich se vždy ihned přemění v daně a pojištění, které se obratem velmi rychle navrátí do státní kasy.).
• A dále zrušíme pohřebné! ZDE -- Zde ušetříme ještě více - 0,43 mld. korun ročně! ZDE - Copak znáte větší hyenismus? To opravdu už stát nehodlá pomoci lidem ani v chvílích nejtěžších?
• A ještě snižme porodné o 4760 korun -- a hle, další ekonomický zázrak, další 0,5 mld. korun máme na světě. A že nám tyto peníze budou v ekonomice chybět? Že si zřejmě mladé maminky koupí lacinější kočárek či horší plínky? Že tedy část podnikatelů nezrealizuje své zisky a budou mít problém? (Jak správně tušíme, ani maminky ani kojenci peníze nejí...) Ech, co na tom, kašlat na multiplikativní ekonomické efekty...

Veřejná kontrola doslova každé miliardy je snadná -- chybí však politická vůle

Přestože ekonomové se snaží budit zdání, že vše je krásné a veselé, že ekonomika roste vysokým tempem "a příští rok bude ještě líp", napětí ve společnosti pomalu roste. Bodejť, když je od ledna teplo a bude se příští rok zvyšovat daň ze stavění z 5 % na 19 % a tedy stavební sezóna a cihelny nestačí vyrábět ba ani aut na převoz cihel v tržní ekonomice najednou nemáme dosti...

Znalí lidé přemýšlejí, jaké VARIANTY vývoje nastanou, jakým způsobem skončí příběh ČR a jejího státního dluhu. Nu, je to jednoduché. Pokud nebude válka či revoluce, pokud nezmizí peníze či pokud naše věřitele nepopadne amok a pokud neřeknou, že státní dluhopisy spálili, budeme si muset na splácení nejen úroků, ale též celého mnohasetmiliardového dluhu vydělat prací. Pokud tedy jako celá ČR nezačneme hrát nějaké "letadlo" jako kdysi v Albánii.

Posvátné výdajové řešeto -- 10% až 30 % rozpočtu je marnotratné plýtvání

Možná někdo počítá v budoucnu s nějakou hyperinflací, která třeba 99 % dluhů rázem umaže... To by bylo jisté řešení. V opačném případě -- pokud nepatříte mezi horních "deset tisíc" čekejte jen více a více práce a vyšší a vyšší daně. Na posvátné výdajové řešeto se totiž sáhnout nesmí. Vždyť rozpočtové plýtvání ve výši 10-30 % také někomu prospívá, někomu slouží!

Hlavně se na to nesmí zeptat Václav Moravec ve svých Otázkách

Hlavně se nesmí vláda snažit zavést elektronickou kontrolu veřejných výdajů -- vždyť to je tolik práce dát těch pár tisíc čísel na internet... A vůbec, takové novoty, prý všechny výdaje přímo a hned viditelné každému občanovi, který má doma internet... Takový nesmysl! A také o této možnosti musejí mlčet novináři -- zejména Václav Moravec, naše největší novinářská elita, se nesmí zeptat ve svých Otázkách žádného odpovědného politika, proč už dávno není každý milion z veřejného rozpočtu pod veřejnou kontrolou. Prostě se tato jednoduchá a snadná možnost musí tajit, tajit a definitivně utajit. Což se daří na jedničku. Vždyť, jak jsem psal před rokem, Veřejná kontrola doslova každé miliardy je snadná -- chybí však politická vůle -- ZDE