Co se stane, když Ukrajině dojde vojenská pomoc?

14. 12. 2023

Tato důrazná varování vedla ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k nečekané návštěvě USA, aby se setkal s vedením Bílého domu a Kongresu. Zůstává nejasné, zda se mu podaří přesvědčit předsedu parlamentu Mikea Johnsona, který nyní představuje největší překážku pro pokračování pomoci.

Co se tedy vlastně stane, pokud americká podpora Ukrajině vyschne? Zatímco krátkodobý výpadek financování by Kyjev pravděpodobně zvládl, delší odklad nebo dokonce trvalé zastavení by Ukrajince donutilo výrazně omezit vojenské operace, což by zvýšilo možnost, že Rusko zvrátí těžce vydobyté ukrajinské úspěchy na východě země.

Podle George Beebeho z Quincyho institutu by náhlý krok také podstatně ztížil dosažení vyjednaného řešení v krátkodobém horizontu.

Jedním z důležitých faktorů, které komplikují diskuse o budoucí pomoci, je všeobecná nejistota ohledně toho, kolik přesně peněz mají Spojené státy ještě k dispozici. Senátor Mark Warner v říjnu uvedl, že i Kongres má občas problém získat jasnou odpověď na termín pro nové financování.

K minulému měsíci Bílý dům uvedl, že bylo vyčerpáno zhruba 96% z více než 100 miliard dolarů, které Kongres na Ukrajinu vyčlenil. Účetní chyba Pentagonu způsobila, že ministerstvu obrany zůstalo několik miliard dolarů navíc. Podle Marka Canciana z washingtonského Centra pro strategická a mezinárodní studia však na náhradu těchto zbraní zbývá pouze asi jedna miliarda dolarů a Bílý dům se zatím zdráhá poslat zbraně bez příslibu jejich náhrady.

Dopad zastavení financování by se neprojevil okamžitě, zejména vzhledem k pomalému tempu bojů během zimy, ale vedl by k postupnému omezování ukrajinských operací, soudí Cancian. Podle jeho odhadu se tempo pomoci "již snižuje" ve srovnání s počátečními dny války, ačkoli stálý proud dodávek zbraní bude pokračovat ještě několik let vzhledem k časovému plánu potřebnému k výrobě nových zbraní.

Bidenova dodatečná žádost by v souvislosti s Ukrajinou měla vyčlenit přibližně 59 miliard dolarů. Třetina z toho jde na humanitární pomoc a přímou ekonomickou podporu, zatímco většina jde na financování armády.

Z 38,7 miliardy dolarů na vojenskou pomoc je zhruba 30 miliard dolarů určeno na nákup zbraní, které se mají poslat Ukrajině, nebo na čerpání z amerických zásob. Zbývajících 8 miliard dolarů podpoří rozšířenou přítomnost amerických vojáků v Evropě v reakci na válku na Ukrajině.

Cancian poznamenal, že velkou část těchto finančních prostředků je třeba chápat jako investici do americké ekonomiky vzhledem k tomu, jak velká část z nich bude směřovat k americkým dodavatelům. Tento argument, s nímž přišla i Bidenova administrativa, vyvolal kritiku odpůrců zvyšování vojenských výdajů, kteří upozorňují, že peníze na obranu vytvářejí méně pracovních míst než jiné formy vládních výdajů.

V ekonomické oblasti by náhlé zastavení financování ze strany USA bylo méně drastické než ukončení vojenských výdajů, vzhledem k tomu, že velká část rozpočtové pomoci Ukrajině pochází z Evropské unie. I když i toto financování by mohlo být zablokováno Maďarskem, které pod vedením pravicového premiéra Viktora Orbána často frustruje své evropské partnery.

Ukončení americké pomoci by bylo ostrou výtkou Bidenově administrativě, která dlouhodobě tvrdí, že americká podpora Ukrajině bude trvat tak dlouho, dokud Kyjev nedosáhne svého deklarovaného cíle: znovuzískání celého svého území včetně Krymu.

Podle Canciana se mnozí domnívají, že v případě ukončení americké podpory by finance stáhly i evropské státy. "Logika je stejná jako v USA," vysvětlil. Pokud Spojené státy ukončí financování Kyjiva, pak na to mnoho jejich kritiků poukáže a řekne: „Proč tam vlastně posíláme peníze?“

S tím, jak roste možnost zastavení pomoci, někteří analytici tvrdí, že je načase, aby Bidenova vláda změnila svůj přístup k válce a stanovila si realističtější cíle - krok, který by mohl utlumit obavy v Evropě a zároveň reagovat na domácí kritiky Bílého domu, kteří tvrdí, že prezident nemá pro válku jasnou strategii.

 

Celý článek v angličtině ZDE