Svérázně reagoval v ČT senátor Kubera (ODS) na fakt, že petici požadující omezení kouření -- podle zcela běžných současných standardů -- podepsalo více než 75 tisíc lidí. Kdyby se za podpis v petici platilo tisíc korun, petic by ubylo, myslí si senátor Kubera. To má určitě pravdu. Já si zase myslím, že kdyby senátoři museli skládat zkoušku z toho, jak funguje demokracie, ubylo by těch hloupých, těch, kteří principům demokracie nerozumí a nejsou schopni jejich důležitost pro život společnosti pochopit, natož je prosazovat.

Pane senátore, buďte prosím tak hodný a vysvětlete, jakým způsobem byste ještě chtěl -- kromě práva petičního -- omezovat svobodu v České republice. Zároveň prosím předložte vaše návrhy v legislativním procesu kolegům senátorům a poslancům, aby voliči viděli, kolik podobně smýšlejících "demokratů" v parlamentu České republiky pobírá plat. Aby voliči v České republice měli možnost posoudit, co jsou lidé, kteří spravují věci veřejné, vlastně zač.

Petici, která má být po svém ukončení předložena poslancům a senátorům, jsem okamžitě podepsal. A rád bych podepsal také petici, která kromě izolace kouření podpoří i izolaci politické omezenosti, protože je minimálně stejně nebezpečná. A zkuste po mě chtít, pane senátore, tisíc korun...

Nedělní otázky Václava Moravce jsem zhlédl na internetu a nechal si nějaký odstup. Trochu jsem očekával analýzu stran formy i obsahu od povolanějších. Protože jí zatím nikdo nenapsal, pokusím se popsat svoje pocity z tohoto pořadu.

Nejprve snad stran novinářské práce. Z mého subjektivního hlediska byla zcela jasná servilnost a "nadržování" ministrovi a náměstkovi. Oponenti byly přerušováni, odváděni od myšlenky či seděli v hale Rondo, aniž by mohli získat adekvátní prostor. Většinu mediálního prostoru tak dostalo oficiální stanovisko ministerstva, které známe, a případné námitky odborníků a pohledy z dalších úhlů byly slyšet málo a přerušovaně zcela hloupě a formálně agresivním komentátorem.

V neděli jsem se díval na Otázky Václava Moravce, dělal jsem si poznámky a chtěl jsem napsat článek. Nakonec jsem to vzdal, že to nemá cenu. Ale udělali to za mne jiní.

Celá debata se nesla ve starém známém duchu. A pan Moravec se opět ukázal jako "nestranný" moderátor. Zatímco panu Julínkovi a jeho asistentovi z Harvardu uctivě naslouchal a nechal je vypovídat, tak doktora Ratha a zástupce lékařů přerušoval a odebíral jim slovo.

Bylo nebylo. Kdysi, těsně po pádu komunismu, vládla idealistická představa, že se v Československu podaří vytvořit duální veřejnoprávně-komerční vysílací systém v oblasti rozhlasového a televizního vysílání, stejný, jaký existuje ve Velké Británii, kde veřejnoprávní BBC konkurují komerční podniky, jenže na rozdíl od českého prostředí, kde se nad rozhlasem a televizí veřejné služby primitivnější mediální aktivisté ušklíbají a myslí si, že budoucnost mají mít jen komerční vysílatelé, kteří ovšem především v českém prostředí v zájmu zisků drsně své vysílání redukují na toho nejkonvenčnějšího a často nejprimitivnějšího společného jmenovatele, je BBC v Británii skutečnou autoritou, laťkou a pro komerční podniky nedostižným vzorem.

Ing. Miloslav Vlček
Parlament České republiky
Sněmovní 4
Praha 1

Samotný koncept objektivní pravdy se ztrácí ze světa. Do dějin se zapíšou lži.
V časech všeobecné lži je pravdomluvnost revolučním činem.
George Orwell

Vážený pane předsedo Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, s údivem jsem se až od kolegů novinářů dozvěděl 12. 4. 2007, že vaši kolegové z výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu rozhodli na jeho 10. schůzi dne 11. dubna 2007 usnesením č. 57 o doporučení mého odvolání podle § 6 odst. 2, písm. b) zákona 484/1991Sb. o Českém rozhlasu z funkce člena Rady Českého rozhlasu. S údivem proto, že mne nikdo o tomto návrhu neinformoval, ani mne nepožádal o vyjádření k dokumentům, které tomuto rozhodnutí předcházely a které mi ani před tímto rozhodnutím nebyly doručeny. Tyto dokumenty nejsou ani přílohou usnesení, ani v něm není sděleno jakkoliv krátké odůvodnění návrhu.

S údivem jsem se to dozvěděl i proto, že jsem se měl dopustit porušení svých povinností a měl jsem zasahovat do kompetencí redakce jedné stanice Českého rozhlasu. To je ale zhola nemožné, pokud o tom neexistují písemné podklady, což nemohou, neboť bych je musel napsat a podepsat já, což jsem nikdy neudělal. Nikdy jsem nezasahoval do ničích pravomocí (pracovní úkoly, kompetence i pravomoci jsou zaměstnancům dávané písemně jejich nadřízenými v souladu s vnitřními předpisy Českého rozhlasu a striktně určují, komu jsou tito pracovníci odpovědní) a poměrně úzkostlivě jsem se vystříhal i hovořit jinak než vyjadřováním svého názoru. Ten vyjadřuji i nyní. Možná se budete domnívat, že nyní zasahuji do vašich kompetencí. Poslanec Pleva, který prý přednesl výboru návrh na mé odvolání, jej přednesl podle mně dostupných informací ústně v bodě Různé před závěrem jednání výboru a prý jej měl předjednán s poslanci sociální demokracie. Tak mi to alespoň sdělil předseda výboru, poslanec Walter Bartoš, který mi zároveň oznámil, že ani on nemá k dispozici podkladové dokumenty, a tudíž mi nemůže dát jejich kopii.

Myšlenka o protestu proti základně v den navštěvy G.W.B. v Praze je podnětná a v případě většího počtu účastníků by snad mohla být i pro naše politiky výstrahou a varováním, že tento národ není až tak úplně laksní k věcem veřejným, jak by se dle účasti na shromáždění ne základnám mohlo jevit.

Proto se ptám : Nestálo by za úvahu výše uvedený člának maximálně zredukovat a dále rozšířit mezi širší veřejnost a to buď pomocí meinstreemových medií, pokud by jej otiskly, nebo i cestou e-mailu za pomoci čtenářů BL a aktivistů Ne základnám?

Dle mého názoru by však pro tento účel bylo nutno článek maximálně zestručnit tak, aby byl dostupnější širšímu okruhu čtenářů, míní Jiří Šlouf.

Bohumil Kartous odpovídá: Jde právě o to, že podobný názor mainstreamová média nereprodukují, což je sice skandální - média se staví často do role činné politické síly - ale je to tak. Viděl jsem v televizi rozhovor, který ČT udělala s americkým generálem Oberingem, ředitelem vládní Agentury pro raketovou obranu, která má celý program raketové obrany v popisu práce. Kdybyste viděl ten respekt, který novinář před generálem měl, to nebyl rozhovor s představitelem minimálně kontroverzního armádního projektu, to bylo uctivé dotazování, které začalo velmi přátelskou otázkou a tím to také skončilo - žádný pokus o konfrontaci (americkému generálovi stačilo k dokázání nezbytnosti vojenských základen ve střední Evropě tvrzení, že "mnoho vojenských analytiků" předpokládá, že Írán vyvine střely dlouhého doletu do roku 2015), ani náznak toho, že by slova pana generála mohla být zpochybněna, žádný postřeh rozporuplných tvrzení, a že jich bylo (generál například začal demagogicky - jak už to v souvislosti s útoky na New York bývá - srovnávat situaci současnou se situací před tzv. 11. zářím, kdy by údajně také nikdo nekladl žádnou důležitost existenci Al Kaida. V této souvislosti také generál uvedl, že odmítavý postoj české veřejnosti zase tolik nevadí!). K čemu slouží takový rozhovor, v němž má reprezentant pochybného mocenského projektu planetárního významu možnost zcela bezstarostně mluvit o tom, že veřejné mínění v zemi je podružné?

Je až neuvěřitelné, jaká mediální klika vznikla okolo vojenské základny a ještě absurdnější je, že od MF k Právu se vesměs názorové proudy neliší, někdy to vypadá jako nějaká připravená kampaň. Jejich předpoklady, proč schvalují výstavbu vojenské základny, ať už argumentují jakkoliv, vždy implicitně předpokládají, že ta základna má své opodstatnění, vůbec o něm nepochybují! Přitom všechna pilotní politická tvrzení USA, tedy že základna je primárně namířena proti tzv. "darebáckým státům", jsou nevěrohodná minimálně stejně, jako když měl Irák spolupracovat s Al Kaidou nebo když měl Irák vyvíjet zbraně hromadného ničení.

Naopak tvrzení, radar nemá být šachovým tahem vůči Rusku nebo Číně, je těžko k uvěření. Také samotné obranné schopnosti systému protiraketové obrany jsou podle dostupných informací pochybné. Je mi známá zaslepenost některých novinářů, ale v tomto okamžiku mi připadá, že určitým druhem slepoty trpí většina z nich. Snad nějaký novinářský mor, či co..:)

Nemáte úplně pravdu s médii, která jednotně vedou kampaň ve věci umístění radarů. Kupříkladu naše Deníky (bývalé Deníky Bohemia a Moravia o nákladě cca 400.000) poměrně často a věcně zveřejňují i argumenty proti, případně přinášejí informace i o hnutí Ne základnám. Pokud si dobře pamatuji, byli jsme jediné médium, které zveřejnilo stížnost Ne základnám na postup ČT, například již v srpnu jsme udělali referendum mezi čtenáři a podobně, píše redaktor Josef Šlerka.

Bratr bývalé americké fotbalové hvězdy Pata Tillmana, který se vydal dobrovolně bojovat do Afghánistánu a byl tam usmrcen v chaosu americkou střelbou, obvinil americkou armádu, že lhala o jeho smrti a zmanipulovala ji pro své účely.

Kevin Tillman poukázal na to, že americká armáda se z Tillmanovy smrti lživě pokusila vytvořit hrdinský mýtus. V rozporu se skutečností tvrdila, že Tillman zemřel v roce 2004 při "bojích proti nepříteli", a tak se pokusila "unést jeho ctnost i jeho odkaz".

Tillman svědčil před výborem amerického Kongresu, který zjišťuje, zda šíření této nepravdy bylo úmyslné.

Před tímtéž kongresovým výborem svědčila také vojákyně Jessica Lynchová, která byla zraněna v Iráku v roce 2003. I ona obvinila americké ministerstvo obrany, že proměnilo okolnosti jejího zadržení v Iráku a následného osvobozneí americkými jednotkami, v hrdinskou reklamu pro armádu.

Lynchová sdělila v kongresovém výboru, že oficiální tvrzení americké armády, že Lynchová "zuřivě bojovala proti nepřiteli" bylo nepravdivé a že byla zraněna při dopravní nehodě.

"Jde o to, že američtí občané jsou dobře schopni si sami rozhodnout, kdo byl hrdinou a nepotřebují, aby se jim vykládaly složité smyšlenky," uvedla Lynchová.

Podle zpravodaje BBC Radio 4 je nynější skandál pro americkou vládu vážným problémem. V USA totiž už všeobecně vládne přesvědčení, že Bushův Bílý dům lže jako když tiskne, od nepravdivých tvrzení, jimiž zdůvodnil útok na Irák, a skutečnost, že americká armáda zřejmě vytvářela umělé hrdinské historky ohledně vojáků, kteří byli zraněni či usmrceni při amerických válečných dobrodružstvích, povědomí veřejnosti, že je Bílý dům prolhaný, jen potvrdí.

Podrobnosti v angličtině ZDE

V úterý přiletěl americký ministr obrany Robert Gates do Varšavy, aby zde vyjednal podporu pro americkou protiraketovou obranu v Evropě. Jde vlastně o takovou spanilou jízdu Evropou. Po zastávce v České republice, Ruské federaci a Polské republice jej čeká ještě návštěva Spolkové republiky Německo. Cílem jeho cesty je přesvědčit nepřesvědčené o dobrých úmyslech americké protiraketové obrany.

V tomto příspěvku nechávám stranou zda tato obrana je pro Evropu prospěšná, nebo zda jde o nepřátelský tah vůči Ruské federaci a Čínské lidové republice a zaměřím se na další zajímavý fakt, píše Zdeněk Vopat:

Do nebe volající vymývání mozků českých občanů z dílny největšího "českého" periodika překročilo další stupeň. Zástupce šéfredaktora MF DNES Viliam Buchert ve svém komentáři "Uvadlá Tour de France" ze dne 23.4. zasadil "smrtící úder" sociálnímu státu ve Francii a vlastně i Francii samotné.

Hlavním hříchem Francouzů je podle Bucherta skutečnost, že "s takovým nepochopitelným odmítáním a tak strašně nepružně zareagovala na globalizaci ve světě...", což v překladu z tohoto orwellovského newspeaku znamená prostě to, že tamní politici se se svými občany stále ještě moc "párají". Polehčující okolností v očích českého novináře nejsou ani, jak sám přiznává, výborné veřejné nemocnice či dobře fungující školky zadarmo. A 35 hodinový pracovní týden? Ten už teprve ne!

Musím říci, že jsem od většiny médíí po pondělní návštěvě generála Oberinga v ČR neočekával žádné objektivní informace. Tato jistě nejen moje převídatelnost se bohužel ukázala nejen jako správná, ale v některých případech překročila mé očekávání. Pustil jsem si v 19:30 zprávy na TV Nova, což dělám málokdy, a .........je těžké k tomu, co jsem viděl vůbec něco dodat, "jedno je ale jisté" (řečeno nováckým žargonem), Karla Voříška ani další příjemné tváře jeho kolegyň a kolegů nebudu chtít zase nějakou dobu vidět. píše Petr Stratil:

Chci se připojit k panu Hoškovi a podpořit jeho článek o cestování. Také já cestuji hromadnou dopravou -- autobusovou i vlakovou. Přestože vlastním řidičský průkaz, za volant usedám jen v nouzi nejvyšší, neboť se na našich silnicích bojím. V hromadné dopravě žádný strach nemám, třebaže vím, že i tady se stávají dopravní nehody, ale nehoda se mi může přihodit i doma ve vlastním bytě a nemusím kvůli tomu cestovat.

Způsob cestování si vybírám podle délky a cíle cesty a podle toho, s kým cestuji. Většinou volím ČD. Cestování je mnohem pohodlnější a na rozdíl od autobusů má mnoho dalších předností.

Že dcera pana Zörklera má potíže jako matka samoživitelka se dvěma dětmi najít zaměstnání, nikoho nemůže překvapit. Každý z nás zná desítky takových případů. Ano, mít dítě v ČR je katastrofální handikap. Ale jinde ve světě to není zpravidla lepší. Nedělní Observer přinesl zprávu, že jenom letos přijde o práci kvůli svému těhotenství v Británii na 30 000 žen, takže moje kamarádka, kterou kvůli tomuto prohřešku, vyhodili z nejmenované pražské nemocnice (nahlas to samozřejmě nikdo neřekl) není zdaleka sama. Jsou země, kde zaměstnavatelé posílají zaměstnankyně pravidelně na vyšetření ke gynekologovi a ty těhotné jdou ihned na dlažbu. Jak vidno, není to není to pouze česká specialita a jinde to může být dokonce horší.

Ve čtvrtek 26. dubna 2007 v 16.30 proběhne v Přednáškovém sále českého secesního skvostu, královéhradeckého Muzea východních Čech, vyhlášení výsledků a předání cen 7. ročníku regionální literární soutěže pro mládež ve věku 10 -- 22 let O Cenu Hradeckého Škrabáka. Letošní ročník s tématem "I slovo může zachránit život" vyhlásil Spolek přátel krásného slova spolu s Oblastním spolkem Českého červeného kříže Hradec Králové pod záštitou primátora města.

Četl jsem na Vašem webu články pana Baxy, Hoška i Kotrby. Týkaly se dopravy autobusové kontra železniční. Velmi mě překvapilo, jak tito inteligentní lidé nedomysleli své úvahy do šířky.

Uvažují prostě jen o tom, co je levnější a výhodnější. Pokud bychom přemýšleli takto, můžete celé Britské listy rovnou zrušit, protože nejvýhodnější a nejlevnější pro nás bude přenechat vládu nadnárodním společnostem. Solidarita a ekologie by tak mohly (no konečně!) ustoupit levnějším výrobkům, píše Lukáš Zelenka:

Americká vláda podle Spiegel online investovala víc než miliardu dolarů do reklamy, aby mladí Američané nepraktikovali před svatbou sex.

Chování mladých bylo pro amerického prezidenta George W. Bushe problémem. Myslel si, že by mohl proti tomu něco udělat. Tentokrát nešlo o to, že potřeboval víc vojáků, téma bylo 'much more sexy'. A tak president přišel na to, že by mohl investovat do reklamy a do školicích kursů. Za sedm let se ale zjistilo, že školením mladých prostřednictvím množství peněz se nedá docílit všechno, ani ne inzeráty a ani ne školením.

Francouzský filozof Alain de Benoist (nar. 1943) se dlouhodobě věnuje kontroverzním otázkám dnešního světa. Před časem zveřejnil text nazvaný velmi příhodně Nová inkvizice; věnuje se v něm postupům, které používají mocní tohoto světa, především politici a představitelé vlivných médií, k umlčování nepohodlných názorů. Celý text je velmi rozsáhlý a jeho české vydání ve zvláštním sborníku se teprve připravuje. Pojďme se proto zatím zaměřit alespoň na shrnutí zajímavého Benoistova názoru na otázku používání pojmu fašismus ve veřejné diskusi.

Velká Británie se tajně snaží za scénou přimět k rezignaci ředitele hlavního globálního protikorupčního úřadu, aby se britská vláda a britská zbrojovka BAE Systems nestaly za korupční praktiky terčem kritiky.

Britští diplomaté v současnosti usilují o odstranění Marka Pietha z vedení protikorupčního inspekčního orgánu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Tvrdí, že hovoří prý příliš otevřeně.

Snaha Piethe přimět k rezignaci přichází právě v době, kdy OECD vyšetřuje, proč Británie zastavila vyšetřování obvinění, že britská zbrojovka BAE Systems poskytla obrovské úplatky Saúdské Arábii, aby tato země koupila její zbrojní systémy.

Minulý měsíc v Paříži se na zasedání OECD pokusili britští činitelé zabránit tomu, aby profesor Pieth vystoupil na tiskové konferenci a oznámil, že jeho úřad oficiálně zahajuje vyšetřování, proč britská vláda zastavila vyšetřování korupce ve firmě BAE Systems. Pak britští diplomaté soukromě požadovali od diplomatů ostatních zemí, aby byl Pieth odstraněn ze svého úřadu. Velká Británie se snaží pošpinit Piethovu pověst a generální ředitel OECD Angel Gurría je přesvědčen, že britská vláda šíří pomluvy i proti němu. Gurríu minulý pátek obvinil jeden britský list, že prý "poskytl zaměstnání své dceři, dostává zadarmo lístky na fotbal a utratil půl milionu liber na adaptaci svého bytu v Paříži."

Podrobnosti v angličtině ZDE

Paní Lynn Teggartová zavedla svou 6-letou dcerku do školy - a byla šokována. Ve třídě byly na hromádce na jedné skříňce položené taštičky bez ladu a skladu, jedna skoro jako druhá, a v každé EpiPen - autoinjektory s epinefrinem. "Zbláznili se tu?" povzdechla si paní Taggartová. "Bude-li někdo náhle potřebovat svoje EpiPen, nikdo se v té hromádce nevyzná! S tím by se mělo něco udělat".

Patřím k těm mnoha ekononomickým analfabetům, kteří si nedokáží spočítat, co je pro ně výhodné, a tak jezdím cca jednou týdně vlakem z Hradce Králové do Prahy a zpět. Jak jsem si přečetl v zamyšlení pana Kotrby, bráním tak (i když na konec marně) neodvratnému krachu železnice a jejímu nahražení jinými způsoby dopravy. Ani já nejsem fanatickým příznivcem železniční dopravy, ale na rozdíl od pana Kotrby nemusím dělat kategorický závěr zobecněním jedné jediné zkušenosti. A co tedy mně (a stovkám tisíc dalších zákazníků ČD) brání využívat luxusní a levnou autobusovou dopravu?

Předně, do Hradce Králové zatím Student Agency nezajíždí. Důvod je jasný, dálnice byla dostavěna teprve před půl rokem, a SA jezdí především po dálnicích a bez zastávek (proto ta úžasná rychlost).

Před pár lety byla vydána kniha Conflict Missions, Havana, Washington and Africa, 1959- 1976 , napsaná profesorem západní politiky a latinskoamerických studií na univerzitě Johna Hopkinse Piero Gleijesem ve Spojených státech. V západních vědeckých kruzích vzbudila nebývalý zájem i vlnu kontroverze, neboť šlo o citlivé téma. Sám autor doznává, že je v USA obvyklé psát o všem kubánském v záporných superlativech, aniž je vyžadována jakákoliv dokumentace, ale informuje-li se o Kubě v dobrém, jsou nezbytností vědecké důkazy.

V České republice, je-li mi dobře známo, se o této publikaci moc nehovoří, a to ani v odborných kruzích. Současné Česko se nachází v tenatech silné protikubánské kampaně, ať již je země démonizována prominenty bývalého disentu, intelektuály a publicisty, ale i pošahanými agitkami české pobočky Amnesty International a jiných nevládních seskupení.

Co je "Projekt pro nové americké století"?

"Projekt pro nové americké století je nevýdělečná, vzdělávací organizace, jejíž cílem je podporovat globální americké vůdcovství."

Stránky PNAC ZDE

Projekt pro nové americké století (PNAC) je think-tank, výzkumné politické sdružení, které vzniklo v roce 1997. PNAC požaduje, aby vzniklo globální americké impérium, jehož vůli se budou muset podrobit všechny národy. Členům tohoto sdružení vadí, že Spojené státy, které jsou poslední zbývající supervelmocí, nevyužívají více své hospodářské a vojenské moci, aby přiměly svět, aby se podrobil novému "americkému míru". Tak znovu -- jako už četní autoři před ním -- argumentuje William Rivers Pitt, reportér listu New York Times a autor mezinárodních knižních bestsellerů na stránkách truthout. Jiný článek na toto téma je ZDE

Základní argumenty ideologie Projektu pro nové americké století jsou obsaženy v jeho dokumentu ze září 2000, nazvaném "Znovu vybudovat obranu Ameriky: Strategie, jednotky a zdroje pro nové století". V tomto dokumentu vypočítává PNAC, co je nutno učinit, aby si Amerika mohla vybudovat své globální impérium. Musí:

• Přesunout své permanentní jednotky do jižní Evropy, do jihovýchodní Asie a na Blízký východ
• Zmodernizovat americkou armádu, včetně modernizace stihaček, ponorek a válečných lodí
• Vybudovat globální obranný protiraketový systém a ovládnout strategicky vesmír
• Ovládnout "mezinárodní společný prostor" internetu
• Zvýšit výdaje na obranu na minimum 3,8 procent amerického hrubého národního produktu.

V seznamu signatářů Projektu pro nové americké století, jak je zveřejnily kritické americké stránky, jsou uvedena jména Alexandra Vondry, Václava Havla, Martina Šimečky (bývalého šéfredaktora slovenského deníku SME, dnes šéfredaktora Respektu) a Ivana Vejvody. Mezi singatáři je i politolog Jacques Rupnik, častý host pořadu Otázky Václava Moravce v ČT. - Octla se tato jména na seznamu snad omylem?

Seznam signatářů amerického imperiálního "PROJEKTU PRO NOVÉ AMERICKÉ STOLETÍ" ZDE

Česká jména jsou i na oficiálních stránkách PNAC ZDE

Lajdácké zdroje?

Myslím, že jste ve svém článku z 23.4.2007 "Zradili čeští politikové zájmy vlastního státu? Podepsali Václav Havel a Saša Vondra ultrapravicový "Projekt pro nové americké století"?" naletěli na když ne dezinformaci, tedy lajdácké zdroje. Všichni jmenovaní Češi podepsali dopis odsuzující utužování autoritářských tendencí v Rusku v reakci na útok na školu v Beslanu, který, pravda, vyšel z PNACu. Nikde však nelze dohledat, že by podepsali "Statement of Principles", proto nelze dost dobře tvrdit, že "podepsali PNAC". Že jsou Havel a Vondra ideově blízcí neokonzervativcům je ovšem známo, ale toto je příliš silné osočení, míní Jiří Hudeček ml.

Návštěva amerického prezidenta Bushe v ČR má jediný cíl -- podpořit rozšíření americké protiraketové obrany více na východ. Pokud to bude záležet pouze na současné politické moci, bude to pro vrchního obchodního zástupce amerického zbrojařského průmyslu úspěšná pracovní cesta. Většina představitelů exekutivy včetně prezidenta se už teď tetelí blahem, až se stanou na jeden den středem zájmu světových médií. Pro českého prezidenta je možnost být viděn ve společnosti mocných politiků to nejmilejší, co mu může politika přinést. Bude na to určitě ještě dlouho s láskou vzpomínat. Pro premiéra bude jistě potěšením setkat se s někým, kdo je stejně prostý jako on a zároveň to dotáhl až na hlavu nejmocnější země na světě. Skvělá inspirace. Ministr, který má na starosti evropské záležitosti a radarovou základnu USA, dostane nové pokyny z firemní centrály. Ministr, který má na starosti zahraniční záležitosti kromě radarové základny USA, jako vždy bude oplývati poučenou moudrostí. Pouze mírně xenofobního prvního místopředsedu vlády bude nutno někam schovat, snad ho premiér do té doby přes média uprosí, aby odstoupil....

V neděli jsem pozorně vyslechl diskusi na ČT1 o reformě českého zdravotnictví. Ministr zdravotnictví Julínek se snažil televizním divákům vysvětlit svoji zdravotní reformu. Dovolte mi, abych se nad některými kroky trochu zamyslel.

Ministr Julínek zavádí do zdravotnictví určité relativně nízké poplatky za péči, a to z toho důvodu, aby se občan konečně stal zákazníkem a aby si uvědomil, cenu zdravotní péče a aby do zdravotnictví přiteklo více peněz, což by mělo zdravotní péči zkvalitnit.

Vzpomínám si, že jsem slogany o zkvalitnění zdravotní péče a o možnosti rozhodování pacientů již kdysi slyšel, píše Zdeněk Vopat:

V únoru 2007 přispělo celkem 104 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 49 141 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 28. 2. 2007 částku 243 997.58 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 1,711.41 USD.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffaisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raffaisen Bance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raffaisen Banky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.