To, co považuje čtenář Petr Nachtmann za odpuzující na Britských listech, je, jak píše "žebrání o finanční příspěvky".

Jasně. V českém kontextu je nezvyklé, obracet se na veřejnost, aby si financovala vlastní nezávislý časopis. Je to vlastně trapas, požadovat od lidí, aby financovali, co čtou.

Avšak co nám zbývá. Časopis bohužel - už skoro patnáct let - vydáváme, většinou bez rozpočtu. Základní náklady však z něčeho uhradit musíme.

V současnosti nás čekají tyto jednorázové výdaje: účetnictví za rok 2009: 35 000 Kč. Nový redakční laptop: 20 000 Kč, nezbytné programovací úpravy: 20 000 Kč. Celkem: 75 000 Kč.

Naštěstí to není tak horentní částka jako na podzim, kdy bylo nutno obnovit naše servery, které nevyhovovaly intenzivnímu provozu, a čtenáři nám - překvapivě a zavazujícím způsobem - rychle potřebně finanční prostředky poskytli.

Nicméně jsme nyní nuceni se znovu obrátit na čtenáře s - krátkodobým -. apelem, aby mírně zvýšili finanční příspěvky na Britské listy, máme-li být schopni časopis provozovat i nadále - což znamená schopnost platit provozní poplatky..Potřebujeme je minimálně zvýšit aspoň o třetinu, tedy o cca 10-15 000 Kč měsíčně. Kdyby věnovalo pravidelnou stovku měsíčně dalších cca 100 - 150 lidí, pomohlo by to vydatně. Děkujeme.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2.

Jan Čulík, šéfredaktor

Bývaly v české kotlině časy - a trvaly dost dlouho, i když jsou na štěstí už za námi - kdy pro veřejné promluvy všeho druhu platilo jedno základní pravidlo: Nesměl se za žádných okolností kritizovat jistý stát. Kdokoliv se byť jen náznakem pokusil, na hlavu se mu snesla smršť obvinění, že naplil na hroby osvoboditelů, spřáhl se s krvelačnými bestiemi za hranicí a chce otáčet kolem dějin zpět. Ovšemže spojení imperiální politiky nedotknutelného státu s takřka půldruhou stovkou tisíc mrtvých osvoboditelů bylo časem stále obtížněji doložitelné, ani všechny krvelačné bestie světa by neměly dost peněz na podplacení každého nespokojence, a mnozí z kritiků si ve skutečnosti přáli kolo dějin především uvolnit. Nyní se zdá, že ostalgie světem vládne, a zřejmě proto se (někteří?) čeští občané touží k popsanému stavu opět vrátit.

Vedení Akademie věd ČR se rozhodla NEumožnit konání semináře s dr. Normanem Finkelsteinem a dalšími přednášejícími "Současná situace a možnosti řešení izraelsko-palestinského konfliktu: Goldstoneova zpráva OSN ke Gaze", který se měl konat v budově Akademie věd ČR (Národní 3, Praha 1) 23. 2. 2010 od 10:00 a který organizovalo Centrum globálních studií, společné pracoviště Filosofického ústavu AV ČR a Univerzity Karlovy v Praze. Tuto zprávu dostali pozvaní hosté v průběhu dnešního odpoledne. Pořadatelé "zkoumají zatím neoficiální informace, proč došlo k neumožnění semináře".

Podle interních informací Britských listů byl krok Akademie věd, která dle svých slov "provádí koncepční politiku vědy a výzkumu", způsoben telefonicky z úřadu premiéra Fischera. Jinými, daleko upřímnějšími slovy: Předsednictvo Akademické rady Akademie věd se poněkud zaleklo..

Neznám politika, který by veřejně přiznal, že demokracie, zákony, pravidla a občan jsou přesně ty čtyři pojmy, bez kterých by se po volbách, jsa již pevně usazen v křesle, obešel. U prvních tří není pochyb. S občanem bude svízel. Občan je totiž užitečný jako výrobce a spotřebitel a demokracie z něj dokonce učinila obávaný pojem. Občan produkuje hodnoty a politika živí. K občanovi se volá, na občana se přísahá, na jeho blaho se myslí a jeho starostmi se trápí (tedy politik).

Fotograf Bob Patefield natočil na vlastní videokameru okamžik, kdy mu policie zabránila natáčet loni před Vánocemi centrum městečka Accríngton v Lancasteru. Tvrdila, že jeho natáčené je "podezřelé" a že je "antisociálním chováním".

Patefield s kamarádem natáčeli vánoční výzdobu a vánoční oslavy v městečku dne 19. prosince 2009. Poslední záběry na jeho kameře, než byl zatčen policií, jsou záběry Santa Clause, lidí v kostýmech a dudácké kapely procházející městem.

Expremiér Topolánek, za ČSSR snaživý student střední vojenské školy, stárne. V médiích vystupuje zásadně nevrle, ublíženě, agresivně. Permanentně se špatně ovládá (zřejmě pro nedostatečné preference ODS a osobní problémy), ale v nedělní televizní besídce, při potlachu na růžku „U Moravce“, to tak jednoznačné nebylo. Pojednou si i dosti notoval s jiným odkecaným politikem. (Levicově) populistickým Milošem Zemanem, který, zmítán závistmi a nenávistmi, též předstírá, že ve věcech veřejných neskončil. Prostořeký poživačný muž z lidu zkrátka našel cestu k hubatému poživačnému (pseudo)intelektuálovi. Koneckonců, vždyť nepřítel je oběma stejný.

Pokud se budeme snažit stále dál a dál prodlužovat stávající pojetí ekonomického úspěchu finančním ziskem a konsumním způsobem života, dojde zákonitě ke katastrofě, proti níž jsou současné přírodní pohromy pouhou lokální odyseou.

Kapitalismus volné soutěže a neviditelné ruky trhu vede ke stále většímu zvyšování nezaměstnanosti a ve svém důsledku ke zbídačování lidí schopných a ochotných pracovat.

Články Johna Greera mě fascinují. Na jedné straně se snaží nahlížet na současnost z jiné perspektivy, na druhou stranu je to vždycky "tak trochu špatně". Poslední článek o efektivitě továren je toho bohužel zářným příkladem. Je možné, že současná vyspělost je důsledkem využívání koncentrace energie (ač existují i mnohá jiná vysvětlení). Na vyvrácení či potvrzení takového názoru by se určitě daly nalézt mnohé zajímavé teorie a fakta. Pan Greer však pokračuje, píše čtenář Ondřej Palkovský:

Předseda Konference německého episkopátu arcibiskup Robert Zollitsch se podle informace Spiegelu online omluvil obětem pohlavního zneužívání v institucích katolické církve. Že je tahle na první pohled asi opravdu potěšitelná akce z hlediska jazykového a také psychologickéo dost zajímavá, o tom něco v téhle poznámce...

Nejméně 33 civilistů přišlo v neděli o život při leteckém úderu NATO v jižním Afghánistánu, konstatovala v pondělí afghánská vláda.

Afghánská Rada ministrů v prohlášení ostře odsoudila letecký úder, v jehož důsledku vzrůstá v Afghánistánu hněv nad počtem civilních obětí - a označila hoi za "neospravedlnitelný".

Čtenáři Britských listů se mohli nedávno dočíst, že prý Mahátmá Gándhí byl "odpůrcem humanismu" a jakožto náboženský fundamentalista se nestaral o věci z tohoto světa. Jenže skutečnost bývá často barvitější než její úzce ideologicky vymezený obraz; náboženský myslitel Aurelius Augustinus založil pojetí historického času, se kterým Západ pracoval více jak půl druhého tisíciletí (a je dosud ještě otevřenou otázkou, co je nakonec nahradí), zatímco jiný klasický evropský církevní autor, Tomáš Akvinský, zase napsal leccos zajímavého k teorii úroku; apoštol moderní vědy Isaac Newton naproti tomu zplodil spoustu prapodivných náboženských knih - a takový Henry Ford, o jehož přínosu moderní společnosti bude těžko někdo pochybovat, bohužel vedle toho vydával i antisemitskou literaturu. A jelikož fakta bývají zpravidla o dost zašmodrchanější, než jak se jeví v apriorních interpretačních schématech vyznavačů náboženství nezadržitelného Pokroku, "odpůrce humanismu" Gándhí přišel s ekonomickou teorií, která měla Indii pomoci obejít nelidské hrůzy, které jinak všude na světě doprovázely proces kapitalistické prvotní akumulace. A to na základě "humanismu odporujícího" přesvědčení, že cílem ekonomické aktivity není koneckonců zisk některých, ale přežití a relativně slušný život všech.

KD│ Poslední příspěvek vyvolal promyšlenou reakci bloggerky Sharon Astykové, která poukázala na to, že to co popisuji jako propad Ameriky do Třetího světa může být stejně tak nazváno budoucností ve znamení "běžné lidské nouze". Má samozřejmě úplnou pravdu. V budoucnosti, která je před námi, nenajdeme nic zvlášť pozoruhodného; je to prostě tak, že bezpříkladný nadbytek, který naše civilizace získala spálením půl miliardy let akumulované sluneční energie během tří krátkých století, zastínil většině lidí v průmyslovém světě základní skutečnosti lidského života v normálnějších časech.

Češi stále častěji nakupují v polských lékárnách, i když je tu dráže. Děje se tak proto, že zde je možno bez receptu koupit léky s pseudoefedrinem potřebným k výrobě některých narkotik, které lze v ČR pořídit pouze na lékařský předpis, informuje pro Grazetu Wyborczu Ewa Furtak.

Lákadlom pre investorov by sa postupne mala stať kvalifikovaná pracovná sila. Myslia si to viacerí ekonómovia, ktorí už pochopili, že predávať lacno Slovákov sa nevypláca. Napriek tomu sa nájde stále veľa nadšencov, ktorí sa radi dávajú označovať za analytikov a tvrdia, že Slovensko by nemalo prísť o konkurenčnú výhodu lacnej pracovnej sily. Ešte stále majú byť podľa nich našou výhodou oproti ostatným krajinám nízke platy. Nie je podstatné, že práve pre nízke platy mladí ľudia húfne odchádzajú do zahraničia a Slovensku to kompenzuje dovoz montážnych strojov, ktoré môžu kedykoľvek odsťahovať niekam inam, napsala pro slovenský týdeník Slovo Monika Martišková.

V časech, jaké právě panují, závidím lidem, kteří vášnivě, upřímně, celým svým srdcem pohrdají Izraelem, napsal v listu Haaretz v reakci na útok v Dubaji Bradley Burston. Pokud Izrael dost nenávidíte, selhání a vážné chyby židovského státu, jeho samolibá slepota a z ní plynoucí destruktivní politika, vám nepůsobí bolest, ale potěšení.

V neděli publikoval týdeník Observer ukázky z nové knihy Andrewa Rawnsleyho, podle níž je britský premiér Gordon Brown pravidelně hrubý na zaměstnance svého úřadu. Je to už druhá taková kniha za několik posledních dní; před několika dny vydal stejná tvrzení v deníku Independent novinář Lance Price.

Úřad premiéra Browna o víkendu tato obvinění odmítl jako "zlovolné lži" a na Brownovu obranu se postavili i někteří ministři jeho vlády.

KD│ Bankovní regulátoři nařídili čínským bankám zpřísnit kontrolu rizika a pečlivě zkoumat schopnost zájemce o úvěr splácet své závazky. Jde tento rok již o třetí zpřísnění pravidel v čínském finančním sektoru. Vláda se obává nadměrného úvěrování, ale zároveň chce zachovat dostatek dostupných úvěrů, aby udržela ekonomické oživení.

Politický systém je dle Ústavy založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítající násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů. Jedna taková soutěž jsou i volby do PS PČR. Volíme tak politickou stranu a podle počtu této straně odevzdaných hlasů jsou zvoleni poslanci za tuto politickou stranu, napsal čtenář Miroslav Daněk.

Od začátku války v Iráku utekli ze svých vojenských stanovišť britští vojáci více než 17 000krát. Podle oficiálních informací britského ministerstva obrany, které bylo toto ministerstvo nuceno sdělit deníku Independent podle Zákona o přístupu k informacím, opustilo více než 2000 vojáků svá vojenská stanoviště bez povolení velitelů. Od začátku války v Iráku došlo k 17 470 takovým incidentům.

KD│ Úřadující premiérka Ukrajiny Julia Tymošenková stahuje od Nejvyššího správního soudu žalobu ohledně výsledků druhého kola prezidentských voleb, v nichž zvítězil její protikandidát a předseda Strany regionů Viktor Janukovyč. Toto prohlášení bylo vydáno na včerejším zasedání Nejvyššího správního soudu.

16. února jsem si se pustil ČT24, kde byla na 13. hodinu avizována tisková konference ČSSD o prioritách ve sněmovně, na které měli vystoupit pp. Paroubek a Sobotka, píše Zdeněk Procházka. Vzhledem k tomu, že bylo 10 minut po 13. hodině, bylo zřejmé, že to není přímý přenos, ačkoliv právě ČT24 na ně docela dbá. Po skončení prezentace čtyř bodů ČSSD k boji proti právě probíhající krizi p. Paroubkem však byla konference náhle přerušena a do děje stroze vstoupil red. Borek se svým „zvláštním blokem k tiskové konferenci ČSSD“, jak byl tento vstup nazván. Protože red. Borek je svým vystupováním zvláštní, pak žádný div, že i prezentovaný blok musel být zvláštní. V čem spočívá ona zvláštnost? V tom, že na půdě ČT dochází někdy skrytě někdy docela zřetelně k prezentaci antilevicových tendencí a p. Borek stojí v tomto směru na špici. Je zvláštní, že pracovníci veřejnoprávní televize nedokážou být nad věcí (a ani to po nich zřejmě nikdo nežádá) a potlačit projevy svých osobních názorů. Ne že bych jim je upíral, ale profesionál by měl tuto zásadu ve veřejnoprávním mediu rozhodně dodržovat!

Skandál v Británii vyvolalo zjištění, že při zavraždění činitele Hamasu Mahmouda al-Mabhouha v Dubai byly zneužity klonované cestovní pasy několika britských občanů, žijících v Izraeli. Šéf policie v Dubai konstatoval, že si je"z 99 procent, ne-li ze 100 procent" jist, že vraždu spáchala izraelská tajná služba Mossad, a vyzval Interpol, aby vydal zatykač na ředitele rozvědky Mossad Meira Dagana. Případ vyšetřuje z Británie Úřad pro vyšetřování vážného organizovaného zločinu. Britská rozvědka MI6 zahájila vyšetřování vraždy Mahmouda al-Mabhouha - chce zjistit, do jaké míry se na vraždě podílel Mossad.

Případ, který popisuje Karel Dolejší, není příliš dobře dokázán. Ze zveřejněných videí podle mě nevyplývá nic, nevidíme ani, kdo je provokatér, a hlavně nemáme důkazy, že je to skutečně policista. V těchto případech je nutno citovat nejen stížnost (na stížnosti se v Británii odpovídá), ale i odpověď od britské Nezávislé komise pro vyšetřování praktik policie (v ČR taková instituce neexistuje), případně další reakce úřadů, politiků a parlamentu.

Závažnějším, protože dokázaným, případem se však systematicky během roku 2009 opakovaně zabývaly týdeník Observer a deník Guardian. Liberálnědemokratický poslanec, který byl na londýnské demonstraci proti zasedání skupiny G20 Tom Brake jako právní pozorovatel, byl spolu s novinářem z Guardianu Paulem Lewisem chycen policií do mnohahodinové pasti, tzv. "kettle" (konvice na čaj), do níž londýnská policie uzavírá na mnoho hodin demonstrující.

Zcela ponechám na fantazii čtenářů Britských listů, jak si zkratkové slovo v titulku dešifrují. Uvedu jen, že já jsem právě dostal od svého milovaného státu jako občan hoprdoks, když jsem si přečetl, že stát chce vydat 60 miliónů korun českých za rozvoz maturitních otázek a to vše v době internetu.

V červnu 2008 londýnská Metropolitní policie během návštěvy George W. Bushe organizovala násilné provokace, aby pak mohla hovořit o "násilí" demonstrantů a v reakci na vlastní aktivity sama násilně rozehnat protestní shromáždění proti americkému prezidentovi. Tvrdí to stránky infowars.com a kontroverzní britský poslanec George Galloway.

Atmosféra, exteriéry, to dusivé šedivé otlučené prostředí...to není jen konečně nezkreslená minulost, ale tvrdá připomínka, že si to neseme pořád v sobě. To vyléčí až zubatá (z internetové diskuse)

Pouta jsou v českém kontextu konečně filmem, který funguje jako celistvé dílo jehož tvůrci v každém okamžiku vědí co dělají. Všimli jste si například, že když Antonínova žena s kamarádkou mluví o dětech hladí přitom smutně kočku? Nebo když Martin na estébáckém večírku začne křepčit v podivné parodii bigbítového koncertu, až téměř vypadá jako někdo, kdo by snad za jiné společenské konstelace mohl být i rockerem, je tato iluze uzemněna estébáckým xichtem v pravém rohu záběru? Věřím, že podobně by se dalo analyzovat přebíhání mezi slovenštinou / pražskou češtinou / českoslovenštinou u Kláry a estébáka Martina a konečně i pražštinou a (plzeňským?) dialektem u hlavního hrdiny Antonína.

V lednu 2010 přispělo finančně na Britské listy 174 osob celkovou částkou 34369.45 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 31. 1. 2010 částku 83 466.48 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP. Jsme plni uznání vůči čtenářům Britských listů, že umožnili další provoz našeho časopisu nedávným financováním nových serverů. Mnohokrát děkujeme a prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.