Robert McNamara

Odkaz nepotrestaného válečného zločince Roberta McNamary

10. 7. 2009 / Daniel Veselý

Nedávno zemřelý Robert McNamara (93) má coby ministr obrany ve vládách prezidentů JFK a Lyndona B. Johnsona na rukou krev Kubánců, Vietnamců, Laosanů, obyvatel Dominikánské republiky, Venezuely, Indonésie atd. Jedná se řádově o miliony lidí. Tento člověk měl dožít svůj dlouhý život ve vězení místo toho, aby dožil v luxusu a před vděčným publikem. Skutečnost, že je k McNamarovi přimknut titul "architekt vietnamské války" a po jeho skonu se o něm píše jako o brilantním a inteligentním muži, mluví se o jeho poselství, dědictví atp., vypovídá o morálním stavu a hodnotách naší společnosti více, než by se na první pohled mohlo zdát.

Komentátor Lidových novin Martin Weiss v článku Víra v experty typu McNamary žije dál o zemřelém napsal: "McNamara byl typickým příkladem technokrata, exemplářem elitních, vysoce vzdělaných expertů, které si s sebou přivedl do úřadu prezident Kennedy. Tyto "zázračné děti" se jaly vnášet do neefektivního vládnutí nový řád uplatněním moderních manažerských metod a systémové analýzy. Jejich tabulky, matice a statistické výpočty ukazovaly cestu k vítězství ve Vietnamu. McNamara nese mimo jiné velký díl zodpovědnosti za -- jeho slovy -- smrt 3,4 milionu Vietnamců. Jsem na vážkách, myslel-li autor svá slova včetně titulu článku vážně, nebo jen cynicky licitoval. Každopádně bych rád věděl, kde je rozdíl mezi tklivými nekrology za kremelské starce v Rudém právu v 1. polovině 80.let a tímto? Snad v tom, že měli kremelští báťuškové včetně Brežněva přece jen ruce méně ušpiněné od krve.

Zdroj:ZDE

McNamarovu hvězdnou dráhu zahájila klíčové role při bombardování 67 japonských měst na sklonku 2. světové války. Režisérovi dokumentární filmu The Fog of War Errol Morrisovi McNamara sdělil: "Během jediné noci -- 10. března 1945 -- jsme upálili 100.000 japonských civilistů v Tokiu --mužů, žen a dětí." V tomto dokumentu také prohlásil: "Generál LeMay řekl, že kdybychom prohráli válku, všichni bychom byli odsouzeni jako váleční zločinci. Myslím si, že měl pravdu."

Zdroje:ZDE

Historička Marilyn Young, jejíž specializací je vietnamská válka, tvrdí, že McNamara společně s poradcem prezidenta Lyndona Johnsona Bundym vyhrotili v polovině 60.let vojenské operace v Indočíně. Podle nich existovaly tehdy dvě možnosti, jak pokračovat ve vojenském dobrodružství -- vyjednávání nebo eskalace konfliktu, jak uvádí Young. McNamara společně s Bundym silně horovali za druhou možnost a prezident jejich přání vyslyšel, pokračuje Young. Novinář Jonathan Schell, který v roce 1967 dělal reportáž z vietnamského pekla vzpomíná: "...destrukce a ničení v těchto provinciích doopravdy dosahovalo proporcí 2. světové války. 70% vesnic bylo zničeno -- poté, co byli  obyvatelé dopředu informováni, že budou bombardováni a jejich obydlí zničena -- skutečné válečné zločiny. Bylo mi 23 let a nikdy předtím jsem neslyšel o válečném zločinu , ale když se ohlédnu zpět, vidím to tak.(...)...Když se podívám do historických pramenů -- hromady mrtvol zločinů státníků navršené do nebe, a když se podívám na tento rejstřík, je velice složité nalézt někoho -- nemůžu si vzpomenout na někoho jiného, kdo by dosáhl úrovně McNamary, jenž dokonce i bojoval... "

Zdroj:ZDE

Robert McNamara stál také u zrodu jednoho neotřesitelného mýtu, který přetrvává dodnes. Byla to jeho zásluha, když neochvějně tvrdil, že JFK stál proti vojenské angažovanosti v jihovýchodní Asii. JFK dodnes v širším pojetí představuje jakousi levicovou a liberální ikonu, jež byla jeho násilnou a předčasnou smrtí umocněna gloriolou mučedníka. Opak je pochopitelně pravdou, jak mezi jinými dokázal Noam Chomsky ve své brilantní publikaci Rethinking Camelot. JFK ve své funkci začal v nemalé míře zbrojit a již v roce 1962 přešel od podporování jihovietnamské diktatury k přímé agresi tamtéž masivním bombardováním a chemickou válkou.

Zdroj:ZDE

V letech 1968 až 1981 zastával McNamara funkci ředitele Světové banky. Redukci chudoby, již má tato instituce v erbu, pod McNamarovým vedením však představovala ekonomické vydírání a drancování zemí 3. světa formou tzv. strukturálních programů, destrukci slabých lokálních ekonomik, půjčky, výstavby megalomanských staveb a děl v ekologicky křehkých lokalitách, exodus domorodců před gargantuovskými projekty, což odsoudilo miliony nešťastníků k předčasné smrti a naprosté mizérii -- a to třeba v Amazonii, Kamerunu, Malajsii nebo Thajsku. McNamarova banka se při poskytování dotací přirozeně neohlížela na to, komu půjčuje. Diktátoři jako Suharto, Pinochet, Ceausescu nebo Nyerere; nehrálo to vážnou roli.

Zdroje:ZDE

Přestože se Robert McNamara ohledně svého působení ve vietnamském konfliktu podrobil sebekritice nebo později vystoupil proti jaderné proliferaci, jeho odkaz je skrz na skrz prosáklý krví, což nemůže smazat ani sebemrskání, byť by bylo jakkoliv důkladné a upřímné.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 10.7. 2009