Chyby v Liesmannově argumentaci

31. 10. 2010 / Jan Čulík

Hospodářské noviny zveřejnily rozhovor s Konradem Liesmannem, rakouským kritikem "boloňského procesu" (homogenizace univerzit v rámci EU) a ekonomizace univerzit. Liesmann má samozřejmě pravdu, když poukazuje na to, že podřízení univerzit peněžním ohledům vysoké školy zničí. Argumentuje:

Ve vysokoškolském vzdělávání potřebujeme víc svobody. Úlevu od tlaku ekonomické sféry. Potřebujeme, aby se evropské vlády jasně přihlásily k myšlence, že vzdělání je víc než ekonomie a technika. Že stejně důležité je vzdělávání v oblasti politiky, estetiky, historie, morálky. Je třeba, aby se uznalo, že různé typy studia potřebují být různě dlouhé a nemusí být všechny stejně uspořádané.

Ta argumentace je rozumná, jenže s podivem je, že pan Liesmann vykládá také věci, kterým nerozumí. V článku jsou věcné chyby. V Anglii je bakalářské studium tříleté, nikoliv čtyřleté. A k boloňskému procesu tam univerzity vůbec nepřistoupily, bakalářské studium=celé pregraduální studium, magisterské studium se považuje za postgraduální a platí se za ně ještě horentnější školné než jaké se v Anglii dnes platí za studium bakalářské. - To, co Liesmann říká o "anglosaských" univerzitách, se týká výlučně Spojených států. V Británii nejsou skoro vůbec žádné soukromé univerzity a skoro žádní mecenáši, kteří by univerzity byli schopni podporovat ze soukromých fondů.

Školství
Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 29.10. 2010