Téměř 80 % Ukrajinců je připraveno vzdorovat míru za ruských podmínek

28. 2. 2025

čas čtení 3 minuty
Donald Trump zahájil separátní jednání o ukončení války na Ukrajině s agresorem. Ať už však s Vladimirem Putinem uzavře jakoukoli "dohodu", občané Ukrajiny jsou připraveni pokračovat v obraně své země i za cenu těžkých ztrát, pokud jim podmínky této dohody nebudou vyhovovat, uvádí studie britských odborníků na bezpečnost, mezinárodní vztahy a politiku.

"Měl jsem velmi dobré rozhovory s Putinem a neměl jsem tak dobré rozhovory s Ukrajinou," řekl Trump 21. února. "Poselství je jasné. Washington se snaží ukončit válku za svých vlastních podmínek a za podmínek Ruska, bez ohledu na to, co si myslí Ukrajinci, píší odborníci z Oxfordské univerzity a London School of Economic and Policy Studies v článku ve Foreign Affairs. "Pokud však Trump donutí Volodymyra Zelenského, aby souhlasil s dohodou, která nesplňuje preference Ukrajinců, může brzy po podpisu přestat platit."

Svědčí o tom výsledky jejich studií provedených v červenci 2022 a v poslední době v prosinci až lednu. Tehdy i nyní je otázka nezávislosti úřadů v Kyjevě, která brání jeho přechodu pod kontrolu Moskvy, červenou čárou, kterou Ukrajinci nejsou připraveni překročit. Z možností řešení, které by vedly k ruské dominanci nebo plné politické autonomii, si nyní 77 % vybralo druhou možnost, i když za to musela zaplatit velmi vysokou cenu: pravděpodobnost vysokých civilních obětí, vojenských obětí a rizika jaderného úderu měla na volbu malý nebo žádný vliv. Výsledek se příliš nezměnil od roku 2022, kdy se 81 % vyslovilo pro nezávislost za každou cenu.

Ve vzácných případech, kdy respondenti v posledním průzkumu souhlasili s ruskou kontrolou, měli tendenci volit strategii, která by plně obnovila územní celistvost Ukrajiny v hranicích před rokem 2014, tedy před záborem Krymu.

Trumpův přístup tedy nejen porušuje základní normy mezinárodní diplomacie, ale je také strategicky chybný, tvrdí výzkumníci: Washington má na Kyjev páky, především v otázce vojenské pomoci, ale nemůže jednoduše nařídit Ukrajině, aby složila zbraně. V experimentu v poslední studii autoři radikálně zvýšili počet předpokládaných obětí na 160 000 a riziko jaderné eskalace ze strany Ruska na 45%. Ale i v tomto případě se ukázalo, že odmítnutí ruské kontroly a velkých politických nebo územních ústupků nebylo o nic méně pevné než s mnohem menšími potenciálními ztrátami.

I když Moskva získá kontrolu nad Kyjevem (ačkoli, jak již bylo ukázáno na samém začátku války, bude pro ni extrémně obtížné toho dosáhnout), válku to nezastaví, uzavírá studie:

"Síla a vytrvalost vyjádřených preferencí Ukrajinců pokračovat v boji naznačuje, že vynucený mír za ruských podmínek by mohl docela dobře vyprovokovat lidový odpor a dlouhotrvající a vytrvalá povstání proti ruské nadvládě."

Pokud ukrajinská armáda přijde o dodávky amerických zbraní, bude schopna vydržet šest měsíců až rok, aby dala Evropě čas na zahájení výroby munice a zbraní nezbytných k pokračování v odporu proti agresi, říká Mykola Bjeljeskov, hlavní konzultant Národního institutu pro strategická studia v Kyjevě a hlavní analytik nadace Come Back Alive, která dodává drony na frontu. "Můžeme utrpět nějaké ztráty, možná ztratit nějaké území. Ale nemáme jinou možnost, než bojovat navzdory obtížím," řekl The Wall Street Journal.

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
1961

Diskuse

Obsah vydání | 28. 2. 2025