Dobrý večer z Bílého domu, kde nás čeká tisková konference a kde sir Keir Starmer právě nasadil britskýou pravděpodobně nejsilnější páku u Donalda Trumpa. Pozvání od krále na bezprecedentní druhou státní návštěvu. V pondělí to byl prezident Macron. Zítra to bude prezident Zelenskyj. Dnes je to britský premiér, řada evropských lídrů, kteří každý svým způsobem a se svými zájmy doufají, že se vlichotí a přimějí Donalda Trumpa, aby se k nim neotočil zády, ani k Evropě a k obléhané Ukrajině, přičemž premiér Trumpovi lichotí, aby získal silné, kdysi americké záruky, že pokud Británie nasadí vojáky, Amerika poskytne bezpečnostní záštitu, pokud by Rusko zaútočilo i na ně. Je tu i prosba o britskou výjimku z obchodních cel. Ještě před dopisem od krále se Keir Starmer snažil zajistit si vřelé přijetí od svého rozmarného hostitele tím, že se zavázal zvýšit výdaje na obranu a obětovat na to státní rozpočet na zahraniční humanitární pomoc. Zabralo to? To se brzy dozvíme.

Moderátorka, Londýn?: Dnes večer také poté, co jejich případ vznesla Trumpova administrativa, bylo samozvanému vlivnému misogynovi Andrewovi Tateovi a jeho bratrovi Tristanovi povoleno opustit Rumunsko, kde čelí soudu za obchodování se sexem, a odletět na Floridu. Ženy, které tvrdí, že byly sexuálně zneužívány, říkají, že se cítí traumatizovány.

Reportér, Washington: Britský premiér se s Donaldem Trumpem samozřejmě setkal již dříve, ale nikdy ne v Oválné pracovně a nikdy nešlo o tak zásadní věci. Může však britský premiér věřit jakýmkoli zárukám nezvládnutelného Donalda Trumpa? A je takzvaný zvláštní vztah Británie USA v transakčním světě Donalda Trumpa příležitostí, nebo pastí?

Pojďme k našemu politickému redaktorovi Garymu Gibbonovi, který je přes cestu před Bílým domem. Gary, když se podíváme na jejich setkání v Oválné pracovně, jazyk, řeč těla vypadala docela dobře, nebylo tolik doteků  jako v pondělí s prezidentem Macronem, ale blíží se to  k tomu.

Gary Gibbon: Ano. A plynulost událostí, které prezidenta Trumpa obklopují, jeho naprostá nepředvídatelnost znamenala, že mám podezření, že určitě někteří z týmu kolem Starmera byli velmi nervózní z toho, jak to celé dopadne. První test byl v okamžiku, který se právě odehrál v Oválné pracovně. Obvykle je to jen krátký pozdrav,  ale prezident Trump tu situaci  využívá jako mini spontánní tiskovou konferenci, která pro Keira Starmera dopadla poměrně dobře.   Nestydatý okamžik vtíravosti byl, když Keir Starmer vytáhl z kapsy obálku, trochu křečovité divadlo."Dopis, který nesu od pana krále," to znělo jako něco z nějakého filmu o tudorovském období nebo tak něco, a on mu ho předal. To všechno šlo velmi hladce. Mělo to okouzlit prezidenta Trumpa. Vypadalo to, že se to povedlo. Bylo tam i několik dalších pozitiv, myslím z pohledu hostující strany, záležitost s Čagoskými ostrovy, celá ta myšlenka, že Británie platí Mauriciu za to, aby si Čagoské ostrovy ponechal. Marcia Diego Garcia na další roky. Zdá se, že Trump s tím nemá problém. Když se ho ptali, zda zavede cla proti Británii? Další druh problému, kterého se obávali. Mluvil hlavně o clech proti Evropě. Nemluvil o Británii, takže si myslím, že budou mít pocit, že to všechno dobře dopadlo, ale opravdu velká otázka Ukrajiny a pokud britské síly půjdou spolu s možná francouzskými silami, aby se pokusily udržet bezpečnou a zabezpečenou zónu mezi Ruskem okupovanou Ukrajinou a samotnou Ukrajinou, přišel by prezident Trump a pomohl jim, kdyby Rusko znovu zaútočilo na Ukrajinu? Byl znovu a znovu žádán, aby řekl, že by to podpořil, a on ne, a nakonec řekl, "vždycky budu Británii pomáhat." Myslím, že to je pro Keira Starmera příliš mlhavé a právě teď při rozhovorech, které probíhají před tiskovou konferencí na konci toho všeho, se to bude snažit přiblížit mnohem víc. V deníku britského šéfa státu v těchto dnech nemůže být rizikovější okamžik. Přijedete do Bílého domu a masmédia, zaznamenávají každý váš pohyb obličeje a hltají to. Když posloucháte, jak prezident Trump nekontrolovatelně riffuje na témata, která otřásají světem. Keir Starmer se okamžitě pokusil prezidenta rozehřát pozváním, jehož cílem bylo získat si ho na svou stranu.

Starmer: „Je mi potěšením přinést něco od Jeho Veličenstva pana krále. Dopis, kterým vás samozřejmě pozdravuje, ale zároveň mě požádal, abych tento dopis vzal a přinesl vám ho. Mohu vám tedy předložit dopis od pana krále?“

Trump: "Ano, děkuji vám mnohokrát. Mám si ho teď přečíst?"

Starmer:  "Musím mu říct, jaká je vaše reakce."

Trump: "Je to velký gentleman, velký, velký gentleman."

Starmer:  "Potřebuji to vědět."

Trump: " Možná byste měl říct, co se píše v tom velmi důležitém odstavci."

Trump: "To je opravdu to je opravdu něco."

Starmer: "Co jsem ještě nedostal, je vaše odpověď. Potřebuji odpověď ano a jménem."

Reportér: Keir Starmer sem přijel s prioritou číslo jedna - získat od prezidenta Trumpa jasnost a pevnost v otázce Ukrajiny. Pokud by se britské a francouzské síly pokusily hlídat nárazníkovou zónu mezi Ukrajinou a Ruskem okupovanou Ukrajinou, mohly by přivolat americkou vojenskou sílu na podporu, pokud by Rusko znovu zaútočilo na Ukrajinu.

Trump: „Ale my jsme záštita, protože budeme tam, budeme působit v zemi, i když víte, když se mluví o ekonomickém rozvoji, budeme tam mít spoustu lidí. Takže budeme pracovat v té zemi. Prostě si nemyslím, že budete mít problém. Myslím, že až budeme mít dohodu. Můžete si říkat, co chcete o bezpečnosti, kdo ji bude dělat dál, a bude to velmi příjemný rozhovor. Těžká konverzace je, zda budeme mít dohodu, a myslím, že odpověď je ano. Myslím, že Rusko bude souhlasit, a myslím, že opravdu věřím, že Ukrajina bude souhlasit."

Reportér:  Tři dny poté, co prezident Macron opravil prezidenta Trumpa, který řekl nesmysl o evropských peněžních příspěvcích Ukrajině, provedl také Keir Starmer svou vlastní nenápadnou opravu.

Trump: Pokud jsou Britové   napadáni, víte, vždycky jsem o Britech zjistil. Nepotřebují příliš pomoci. Dokážou se o sebe velmi dobře postarat. Víte co? Ne, zní to jako vyhýbavé, ale není to vyhýbavé. Víte, Britové byli neuvěřitelní vojáci, neuvěřitelní vojáci. A dokážou se o sebe postarat sami. Ale pokud budou potřebovat pomoc, budu vždycky s Brity. Dobře, vždycky budu s nimi, ale oni pomoc nepotřebují. Když se podíváte na jejich kariéru, tak si v průběhu let vedli velmi dobře.

Starmer:  "Jsem na tu zemi velmi hrdý, to ano, ale také jsme se vždycky navzájem podporovali mezi našimi dvěma zeměmi. Proto je to největší spojenectví pro prosperitu a bezpečnost. Myslím, že svět to viděl, kdykoli to bylo nutné. Absolutně jsme se vzájemně podporovali a to je jádrem našich vztahů."

Trump: "Dokázali byste se sami postavit Rusku?"

Reportér: No, před těmito rozhovory, Spojené státy jednaly s ruskými diplomaty v Turecku a Rusko pokračuje ve válce na Ukrajině, naše mezinárodní redaktorka Lindsey Hilsumová se ke mně nyní připojuje živě.

Reportérka: Matte, když se díváme na ty snímky  premiéra a prezidenta, říkáte si, kolikrát už jsme viděli britského premiéra, amerického prezidenta, a je skoro možné zapomenout na ten mimořádný geopolitický okamžik, ve kterém se zítra nacházíme. Jak jste říkal předtím, teď sem přijede prezident Zelenskyj. Dnes je v Kyjevě. Setkal se s irským premiérem a snaží se získat co největší evropskou podporu, než sem přijede podepsat dohodu o nerostných surovinách.

Reportér: Podepíše to?

Reportérka: Myslím, že asi bude muset něco podepsat, ale jeho cílem je v podstatě pokusit se prezidenta Trumpa odradit od toho nového přátelství s Vladimirem Putinem  a zamyslet se nad tím. Jaký to mimořádný obrat. Kdo jsou nejlepší přátelé Vladimira Putina? No, teď se zdá, že jsou to Severní Korea, Bělorusko.

Reportáž: To je to, co máme. Máme prezidenta Trumpa na stejné straně jako Severní Koreu. Všichni bojovali kung-fu, ale je to boj na život a na smrt, asi 4000 z 12 000 severokorejských vojáků vyslaných na podporu ruské války proti Ukrajině bylo údajně zabito.

Nyní je na cestě do Ruska dalších asi 3000. Tento týden jejich zdatnost na střelnici sledoval severokorejský  vůdce v nadživotní velikosti. Výměnou za moderní technologie a rozpočtovou podporu poslal do Ruska zbraně i vojáky. Dnes se v Moskvě prezident Putin  setkal se severokorejskou delegací. USA při hlasování v OSN hlasovaly s nimi, s Ruskem a se Severní Koreou, a proti Ukrajině. Podle ruského vůdce stojí v cestě jeho přátelství s prezidentem Trumpem pouze otravní Evropané, jako je sir Keir Starmer.

Puitin: Chápeme, že ne všichni jsou spokojeni s obnovením ruských kontaktů s USA. Některé západní elity jsou stále odhodlány udržovat ve světě nestabilitu. A tyto síly se budou snažit narušit nebo ohrozit započatý dialog.

Reportérka: Dnes ráno odjela ruská delegace na americký konzulát v Istanbulu k dalším jednáním o zlepšení diplomatických vztahů.

Puitin:  Existuje oboustranná ochota pracovat na obnovení vztahů. A postupně řešit obrovské systémové strategické problémy v globální architektuře. Právě tyto problémy vyvolaly ukrajinskou i další regionální krizi.

Reportérka: Jen pár metrů od Kremlu byl britský velvyslanec mezi dalšími evropskými diplomaty položit květiny na místě, kde byl dnes před deseti lety zavražděn ruský opoziční politik Boris Němcov. Byl zastřelen poté, co Rusko anektovalo Krym a poté, co řekl, že tato válka patří Putinovi, je to cynická, lživá krvavá bratrovražedná válka proti našim bratrům na Ukrajině. Ne takový názor, jak se zdá, sdílí současný americký prezident.

Reportér: Ale jednu věc mají Keir Starmer a prezident Trump společnou: oba snižují rozpočty na pomoc, rozpočty na zahraniční pomoc, i když je třeba říci, že na velmi rozdílných úrovních. Pojďme si o tom nyní více popovídat s naší redaktorkou pro zdravotnictví a sociální péči Victorií McDonaldovou, která je  v Johannesburgu.

Reportérka: Ano, Matte, 5800 těchto dopisů začalo chodit  první z nich dorazily do Jižní Afriky a dalších afrických zemí dnes ráno, když je lidé dostali na stůl a bylo jim brutálně sděleno, že tento program, jak jim bylo řečeno, americká vláda likviduje. Teď mi někdo řekl, že to vypadá, jako by je generovala umělá inteligence. Nebylo to úplně jasné. Některé otázky byly nezodpovězené, ale upřímně řečeno, humanitární agentury, se kterými jsem tady mluvila, jsou už teď zničené. Došlo k devadesátidennímu zmrazení, ale vždycky tu byl ten záblesk naděje, že financování HIV a AIDS z Ameriky bude na nějaké úrovni obnoveno, ale možná se to dneska nestane. Mluvila jsem  s organizací UN AIDS, která se zabývá HIV, HIV a AIDS. Která dostávala hodně finančních prostředků od americké vlády.

Pracovnice: Významně přispěli k reakci na AIDS v jednotlivých zemích a pro všechny, kteří se na této reakci podílejí, je to opravdu těžké období, kdy se musí přehodnotit, a my se opravdu obáváme o ty, kteří žijí s HIV. Kdo je ohrožen? Ti nejzranitelnější, dívky a mladé ženy v našem regionu, které jsou infikovány každý den.

Moderátorka, Londýn: Samozvaný misogynní influencer Andrew Tate a jeho bratr Tristan dorazili na Floridu poté, co jim Rumunsko zrušilo zákaz cestování. Dvojice, která je hlasitýmo Trumpovýmo příznivco, čelila soudu za obchodování s lidmi a vytvoření zločineckého gangu za účelem sexuálního zneužívání žen, obvinění popírá, ale 4 britské ženy, které Andrewa Tatea obvinily ze znásilnění, tvrdí, že se nyní cítí retraumatizovány. Náš vedoucí politický zpravodaj Paul McNamara je nyní ve Westminsteru.

Reportér: Ano, přes všechny ty fráze, úsměvy a diplomacii, které jste viděli v úvodu pořadu z Washingtonu, scéna z Floridy nemohla ostřeji zvýraznit rozdílné pohledy na svět bývalého právníka v oblasti lidských práv, který se stal premiérem, sira Keira Starmera .a amerického prezidenta Donalda Trumpa. Před třemi lety byli v Rumunsku zatčeni samozvaný misogyn influencer Andrew Tate a jeho bratr, kteří čelí řadě občanskoprávních i trestních kauz kvůli obvinění ze znásilnění, obchodování s nezletilými a praní špinavých peněz, což nyní popírají. Rumuni je až dosud nenechali opustit zemi. Pak se to najednou změnilo a dnes ráno byli v soukromém letadle na cestě na Floridu. Přistáli před více než hodinou. Tohle  řekli:

„Toto je demokratická společnost. Máme být nevinní, dokud se neprokáže vina mého bratra a mě. Myslím, že je nesmírně důležité, abychom přestali dovolovat médiím, aby šířilaa pečlivě vykonstruované narativy z operací financovaných Georgem Sorosem, které se snaží zničit pověst dobrých lidí, kteří nemají v úmyslu dělat nic jiného než dodržovat zákon."

Reportér: Měl bych jen říci, že zmínka o tam jmenovaném miliardáři a filantropovi Georgi Sorosovi, na kterého se často odvolávají příslušníci krajní pravice, byla v centru mnoha konspiračních teorií.

A proč tedy ta změna názoru ze strany Rumunů?

Reportér: Edward Lucas, je vedoucím pracovníkem Centra pro analýzu evropské politiky a bývalým redaktorem časopisu The Economist, který se specializuje na evropskou a transatlantickou bezpečnost a na Rusko. Hovořil jsem s ním v době, kdy se Keir Starmer a Donald Trump setkávali v Oválné pracovně. Začal jsem otázkou, zda je  druhá státní návštěva Trumpa u krále skutečně tou nejlepší kartou, kterou může Británie s Donaldem Trumpem hrát.

Edward Lucas: Myslím, že k těmto setkáním je třeba přistupovat se směsí divadelních studií a psychologie batolat a s možností opravdu pěkného Trumpova výletu do Královského paláce. Je to věc, která upoutá pozornost Donalda Trumpa. Jiná věc je, zda skutečně poskytne americké bezpečnostní záruky, které budeme potřebovat, aby bylo jakékoli příměří na Ukrajině důvěryhodné.

Reportér: A samozřejmě, Rusové, pokud víme, řekli velmi jasně, žádné evropské jednotky na ukrajinské půdě, ať už je nazýváte mírovými silami nebo trojnožkami nebo jakkoli jinak. My je tam prostě nechceme. A zajímalo by mě, jestli prezident Trump a Keir Starmer nebo prezident Macron mají vůli vzdorovat Rusům právě v této červené linii.

Edward Lucas: To je obrovská otázka. Já si jenom představuju, že bychom nasadili síly s nástražným drátem například kolem Oděsy, to je superdůležitý ukrajinský přístav, odkud se vyváží všechno obilí. Jsme opravdu ochotni jít do války s Ruskem, abychom ochránili ukrajinské dodávky obilí, a pokud ne, říkáme tím Vladimiru Putinovi, dělej si, co chceš? Můžeš  ochromit Ukrajinu. Poslat miliony uprchlíků do Evropy. Ponížit Západ

Nebo jsme ochotni se mu podívat do očí a říct ano, jsme ochotni za to bojovat. Myslím, že skutečná pointa je, že když jsme nebyli ochotni bojovat za Ukrajinu, když měla šanci vyhrát, proč jsme ochotni bojovat za Ukrajinu, když jsme ji donutili prohrát? A to je otázka, na kterou žádný západní lídr nemá skutečnou odpověď.

Reportér: A víme, co si Vladimir Putin myslí o EU. Chce, aby se rozpadla a zanikla, ale když slyšíte prezidenta Trumpa říkat, jako tento týden, že EU byla vytvořena, abychom, cituji, vyjebali se Spojenými státy, tak vás to zrovna nenaplňuje důvěrou, že se bude bít za nás. 

 

Edward Lucas:  Máte naprostou pravdu. A víte, že způsob, jakým Marco Rubio odmístl přijmout Kaju Kallas, fakticky ministryni zahraničí EU to je naprosto ohromující. A Evropané, ať už jsou v EU, nebo jen vedle ní, jako my, jsme tak trochu v palebné linii. Rusové nás chtějí dostat z jedné strany. Vypadá to, že Američané z druhé. A a není to jenom takový ten diplomatický a vojenský problém. Je tu také pocit, že existuje jakási MAGA internacionála, že lidé kolem Trumpa a možná i Trump sám    podporují krajní pravici v v Německu, krajní pravici v Rumunsku, dostali  bratry Tateovy z vězení, podporují  Nigela Farage tady v Británii, takže přichází jakýsi ideologický útok, který skoro připomíná, víte, komunistický ideologický útok během studené války, až na to, že nepřichází jenom z Kremlu, ale přichází i z Washingtonu.

Reportér: Je tu jakási diplomatická a politická svalová paměť. V každé britské vládě o takzvaných zvláštních přátelských vztazích mezi USA a Británií, chci říct, je čas to skutečně ukončit? A říct, že to  nikdy nebylo tak zvláštní? JE to nebezpečná cesta, kterou se vydáváme, protože to zvyšuje očekávání a spojené síly geografie. A vrtochy z Bílého domu tlačí Británii, ať se jí to líbí, nebo ne, blíže k EU.

Edward Lucas:  No, zvláštní vztahy je tak trochu krkolomná fráze, která zahrnuje několik velmi důležitých skutečností, je to velmi úzká zpravodajská spolupráce a velmi úzká spolupráce v oblasti jaderných zbraní. Pronajímáme si od Spojených států rakety Trident. To, co Británii stále dává jakousi globální moc. Naše jaderné odstrašení zásadně závisí na americkém souhlasu. Takže proto je toto setkání Starmera a Trumpa tak obtížné. Když Trump bude chtít, podtrhne Starmerovi nohy. Takže tu jadernou dohodu zruší. Takže sbohem jadernému odstrašení. Může udělat i spoustu jiných věcí, ale tohle je pro Británii obzvlášť velký problém. V těchto velmi důležitých věcech jsme spojeni s Američany, a pokud odejdou, padáme.

Vytisknout