Vzestup evropského populismu a kolaps levého středu

13. 6. 2018

Výsledkem je konec duopolu levého středu/pravého středu, který dominoval evropské politice od konce 2. světové války. Stranické systémy v Evropě prošly fragmentací a většina z nich se posunula doprava. A vzestup populismu otevřel dveře posílení ruského vlivu po celé Evropě.

Mnozí analytici byli zpočátku přesvědčeni, že vzestup populismu odráží převážně ekonomickou nespokojenost vyvolanou Velkou recesí. Doufali, že jak recese odezní, odejde s ní i populistická výzva. Ale i když se rozběhlo ekonomické oživení v Evropě a nezaměstnanost klesla, vzestup populismu pokračoval. Nyní je zřejmé, že populismus bere svou sílu z veřejné opozice vůči masové migraci, kulturní liberalizaci a údajnému obětování národní suverenity vzdáleným a nezodpovědným mezinárodním institucím. Pokud by o osudu hlasování o brexitu rozhodovaly ekonomické argumenty, Británie by zůstala v EU. Pokud by o osudu polských voleb rozhodoval ekonomický růst, v zemi, která mezi lety 1989 - 2015 zažila nejrychlejší růst v Evropě, by se nikdy nestala dominantní stranou populistická Strana práva a spravedlnosti.

Imigrace vyvolává kulturní a bezpečnostní obavy, stejně jako strach z ekonomického vytlačování, a oslabuje legitimitu nadnárodních institucí, které jsou považovány za ty, kdo brání suverénnímu lidu použít národní politické prostředky k ochraně před ohrožujícími událostmi.

Vzestup populistické pravice spadá v jedno s katastrofou levého středu. Dokonce i ve Skandinávii, která byla dlouho baštou sociální demokracie, kdysi dominantní levý střed upadá a získávají na síle nacionalistické strany s nativistickými tendencemi.

Celý text v angličtině: ZDE