Americké televize říkají Ne
15. 10. 2025 / Fabiano Golgo
čas čtení
2 minuty
V zemi, která kdysi
dala světu ideál svobodného tisku, se v úterý odehrálo malé, ale
významné povstání. Pět největších amerických televizních stanic – ABC,
CBS, CNN, Fox News a NBC – oznámilo, že odmítají podřídit se novému
pravidlu vlády Donalda Trumpa. Pravidlu, které by mohlo proměnit
Pentagon, nyní přejmenovaný na Ministerstvo války, v sídlo mlčení.
Byla to chvíle, kdy novináři, obvykle rozdělení ideologií a obchodními zájmy, stáli poprvé po dlouhé době bok po boku. Fox News, která po léta sloužila jako společník a někdy i megafon Bílého domu, podepsala prohlášení se stejnou rozhodností jako její konkurenti. Společně řekli: „Ne.“
„Nové požadavky Pentagonu,“ stojí v prohlášení, „by omezily schopnost novinářů informovat veřejnost o zásadních otázkách národní bezpečnosti. Jsou bezprecedentní a ohrožují samotné základy svobodného tisku.“
Trumpův ministr války, Pete Hegseth, bývalý moderátor Fox News, odpověděl s vojenskou přímostí: „Používejte svou akreditaci a dodržujte předpisy – nebo jděte domů.“
Tento tón možná potěší ty, kdo mají rádi pořádek. Ale historie nás učí, že pořádek bez svobody se brzy stává vězením.
Pentagon nyní požaduje, aby každá informace, byť i neoznačená jako tajná, prošla „autorizací“ dříve, než se objeví v tisku. Novinář, který by se spolehl na anonymní zdroj, riskuje odebrání přístupu. Takto se rodí autocenzura – tiše, krok za krokem, pod záštitou „národní bezpečnosti“.
A tak, zatímco prezident Trump vede soudní bitvy s The Wall Street Journal a s The New York Times a nazývá kritické zpravodajství „ilegálním“, otázka, která visí ve vzduchu, není právní, ale morální. V dějinách Spojených států už zaznělo mnoho varovných hlasů, od Thomase Jeffersona po Edwarda R. Murrowa. Všichni věděli, že tisk je nepohodlný právě tehdy, když dělá svou práci. A možná právě proto by dnešní novináři – unavení, cyničtí, občas pošetilí – měli být slyšeni.
Tento spor není o přístupových kartách do Pentagonu. Je to o tom, zda ještě existuje odvaha nazývat věci pravými jmény – a psát o nich, i když to mocní nechtějí.
Pentagon nyní požaduje, aby každá informace, byť i neoznačená jako tajná, prošla „autorizací“ dříve, než se objeví v tisku. Novinář, který by se spolehl na anonymní zdroj, riskuje odebrání přístupu. Takto se rodí autocenzura – tiše, krok za krokem, pod záštitou „národní bezpečnosti“.
A tak, zatímco prezident Trump vede soudní bitvy s The Wall Street Journal a s The New York Times a nazývá kritické zpravodajství „ilegálním“, otázka, která visí ve vzduchu, není právní, ale morální. V dějinách Spojených států už zaznělo mnoho varovných hlasů, od Thomase Jeffersona po Edwarda R. Murrowa. Všichni věděli, že tisk je nepohodlný právě tehdy, když dělá svou práci. A možná právě proto by dnešní novináři – unavení, cyničtí, občas pošetilí – měli být slyšeni.
Tento spor není o přístupových kartách do Pentagonu. Je to o tom, zda ještě existuje odvaha nazývat věci pravými jmény – a psát o nich, i když to mocní nechtějí.
1077
Diskuse