31. 10. 2023
Izrael mobilizoval asi 350 000 záložníků. Někteří z těchto vojáků jsou připraveni na hranicích Libanonu. Jiní čekají na okraji pásma Gazy, připraveni zúčastnit se pozemní ofenzívy na palestinské území.
Cílem tolik diskutované invaze do Gazy, ať už by nakonec mohla mít jakoukoli podobu, je zničení militantní skupiny Hamás, kterou mj. Německo, Evropská unie a USA označily za teroristickou organizaci.
Neexistuje žádná alternativa k pozemní ofenzívě, řekl Michael Milshtein, bývalý člen izraelské vojenské rozvědky a nyní výzkumný pracovník v Centru Moše Dajana pro blízkovýchodní a africká studia na univerzitě v Tel Avivu.
"Hamás byl vždy velmi jasný ve svých cílech – podporovat džihád a vymazat Izrael z mapy," řekl DW.
Nicméně je tu jedna otázka, která se stále objevuje. Jak by se vládlo Gaze, kdyby Izrael dosáhl svého vytouženého cíle, vzhledem k tomu, že v současné době na tomto území vládne Hamás? Izraelci na tuto otázku nedali žádnou oficiální odpověď. Není také jasné, zda bude možné Hamás zcela eliminovat.
Jedna věc je však podle Milshteina jasná. Nesmíme dopustit, aby vzniklo mocenské vakuum. Rychlé stažení by to podle něj "zanechalo vakuum, které by zaplnila anarchie a radikální islamistické skupiny".
Situace v Afghánistánu je toho příkladem. Tam se extremistické skupině "Islámský stát" podařilo využít slabosti státních institucí poté, co Tálibán převzal moc pro své vlastní účely. Tatáž extremistická skupina také využila nedostatečné státní kontroly v oblasti Sahelu.
Írán, který podporuje skupinu Hamás a další milice v regionu, by také mohl těžit z takového mocenského vakua v Gaze a najít nové spojence nebo partnery v pásmu Gazy.
Jak by tedy měl být v pásmu Gazy nastolen pořádek po skončení tohoto konfliktu? Podle Milshteina existuje několik možností, ale každá z nich představuje výzvu. Podobně to vidí i Stephan Stetter, profesor mezinárodní politiky na Univerzitě německých spolkových ozbrojených sil v Mnichově.
Až do roku 2005 Izrael kontroloval pásmo Gazy vojensky a je možné, že by to země mohla udělat znovu. Takový krok by ale také mohl vyprovokovat nové útoky militantů. Mělo by to také problematický dopad na regionální rovnováhu sil, řekl Stetter DW.
"V Izraeli se ozývají hlasy, které navrhují, aby Izrael znovu kolonizoval pásmo Gazy," řekl. "A to by byla voda na mlýn pro všechny, kteří chtějí přiživovat a pokračovat v tomto izraelsko-palestinském konfliktu."
Navíc podle mezinárodního humanitárního práva má okupační mocnost odpovědnost vůči obyvatelstvu, které okupuje. "Izrael by se pak musel tohoto úkolu ujmout sám. Finančně by to přesáhlo možnosti země," řekl Stetter.
Izrael by také nebyl schopen znovu obsadit pásmo Gazy tváří v tvář odporu svých západních spojenců, včetně USA. Takový krok by také negativně ovlivnil vztahy Izraele s ostatními zeměmi na Blízkém východě, s nimiž se snaží vztahy normalizovat. "To je důvod, proč si myslím, že takový krok je nepravděpodobný," řekl Stetter.
Tento scénář by představoval i další výzvu: Izrael by se musel ještě více oddělit od pásma Gazy. "Izrael by ze sebe udělal vězeňského dozorce, který by na neurčito vládl obrovskému vězeňskému táboru (ke kterému byla Gaza dlouho přirovnávána)," napsal tento měsíc časopis Foreign Affairs.
Další alternativou by bylo, že by se Palestinská samospráva vrátila do Gazy a převzala nad ní kontrolu, ale tato myšlenka má podle Milshteina slabinu.
Palestinská samospráva, vedená Mahmúdem Abbásem a ovládaná stranou Fatah, spravuje poloautonomní oblasti Izraelem okupovaného Západního břehu Jordánu. Ve skutečnosti však ovládá jen malou část okupovaného Západního břehu Jordánu. Většina oblasti je ve skutečnosti pod kontrolou Izraele.
"Měli bychom mít na paměti, jak slabý a nepopulární Abú Mázin je," zdůraznil Milshtein, který použil Abbásovu oblíbenou přezdívku.
Palestinská samospráva a Fatah, která ji řídí, je mezi místními obyvateli na okupovaném Západním břehu Jordánu nepopulární. Civilisté proti ní v minulosti protestovali a obviňovali ji z korupce, špatného vedení a demokratické nelegitimity.
Poslední volby se zde konaly v roce 2005 a od té doby je u moci Abbás. A zůstává nepopulární na všech stranách: Zatímco na Západě je kritizován za antisemitské výroky a nedostatečný odstup od Hamásu, místní Palestinci ho kritizují za to, že není dostatečně tvrdý a rozhodný vůči okupační mocnosti Izraeli.
Palestinská samospráva by mohla hrát důležitou roli v budoucnosti pásma Gazy, řekl Stetter, ale je třeba vzít v úvahu ještě jeden faktor, který by mohl dále podkopat její legitimitu.
"Pokud by se Palestinská samospráva po izraelském vítězství nad Hamásem přesunula do pásma Gazy, někteří by ji mohli považovat za válečného šmelináře, který se chopil moci na úkor obětí války," vysvětlil.
Lepší možností, i když obtížnější, by byla smíšená palestinská civilní samospráva, řekl Milshtein. Takový orgán by se mohl skládat z různých zástupců palestinské společnosti, včetně například místních starostů. Pravděpodobně by také měla úzké vazby na Palestinskou samosprávu.
Takový model vedení by mohl být potenciálně podporován Egyptem, Saúdskou Arábií, Spojenými arabskými emiráty a USA.
"Je pravděpodobné, že tento nový řád nebude stabilní po dlouhou dobu a bude čelit mnoha výzvám, ale je mnohem lepší než všechny ostatní špatné alternativy," řekl Milshtein.
Teoreticky může OSN převzít bývalou konfliktní zónu poté, co bude jedna ze stran konfliktu poražena, řekl Stetter s odkazem na dřívější příklady z Kosova a Východního Timoru.
"Ale to není v pásmu Gazy realistické," poznamenal. "V tomto případě by to bylo mnohem těžší, ne-li nemožné, protože tento konflikt je tak často středem pozornosti globálního veřejného mínění. To, že západní státy zde potenciálně hrají silnou roli, bude také pravděpodobně vnímáno velmi kriticky."
Stetter dodal, že získat mandát OSN v takové věci by bylo také obtížné.
Stetter by dal přednost jinému scénáři, který předpokládá, že se vedení v pásmu Gazy ujmou další arabské státy spolu s Palestinskou samosprávou.
"To by mohlo být v zájmu některých arabských států, zejména těch, které mají silné výhrady k Muslimskému bratrstvu," řekl. Hamás je považován za palestinskou odnož Muslimského bratrstva, proti kterému se staví Egypt, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty.
V současné době se rétorika vycházející z těchto zemí zaměřuje na solidaritu s Palestinci, palestinské utrpení a možné válečné zločiny spáchané Izraelem v Gaze. Civilní obyvatelstvo v těchto arabských zemích vyjádřilo stejné pocity. Stetter nicméně zdůraznil, že "porážka Hamásu nebude v Rijádu a Káhiře vnímána nepříznivě".
Takový scénář by především znamenal, že Palestinci by mohli být přesvědčeni, že jejich zájmy budou zastupovány, a ne jen odsunuty stranou. Podle Stettera by to však vyžadovalo "zapojení některých jednotných sil a také spolupráci se Západem a OSN".
Kromě politické podpory bude zapotřebí i finanční podpory, aby každý takový model mohl ekonomicky přežít. Stetter argumentoval, že takový model by nejen nabídl Palestincům lepší vyhlídky, ale také by znamenal větší bezpečnost pro Izrael.
Současný probíhající konflikt bohužel znamená, že není jasné, zda by ostatní arabské státy, dokonce i ty, které mají diplomatické kontakty s Izraelem, byly ochotny investovat politický kapitál do takového plánu. Odborníci uvedli, že takový model bude možný pouze ve střednědobém horizontu.
Celý článek v němčině: ZDE
Diskuse