Schyluje se ke "kulturní" revoluci?

22. 1. 2013 / Jan Sláma

čas čtení 5 minut

V Číně ji na popud shora prováděla mládež. Kdo stojí v pozadí té naší odrůdy je otázka. V zásadě je to ale vcelku jasné. Od dob převratu a zejména od doby soustavného rozkrádání všeho co se v našem státě rozkrást dalo a dá je veřejnost pečlivě a systematicky vedena všemi možnými cestami k nenávisti ke všemu z období mezi rokem 1948 a 1989. Toto období je nazýváno dobou zločinnosti, vše co se v této době událo byl zločin za zločinem, vše co se postavilo,vyrobilo, napsalo, zfilmovalo bylo hanebné a špatné. Prostě éra zla.

Je až dojemné jak se autoři a protagonisté různých pořadů nezapomínají zmínit jak v té době temna trpěli. Jedná se většinou o pracovníky v kulturní oblasti, o ty kteří nemohou zapomenout svým konformnějším kolegům, že i v této době měli své role, byly jim vydávány knihy,měli svá angažmá v rozhlase a v T.V.. Však to také byli oni, kteří na přelomu změny režimů o sobě nejčastěji dávali vědět. Ti dříve přizpůsobivější se k nim pak s jistou váhavostí přidali.

Lidé pracující, to je ti, kteří vytvářeli skutečné hodnoty a starali se o obživu národa si v oné době problémů těch ukřivděných příliš nevšímali. Měli své denní starosti v zaměstnání a socialistický režim jim nijak nevadil. Tak jako dnes i tenkrát jim sdělovací prostředky ukazovaly tu správnou cestu, konformní kultura zdůrazňovala klady zřízení, které jim dává jistotu práce, péče v nemoci , rekreace, možnosti levného bydlení v porovnání s hrůzami kořistného kapitalizmu.

Lidé byli a jsou neustálým předmětem vymývání mozků. Jen málo lidí je schopno si vytvářet vlastní názor na základě četby, hledání historických souvislostí a příčin. Stěhování nebo vznešeněji transformace národního bohatství do soukromých kapes tuzemských i zahraničních za současně, zejména v poslední době, hlásaného boje proti zlodějům a korupčníkům, vyvrcholilo téměř neuvěřitelným aktem milosti prezidenta republiky, který po celé dlouhé popřevratové období hlásal nutnost převést vše do soukromých rukou, ať to stojí co to stojí.

Je tu jistý rozpor ve vidění. Na jedné straně žádost rychlého rozkradení, pardon transformace, na druhé žádost toho samého, ale cestou průhlednější to je jaksi bez úplatků a jiných čachrů. V celé té době se lidé "transformací" zabývající více či méně úspěšně vyhýbali, za vydatné pomoci znalců práva, odpovědnosti za tuto činnost. Aby éra transformace byla ukončena beze ztrát pro lidi zainteresované, byl vyhlášen generální pardon.

Čili na jedné straně hracího stolu ti "chytří" a protřelí, plnící zadání zde vznikajícího systému jako odnoži zkušeného tatínka, světového kapitalizmu, na druhé straně okrádaný národ. Národ plný strachu, začínající i hladovět, s osekanými dříve bohatými sociálními právy a výhodami. Ale přece jen národ začínající remcat a žbrblat.

A přichází doba, kdy se nenávistná a dlouholetá kampaň proti všemu z minulého období začíná zhodnocovat. Děti ve škole si začínají nadávat "ty komunisto". Je počata kampaň proti ve volbách zvoleným kandidátům do krajských zastupitelstev. Ze zkušenosti z doby popřevratové si myslím, že ji původně nastartoval kdosi z kariéristických důvodů.

Ale vida jak se nám rozjela, možná i vymkla z původní ruky. Žáčci z jedné školy se jí ujali a v jiné škole se ji též kdosi chopil. Zda to byli opravdu sami žáci nebo je jen kdosi zneužívá, je jedno.

Ty děti vědí o té "době plné zločinů" jen ze sdělovacích prostředků, ale nyní celá akce výborně poslouží jako zástěrka pro zastírání mnohem horších zločinů. Zločinů na celém národě.

A tak protesty proti výsledku voleb postupují od města k městu, od školy ke škole, občas ještě podpořeny hladověním. Učitelé škol a ředitelé, často též bývalí komunisté, nechávají všemu volný průchod, aby nebyli spojeni s něčím nežádoucím. Hezké bude, až akce dojde na vysoké školy. Tam sedí, často v důchodovém věku celá řada bývalých komunistů.

Kulturní revoluce vyvolaná a živená samozřejmě těmi jimž prospívá by se ale mohla zvrhnout. Mohla by současnou demokracii poněkud napřímit. Mohlo by se stát to, o co patrně stranické aparáty příliš nestojí, to je vystřídat volbu kandidátů navrhovaných stranami volbou kandidátů- osobností. Uvidíme jak se věci vyvinou.

0
Vytisknout
12908

Diskuse

Obsah vydání | 23. 1. 2013