Lidé dosahují svého funkčního vrcholu kolem šedesátky

16. 10. 2025 / Fabiano Golgo

čas čtení 3 minuty
30753
 

Společnost často předpokládá, že vrchol lidských schopností přichází v mládí. Nový výzkum však tento rozšířený názor zpochybňuje. Podle studie vedené Gillesem E. Gignacem z University of Western Australia a Marcinem Zajenkowskim z University of Warsaw lidé dosahují svého celkového mentálního a emočního vrcholu teprve kolem 60. roku života – tedy o několik desetiletí později, než se dosud soudilo. https://studyfinds.org/people-hit-functional-peak-around-60/

 

Zatímco rychlost zpracování informací a fyzická síla začínají klesat už po dvacítce, jiné aspekty lidské výkonnosti – jako zkušenost, úsudek, emoční vyrovnanost a morální uvažování – se dál zlepšují až do středního a pozdního věku. Výzkum publikovaný v časopise Intelligence ukazuje, že nejkomplexnější forma lidské inteligence se rozvíjí postupně a svého maxima dosahuje přibližně mezi 55. a 60. rokem.

Tým vědců analyzoval data z rozsáhlých dříve publikovaných studií, které zahrnovaly devět hlavních psychologických konstrukcí rozšířených na 16 měřených dimenzí – od kognitivních schopností přes osobnostní rysy až po emoční inteligenci a finanční gramotnost.

Každý ukazatel byl převeden na jednotnou škálu a statisticky vyhlazen, aby bylo možné sledovat vývoj od 18 do 85 let. Vznikly dva modely:

Klasický model, zdůrazňující tradiční kognitivní schopnosti a základní rysy osobnosti. Komplexní model, který zahrnoval širší spektrum dovedností, jako je morální uvažování, emoční inteligence a odolnost vůči kognitivním zkreslením. Oba přístupy vedly ke stejnému závěru: nejvyšší úroveň celkové psychologické výkonnosti nastává mezi 55. a 60. rokem života.

Mladí dospělí vynikají v rychlém myšlení a abstraktním uvažování, ale s věkem přichází růst krystalické inteligence – tedy nahromaděných znalostí, slovní zásoby a zkušeností.

S přibývajícími roky lidé vykazují také vyšší emoční stabilitu, svědomitost a menší tendenci podlehnout tzv. „sunk cost fallacy“ – tedy iracionálnímu pokračování v neefektivní činnosti kvůli dřívějším investicím.

Podle autorů je věkové rozmezí 40 až 65 let obdobím, kdy se nejlépe kombinují inteligence, emoční rovnováha a schopnost rozhodování. Po 65. roce se průměrné výsledky začínají mírně zhoršovat, ale mnoho jednotlivců zůstává kognitivně i emočně bystrých až do 70. let a dále.

Reálná data tento trend potvrzují – lidé obvykle dosahují nejvyšších platů a kariérního prestiže kolem padesátky. Politici, manažeři i vědci často vykazují nejvyšší úspěšnost právě v tomto období života.

Z vlastní zkušenosti mohu říci, že přesně v této situaci se nacházím. Nikdy jsem nenapsal tak dobré články, stejně jako jsem se nikdy v životě necítil tak celkově jistý sám sebou, svou identitou, svou funkcí v tomto světě, svým místem ve společnosti a rodině. Myslel jsem si, že po 50 budu cítit méně vitality, méně sexuální energie, méně mentální dynamiky, ale nic z toho se nestalo a místo toho prožívám nejharmoničtější, nejuspokojivější a nejzajímavější fázi svého života (který byl ostatně dost úžasný, jedinečný a bohatý na události).

Studie naznačuje, že střední věk není začátkem úpadku, ale spíše vrcholem dlouhodobého rozvoje. „Šedesátník možná zpracovává informace pomaleji než pětadvacátník, ale disponuje hlubší znalostí, lepším úsudkem a emoční vyrovnaností,“ shrnují autoři.

Tato zjištění mají i praktické dopady – například na hodnocení způsobilosti vedoucích pracovníků či politických lídrů. Zatímco průměrné výkony po 70. roce klesají, individuální rozdíly jsou značné: někteří lidé si uchovávají vysokou výkonnost i v pokročilém věku. 

0
Vytisknout
379

Diskuse

Obsah vydání | 16. 10. 2025