Česká televize ve svém mimořádném vysílání v úterý 29. ledna na ČT2 a ČT24 zprostředkuje otevřené zasedání Senátorského klubu ČSSD za přítomnosti obou prezidentských kandidátů Václava Klause a Jan Švejnara. Senátorský klub ČSSD zasedá v úterý od 10:00 do 12:30.

PŘENOS DUELU OBOU KANDIDÁTŮ NA PREZIDENTA SE USKUTEČNÍ OD 13:00 >>> ZDE

Ikona české marihuanové scény, neúnavná propagátorka dekriminalizace THC a pravidelná účastnice řady festivalů Million Marihuana March. Vysokoškolsky vzdělaná žena, inženýrka ekonomie, tlumočnice, překladatelka bestsellerů Stephena Kinga a expertka Komise EU v Bruselu pro technickou pomoc bývalému SSSR. Vyjednavačka se Světovou bankou. Nedlouho po "sametu" vedoucí expertní mise EU v oboru dopravy a telekomunikací v Zakavkazí a středoasijských republikách bývalého SSSR. Kdysi dávno "za totáče" programátorka v ČKD-Polovodiče. Dnes díky tuposti okresních policejních náčelníků a špatnému zákonu zločinec. Autorka nejčtenějších článků v Britských listech. Policie ji obvinila za nedovolenou výrobu drog.

Seznamte se. Libuše Bryndová, alias teta Bushka.

Čeho se dopouštěla? Vařila snad perník? Prodávala heroin před školou? Ne. Pro sebe a své známé vařila mastičky na revma a záněty. S konopím. Zločin, který pomohl mnoha lidem od bolesti. Zadarmo. Účinnější a méně škodlivý než Brufen či jiná analgetika nebo antirevmatika nebo řada za drahé peníze prodávaných mastí na revma. Ty neškodí a nepobuřují tupé policajty, ale také nepomohou od bolesti. Mast od tety Bushky ano.

Závažná obvinění z falšující práce v případu vraždy Oty Absolona ve Svitavách si dovoluji vznášet jako bývalý zmocněnec poškozených -- pozůstalých po zavražděném. Měl jsem možnost podrobně prostudovat trestní spis a účastnit se hlavního líčení před Krajským soudem v Hradci Králové, klást otázky svědkům a znalcům. Mimo to jsem spolu s přáteli pátral po dalších důkazech a svědectvích a měl možnost seznámit se s novými fakty a též s širšími souvislostmi případu. Bohužel pozůstalí, ač mě původně sami na mnohé nesrovnalosti upozornili, posléze podlehli nátlaku, jehož cílem bylo krýt skutečného vraha a další spolupachatele, a ještě dříve, než jsem měl možnost v závěrečných návrzích shrnout zásadní pochybení orgánů činných v trestním řízení a navrhnout opravné prostředky, mi vypověděli plnou moc, a tak mě zbavili možnosti dotáhnout úsilí trvající několik měsíců do konce a dosáhnout zásadního zvratu v celé kauze. To se podařilo v kauzách, kde jsem též působil jako zmocněnec poškozených a kde pozůstalí vytrvali a nátlaku nepodlehli (vražda Tibora Danihela v Písku a Milana Lacka v Orlové).

Otevřený dopis hannoverského dopisovatele deníků Právo a Britské listy Petra Schnura Janu Švejnarovi, na který "zcela vytížený" svejnarprezidentem.cz nedokázal odpovědět, je skutečně závažným souborem otázek. Je ale souborem, který může být určen oběma kandidátům. Včetně loajality vůči dvojímu občanství. Stejně jako Švejnar by měl Václav Klaus sdělit, vůči čemu chce být loajální: vůči Mont Pelerinskému klubu, Davoskému fóru, vůči Světové bance a MMF, nebo vůči podnikatelům spjatým s Českem nejen kontem v některé ze zahraničních bank v Česku působících, ale podnikatelům, kteří jsou vynikajícími manažery svých podřízených, netunelují majetek továren, ale udržují onen corporate social responsibility a rozvíjejí celé regiony tak, jak tomu činil za první republiky Baťa a další továrníci. Nebo vůči všem občanům, kteří neměli to štěstí nebo tu smůlu a nezvolili je prezidentem. Kteří nemají čestné doktoráty, ani miliony na investice do nemovitostí či akcií, ale živí se poctivě - rukama.

Jelikož se Petr Schnur zaměřil ve svých otázkách pouze na Jana Švejnara, zkusím zformulovat otázky pro oba kandidáty. Třeba si dnes odpoledne některou z nich osvojí některý ze senátorů a senátorek ČSSD, využije jedné minuty a tří dalších na odpověď a my se konečně něco dozvíme. Proč fandit volbě prezidenta za osmnáct, nebo bez dvou za dvacet. Nic jiného nám nejspíše nezbývá...

Po opakovaných dotazech k velmi sledovanému případu by možná bylo vhodné napsat skutečně několik medicínských věcí.

Pozorní čtenáři Britských listů hned poznají, že moje dnešní poznámka je jen dodatkem k článku Tomáše Krčka "Ještě horší porážka, než jsme doufali, a vítězství k ničemu", ale to s komentářem k jednomu faktu, který je pro politiky v Německu závažný, pro mne je radostný a pro Vás možná zajímavý...

se vysílal v pondělí 28. 1. 2008 ve 13.30.

Nahrávka rozhovoru │18,8 MB ZDEMIRROR

Zelení rezignovali na svoji snahu zabránit návratu Čunka do vládních funkcí. Původně přitom tvrdili, že jeho aféry s nejasným původem majetku a výroky o Romech jsou nepřekonatelným problémem. Po několika jednáních ale nyní dali lidoveckému předsedovi na vědomí, že kvůli němu nebudou rozbíjet vládu. Čunek ale musí odložit svůj návrat až po prezidentské volbě, aby celá věc nevypadala jako politický obchod. "To řešení bude asi takto vypadat, nikdo nechce komplikovat fungování vlády. Ale celé věci by prospělo, kdyby víc vysvětlil, že ty své prostředky, které jsou dnes nejasné, normálně vydělal," řekla HN první místopředsedkyně zelených Dana Kuchtová...

iHNed: Návratu Čunka nezabráníme, uznali zelení ZDE

Mnozí publicisté velmi naléhavě připomínají, jak málo se naše politická scéna zabývá programovými nebo politicky nesmírně senzitivními otázkami, které se možnými důsledky nejednou dramaticky dotýkají života všech občanů. Pravda bývá u nás (ale i jinde) nejednou "kočka v pytli". České politické klima jako kdyby nedokázalo s dostatečným předstihem vygenerovat několik důvěryhodných kandidátů na prezidentskou funkci tak, aby to nebylo "klopotně udýchané" a této funkce nedůstojné.

Zastupitelská demokracie parlamentní, obecní či regionální je -- tak jako všechno lidské -- pouhým produktem své doby, čili historicky podmíněná a tedy pouze na určitý úsek dějin omezená. Dají se vysledovat nejen její počátky, ale i důvody, proč vznikala. Se znalostmi o její genezi lze se pak pokoušet vydedukovávat až její zánik, ale především cesty modifikací na nové podmínky.

Dne 6. února 2008 v 17 hodin na Filosofické fakultě UK (místnost č. 18) se koná ustavující schůze Společnosti přátel Památníku národního písemnictví. V budoucnosti by tato Společnost měla bránit samostatnost a nedělitelnost sbírky české literatury (archiválií, knih, uměleckých předmětů). Zároveň by měla podporovat činnost PNP tak, aby tato sbírka byla přístupná nejen odborné, ale i širší veřejnosti. Touto cesto Vás vyzýváme, abyste se stali zakládajícími členy Společnosti přátel PNP.

Za přípravný výbor Jana Seifertová, předsedkyně

Poznámka ŠOK k článku Bohumila Kartouse: Nevýhodou humanitně vzdělaných intelektuálů je, že netuší, jakým způsobem může ovlivnit společnost jmenování bankovní rady ČNB, ústavních a dalších soudců, inspektorů UOOU a další akty, vyhrazené prezidentovi. Prezident může těmito zdánlivě "kladečskými" kroky ovlivnit, jestli náhodou nepřijde Česká republika o kus jižní Moravy ve sporu s Lichenštejnskem, případně zda překoná evropskou ekonomickou depresi nebo ne. Či zda se vrátí majetek šlechtě, včetně té kolaborující... Může ovlivnit, jací velvyslanci budou v kterých zemích či jací profesoři budou řídit vysoké školy. Prezident může dost, když je chytrý a ví , co chce...

Reakce Dariny Martykánové: Humanitně vzdělaný intelektuál nerovná se obvykle naivní blbeček :o)))) Myslím, že většině lidí, od popeláře, přes literárního vědce až po právníka je jasné, že takové pravomoci dávají českému prezidentovi značný vliv. Pokud myslíte, že to netuší B. Kartous (mj. ekonom), je dobře, že na to upozorňujete, ale není důvod vztahovat to na "humanitně vzdělané intelektuály", zvlášť když mnozí z nás tráví analýzou politických a byrokratických systémů až nekřesťansky mnoho času :o)

Pozn. JČ: To je jeden z řady mýtů Štěpána Kotrby, pro které ho mám rád, neboť jimi přesně reprezentuje pražské politické prostředí (kolem parlamentu). Je to cenné. Ke Kotrbovým mýtům patří mj. i přesvědčení, že "humanitně vzdělaní intelektuálové" (ať je to cokoliv, především jsou to tuším lidé, kteří mají zájem o literaturu) jsou nepraktické socky, které nerozumějí ničemu. Samozřejmě, opak je často pravdou. S tím jde ruku v ruce i Kotrbovo přesvědčení, že "bohemisté" v Británii (zejména na "Glasgow University", jistě víte, o koho jde :) nemají absolutně žádný kontakt s realitou, například netuší, co si dneska myslí mladí lidé. (Ve skutečnosti mají "bohemisté na Glasgow University" kontakty s daleko větším množstvím mladých lidí v dnešní ČR než Štěpán Kotrba... Atd.)

Reakce ŠOK na polemiku: Když Bohumil Karous označí funkci prezidenta slovem "kladeč věnců", nesmí se divit reakci. Pokud je schopen napsat, že kandidáti "přitom kandidují do funkce, ze které vůbec nic nezmůžou. Prezident může maximálně klást věnce, udělovat milosti, nepodepsat nějaký zákon (a vzápětí nechat svoje veto přehlasovat), rozhodně ale neovlivní ekonomickou strategii nebo ekologickou politiku., pak doopravdy neví, jakou reálnou moc doopravdy prezident má. Václav Havel i Václav Klaus to věděli vždy. Klaus to už i názorně předvedl - třebaže za cenu sporu s Ústavním soudem. Pro Hrad bagatelní pohrdání podhradím. Jan Švejnar to ví také. Kdyby ne, neměl by takovou podporu části politických sil i některých velvyslanectví. Ti všichni Kartousovu naivitu nesdílejí.

Tři roky po zdrcujícím americkém vojenském útoku vstoupil korespondent listu Independent do Falludže. Je to město bez pitné vody, bez elektřiny a bez léků. Situace tam v ulicích vypadá, jako kdyby vojenský útok skončil včera.

Do Falludže je obtížnější se dostat než do jakéhokoliv jiného místa na světě. Na silnici z Bagdádu jsem napočítal 27 silničních závor a vojenských kontrol, které spravovali dobře ozbrojení vojáci a policie, píše reportér Patrick Cocburn. "Obležení je naprosté," konstaqtuje dr. Kamal v nemocnici ve Falludže a zdeprimovaně hovoří o tom, co pro pacienty potřebuje - všechno, od léků, přes kyslík, po elektřinu a pitnou vodu.

JU│ Jak uvádí ruský Kommersant, byla během návštěvy srbského prezidenta Tadiče a premiéra Koštunici v Moskvě podepsána dohoda o spolupráci při těžbě ropy a plynu. Kromě této dohody byl podepsán také protokol o prodeji 51 % srbské firmy NIS (Naftna Industrija Srbije) ruskému Gazpromněfť. Mezivládní dohoda má platnost třicet let a automaticky se prodlužuje o dalších pět let.

Vážený pane prezidente, obracím se na Vás ve věci spekulací ohledně politických obchodů, které mají provázet volbu prezidenta. Pomyslnou poslední kapkou jsou vyjádření ministra Cyrila Svobody, který oficiálně připustil, že jedním z hlavních důvodů, proč někteří představitelé KDU-ČSL budou volit Vás, coby čestného předsedu ODS, je příslib, který dala ODS KDU-ČSL ohledně souhlasu s navrženou výší církevních restitucí v hodnotě astronomických 300 mld. Kč.

Titulní stránka novin The Ottawa Citizen přinesla 28. 1. 2008 zprávu, že byl odstraněn z kanadského pobřeží výkonný radar, který je schopen sledovat námořní lodě i malé čluny do vzdálenosti 370 km od pobřeží. Byl vyvinut nákladem 39 milionů dolarů místními odborníky a firmou Raytheon Canada. Před několika roky jej vychvalovali federální politici jakožto jediný svého druhu na světě a významný přínos k domácí bezpečnosti. Federální vláda vyčlenila 43 milionů dolarů na výstavbu 8 takových zařízení. Ta měla být umístěna na západním i východním pobřeží Kanady pro posílení státní ochrany po teroristickém útoku na USA 11. září 2001 (jak ten čas utíká!). Nyní radar zrušila.

Steven E. Meyer je profesorem politologie na washingtonské National Defence University a bývalý analytik CIA , kde se mnoho let věnoval politické, vojenské a sociální analýze. Během jugoslávských válek v 90. letech působil posledních pět let v agentuře jako zástupce ředitele vládní meziresortní kanceláře pro balkánskou pracovní skupinu. Podle názoru tohoto znalce amerických politických i armádních struktur , který brífoval amerického viceprezidenta Al Gora, je NATO je nefunkční. "Je to organizace, která měla perfektní důvod existovat v minulosti. Svět sě však změnil. Podle skupiny akademiků vo Washingtonu - a to není názor Bushovy administrativy - NATO výrazně ztrácí na funkčnosti.

SME 17. 1. 2008: Bush nepočúval CIA, keď sa mu to nehodilo ZDE

SME│SITA│AFP│Al Arabiya│ V pakistanskej metropole Islamabad našli v pondelok mŕtveho amerického diplomata Keitha Ryana (37). Ležal na zemi vo svojom byte v centre Islamabadu s prestrelenou hlavou. Oficiálna verzia pakistanskej polície je samovražda, ako však s odvolaním sa na policajné zdroje informuje agentúra AFP, vyšetrovanie pokračuje a zatiaľ nie sú vylúčené ani iné príčiny smrti. Ešte pred príchodom polície boli v byte diplomata zdravotníci a jeho kolegovia z amerického veľvyslanectva.

SME: Amerického diplomata našli v Pakistane mŕtveho, zrejme samovražda ZDE

Podle velitele ruských kosmických vojsk generála Vladimira Popovkina mají americké antirakety v Evropě možnost zasahovat ve vesmíru. Američané to připouštějí, ale s tím, že pro tento účel je "zablokovali".

"Antirakety, které mají být rozmístěny v Polsku, budou moci doletět až do blízkého vesmíru. Dnes mohou být určeny proti balistickým střelám a zítra zasahovat proti kosmickým přístrojům". ... ... Šéf Agentury pro raketovou obranu Pentagonu generál Henry Obering loni na otázku Práva připustil, že technicky by antirakety byly schopny sestřelit i družice, ale uvedl, že pro tento účel jsou zablokovány.

Tomáš Roškot, Právo 28. 1. 2008: velitel ruských kosmických vojsk generál Popovkin: Antirakety USA mohou útočit ve vesmíru ZDE

ŠOK│Srovnání těchto dvou postojů se nabízí s odpovědí bývalého náměstka ministra obrany Coyleho na otázku Britských listů, kdy bývalý zbrojní expert Pentagonu nakonec po slovní přestřelce Britským listům veřejně před celým auditoriem přiznal, že americké antirakety v Polsku jsou technicky schopné nést návratový modul s jadernou hlavicí, ale že "o tom agentura MDA neuvažuje".

Štěpán Kotrba, BL 18. 1. 2008: Coyle připustil, že americké rakety v Polsku jsou schopné nést i jaderné střely ZDE

28. ledna 2008 se scházejí ministři zahraničí členských států EU, aby rozhodli, myslí si, o budoucích vztazích Evropy se Srbskem. Ve skutečnosti ovlivní totiž výsledek jejich schůzky mnohem víc. Konkrétně a ve střednědobé perspektivě, přinejmenším budoucnost Evropy ve smyslu jejích vztahů s a její hospodářské závislosti na Rusku, či na jiných, ještě méně spolehlivých, prodejcích energetických surovin. V Srbsku jsou prezidentské volby třetího února 2008 a nejen v evropských hlavních městech, dokonce i v USA, zrovna zaujatých vlastními prezidentskými primárkami, si leckdo význam srbských voleb uvědomuje. Ačkoli totiž v Evropě prezidentská funkce má většinou spíše symbolický než mocenský význam, v  Srbsku se tentokrát bude rozhodovat – demokraticky – o nacionalistické, nebo liberální bezprostřední budoucnosti nejen této země. Co by, s největší pravděpodobností mohla znamenat nová nacionalistická vlna v Srbsku, na to nechci ani pomyslet. Liberální výsledek prezidentských voleb samozřejmě nebude zárukou, pouze možností, obrátit vývoj na Balkáně směrem pro Evropu, Srbsko, ano i pro kosovské Albánce, nadějnějším.

ŠOK│ Věc neslýchaná. Pákistánský prezident Parvíz Mušarraf jednal podle izraelského listu Haarec utajeně v Paříži s izraelským ministrem obrany Barakem. Tématem jednání prý byl pákistánský jaderný arzenál a obava Izraele, aby se nedostal do rukou militantních islamistů. Mušaraf prý odpověděl, že jaderné zbraně jsou přísně střeženy, a obavy z toho, že by se radikálové dostali v Pákistánu k moci, jsou přehnané.

28. 1. 2008 Aktuálně: Špionážní thriller v praxi: Mušaraf jednal s Izraelci ZDE

Věc neslýchaná je to proto, že Pákistán je země, která nikdy neuznala stát Izrael, neudržuje s ním formální diplomatické styky a setkání prezidenta s ministrem obrany druhého státu nemá logiku ani v diplomatickém protokolu. Jedná se o bezprecedentní krok, vymykající se všem dosavadním politickým krokům pákistánské vlády jak vzhledem k izraelské , tak i pákistánské politické scéně. Nedávno Mušarraf reorganizoval a posílil ostrahu pákistánských strategických jaderných zbraní. V té souvislosti se nabízí úvaha, že to byl právě Izrael, který odmítl poskytnout ochranu Bénazír Bhuttové při její volební kampani, kde kandidovala právě proti Mušarrafovi, přestože ho o to žádala a přestože mnohokrát konzultovala svou politiku právě s Izraelem. Bhuttová byla nacionalistickou populistkou, která odmítala připustit, že islámští teroristé jsou i mezi obyvateli Pákistánu.

BL 2. 1. 2008, Tomáš Krček: Musela Bhuttová zemřít, protože řekla, že je bin Ladin mrtev? ZDE

Dnes jsem si na BL přečetl Vaše prohlášení týkající se odporu obcí a krajů k Národnímu úřadu pro zaměstnanost. Z pohledu obcí by úřad znamenal likvidaci terénní práce, práce s rodinami, a odtržení působnosti od radnic, kde se řeší i problémy bytové, sociální a humanitní, včetně OSPODů. Zatímco nyní mohu zavolat na OSPOD, abych zjistil, jak jsou na tom děti, a zavolat na bytovou komisi, že ta či ona rodina už opravdu potřebuje vlastní byt, nebo se čtyřgenerační rodina v malometrážním bytě brzy "pomlátí" a na přestupcích je máme dvakrát do měsíce. Nyní bych o tuto možnost přišel (několikrát už se podařilo byt prosadit, ty lidi potkávám na ulici a stále jsem s nimi v kontaktu). Volat na sousední odbor, a volat na cizí úřad, je totiž velký rozdíl - je to zejména o osobních vazbách a tlacích uvnitř úřadu - o to bychom do půl roku přišli).

"Pokud jde o protiraketový systém, myslím si, že je špatný a neprokázal svou účinnost. Hrozbou pro Evropu je terorismus, ten, který udeřil v Londýně a Madridu. Íránci nevyšlou své rakety proti Polsku"

Holbrooke je v případě vítězství Clintonové v prezidentských volbách považován za jednoho z nejpravděpodobnějších kandidátů na funkci ministra zahraničí USA.

"Myslím, že teď můžeme pro Českou republiku vyjednat lepší podmínky. Vycházím z úvahy, že odcházející administrativa chce dosáhnout úspěchu, má na to omezený čas, tak bude asi vstřícnější než administrativa, která pak bude mít čtyři roky času,"

Po letech vydal Václav Havel novou hru. Stručně řečeno: je zklamáním. Z mnoha důvodů text nefunguje.

Havel v Odcházení použil zavedené techniky psaní svých starých her ze sedmdesátých a osmdesátých let. Starou strukturu oživil jen novým tématem, jenže tématem, které bohužel působí banálně. Hlavním hrdinou Odcházení je zkorumpovaný vysoký politik, který je donucen odejít z úřadu a přijde při tom i o vládní vilu, protože není veřejně ochoten chválit jiný mocenský klan, který po jeho svržení uchvátil správu země.

Pan Schnur se ptá pana Švejnara, čím se liší od pana Klause. Švejnar neodpověděl, ale ten dopis mne vyprovokoval k úvahám čím se pánové liší pro mne. Popořadě:

V neděli 27.ledna 2008 začala volbami do zemských parlamentů v Hesensku (Hessen) a Dolním Sasku (Niedersachsen) serie německých zemských voleb. Volby v jednotlivých spolkových zemích mohou připadat povrchním pozorovatelům poněkud provinciální na to, aby se z nich daly dělat závěry pro celostátní trendy, ale pohlédneme-li na zemské volby v minulosti, zjistíme, jakým důležitým indikátorem byly jejich výsledky především pro celostátní volby. Není zde na místě zkoumat, zdali si SPD vzala poučení ze serie porážek v zemských volbách 2003 v důležitých spolkových zemích, způsobené odklonem tradičního volebního potenciálu sociální demokracie - legendárního, nicméně faktického "malého člověka" - který svou nevoli nad politikou v Berlíně vládnoucí koalice SPD/Zelení vyjádřil neúčastí ve volbách. Ne nadarmo se od té doby hovoří v souvislosti s SPD o zradě socdem. principů. Chybná orientace na fiktivního voliče "politického středu", korunovaná Agendou 2010, připravila kancléře Schrödera o kancléřské křeslo. Navíc tato politika vytvořila půdu pro úspěšný vstup Strany Levice (Die Linke) do spolkové politiky. Jestli tento trend pokračuje, se dozvídáme právě z nynějších nedělních volebních výsledků.

NYRB se věnuje literatuře, kultuře a aktuálním událostem. Bývá označován za nejvýznamnější literárně -- intelektuální časopis v anglickém jazyce. Vychází dvakrát měsíčně v nákladu přibližně 140 000 výtisků. Ve svém nejnovějším čísle zveřejnil výtah z otevřeného dopisu, který předalo loni 16. listopadu občanské sdružení Kampaň za mír a demokracii sídlící v New Yorku českému velvyslanci u OSN. Od té doby dopis podpořila řada významných amerických intelektuálů.

Prohlášení: Proti vojenským základnám USA v České republice ZDE

Média týdny a do omrzení melou o nájemníkovi pražského Hradu na další pětileté období, přičemž "napětí" s tím spojené mají vzbuzovat dva kandidáti. Jeden postavil svou kariéru na tom, že na rozkradení státu zhasl, druhý se snaží získat body tvrzením, že přitom mělo zůstat rozsvíceno.

Smutně komické je, že jiná alternativa než Klaus, nebo Švejnar napadne média sotva občas a pokud vůbec, tak jen proto, aby "diskusi" jen okořenila. Proč ale nemůže být prezidentem českého státu někdo jak opravdu moudrý,, tak statečný, proč jím může být jen loutka, které je dovoleno utrousit do médií sem tam něco kontroverzního, ale nic, co by bylo v rozporu se zájmem vyšším, potažmo velmocenským?

Klaus versus Švejnar - prezidentské volby 2008 TÉMA BL

Vláda musí jednat ostře a tvrdě regulovat finanční sektor, který destabilizuje naše životy svou bezostyšnou honbou za obrovskými zisky.

Nikdy v lidské historii nebylo dovoleno tak málo lidem vydělávat tak astronomické příjmy způsobem, z něhož nemají ostatní skoro vůbec žádný prospěch. Po celém světě jsou společnosti a vlády zastrašovány hrstkou sebevědomých oportunistů, investičních bankéřů a správců soukromých investičních fondů, kteří ve snaze získat astronomické osobní zisky dostali svět na hranici vážné hospodářské recese, píše v týdeníku Observer Will Hutton. V historii ekonomiky je to bezprecedentně jednostranná smlouva.

Rusko posilnilo kontrolu nad európskym energetickým trhom. Získalo podporu Bulharska na nový veľký plynovod, ktorým bude exportovať zemný plyn do Európy.

Prezident Putin podpísal dohodu o južnej vetve plynovodu počas minulotýždňovej návštevy Bulharska. Južná vetva, spoločný podnik ruského Gazpromu a talianskeho Eni, bude vyžadovať vybudovanie 900 kilometrov potrubia po dne Čierneho mora, ktorým sa ročne dostane z Ruska do Bulharska 30 miliárd kubickým metrov plynu. Odtiaľ sa bude rozvetvovať do Grécka a južného Talianska a na druhú stranu do Rumunska, Maďarska, Rakúska a severného Talianska. V ďalšej zmluve sa Rusko a Bulharsko dohodli na vytvorení spoločnosti, ktorá postaví a bude riadiť ropovod z čiernomorského prístavu Burgas do gréckeho Alexandroupolisu na pobreží Egejského mora.

Vždycky jsem se divil, proč v Americe jsou všichni OK, tedy alespoň to říkají. Zdánlivě jsem nenalézal žádný racionální důvod, proč tomu tak je, míra lidských radostí i strastí bývá všude na světě stejná, jenom má jiné projevy. Teprve současný vývoj v ČR mě přivedl k pochopení, proč to tak je.

Příčinou je individualismus a snaha uspět v konkurenci. To je principem trhu bez přívlastků a sociálního darwinismu. A tak člověk, který by nebyl OK a naznačoval, že snad má nějaký problém, v konkurenci neuspěje. To je celkem pochopitelné při výkonu zaměstnání, skutečně asi málokterého cestujícího bude zajímat, že řidič jeho tramvaje se dneska špatně vyspal, anebo mu třeba zrovna řekli, že bude muset jít na vyšetření kvůli podezření na vážné onemocnění.

Ministr zahraničních věcí České republiky Karel Schwarzenberg neumí dobře česky: Pracně hledá slova, vypadává z vazby, plete si pádové koncovky nebo je vůbec nepoužívá ("co se týče interkontinental raket", "s odpuštění"). Ve své mluvě se uchyluje jak ke knižním infinitivním tvarům (jednati, hovořiti), tak k výrazům hovorové češtiny ("vždycky je to vo dohadování", "souseděj"). Někdy zadrhává a drmolí tak, že mu není rozumět. Otázka znalosti úředního jazyka České republiky bývá v případě ministrů Karla Schwarzenberga a Džamily Stehlíkové označována za podružnou; důraz je kladen na to, jak kvalitní práci v ministerských funkcích odvádějí a jak reprezentují zájmy České republiky.

V případě Karla Schwarzenberga jsou ale na místě pochybnosti o tom, zda hájí zájmy České republiky. Prosazuje totiž proti odporu 70% obyvatel České republiky velmocenský projekt, který přes svou faktickou nefunkčnost oslabuje strategickou rovnováhu mezi Spojenými státy a Ruskem a zvyšuje riziko globálního jaderného konfliktu.

Rok 1965 byl pro administrativu amerického prezidenta Lyndona Johnsona úspěšným. Ne tak pro značnou populaci Vietnamu, Filipín, Dominikánské republiky a Indonésie. Tento rok začaly Spojené státy plošně bombardovat Severní Vietnam poté, co již čtvrtým rokem pod chemickými a bombovými nálety trpěl Jižní Vietnam. Na Filipínách se dostal k moci bývalý nacistický agent Ferdinand Marcos,což americkým stratégům výrazně zapadlo do ideje tzv. Grand Area. Na zadním dvorku Spojených států -- v Dominikánské republice -- se jim podařilo zabránit svržení relativně benigního fašistického režimu a vedle jiného tu legitimizovat působení notorických zabijáků z La Banda.

Český národ není schopen samostatné existence -- tvrdil kategoricky Marx. Masaryk to dotčeně komentoval slovy, že Marx mluví o českém národě nepěkně a malicherně. V minulém režimu nám strana a vláda tento Marxův názor z pochopitelných důvodů úzkostlivě tajila. Vzhledem k mohutnému národnostnímu, kulturnímu i státoprávnímu rozvoji Čechů v předcházejících 150 letech by totiž Marx v této souvislosti zákonitě vypadal jako naprostý hlupák. Ale pak přišel listopad 1989 a velmi rychle se ukázalo, že všechno je jinak.

Následující text je výtahem z dvouhodinové přednášky "9/11: Blueprint for Truth -- The Architecture of Destruction" ("11. září: technický plán pro odhalení pravdy -- struktura zkázy"), kterou měl v listopadu 2007 na University of Manitoba (Winnipeg, Manitoba, Canada) americký architekt Richard Gage. Tématem přednášky je pečlivý a podrobný rozbor skutečností, které svědčí ve prospěch tzv. demoliční hypotézy o 11. září.

Tato hypotéza v protikladu k oficiální verzi událostí tvrdí, že pád tří budov WTC nebyl způsoben nárazem letadel a následným požárem leteckého paliva, protože to není fyzikálně možné, ale že šlo o dobře připravenou a profesionálně provedenou demolici. Z kontextu událostí a dalších skutečností pak vyplývá, že tato demolice nebyla dílem teroristů (pokud za "teroristy" označujeme osoby, které se hlásí k Al-Káidě).

"Neocenitelná historicko-kritická práce, přehledná, vnímavá a dobře napsaná."

Josef Škvorecký, 6. ledna 2008

Právě přichází na předvánoční trh nová kniha o českém filmu od Jana Čulíka. K dispozici ke koupi na www.kosmas.cz ZDE, též přímo z nakladatelství Host ZDE

V první souborné knižní práci o českém hraném filmu od roku 1989 rozebírá autor více než dvě stě devadesát snímků, které vznikly za posledních osmnáct let. Filmovou produkci rozdělil tematicky do několika celků: v období kolem pádu komunismu se objevila celá řada trpkých výpovědí o životě v Československu sedmdesátých a osmdesátých let; naproti tomu svědectví o stalinském útlaku z padesátých let většinou už nesvědčí o životě v totalitě s tak úzkostnou naléhavostí jako snímky o normalizaci. Autor se dále věnuje četným filmům s historickými tématy, zejména z traumatických období, dále snímkům svědčícím o prvních zkušenostech z postkomunismu, včetně "pokleslých" komerčních komedií, a rozebírá též množství filmů vzniklých o současné společnosti. Nejnověji se česká kinematografie zabývá především mezilidskými vztahy; tyto snímky patří podle autora k nejlepším. Kniha analyzuje i filmy pro děti a mládež, dále četné, více či méně úspěšné umělecké experimenty, a závěrem vybírá "nejlepších pětačtyřicet" --- snímky vysoké kvality, které podle autorova názoru zřejmě přežijí.

Cílem autorovy analýzy bylo zjistit, jakým způsobem vypovídá současná česká kinematografie o dnešní české společnosti, zda o ní vytváří mýty a jakého hodnotového systému se podle českých filmů dnešní společnost přidržuje. Podrobným sémantickým rozborem příběhů jednotlivých hraných filmů dochází autor k překvapivým závěrům.

Současná česká kinematografie zaujímá vůči české společnosti svobodný a kritický postoj. Vytváří o ní podle jeho názoru pozoruhodně ucelené svědectví.

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. V anketě letos na jaře odpovědělo během několika málo dnů více než 5000 čtenářů. Finančně však na provoz listu přispívá jen něco málo nad 100 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře. Nedokáže to česká komunita? Jsou finanční prostředky skutečně k dispozici jen pro cílenou politickou manipulaci, a chce-li list prosazovat svobodnou linii, padni komu padni, národ se pro jeji podporu nevzchopí?

V prosinci 2007 přispělo celkem 131 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 45 847.78 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 31.12. 2007 částku 197 706.42 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a 688.55 euro.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely.