O kvalitě českých politiků: Neskutečná debata v Poslanecké sněmovně

25. 9. 2018

čas čtení 14 minut

Redakčně krácený výtah z rozpravy Poslanecké sněmovny ČR ze dne 19. září 2018 k informaci vlády o postoji České republiky ke globálnímu paktu o bezpečné, řízené a legální migraci a globálnímu paktu o uprchlících:

 

Jan Hamáček (ČSSD)

Je nutné jasně zdůraznit, že oba dva tyto dokumenty nemají žádnou právní závaznost a ani vymahatelnost. Dokumenty obsahují především výčet možných opatření, zásad a praktik, které lze dle rozhodnutí zúčastněných států v jednotlivých migračních situacích uplatňovat… Sjednání nebo vytvoření těchto dvou dokumentů neznamená pro ČR žádné nové povinnosti, žádné nové závazky. Ty dokumenty jsou politickou deklarací, která se projednává na úrovni OSN, a je tedy právně nezávazná.


Zdeněk Ondráček (KSČM)

Když je to všechno tak nezávazné a všechno k ničemu, je to jenom tak politické, tak proč to rovnou neodmítneme? Vždyť nám to celkem může být jedno, vždyť to není v podstatě nic zásadního. Politici jezdí, diskutují, ale nevyplývá z toho nic závazného pro Českou republiku, tak proč hned na začátku neříci, že se nám to nelíbí?… Proč vlastně neříci natvrdo, že nás tyto dvě deklarace, nebo globální pakty, nezajímají?


Tomio Okamura (SPD)

Jsem se teď dočetl v médiích, že obsahem schůze má být snad, že tady někdo chce zdvihat téma syrských sirotků…Podporu jejich snaze vyjadřují poslanci a senátoři zvolení za KDU-ČSL, ČSSD, TOP 09, STAN a Strana zelených. To znamená vesměs takzvané vítačské strany…Sýrie je v současné době již schopna si s těmito sirotky pomoci sama, pomoci sama těmto sirotkům. Legální syrská vláda, jak víme, kontroluje většinu území státu a má všechny prostředky k tomu, aby se o tyto děti postarala.


Jan Hrnčíř (SPD)

Má-li Česká republika jako suverénní stát zachovat vlastní rozhodovací pravomoci v otázce migrace a poskytování azylu, měla by postupovat jako maďarská politická reprezentace a politická reprezentace Spojených států amerických a globální pakty v žádném případě nepřijímat.


Radim Fiala (SPD)

Přejeme upřímně každé zemi a každému národu vše dobré. A každý národ nechť žije podle svého a podle výsledků své práce. Budeme dokonce jednoznačně tato práva národů hájit. Není ale žádný rozumný důvod zapojovat Českou republiku do imigračních projektů. Imigrační projekty na jakékoliv úrovni přímo ohrožují zájmy našeho národa a hlavně suverenitu našeho státu.


Miroslav Kalousek (TOP 09)

8. července 2015 minulá vláda, kde dnešní premiér byl první místopředseda vlády, přijala usnesení, že Česká republika si dobrovolně vybere a dobrovolně se postará o 1 100 uprchlíků z Itálie a Řecka, kteří se tam ocitli a obě dvě partnerské země v rámci Evropské unie samozřejmě nesmírně zatěžovali, protože se jednalo o obrovský kontingent, přijali jsme tohle rozhodnutí vlády s pochopením. Bohatá země, naprosto nezasažená migrační krizí se obrací ke svým partnerům a říká: My vám dobrovolně pomůžeme s 1 100 lidmi, protože to je kapacita, se kterou si dokážeme poradit.


Jan Skopeček (ODS)

Já osobně si myslím, že migrovat není a nemůže být základním lidským právem, a dokonce si myslím, že to nemá být ani právo nižší právní síly, než by bylo základní lidské právo. Migrace je podle mě výchylka z normálu, je to anomálie, nikoliv norma. Normální je podle mého názoru žít ve vlastní zemi a podílet se na jejím rozvoji, případně migrovat jen tam, kam jsem zván a kde jsem schopen se asimilovat, nikoliv putovat do zcela jiných civilizačních okruhů se zcela jinými hodnotami a kulturními vzorci.


Vlastimil Válek (TOP 09)

Teď tady v několika vystoupeních zaznělo, že bychom měli - jestli to správně formuluji - bránit, zabránit, omezit migraci. Mě by strašně zajímalo, jestli se to v historii někdy nějakému státu kromě toho, že udělal ploty, nastavěl ježky a střílel ty migranty, povedlo nějakým způsobem.


Jiří Kobza (SPD)

Rád bych vaším prostřednictvím zareagoval na svého předřečníka pana kolegu Válka, na jeho dotaz ohledně zastavení migrace. Myslím si, že v první fázi by docela úspěšně fungovalo odstranění těch incentiv, těch pobídek migračních, to znamená beztrestnost nelegálního pobytu na území našeho státu, nárok na veškeré zabezpečení, bezplatné zdravotnictví, školství, sociální dávky.


František Kopřiva (Piráti)

Teď k té spolupráci. V kterém klubu chceme být? Chceme být v klubu Donalda Trumpa a Viktora Orbána, nebo chceme být v klubu 191 států ze 193 členských států OSN, které se na tomto paktu shodly a nyní ho hodlají přijmout? Já si myslím, že by ČR měla být sebevědomou zemí a být v tom druhém klubu. Je to samo o sobě obrovským pokrokem v tom úsilí řešit globální problémy společně a globální migrace určitě je náš společný problém. Podle UNHCR je v pohybu 68,5 mil. lidí, údaj z minulého roku, a svoji zemi bylo nuceno opustit 25,4 mil. lidí. Týká se to všech kontinentů, všech světadílů. Opět nevidím důvod, proč by se to nemělo řešit společně na celosvětové úrovni.


Radek Koten (SPD)

Jsou tady pejorativně označovány dva státy, jako jsou Spojené státy americké, naprosto suverénní, Maďarsko jako snad klub nějakých špatných států, které vlastně si dovolily odmítnout deklaraci OSN o globálním paktu o migraci. Nechápu, proč bychom my měli demokraticky přikazovat nějakému státu, jak se má chovat, jestli to je ta demokracie, anebo jestli ty státy jsou suverénní, pokud se takto rozhodly. Já si myslím, že národní státy by se měly rozhodovat podle sebe, a ne když soused skočí do studny, tak skákat za ním!


Ondřej Benešík (KDU-ČSL)

Často tady zaznívá věta, jak Viktor Orbán zastavil migraci. Ten příběh je trošku barvitější. Já si Viktora Orbána z mnoha důvodů moc vážím a některé aspekty jeho politiky mě třeba osobně velmi oslovují, koneckonců jsme oba dva v Evropské lidové straně a asi ho znám i trošku lépe než většina poslanců. Ale ono to tehdy bylo tak, že on měl problém. On měl problém, protože tam měl tisíce uprchlíků, migrantů, říkejme jim, jak chceme, kteří chtěli do Německa. A on té paní Merkelové prostě volal a tak nějak se domluvili na tom, že ten Dublin poruší společně. A porušili ho. Prostě ona mu řekla, ať mu ty lidi tam, ať ty lidi tam pošle, do toho Německa… Víte o tom, že Česká republika za poslední měsíce přijala zhruba padesát Venezuelanů, kteří utíkají před budováním komunismu ve Venezuele? Ano, jsou to naši krajani ze třetího, ze čtvrtého kolena. Ale jsou tady. A já žádné demonstrace tady nevidím.


Zuzana Majerová Zahradníková (ODS)

Potom, jak už tady bylo řečeno, ten pejorativní nádech vůči USA nebo vůči Maďarsku, já ba naopak na rozdíl od vás silně stojím v podpoře pana Orbána a vůbec toho, jakým způsobem se maďarská politika vyvíjí. Takže nás laskavě neházejte všechny do jednoho pytle. Toť poznámka číslo dvě.


Jiří Kohoutek (SPD)

Jak tu dnes všichni sedíme, asi nikdo nemá zájem, aby se tu zvýšila kriminalita, aby se prováděla ženská obřízka, aby nezletilí po ulicích prodávali drogy, aby muži vraždili své sestry, dcery pro pochybnou čest, aby zločinecké bandy znásilňovaly a prodávaly ženy a děti, aby ženy chodily oblékané jako v pytlích na odpadky. Komu se po tom stýská, má šanci si to denně užívat v západní Evropě všude tam, kde se migranti z Afriky a Blízkého východu usadili.


Radek Koten (SPD)

Máme zde rok 2018, který přináší bohužel další nátlak na naši republiku, ale tentokrát z pera OSN, nicméně opět podporovaný našimi západními sousedy, Německem, Francií a dalšími státy prostřednictvím projektu nazvaného Evropská unie. Arogantní chování europarlamentu vůči suverénnímu státu Maďarsku jsme viděli v přímém přenosu a je bláhové si myslet, že tato instituce bude konat jinak než silou.


Monika Jarošová (SPD)

Naše republika patří doposud ke státům s nejpropracovanější azylovou politikou, která nám umožňuje odmítat potenciálně rizikové osoby, ovšem jediným podpisem o tuto svou výhodu přijdeme. Vyzývám proto českou vládu, aby uvedený pakt po vzoru USA a Maďarska odmítla. Pokud to neudělá, může způsobit to, že se za pár let bude naše země potýkat se stejnými problémy, jaké vidíme v zemích západní Evropy, které prosazovaly vstřícnou migrační politiku. Nechci se dožít toho že z Teplic nebo Brna bude druhé předměstí Paříže.


Miroslava Němcová (ODS)

Chci připomenout, že jsme bohatou společností, patříme mezi nejlépe ekonomicky prosperující státy světa. Není možné, abychom řekli, že bohatá demokratická, svobodná společnost, společnost matek a otců, není připravena se postarat o padesát dětí, které nemají rodiče. Mně se zdá, že to je základní otázkou vůbec toho, zda společnost má před sebou nějakou budoucnost, jestliže odmítne základní lidskou pomoc, pomoc tomu nejbezbrannějšímu tvoru, tedy pomoc dětem. Proto se k tomu vyjadřuji.


Karel Schwarzenber (TOP 09)

Údajně se za měsíc chystá oslava stého výročí 28. října 1918. Vzhledem k tomu, že jsme se dávno vzdali myšlenky Československa, že zde zdatně bojujeme proti nosné myšlence Tomáše Garrigue Masaryka o evropanství a nadáváme na Evropu a teď jsme se také vzdali jeho velké myšlenky, o které mluvím, totiž humanity, a projevujeme státní politikou antihumánní, proti sirotkům, proti uprchlíkům, proti dětem, tak bych prosil, aby ty oslavy 28. října kvůli přemíře pokrytectví byly odřeknuty. Protože bych se styděl vzpomínat na to, co jsme v roce 1918 nastoupili. Děkuji mnohokrát.


Pavel Jelínek (SPD)

V této souvislosti někde slyším o vykrádání politického programu SPD panem premiérem Babišem. Tak mě to nijak nepohoršuje. Právě naopak mě to naplňuje hrdostí, že naše antipřistěhovalecká část programu dostává prostor v médiích, i když z jiných úst. Pokud bychom v této oblasti nevyvinuli dostatečný tlak, tak se o ní dodnes debatovat nebude. Možná i proorbánovský postoj pana premiéra by nebyl tak jasný bez důsledného působení našeho hnutí v otázce nelegální imigrace.


Marek Výborný (KDU-ČSL)

To, co tady zaznělo, je přesně jenom vrchol populismu a jsou to výroky těch, kteří tady obchodují se strachem. Proti tomu my se stavíme, protože to zcela nemístným způsobem posouvá celou věc někam jinam. Když se podíváte do toho paktu, tak nic takového o žádné ilegální migraci tam není, tak to prosím tady nepodsouvejme. Opravdu žádného ilegálního migranta v ČR mít nemůžeme a od toho je tady vláda, aby toto také zajistila.


Marian Jurečka (KDU-ČSL)

Já si myslím, že kdyby Sir Nicolas Winton si kladl otázky: Nemohou se ti Čechoslováci bránit sami? Nemají ty děti náhodou rodiče? Nejsou moc staré ty děti, které zachraňoval Sir Nicolas Winton. Kam jsme se to posunuli, proboha? Tady lidé před sedmdesáti lety byli ochotni riskovat svůj život, pomoci někomu bližnímu i někomu, kdo byl třeba ze zahraničí, a my tady v době největšího blahobytu, v době technologií, kdy jsme schopni prověřit, jestli je bezpečné ty lidi přijmout v České republice, zpochybňujeme nutnost pomáhat, ten princip? To je pro mě něco naprosto neuvěřitelného.


Jana Levová (SPD)

Máme pomáhat sirotkům v Sýrii. Já říkám, nejsou náhodou i na Ukrajině? Proč neřešíme sirotky na Ukrajině? Tam není válka? Tam jsou bohatí? Proč tady budeme pět hodin mluvit o sirotcích ze Sýrie a nezamyslíme se nad tím, kde v dalších zemích jsou sirotci. Proč není poslanec, který by zajel na Ukrajinu a podíval se, jak tam ty lidi žijí, jaké jsou tam děti, v jakých podmínkách jsou tam děti? Opováží se někdo jet na Ukrajinu z našich poslanců, aby nedostal mediální masáž, kam se to vydal? O tom bychom si tady měli povídat.


Karel Krejza (ODS)

Myslím si, že bychom měli pomáhat, těm lidem, potřebným lidem, ale absolutně rezignovat na ochranu našeho prostoru, naší civilizace, naší kultury, to je špatně, a to podle mě tento dokument v konečném důsledku říká, a to je na něm to, co mi vadí. Navíc v některých článcích je v přímém rozporu v tom, co prosazuje dneska naše vláda, protože říká, že bychom neměli odvádět inteligenci z daných zemí, ale my přece chceme z úst našich vládních představitelů úplně něco jiného. My chceme pro naše firmy zajistit kvalifikované pracovníky a kvalifikované pracovní síly, a to jsou třeba lékaři. To je jasná inteligence, to by byli inženýři, to je také jasná inteligence.


Mikuláš Peksa (Piráti)

Já bych vám chtěl poděkovat za tuto zajímavou, asi tak čtyřhodinovou debatu, která byla nepochybně plodná a všechny nás obohatila. Dovolil jsem si hrubě odhadnout, kolik by tak stálo, kdyby dvě sta tak dobře placených lidí, jako jsme my, v nějakém podniku čtyři hodiny řešilo nějaký problém. Odhadl jsem to zhruba na půl milionu korun. Myslím si, že je to zajímavá částka a jsem pevně přesvědčen, že to finální usnesení, na kterém se dnes usneseme, bude skutečně stát za to.

1
Vytisknout
12057

Diskuse

Obsah vydání | 2. 10. 2018