Putin odmítá přímé rozhovory se Zelenským

29. 1. 2025

čas čtení 5 minut

Putin tvrdí, že Zelenskyj je „nelegitimní“; Zelenskyj sděluje, že se jeho vláda pokusí nahradit zastavenou americkou pomoc

Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Vladimir Putin se „bojí“ jednání o ukončení války poté, co ruský prezident vyloučil přímé rozhovory se svým ukrajinským protějškem. „Putin dnes opět potvrdil, že se bojí jednání, bojí se silných vůdců a dělá vše pro to, aby válku prodloužil,“ řekl Zelenskyj. Putin v úterý vyloučil přímý rozhovor se Zelenským, kterého označil za „nelegitimního“, protože od zahájení ruské invaze na Ukrajinu neproběhly volby. Kvůli válce je na Ukrajině válečný stav, během něhož ukrajinská ústava neumožňuje konání voleb. Ukrajina varovala před tím, aby byla vyloučena z případných mírových rozhovorů mezi Ruskem a USA, a obvinila Putina, že chce „manipulovat“ Donaldem Trumpem, prezidentem USA.

  •  Ukrajinské bezpilotní letouny se ve středu zaměřily na ropná a energetická zařízení v západních částech Ruska, informovali úředníci a média. Ruský kanál Baza, který má blízko k ruským bezpečnostním službám, na sociálních sítích uvedl, že hoří ropná rafinerie v Kstovu v Nižním Novgorodu východně od Moskvy. V západní Smolenské oblasti, která sousedí s Běloruskem, došlo k „masivnímu“ útoku dronů a systémy protivzdušné obrany zničily dron ohrožující zařízení jaderné elektrárny, uvedl gubernátor Vasilij Anochin. Další desítky bezpilotních letounů se zaměřily na Brjanskou oblast, která hraničí s Ukrajinou, a na Tverskou oblast, která na jihu sousedí s Moskevskou oblastí, uvedli regionální gubernátoři. Na letišti v Kazani v Republice Tatarstán, 830 km východně od Moskvy, byly z bezpečnostních důvodů zastaveny lety, uvedli úředníci.
  • USA tento týden převezly asi 90 stíhaček protivzdušné obrany Patriot z Izraele do Polska, aby je následně dodaly na Ukrajinu, uvedl v úterý Axios s odvoláním na tři zdroje obeznámené s operací. „Zprávy jsme viděli, ale v tuto chvíli nemáme co říci,“ uvedl v reakci mluvčí Pentagonu. Mluvčí kanceláře izraelského premiéra Benjamina Netanjahua potvrdil Axiosu, že systém Patriot byl vrácen do rukou USA, a dodal: „Není nám známo, zda byl dodán na Ukrajinu.“
  • Zelenskyj uvedl, že v důsledku zmrazení zahraniční pomoci Donaldem Trumpem byla na Ukrajině pozastavena činnost několika humanitárních projektů a že Kyjev nahradí financování, kde to bude možné. "Dnes jsem pověřil vládní úředníky, aby podali zprávu o těch programech americké podpory, které jsou v současné době pozastaveny. Jedná se o humanitární programy. Těch projektů je celá řada. Určíme, které z nich jsou kritické a potřebují řešení hned. Část těchto prostředků můžeme poskytnout z našich veřejných financí. Rozhodně podpoříme prioritní položky, tedy ty, které se týkají ukrajinských dětí, našich veteránů a programů na ochranu naší infrastruktury."
  • Ministr zahraničí Donalda Trumpa Marco Rubio a šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová jednali o válce na Ukrajině ve svém prvním telefonátu od nástupu Trumpovy administrativy do úřadu. Úředník EU, který hovořil pod podmínkou zachování anonymity, uvedl: „Shodli se na tom, že je třeba udržovat maximální tlak na Moskvu, aby směřovala ke spravedlivému a udržitelnému míru na Ukrajině.“
  • V ukrajinské vládě vypukla hádka ohledně zbrojních zakázek poté, co ministr obrany Rustem Umerov kritizoval, že systém nepřinesl výsledky pro frontové jednotky. Umerov propustil náměstka ministra obrany Dmytra Klimenkova a kritizoval Agenturu pro obranné zakázky, která byla zřízena za účelem koordinace nákupů zbraní a má chránit před korupcí. Umerov prohlásil, že se agentura „nevysvětlitelně proměnila v ‚Amazon‘“, její nákupy jsou příliš veřejně viditelné a on vymění jejího šéfa - což agentura popřela. V úterý ukrajinský Národní protikorupční úřad uvedl, že po veřejné výzvě zahájil vyšetřování Umerova. Diplomaté skupiny G7 na Ukrajině v pondělním prohlášení vyzvali úředníky k rychlému vyřešení sporu a vyzvali k „souladu se zásadami řádné správy věcí veřejných a doporučeními NATO“.
  • Evropská komise v úterý navrhla další cla na dovoz dalších zemědělských produktů z Ruska a jeho spojence Běloruska. „Jakmile by byl návrh přijat Radou, podléhal by veškerý zemědělský dovoz z Ruska clům EU,“ uvádí se v prohlášení. V současné době se rozsáhlá cla EU, která vstoupila v platnost loni v červenci, netýkají 15 % ruského zemědělského zboží. Nová cla by i nadále šetřila ruské zemědělské zboží a hnojiva, které jsou tranzitovány do zemí mimo EU, aby bylo zajištěno, že nebudou ovlivněny dodávky potravin pro jiné země, zejména pro Afriku a Asii. Komise uvedla, že cílem návrhu je kromě snížení ruské válečné pokladny také snížit závislost na dovozu z Ruska a Běloruska, zejména hnojiv, která „činí EU zranitelnou vůči případným donucovacím opatřením ze strany Ruska, a představuje tak riziko pro potravinovou bezpečnost EU“.
Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
2283

Diskuse

Obsah vydání | 31. 1. 2025