Naostro nebo Natupo s Václavem Klausem? Souboj dvou demagogů dopadl nerozhodně. Když se Václav Klaus rozhodl vstoupit do budovy zpravodajství ČT, do onoho ostrůvku vzpoury uprostřed plačtivé Prahy, muselo mu být předem jasné, že s racionálními argumenty, slušností a respektem k "protihráči" nepořídí nic. Pokud chtěl srozumitelně "k národu" artikulovat to, co bylo středobodem postoje jeho strany ve sněmovně, musel obrnit své nervy, nenechat se přerušit a zvikalt argumentačními kličkami svého protějšku. A tak divák poslouchal "prodlouženou" s předsedou Poslanecké sněmovny jako vyvážený, ale nic objevného neříkající souboj monologů. Argumentace z obou stran známá všem, "ilustrační" záběry toho, kolik lidí jsou vpodvečer schopni dostat na plac stávkující redaktoři jako "potměšilost" ředitelce Bobošíkové (přece nevypne rozhovor s Václavem Klausem). Dva souběžné monology, které se potkávaly jen velmi vzácně. Dvě podoby společnosti. Dvě představy o rolích občana. Dvě představy o zákonech a jejich dodržování (jedna i druhá falešné, jedna i druhá přitom lákavé) Od brilantního řečníka Klause jsem očekával víc. Překvapení na závěr, vyvrcholení, brilanci úsudku, právní čistotu. Od profesionála Milana Šímy bych čekal lepší přípravu, větší empatii a předvídavost k argumentačním schématům Klause. Celkový dojem: přes "hvězdné" obsazení - průměr, takřka Natupo.

27.12.    28.12.       29.12.:   1  2  3  4  5     30.12.:   1  2  3  4  5     31.12.:   1  2        1.1.:   1  2  3  4     2.1.:   1  2  3  4     3.1.:   C  1  2  3  4  5  6  7  8  9     5.-6.1.:   1  2  3  4     6.-7.1.:   1  2  3  4  5     11.1.:   1  2  3     12.1.:   1  2  3  4  5  6  7  8  9  10  11     17.1.:   1  2  3  4  5  [ Prev ]       [ Next ]

© 2001 Foto a text: Štěpán Kotrba, Britské listy