Wikileaks: Tádžikistán - země chudoby a korupce

13. 12. 2010

Tádžikistán prohrává ve válce proti vlně narkotik ze sousedního Afghánistánu. Celá země od prezidenta dolů je prorostlá korupcí.

Americké diplomatické depeše, prozrazené serverem Wikileaks, kreslí deprimující obraz této nejchudší země ve střední Asii. Zaznamenávají, že trpí "zemětřeseními, povodněmi, kobylkami a extremním počasím" a sousedí s "obstruktivním Uzbekistánem", "nestabilním Afghánistátem" a "divokými horami Pamír" na hranicích se západní Čínou.

Avšak nejhorším problémem Tádžikistánu je podle amerických diplomatů jeho zkorumpovaný prezident Emomali Rahmon.

Tajná depeše datovaná 16. února 2010 a odeslaná z amerického velvyslanectví v Dušanbe popisuje, jak Rahmon řídí tuto bývalou sovětskou republiku čistě pro své osobní zisky. "Od preziednta až po policistu na ulici je státní správa charakterizována korupcí a mafiánstvím."

"Rahmon a jeho rodina ovládají hlavní podniky v zemi, včetně největší banky, a tvrdě hájí své ekonomické zájmy, ať to zemi stojí, co to stojí. Tádžikistán vyváží jen hliník a elektřinu. Ale většina příjmů z oficiálně "státem vlastněné" "Tadžické hliníkové společnosti" plyne do tajné firmy v zahraničí, kterou ovládá prezident. Do státního rozpočtu se z těchto peněz nedostane nic.

Tádžikistán nabývá pro Spojené státy na významu, protože tudy vede vojenská zásobovací trasa do sousedního Afghánistánu. Avšak pokusy zastavit dovoz narkotik z Afghánistánu se nepodařilo. Hlavním problémem je korupce. "Pohraniční stráže jsou špatně vycvičené, špatně placené, nemají dostatečnou výstroj a výzbroj a často mají hlad."

V ironické depeši popisuje americký velvyslanec v Tadžikistánu Richard E Hoagland své setkání s prezidentem Rahmonem, které se uskutečnilo nedlouho poté, co Rahmon ze země vyhnal Rusy. Rahmon vysvětlil, že se prý pohraničníci proti němu pokusili zorganizovat puč.

Prezident Rahmon svůj projev přestal číst, odhodil své papíry a začal si stěžovat, že v Tádžikistánu "dělají problémy ruské tajné služby". Vyjádřil svou vděčnost Spojeným státům a zdůraznil, že je důležité, aby mezinárodní společenství zmírňovalo to, co charakterizoval jako "nejhorší instinkty Ruska". Z depeší také vyplývá, že Tadžikistán souhlasil s výstavbou americké vojenské základny na tadžickém území, navzdory Kremlu, který považuje bývalou sovětskou střední Assi za své "blízké zahraničí".

Spojené státy nemají iluze, že se Kreml brání proti pronikání Spojených států na jeho humna.

Pokusy Američanů přátelit se v Taždikistánu s Rusy jsou často tvrdě odmítány. V listopadu 2006 uspořádal americký velvyslanec recepci. Ruský velvyslanec a jeho zástupce nepřišli, vojenský atašé plukovník Ivanov odešel za deset minut. Jediný ruský plukovník, který zůstal, Alexej Zavizjan, byl po celý večer "víceméně nezdvořily" a jeho chování se po Ivanovově odchodu rychle zhoršilo. "Zavizjan dělal po celý večer sexistické poznámky a recepce rychle skončila, když Zavizjan začal rasisticky nadávat na Afroameričany."

Podrobnosti v angličtině ZDE

Wikileaks
Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 13.12. 2010