Podle autorů výzvy mají absolventi základních, středních i vysokých škol podstatně horší všeobecný rozhled, než generace jejich rodičů. Bohužel - i to je pravda. Nedávno jsem slyšel vykládat nějakého odborníka, proč jsou zprávy takové jaké jsou. Podle něj lidé neudrží pozornost déle než třicet vteřin. Proto musí být každá zpráva dlouhá maximálně těch 30 vteřin. Výsledkem je změť obrovského množství všelijakých zpráv, které si nikdo nezapamatuje a nakonec neví ani co v těch zprávách bylo.*) Ale možná je to úmysl. Možná nás tak média vychovávají. I reklamy jsou maximálně třicetivteřinové. A nic jiného nepotřebujeme vědět. Nejdůležitější je vědět, který jogurt, jaký parfém či prášek na praní si koupit. Nic víc znát nepotřebujeme. Je to dokonalé vymývání mozků. Reklamou zmasírovaný spotřebitel kupuje, protože mu to nabízejí jako výhodné, jako něco, co musí mít, aby byl in. Člověk je tím, co nosí. Oděvy se správným logem od správného výrobce otevírají cestu do společnosti jemu podobných. Už i malé děti se cítí odstrčené, když nemají to správné logo.

"Nedostatečná vzdělanost a malý všeobecný rozhled vede k degradaci populace na nemyslící dav spotřebitelů všeho možného i nemožného". Ale to je účel, jak jsme si ukázali výše. Výrobci i obchodníci takové lidi potřebují. Inteligentní člověk si koupí jen to, co potřebuje a ještě při tom přemýšlí, jestli to opravdu potřebuje.

Vedlejším následkem je klesající úroveň pracovní síly. Zatím ještě nabízíme levnou a kvalifikovanou pracovní silou. Je však jen otázkou krátké doby, kdy budeme nabízet sice levnou, ale podřadnou pracovní sílu. Již dnes se stáváme překladištěm cizího zboží, když kolem dálnic rostou haly jako houby po dešti. A tam nejsou zapotřebí odborníci.

S tím souvisí, že "pozorujeme značný nárůst nepoctivosti, nezodpovědnosti, bezohledného kořistění, agresivity a vulgarity. Společnost se orientuje na okamžitou spotřebu, na rychlý a bezpracný úspěch". To je přirozený výsledek trendů kapitalistické společnosti. Každý chce všechno a hned. Staré heslo, že "bez práce nejsou koláče", už nikomu nic neříká. Tohle sice neplatí pro celou společnost, ale jen pro menší, zato více slyšitelnou část. Souvisí to i se zdiskreditováním slova podnikatel, o čemž se nedávno psalo na BL.

Budeme-li hledat příčinu tohoto stavu, musíme jít do daleké historie. Skutečně to začalo už za komunistů, jak píše pan Kartous, ale jinak. Podle mne všechno způsobilo to, že dnes mladí nečtou. Vezmu to na příkladu z vlastní rodiny. Já sám jsem ve věku osmi, devíti let začal číst. A přečetl jsem toho hodně. Přečetl jsem všechno, co mi přišlo pod ruku. Jako první jsem přečetl knihovnu mého otce. Můj otec byl jenom dělník, ale měl velkou knihovnu. Stejně jako můj tchán. Můžeme říci, že knihovna byla tenkrát důležitou výbavou každé domácnosti. S našimi dětmi už to bylo horší -- ty už četly mnohem méně než my. Měly totiž už televizi. A je lehčí -- méně namáhavé - čumět na televizi než číst knížku. A tady to všechno začalo. Naši vnuci už nečtou vůbec. Povinnou četbu jako komunistický přežitek naše školství zavrhlo. Dnešní děti koukají na televizi a mládež chatuje na internetu. Tím jejich kulturní vyžití končí. Knihovnu už v jejich domácnostech nenajdete.

Jako první důsledek takového jednání je to, že tito mladí lidé neumějí pořádně česky. Nemají kde se to jak naučit -- v přitroublých seriálech ani při chatování na internetu se jejich slovní zásoba nerozšiřuje. Jenže nám se neustálým čtením od deseti let do dospělosti neustále rozšiřovala slovní zásoba. Dnešní mladí mají slovní zásobu desetiletého dítěte před padesáti lety. Neumějí pořádně česky. Zeptejte se jich na nějaké neobvyklé nebo cizí slovo a zjistíte, že neví, o čem mluvíte. To je výsledek dnešního životního stylu.

Ve výzvě se říká, že mnozí dnešní maturanti mají vážné problémy s vyjadřováním i s pravopisem, se základními početními úkony. Samozřejmě, že mají potíže s vyjadřováním, když neumí pořádně česky. A na počítání mají kalkulačku. Mluvil jsem se svým přítelem, který jako dělník mědikovec byl schopen si změřit kryt na zařízení, sám si všechno nakreslit a vypočítat a nakonec vyrobit kryt nový - dnes to prý neumí ani mistr.

Dnešní mladá generace je jiná -- je spotřební a lhostejná. My i naše děti jsme četli a zajímali se o všechno. Kritizovali jsme režim a hledali cesty k jeho nápravě. Chodili jsme do kina a do divadla. Ve výzvě se praví, že nám hrozí degradace na nemyslící dav. Ale dnešní mladí nejsou dav. Je to společnost individuí. Jsou zakoukaní sami do sebe. O nic se nezajímají. Noviny nečtou, na zprávy se nedívají. Nepreferují kanál Discovery. K volbám nechodí -- mezi nevoliči převládají mladí. Všechno je jim jedno. Večer místo u televize sedí u piva v hospodě a mluví o ničem. Není to produktivní život. Nemají budoucnost -- mají strach o práci. Je to jen přežívání ze dne na den. Přitom z toho není úniku. Není to jen otázka vzdělání -- je to životní styl. A ten se těžko změní.

Někteří z těch, kteří hledají útěk z tohoto stavu, našli vysvobození v náboženství. Teď jsem viděl v TV film o našich mladých, kteří nalezli smysl života v Kristu. Mně to silně připomíná všechny ty sekty, kterých je Amerika plná. Když jsem viděl jejich usměvavé a nadšené ksichty, jak vyprávějí o lásce ke Kristu, musel jsem je litovat. Připadali mi jako zfetovaní. Ještě před pár lety o náboženství nic nevěděli a dnes se staví do rolí proroků. I to je výsledek brainwašingu ve společnosti.

Celá výzva osobností z vědy a kultury má reálný základ. Bohužel, takové výzvy ke zvýšení vzdělanosti národa jsou výkřikem staromilců a ztracené generace. Svět jde jinam. A necháme-li se tím jen vláčet, zůstaneme opodál. Ale východisko z této situace nevidím.

*)Pozn. JČ: Návštěvníci z Británie se v Praze diví, proč musí české televizní zpravodajství probíhat v tak šíleném tempu; čeští návštěvníci ve Spojeném království jsou zase překvapeni, že je televizní zpravodajství BBC, nebo třeba televize Al Džazíra tak "pomalé"...