Naše střední a starší generace má představu o novinářích a žurnalistice pořád ještě lehounce podbarvenu tradičním obrázkem dobrého a poctivého řemesla nacházejícího se někde v předpokoji literární tvorby. Důstojní pánové u psacích stolů, pod rozžatými lampičkami a s dýmkami v ústech rychle a pouhým perem dopisují svůj fejeton. Kolem nich pobíhají poslíčci s čerstvými obtahy novinových stran a posledními rukopisy, se kterými za okamžik poběží za sazeči, z nichž u rámusících linotypů teče pot. A nad tím vším bdí přísné oko pana šéfredaktora, úctyhodné osobnosti, jejíž slovo platí, jak by bylo vytesáno do kamene.

Tento článek byl původně publikován neúplný, autorovi i čtenářům se omlouváme.

Mezinárodní studenti dokumentaristiky z Edinburgh College of Art natáčení pod vedením tamější studentky Dominiky Švecové krátký vědecký film o převratném vynálezu v oboru nanotechnologie, dokončovaném na katedrách elektroniky a parazitologie Glasgow University, který s využitím principů manipulace tekutin prostřednictvím magnetických vln v nanotechnologickém měřítku (je to technologie tzv. "lab on the chip") umožní rychlou a levnou diagnózu malárií nakažené krve.

Na malárii každoročně umírá v Africe přes milion dětí, zejména do věku pěti let, kdy ještě nemají vyvinutou imunitu. Malárie v Africe existuje dosud hlavně proto, že se africké země navzájem nedokážou dohodnout na koordinovaném postupu na likvidaci tohoto parazita tak, jak se to před časem radikálně provedlo v Evropě. Vnějši svět jim v tom nepomůže. Že umírají miliony dětí, nikoho moc nezajímá.

Pomáhal jsem studentům v úterý udělat rozhovory s dvěma vědeckými pracovníky z Afriky, jeden byl z Tanzánie, druhý z Keni. Ptal jsem se jich, proč by se měl svět vůbec o nějaké umírající děti v Africe zajímat. Od obou jsem dostal pozoruhodnou odpověď.

Během návštěvy Normana Finkelsteina v Praze jsem čekal leccos: Hysterickou antikampaň, obviňování ze spojenectví s nácky, žonglování povinnou úctou k obětem koncentráků, jež nedovoluje pronésti kritického slova ani za tisíc let. Že se však kromě podivně vedeného rozhovoru pro televizi v mainstreamových médiích neobjeví doslova vůbec, ale vůbec nic, to mě opravdu nenapadlo. A přece jsem nakonec svým způsobem za výsledek rád: Ukazuje totiž každému, kdo chce ještě vidět, názorně a nad veškerou pochybnost, že hlavní proud českých médií už vůbec neslouží informování veřejnosti o podstatných událostech - ale k tomu, aby manipuloval a bavil skandály celebrit, zatímco fakticky odřezává od reálného světa.

Také jsem se jako Karel Dolejší zúčastnil výjimečného setkání s „kontroverzním“ americkým politologem a autorem Normanem Finkelsteinem v Casa Gelmi a byl celkem uhranut a mesmerizován tím, jak jednoduše by jeho slovy býval mohl být ukončen blízkovýchodní konflikt, který bezesporu ovlivňuje politické dění nejen v regionu, ale po celém světě. Jen kdyby ta vůle byla! Ta podle Finkelsteina, ale i řady dalších specialistů na toto palčivé téma chybí především na izraelské straně. Styděl jsem se, když „americký radikál“ Finkelstein vyjádřil bezelstný údiv nad tím, jak se k jeho osobě a výzkumu staví česká média, úřady a akademická obec, jak zde panuje jakýsi strach ohledně diskuse o izraelsko-palestinském konfliktu. Po zhlédnutí včerejších Událostí, komentářů, kam byl Finkelstein pozván, se můj stud ještě více prohloubil.

Štkaní. Stěžovat si na kritiku vždy patřilo ke zvláštnímu druhu intelektuální obsese. Důvody jsou povětšinou dvojího druhu, v závislosti na sociálním statutu jmenovaného: pokud jde o tvůrce, snaží se tím často vracet kritice ve stylu „oko za oko“, jde-li o samotné kritiky, převážně si tím snaží upevnit svou kritickou pozici.

Opravdu velice nerad pokračuji tímto titulkem, ale musím konstatovat, že dnes jsem dostal od svého drahého státu opět hoprdoks a tentokrát snad i s rozběhem. Přečetl jsem si totiž v denním tisku prohlášení představitelů AČR a mluvčí ministerstva obrany, že vzhledem k tomu, že by se na obrněný transportér Pandur za 134 miliónů Kč kousek mohlo v Afganistánu, nedej Bože, střílet, tak se musí těch pár kousků, co jim to hrozí, za pár miliónů dozbrojit a hlavně doobrnit.

Polská ekonomika předstihne německou. Pod tímto titulem Zeit Online informuje o vědecké studii bruselské skupiny expertů z Centra pro evropská politická studia (Centre for European Policy Studies). Ve Spiegelu Online zase zájem čtenářů přitáhla jiná, ale také provokativní zpráva s titulkem 'Německo je staré, syté a pohodlné'. O smyslu dlouhodobých předpovědí vědců tedy něco v této poznámce...

Českou veřejnost čím dál víc znepokojuje, jakým způsobem je již po nějakou dobu zacházeno s mnoha českými občany nejenom přímo na česko-bavorských a česko-saských hranicích, ale dokonce i po ujetí několika desítek kilometrů v německém vnitrozemí. Bývají velmi často a hlavně bezdůvodně obtěžováni potupnými kontrolami a nezáleží přitom, cestují-li hromadnými dopravními prostředky nebo individuálně, vlastními automobily. Kontroly navíc většinou neprovádějí ani uniformovaní policisté nebo celníci, ale převážně muži v civilu, bez jakéhokoli zřetelného označení.

Pozor, to není poplašná zpráva - také proto, že o tom ví dosud jen velmi málo lidí. Konkrétně, dvě poslankyně a čtyři poslanci, jakož i členové organizačního výboru sněmovny, kteří schválili cestu této šestice. Kam? No do Peru, protože tam, na této služební cestě, bude tato delegace zjišťovat, jak předcházet tomuto druhu nepokojů.

Ondřej Palkovský začal svou kritiku eseje Johna Michaela Greera záměnou předpokladu absolutní nedostatkovosti zdrojů za pouhou relativní vzácnost a zaměstnanosti za osobní uspokojení z práce; prakticky všechno, co pak ve svých poznámkách Greerovi dále vyčítá, lze převést na tuto záměnu, její důsledky, a nedostatečnou reflexi vlastních nikterak samozřejmých (a také nepříliš sofistikovaných) předpokladů. Výsledek pak vypadá tak, že Palkovský Greerovi vyčítá opomenutí, která se udála výhradně v jeho vlastní hlavě.

Vedení Akademie věd ČR se rozhodla NEumožnit konání semináře s dr. Normanem Finkelsteinem a dalšími přednášejícími "Současná situace a možnosti řešení izraelsko-palestinského konfliktu: Goldstoneova zpráva OSN ke Gaze", který se měl konat v budově Akademie věd ČR (Národní 3, Praha 1) 23. 2. 2010 od 10:00 a který organizovalo Centrum globálních studií, společné pracoviště Filosofického ústavu AV ČR a Univerzity Karlovy v Praze. Tuto zprávu dostali pozvaní hosté v průběhu dnešního odpoledne. Pořadatelé "zkoumají zatím neoficiální informace, proč došlo k neumožnění semináře".

Podle interních informací Britských listů byl krok Akademie věd, která dle svých slov "provádí koncepční politiku vědy a výzkumu", způsoben telefonicky z úřadu premiéra Fischera. Jinými, daleko upřímnějšími slovy: Předsednictvo Akademické rady Akademie věd se poněkud zaleklo..

To, co považuje čtenář Petr Nachtmann za odpuzující na Britských listech, je, jak píše "žebrání o finanční příspěvky".

Jasně. V českém kontextu je nezvyklé, obracet se na veřejnost, aby si financovala vlastní nezávislý časopis. Je to vlastně trapas, požadovat od lidí, aby financovali, co čtou.

Avšak co nám zbývá. Časopis bohužel - už skoro patnáct let - vydáváme, většinou bez rozpočtu. Základní náklady však z něčeho uhradit musíme.

V současnosti nás čekají tyto jednorázové výdaje: účetnictví za rok 2009: 35 000 Kč. Nový redakční laptop: 20 000 Kč, nezbytné programovací úpravy: 20 000 Kč. Celkem: 75 000 Kč.

Naštěstí to není tak horentní částka jako na podzim, kdy bylo nutno obnovit naše servery, které nevyhovovaly intenzivnímu provozu, a čtenáři nám - překvapivě a zavazujícím způsobem - rychle potřebně finanční prostředky poskytli.

Nicméně jsme nyní nuceni se znovu obrátit na čtenáře s - krátkodobým -. apelem, aby mírně zvýšili finanční příspěvky na Britské listy, máme-li být schopni časopis provozovat i nadále - což znamená schopnost platit provozní poplatky..Potřebujeme je minimálně zvýšit aspoň o třetinu, tedy o cca 10-15 000 Kč měsíčně. Kdyby věnovalo pravidelnou stovku měsíčně dalších cca 100 - 150 lidí, pomohlo by to vydatně. Děkujeme.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2.

Jan Čulík, šéfredaktor

Bývaly v české kotlině časy - a trvaly dost dlouho, i když jsou na štěstí už za námi - kdy pro veřejné promluvy všeho druhu platilo jedno základní pravidlo: Nesměl se za žádných okolností kritizovat jistý stát. Kdokoliv se byť jen náznakem pokusil, na hlavu se mu snesla smršť obvinění, že naplil na hroby osvoboditelů, spřáhl se s krvelačnými bestiemi za hranicí a chce otáčet kolem dějin zpět. Ovšemže spojení imperiální politiky nedotknutelného státu s takřka půldruhou stovkou tisíc mrtvých osvoboditelů bylo časem stále obtížněji doložitelné, ani všechny krvelačné bestie světa by neměly dost peněz na podplacení každého nespokojence, a mnozí z kritiků si ve skutečnosti přáli kolo dějin především uvolnit. Nyní se zdá, že ostalgie světem vládne, a zřejmě proto se (někteří?) čeští občané touží k popsanému stavu opět vrátit.

Ze všech stran slyším, že tuhle hospodářskou krizi zavinili bankéři. Myslím si, že to není pravda. Banky a bankéři (i když jsou nenasytní) nadále dělají to, co vždycky - okrádají. To je jediná náplň jejich práce, dělají to už od pradávna, a jsou naprosto bez viny, neb dělají pouze to, co dovolují zákony. Banky se těší pořád dobrému zdraví, ty žádnou krizi nemohly zavinit. Bankovnictví je jediný obor lidské činnosti, který bezvadně funguje nejenom dnes, ale už po tisíciletí.

Expremiér Topolánek, za ČSSR snaživý student střední vojenské školy, stárne. V médiích vystupuje zásadně nevrle, ublíženě, agresivně. Permanentně se špatně ovládá (zřejmě pro nedostatečné preference ODS a osobní problémy), ale v nedělní televizní besídce, při potlachu na růžku „U Moravce“, to tak jednoznačné nebylo. Pojednou si i dosti notoval s jiným odkecaným politikem. (Levicově) populistickým Milošem Zemanem, který, zmítán závistmi a nenávistmi, též předstírá, že ve věcech veřejných neskončil. Prostořeký poživačný muž z lidu zkrátka našel cestu k hubatému poživačnému (pseudo)intelektuálovi. Koneckonců, vždyť nepřítel je oběma stejný.

Pokud se budeme snažit stále dál a dál prodlužovat stávající pojetí ekonomického úspěchu finančním ziskem a konsumním způsobem života, dojde zákonitě ke katastrofě, proti níž jsou současné přírodní pohromy pouhou lokální odyseou.

Kapitalismus volné soutěže a neviditelné ruky trhu vede ke stále většímu zvyšování nezaměstnanosti a ve svém důsledku ke zbídačování lidí schopných a ochotných pracovat.

Neznám politika, který by veřejně přiznal, že demokracie, zákony, pravidla a občan jsou přesně ty čtyři pojmy, bez kterých by se po volbách, jsa již pevně usazen v křesle, obešel. U prvních tří není pochyb. S občanem bude svízel. Občan je totiž užitečný jako výrobce a spotřebitel a demokracie z něj dokonce učinila obávaný pojem. Občan produkuje hodnoty a politika živí. K občanovi se volá, na občana se přísahá, na jeho blaho se myslí a jeho starostmi se trápí (tedy politik).

Fotograf Bob Patefield natočil na vlastní videokameru okamžik, kdy mu policie zabránila natáčet loni před Vánocemi centrum městečka Accríngton v Lancasteru. Tvrdila, že jeho natáčené je "podezřelé" a že je "antisociálním chováním".

Patefield s kamarádem natáčeli vánoční výzdobu a vánoční oslavy v městečku dne 19. prosince 2009. Poslední záběry na jeho kameře, než byl zatčen policií, jsou záběry Santa Clause, lidí v kostýmech a dudácké kapely procházející městem.

Články Johna Greera mě fascinují. Na jedné straně se snaží nahlížet na současnost z jiné perspektivy, na druhou stranu je to vždycky "tak trochu špatně". Poslední článek o efektivitě továren je toho bohužel zářným příkladem. Je možné, že současná vyspělost je důsledkem využívání koncentrace energie (ač existují i mnohá jiná vysvětlení). Na vyvrácení či potvrzení takového názoru by se určitě daly nalézt mnohé zajímavé teorie a fakta. Pan Greer však pokračuje, píše čtenář Ondřej Palkovský:

Předseda Konference německého episkopátu arcibiskup Robert Zollitsch se podle informace Spiegelu online omluvil obětem pohlavního zneužívání v institucích katolické církve. Že je tahle na první pohled asi opravdu potěšitelná akce z hlediska jazykového a také psychologickéo dost zajímavá, o tom něco v téhle poznámce...

V časech, jaké právě panují, závidím lidem, kteří vášnivě, upřímně, celým svým srdcem pohrdají Izraelem, napsal v listu Haaretz v reakci na útok v Dubaji Bradley Burston. Pokud Izrael dost nenávidíte, selhání a vážné chyby židovského státu, jeho samolibá slepota a z ní plynoucí destruktivní politika, vám nepůsobí bolest, ale potěšení.

KD│ Poslední příspěvek vyvolal promyšlenou reakci bloggerky Sharon Astykové, která poukázala na to, že to co popisuji jako propad Ameriky do Třetího světa může být stejně tak nazváno budoucností ve znamení "běžné lidské nouze". Má samozřejmě úplnou pravdu. V budoucnosti, která je před námi, nenajdeme nic zvlášť pozoruhodného; je to prostě tak, že bezpříkladný nadbytek, který naše civilizace získala spálením půl miliardy let akumulované sluneční energie během tří krátkých století, zastínil většině lidí v průmyslovém světě základní skutečnosti lidského života v normálnějších časech.

Politický systém je dle Ústavy založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítající násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů. Jedna taková soutěž jsou i volby do PS PČR. Volíme tak politickou stranu a podle počtu této straně odevzdaných hlasů jsou zvoleni poslanci za tuto politickou stranu, napsal čtenář Miroslav Daněk.

Lákadlom pre investorov by sa postupne mala stať kvalifikovaná pracovná sila. Myslia si to viacerí ekonómovia, ktorí už pochopili, že predávať lacno Slovákov sa nevypláca. Napriek tomu sa nájde stále veľa nadšencov, ktorí sa radi dávajú označovať za analytikov a tvrdia, že Slovensko by nemalo prísť o konkurenčnú výhodu lacnej pracovnej sily. Ešte stále majú byť podľa nich našou výhodou oproti ostatným krajinám nízke platy. Nie je podstatné, že práve pre nízke platy mladí ľudia húfne odchádzajú do zahraničia a Slovensku to kompenzuje dovoz montážnych strojov, ktoré môžu kedykoľvek odsťahovať niekam inam, napsala pro slovenský týdeník Slovo Monika Martišková.

Nejméně 33 civilistů přišlo v neděli o život při leteckém úderu NATO v jižním Afghánistánu, konstatovala v pondělí afghánská vláda.

Afghánská Rada ministrů v prohlášení ostře odsoudila letecký úder, v jehož důsledku vzrůstá v Afghánistánu hněv nad počtem civilních obětí - a označila hoi za "neospravedlnitelný".

Čtenáři Britských listů se mohli nedávno dočíst, že prý Mahátmá Gándhí byl "odpůrcem humanismu" a jakožto náboženský fundamentalista se nestaral o věci z tohoto světa. Jenže skutečnost bývá často barvitější než její úzce ideologicky vymezený obraz; náboženský myslitel Aurelius Augustinus založil pojetí historického času, se kterým Západ pracoval více jak půl druhého tisíciletí (a je dosud ještě otevřenou otázkou, co je nakonec nahradí), zatímco jiný klasický evropský církevní autor, Tomáš Akvinský, zase napsal leccos zajímavého k teorii úroku; apoštol moderní vědy Isaac Newton naproti tomu zplodil spoustu prapodivných náboženských knih - a takový Henry Ford, o jehož přínosu moderní společnosti bude těžko někdo pochybovat, bohužel vedle toho vydával i antisemitskou literaturu. A jelikož fakta bývají zpravidla o dost zašmodrchanější, než jak se jeví v apriorních interpretačních schématech vyznavačů náboženství nezadržitelného Pokroku, "odpůrce humanismu" Gándhí přišel s ekonomickou teorií, která měla Indii pomoci obejít nelidské hrůzy, které jinak všude na světě doprovázely proces kapitalistické prvotní akumulace. A to na základě "humanismu odporujícího" přesvědčení, že cílem ekonomické aktivity není koneckonců zisk některých, ale přežití a relativně slušný život všech.

KD│ Úřadující premiérka Ukrajiny Julia Tymošenková stahuje od Nejvyššího správního soudu žalobu ohledně výsledků druhého kola prezidentských voleb, v nichž zvítězil její protikandidát a předseda Strany regionů Viktor Janukovyč. Toto prohlášení bylo vydáno na včerejším zasedání Nejvyššího správního soudu.

KD│ Bankovní regulátoři nařídili čínským bankám zpřísnit kontrolu rizika a pečlivě zkoumat schopnost zájemce o úvěr splácet své závazky. Jde tento rok již o třetí zpřísnění pravidel v čínském finančním sektoru. Vláda se obává nadměrného úvěrování, ale zároveň chce zachovat dostatek dostupných úvěrů, aby udržela ekonomické oživení.

Češi stále častěji nakupují v polských lékárnách, i když je tu dráže. Děje se tak proto, že zde je možno bez receptu koupit léky s pseudoefedrinem potřebným k výrobě některých narkotik, které lze v ČR pořídit pouze na lékařský předpis, informuje pro Grazetu Wyborczu Ewa Furtak.

V neděli publikoval týdeník Observer ukázky z nové knihy Andrewa Rawnsleyho, podle níž je britský premiér Gordon Brown pravidelně hrubý na zaměstnance svého úřadu. Je to už druhá taková kniha za několik posledních dní; před několika dny vydal stejná tvrzení v deníku Independent novinář Lance Price.

Úřad premiéra Browna o víkendu tato obvinění odmítl jako "zlovolné lži" a na Brownovu obranu se postavili i někteří ministři jeho vlády.

V lednu 2010 přispělo finančně na Britské listy 174 osob celkovou částkou 34369.45 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 31. 1. 2010 částku 83 466.48 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP. Jsme plni uznání vůči čtenářům Britských listů, že umožnili další provoz našeho časopisu nedávným financováním nových serverů. Mnohokrát děkujeme a prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.