Ruské požadavky vůči Ukrajině a Evropě nemají šanci na úspěch
13. 11. 2026
Německý bulvární deník Bild informoval o tom, co podle něj jsou klíčové ruské požadavky předložené při jednáních s Evropou, Ukrajinou a USA.
Zahrnují řadu maximalistických požadavků, které by dramaticky změnily bezpečnostní situaci na Ukrajině a v Evropě.
O některých z nich jsme již věděli – například o ruském požadavku na udržení okupovaných ukrajinských území a celého Donbasu, demilitarizaci ukrajinských přístavů a zabránění vstupu Ukrajiny do NATO – ale objevují se i některé nové, včetně údajného požadavku, aby NATO nemělo žádné základny v pobaltských zemích a aby Finsko, které se k alianci připojilo teprve v roce 2023, bylo donuceno alianci opustit.
Seznam obsahuje také nové návrhy týkající se Moldavska, které Moskva údajně chce přeměnit na federativní republiku a poté vynutit referenda o budoucnosti dvou jejích regionů, Podněstří a Gagauzie.
Pokud je tento seznam pravdivý, lze pravděpodobně říci, že to prostě nebude fungovat a pouze to rozhněvá Evropany v době, kdy je USA chtějí formálně zapojit do tohoto procesu.
Ukrajina opakovaně jasně dala najevo, že nemá v úmyslu se vzdát dočasně okupovaných území, a už vůbec ne postoupit části, které jsou ve skutečnosti stále pod kontrolou Kyjeva.
A finský ministr obrany Antti Häkkänen rovněž jasně uvedl, že požadavek na členství Finska v NATO nemá šanci na úspěch.
„O těchto záležitostech se nejedná. Rusko to ví a je naprosto pobuřující, že se o tom vůbec uvažuje,“ uvedl, jak citovala finská veřejnoprávní stanice Yle. „Finsko nebude z NATO vyhnáno, “ dodal.
Předseda výboru pro zahraniční věci finského parlamentu, Johannes Koskinen, novinářům sdělil, že „pokud byl takový dokument či požadavek předložen, skončí rovnou v koši,“ uvedla agentura IS.
Litevský ministr zahraničí Kęstutis Budrys rovněž dával jasně najevo na začátku tohoto týdne, že Litva zablokuje jakoukoli dohodu, která by Rusku dala pravomoc zastavit rozmístění sil NATO v regionu.
To je tedy celkem jednoznačné.
Zatímco se v Dublinu vede mnoho diskusí o zahraniční politice, dalším klíčovým tématem je závod v oblasti umělé inteligence, přičemž lídři EU se snaží najít rovnováhu mezi tím, aby nezaostávali za USA a Čínou, a zároveň se snaží chránit občany před některými souvisejícími riziky.
Roberta Metsola, předsedkyně Evropského parlamentu, uvedla, že je otrávená z toho, jak stále slýchá, že EU „nějakým způsobem prohrála závod v oblasti umělé inteligence“.
„Máme talenty světové úrovně, máme skvělý... ekosystém z technologického hlediska,“ řekla předsedkyně Evropského parlamentu novinářům před zahájením summitu.
Stojí za zmínku, že zatímco titulky často ovládají společnosti Anthropic a OpenAI, Evropa má své vlastní průkopnické laboratoře, jako je Mistral, které se zaměřují na vývoj modelů s otevřenými váhami.
Šéfka pro zahraniční politiku Kallasová zase varovala před „temnou stránkou umělé inteligence“ a uvedla příklad jejího využití ve válce.
Evropa musí prokázat, že je schopna „přispět“, než bude moci vstoupit do jednání o Ukrajině, tvrdí Rusko
Mezitím Kreml uvedl, že Evropa musí prokázat, že je připravena přispět k ukrajinskému mírovému procesu, než bude rozhodnuto o tom, zda se Evropané budou moci připojit k jednáním.
Ruský prezidentský vyslanec Kirill Dmitriev a mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na snímku z Kremlu z minulého měsíce. Fotografie: Igor Ivanko/Reuters
Komentář mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova naznačuje, že Rusko se dosud nezavázalo k zapojení Evropanů do dalšího kola jednání, a to navzdory tomu, že američtí vyjednavači ve čtvrtek uvedli, že prezident Vladimir Putin s jejich účastí souhlasil, informovala agentura Reuters.
Na otázku, zda se mírová jednání brzy obnoví za účasti Evropanů, Peskov odpověděl:
„Jakmile pochopíme jejich skutečný záměr a ochotu přispět k mírovému procesu, bude možné rozhodnout o vedení dialogu o urovnání ukrajinské krize v rozšířeném formátu.“
Dodal:
„Pokud Evropané skutečně mají někoho, kdo je alespoň nějakým způsobem oprávněn jednat, a pokud Evropané skutečně mají touhu tak učinit, pak samozřejmě budeme připraveni s nimi jednat.“
„Prosím, žádná překvapení,“ apeluje Merz na Trumpa před jeho setkáním s Putinem v Číně
Německý kancléř Friedrich Merz ve svém projevu v Dublinu apeloval na amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby během očekávaných rozhovorů o Ukrajině, které se budou konat příští týden s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Číně, nepřipravil žádná překvapení.
„Někteří zde v Dublinu se obávají, že by se to mohlo proměnit v ‚druhý moment z Anchorage‘,“ řekl Merz v rámci setkání lídrů EU, jak informovala agentura Reuters.
„Proto chci velmi jasně vyjádřit naše poselství Spojeným státům: prosím, žádná překvapení. Pokračujte v hraní jako součást ‚Týmu Evropa‘ a ‚Týmu Ukrajina‘.“
Merz rovněž uvedl, že Evropa nemusí s Ruskem diskutovat o evropské bezpečnostní architektuře, což je nový ruský požadavek v rámci jakéhokoli mírového procesu na Ukrajině.
„Rusko chce hovořit o otázkách evropské bezpečnostní architektury. O tom nemusíme diskutovat, ta již existuje,“ řekl Merz a dodal, že je „samozřejmé“, že jeho země bude součástí jakékoli evropské delegace, informovala agentura AFP.
Německý výrobce dronů dodávající na Ukrajinu hlásí kyberútok
Mezitím německý obranný koncern Quantum Systems čelil minulý měsíc kyberútoku, který přiměl německou armádu k dočasnému uzemnění své flotily dronů této společnosti, přičemž podezření padlo na Rusko, sdělily zdroje agentuře AFP.
Útočníci se stále častěji zaměřují na evropské obranné firmy, které dodávají Ukrajině vybavení pro její boj proti Rusku.
Quantum, výrobce průzkumných dronů a dalších bezpilotních systémů se sídlem nedaleko Mnichova, uvedl, že „nepřátelské subjekty“ spustily kyberútok koncem října.
„Hrozbu se podařilo zvládnout díky rychlé reakci našich IT a bezpečnostních týmů v úzké a transparentní spolupráci s úřady,“ uvedla firma v prohlášení.
Provoz systémů společnosti nebyl ohrožen, dodala. Společnost odmítla poskytnout další podrobnosti.
Dánská premiérka Frederiksenová vyzývá k větší pomoci Ukrajině, aby mohla přečkat „velmi, velmi“ tuhou zimu
Kromě vtipných momentů zachytila kamera zajímavou výměnu názorů mezi irským premiérem a dánskou premiérkou Frederiksenovou, přičemž dánská premiérka zdůraznila irskému premiérovi, jak důležité je dohodnout se na zimním balíčku podpory pro Ukrajinu.
Uvedla, že je zapotřebí větší pomoci, aby „mohli přečkat velmi, velmi tuhou zimu“. “
Mezitím lotyšský premiér Andris Kulbergs přispěl silným příspěvkem do soutěže o citát dne, když řekl: „My, jako Evropa, musíme mít větší kuráž.“
„Myslím, že my jako Evropa musíme mít větší kuráž, protože jsme větší co do rozlohy, … co do vojenské síly, ve všech ekonomických aspektech.
Podívejte se, kde je Rusko: Rusko není schopné porazit ani takovou, co do rozlohy i počtu obyvatel menší mocnost, jako je Ukrajina, která prokazuje obrovského, obrovského ducha a brání se už pátým rokem.
A Rusko [nyní] vznášejí námitky, které nemůžeme akceptovat? Promiňte, ale to je agresor, který prohrává na frontě. Měli bychom zvýšit naše očekávání ohledně toho, co je třeba udělat v zájmu bezpečnosti Ukrajiny.“
Benelux „stojí na straně Ukrajiny“, protože „ani Američané, ani Rusové nemohou rozhodovat o naší budoucnosti“ za nás, říká lucemburský premiér Frieden
Lucemburský premiér Luc Frieden se dnes ráno nachází v poněkud neobvyklé situaci, protože na dnešním zasedání v Dublinu zastupuje hned tři země.
Evropa by neměla „vstoupit do pastí, které Rusko připravuje“, říká Kallasová
Šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová varovala před tím, aby EU souhlasila s Ruskem navrhovaným pořadím jednání o Ukrajině, s tím, že by to Moskvě umožnilo „odvést pozornost“ od jejích činů a nakonec by to Evropu dostalo „do horší situace“.
Ocenila, že americká strana „konečně přiznala to, co jsem řekla již před rokem a půl – že pro jakoukoli dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou … jsou zapotřebí i Evropané.“
„Doufám, že u jednacího stolu nejen sedíme, ale že skutečně také reálně ovlivňujeme výsledek těchto jednání.“
Uvedla:
„Nejdůležitější je, abychom se drželi naší dohody, že nejprve musí přijít příměří, poté mírová dohoda a teprve poté jakékoli další rozhovory… když Rusko stále předkládá své maximální požadavky, měli bychom se také držet našich maximálních požadavků a začít vyjednávat právě odtud. …
Kallasová varovala, že existuje riziko, že Evropané „skutečně vkročí do pastí, které Rusko nastražuje“, protože Moskva se snaží „odvést pozornost od toho, že neplatí žádné příměří, a ve skutečnosti [nás přimět], abychom začali naslouchat jejím požadavkům.“
„Pokud vkročíme do té pasti a začneme diskutovat … o evropské bezpečnostní architektuře, pak si nemyslím, že budeme na tom lépe. Ve skutečnosti budeme na tom hůře.“
Pokračovala:
„Soustřeďme se na to, co máme přímo před sebou. Máme jednoho agresora a jednu oběť. Agresor nemá žádné bezpečnostní obavy, protože ho nikdo nikdy nenapadl. To on napadl ostatní. Chci říct, soustřeďte se, lidi.“
Kallasová také velmi jasně dává najevo, že chce být součástí vyjednávacího týmu EU, a uvádí, že byla jmenována, aby zastupovala Evropu v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky.
„Vím, že mě Rusové nechtějí, ale máme snad slovo v tom, kdo zastupuje Rusko? Ne, nemáme.“
Dále uvedla, že v konečném důsledku nebude „zastupovat sama sebe“, ale bude vázána jakýmkoli mandátem, který jí udělí všech 27 členských států.
Poněkud pobavená a zároveň frustrovaná opakovanými dotazy na to, co brání EU v rozhodnutí o jejím zastoupení, nakonec kontrovala touto větou:
„No, máme zavedené instituce, takže nemůžeme prostě poslat jakoukoli osobu, která nemá žádnou institucionální roli, jako to dělají Američané. Je jasné, že bychom neměli kopírovat stejné vzorce.“
Na otázku, proč si myslí, že Rusové nechtějí, aby se zapojila do jednání, odpověděla:
„Nechtějí na druhé straně [nikoho] silného, protože chtějí prosadit své maximální požadavky, jako to vždycky dělali. Protože … jejich taktika je velmi jasná: nejprve předložíte výhrůžky a ultimáta, použijete sílu a pak už jen čekáte, protože na Západě se vždy najdou lidé, kteří vám nabídnou něco, co jste předtím neměli. A pokaždé zajdete ještě dál.
Takže samozřejmě, když s někým vyjednáváte, chcete, aby byla druhá strana co nejslabší, abyste mohli dosáhnout toho, co chcete.“
Hostitel, irský premiér Micheál Martin, uvedl, že diskuse se zaměří na to, co Evropa potřebuje zvážit, aby jakékoli budoucí ukrajinské urovnání bylo spravedlivým a udržitelným mírem.
„Podstata jakékoli mírové dohody je stejně důležitá jako to, kdo Evropu zastupuje. Evropa musí mít zcela jasno v tom, co by pro kontinent představovalo udržitelný mír, a to i v daleké budoucnosti. Významnou součástí toho jsou bezpečnostní záruky a také obnova Ukrajiny.“
Uvedl, že o zbývajících otázkách týkajících se priorit a zastoupení Evropy je třeba rozhodnout „v příštím týdnu nebo dvou“.
K tématu umělé inteligence uvedl, že setkání se bude „zabývat dopady umělé inteligence, pozitivními … i potenciálními negativními, a rovnováhou mezi regulací a inovacemi.“
Estonský premiér Kristen Michal varoval, že Ukrajina čelí „zimě… jako z pekla“, přičemž Rusko „bombarduje všechno“, a vyzval evropské lídry, aby zdvojnásobili svou podporu Kyjevu.
Estonský premiér Kristen Michal hovoří s médii před zasedáním Rady EU v Convention Centre Dublin. Fotografie: Liam McBurney/PA
„Putin musí změnit své cíle, protože válka, agrese a zabíjení žen, dětí a civilistů by okamžitě skončily, kdyby vydal rozkaz.“
Dodal:
„Evropský plán je už nějakou dobu docela jednoduchý: pomáhat Ukrajině tlačit na Rusko, a tak by to mělo být.“
Michal varoval, že Putinův pokus diskutovat o širší evropské bezpečnostní architektuře předtím, než souhlasí s ukončením války, je „psychologickou pastí“ ze strany ruského prezidenta Putina.
„Opravdu si někdo myslí, že Evropa představuje pro Rusko hrozbu? Upřímně řečeno, to není rozumný názor.
Řekl bych tedy, že naše červená čára je zcela jasná: měli bychom dosáhnout míru podle podmínek Ukrajiny a teprve poté lze o všem jednat, ale ne dříve a ne současně.“
Estonský premiér rovněž uvedl, že pokud bude EU potřebovat vyslat své vyjednavače, jsou předseda Evropské rady António Costa a šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallas „těmi pravými osobami, které by to měly udělat“.
Evropa musí být zapojena do jednání o Ukrajině, „aby byly chráněny naše zájmy“, říká předsedkyně EK von der Leyenová
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová trvala na tom, že je „samozřejmé“, že Evropa by měla být zapojena do mírových jednání o Ukrajině „za účelem ochrany našich zájmů, ale také na podporu Ukrajiny.“
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová hovoří s médii v den neformálního setkání lídrů EU zaměřeného na umělou inteligenci v irském Dublinu. Fotografie: Natalia Campos/Reuters
„Jako Komise předložíme návrh na financování potřeb Ukrajiny v roce 2027 a 22. balíček sankcí ještě před příštím zasedáním Evropské rady,“ uvedla.
Von der Leyenová rovněž řekla, že dnešní jednání se zaměří na „rizika… ale také na příležitosti“ spojené s rozvojem umělé inteligence.
Politikové z EU budou dnes pokračovat v jednáních o diplomatické a finanční podpoře pro Ukrajinu poté, co je Volodymyr Zelenskyj vyzval, aby „věnovali pozornost“ požadavkům Vladimira Putina v oblasti bezpečnosti.
Evropští lídři, kteří se ve čtvrtek sešli v Dublinu, odmítli výzvy, že je třeba znovu vytvořit evropskou bezpečnostní architekturu, a zároveň znovu zdůraznili, že Rusko musí přestat útočit na Ukrajinu.
Předseda Evropské rady António Costa to shrnul takto:
„Není třeba vynalézat kolo. Evropa měla fungující evropskou bezpečnostní architekturu, dokud nebyla nejprve postupně oslabena a nakonec zničena ruskou invazí na Ukrajinu.“
V rozhovoru s novináři britský premiér Andy Burnham uvedl, že Evropa „v širším smyslu“, tj. nejen EU, se rozhodne o svých vlastních opatřeních.
„Z širšího hlediska panoval velmi silný pocit, že ruské požadavky na zahrnutí otázky evropské bezpečnostní architektury či evropských bezpečnostních opatření do těchto jednání – to není předmětem vyjednávání.... Je na Evropě, aby rozhodla o svých vlastních opatřeních. Evropa a pouze Evropa. A znovu zdůrazňuji, že to říkám v širším smyslu.“
Přibližně 40 zemí, tedy většina účastníků čtvrtečního summitu Evropského politického společenství, podepsalo prohlášení vypracované Francií, v němž se uvádí, že evropské státy „nesou primární odpovědnost a přebírají větší odpovědnost za bezpečnost Evropy“.
Lídři EU v pátek pokračují v jednáních v Dublinu, přičemž se zaměří na umělou inteligenci. Po vystoupeních Giorgie Meloniové a Friedricha Merze však budou také diskutovat o roli Evropy v mezinárodních mírových jednáních a o otázce budoucí finanční podpory pro Ukrajinu.
Zdroj v angličtině ZDE
Diskuse