15. 2. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
15. 2. 2008

Co mohou Srbové dělat s nezávislostí Kosova?

Na neděli 17. února se chystají kosovští Albánci deklarovat rozhodnutí o vyhlášení nezávislosti, k němuž by mělo dojít následujícího měsíce, tedy v březnu letošního roku. Na tento akt se připravují členské země EU tím, že svolávají následující den do Bruselu schůzi ministrů zahraničních věcí Sedmadvacítky.

Ban Ki-moon má problém. Ale nejen on

Evropská unie není v rozhodnutí uznat nezávislost srbské provincie Kosova jednotná. Vedle velkých zemí Unie, které jsou připraveny nezávislost uznat (Německo, Velká Británie, Francie, Itálie), stojí Španělsko, Kypr, Slovensko, Bulharsko, Řecko, Rumunsko, tedy státy, které mají dost důvodů nebezpečný kosovský precedens nepodpořit. V Radě bezpečnosti OSN, podle očekávání a v souladu s logikou geopolitické mapy světa, tuto samostatnost zablokuje Rusko, které, jak píše francouzský deník Le Monde, tím dostane generálního sekretáře OSN Ban-Ki-moona do "delikátní situace".

Řešení albánsko-srbských vztahů, které se v posledních letech vyhrotily v srbské provincii Kosovo, představuje bezesporu největší problém Evropy. Kosovo je pro Evropu danajský dar, neboť ji rozděluje, oslabuje další proces integrace EU a vyvolává největší konflikty od 2. světové války na tomto kontinentě. Evropa s krvácející ranou na Balkáně je podstatně slabším hráčem v geopolitickém prostoru, což vychází vstříc jejím konkurentům, včetně USA.

Podívejme se nejprve na reakce, které deklarace samostatnosti části srbského území (poalbánštěného v posledních staletích a také po bombardování Jugoslávie v roce 1999) a jeho proměna ve stát mohou vyvolat. První na řadě je pochopitelně Srbsko. Situace mu nedovolí zasáhnout tak, jak by asi zasáhla každá země, kdyby se část jejího území rozhodla vyhlásit suverenitu na základě rasové, národnostní či náboženské příslušnosti skupiny obyvatel, kteří by dosáhli na tomto území majoritního postavení. Srbsko nemůže otevřeně zakročit vojensky. Stalo by se znovu viníkem a znovu obětí, což je zajímavá kombinace, nicméně osvědčená během celého procesu rozbití Jugoslávie. Srbsko může ale hermeticky uzavřít hranice s provincií, zastavit dodávky energií, a vůbec uplatnit absolutní embargo. Pro kosovské Albánce nebude možné cestovat přes Srbsko nikam ven a ani zpět. I když se EU nepochybně postará o zásobování Kosova, přesto srbské embargo nezůstane bez vlivu a bude představovat obrovský problém pro celý region i EU jako celek.

Další reakcí na vzniklou situaci může být vyhlášení nezávislosti severní - srbské - části provincie. Podle stejného vzorce a se stejným nárokem jako albánská většina, může i srbská většina žádat na "svém" území totéž. A nic, ale opravdu NIC, by nemělo stát tomuto uznání v cestě. Všem je přece měřeno stejným metrem, nebo snad ne?

Srbové, buďte rozumní a zraďte, nebo alespoň prodejte svou zemi!

Ačkoliv Evropská unie přivítala znovuzvolení Tadiče prezidentem Srbska a v zemi jsou dlouhodobě podporováni ti, kteří prosazují tzv. proevropskou orientaci, přesto podpořit odtržení Kosova se v Srbsku rovná vlastizradě a žádný, ani sebelépe uplacený politik, s takovým programem otevřeně nevystoupí. Měl by asi stejný úspěch jako Němec, který by horoval za odtržení obojí Lužice nebo Slovák žádající samostatnost pro jižní Slovensko. Žádat po Srbech souhlas s rozbitím vlastního státu je prostě absurdní.

Přesto je sporné, zda reakce Srbska budou tak kategoricky ostré. Členství v Evropské unii představuje obrovské výhody a ani samotné obyvatelstvo není - a ve světě globalizace ani nemůže být - imunní vůči slibovaným formám blahobytného života. Za peníze lze uspořádat demonstrace kdekoliv na světě, rozvířit nepokoje, koupit revoluce, vypěstovat politické strany, naklonit si média, zorganizovat převraty. Za všemi revolucemi, ať měly jakoukoliv barvu či byly ušity z jakékoliv látky, můžeme najít peníze odjinud. A kde jsou peníze, tam jsou i revolucionáři, z nichž pak ovšem vyrostou tvrdí zastánci statut quo. Embargo Srbska vůči Albáncům v Kosovu by mohlo vyvolat tvrdá opatření EU vůči Srbsku, další ostrakizaci země, nové vlny obviňování Bělehradu, že je za situaci odpovědný. Může si země, jako je Srbsko - byť je právo na jeho straně - dovolit ocitnout se proti všem?

"Albánci oloupili Srby, odebrali jim jejich půdu." (T.G. Masaryk, 1928)

Srbský parlament už v lednu odhlasoval poměrem hlasů 220 ku 14, že země bude usilovat o integraci do EU jen vcelku, tedy s Kosovem. Kosovo je součástí srbského území. Srbové přišli do Kosova v 7. století a až do 17. století v něm měli většinu. Teprve pak do regionu začali masově pronikat islamizovaní Albánci. Jak připomíná profesor Rajko Doleček, lékař, který se dlouhá léta snaží korigovat neblahé důsledky protisrbské propagandy médií z let devadesátých, vztahů Srbů a Albánců si všiml už T. G. Masaryk, který ve Slovanských problémech v roce 1928 napsal: "Vztahy Srbů a Albánců jsou velmi nepřátelské, protože turecký tlak na Srby se uskutečňoval přes Albánce... Albánci oloupili Srby, odebrali jim jejich půdu... Během dvou století na 500 000 Srbů bylo vyhnáno." Vyhlášení samostatnosti Kosova na srbském státu vlastně proces "ukradení půdy" dovršuje. A to za asistence některých zemí Evropské unie, a co hůř, i se souhlasem České republiky.

Vyznívá bolestně osobní vzpomínka Rajka Dolečka na rok 1938, kterou mi nedávno poskytl: "Jedině Srbové byli ochotni bojovat jako dobrovolníci za Československo v roce 1938, v Jugoslávii se jich hlásilo kolem 50 000 do naší armády. Jako 13letý jsem viděl jejich zástupy před naším velvyslanectvím v Bělehradě." A teď, po sedmdesáti letech, česká diplomacie - za Topolánka a Vondry - posílá Bělehradu, který se v roce 2008 ocitl ve stejné situaci jako Československo před sedmdesáti lety, odpověď: "Vzdejte se Kosova!"

Kosovo bylo centrem srbského pravoslaví, a právě zde proběhla nejvýznamnější bitva Srbů za svobodu, 15. června 1389, v níž bylo srbské vojsko vedené knížetem Lazarem poraženo Turky, a sám kníže popraven nad mrtvolou tureckého sultána Murada. Bitva na Kosově poli měla pro Srby fatální následky a dodnes je vzpomínka na ni živá. Má symbolický význam. Bohužel, i nyní.

Problém pro Evropskou unii

Evropská unie podporující samostatnost Kosova se nutně ocitá v konfliktu s Putinovým Ruskem, které je jiným Ruskem než za Jelcina. I zde se skrývá jedna z mnoha odpovědí na otázku, proč se Spojené státy rozhodly v roce 1999 šlápnout sloní nohou do porcelánu a vést pod hlavičkou NATO jednostranné trestní tažení proti Bělehradu. Nasypat Evropě sůl do ran na Balkáně, a postupně jí vytvořit takový problém, že samy evropské státy nebudou vidět jinou možnost, než dokončit dílo zkázy uznáním samostatného Kosova. To byl chytrý a cynický krok Washingtonu vůči EU, který navíc plně odpovídal vlastním americkým zájmům na Balkáně a v blízkosti Ruska. Útok na Bělehrad v březnu 1999 byl především oficiálním vyhlášením Nového světového pořádku, a zároveň koncem Starého světa řídícího se mezinárodním právem. Byl to konec světa jakési rovnováhy a začátek unilaterálního pořádku na této planetě. Bělehrad 1999 to je skutečný mezník v moderních dějinách světa!

Evropská unie, která by - cestou jednotlivých zemí, nikoliv jako celek - posvětila další políček Srbsku, bude napříště těžko vysílat do světa hezká slova plná lásky a porozumění. Svým způsobem poklesne na mravní úroveň Spojených států. Když globalizace, tak proč ne cestou globálních provinění proti mezinárodnímu právu a proti státní suverenitě? Svět bude jednodušší, když všichni budeme spoluviníky a nikdo nebude mít právo mluvit z piedestalu morálky.

Evropská unie staví svou legitimitu na respektování práva, na mírové činnosti, na sociálních ohledech, na odstraňování bariér (viz i české předsednictví 2009). Pokud její vůdčí země posvětí odtržení Kosova od Srbska, bude její štít poskvrněn. Evropskou unii od Spojených států rozlišuje právě její bezúhonnost a mírumilovnost. Proto je ne vždy ideálním spojencem USA v jeho válečných plánech. Evropa poskvrněná bezprávím na Srbech bude raději mlčet a držet krok. I v tom můžeme spatřovat jeden z důvodů, proč se situace na Balkáně řeší tak, že se vlastně vytvářejí další konflikty.

Vyjít vstříc zájmům albánské většiny v Kosovu a uznat její volání po samostatném státu, ovšem vůbec nepředstavuje řešení. Není řešením situace, ani prvním krokem k němu. Spíše naopak. I kdybychom pominuli právní rámec deklarovaný Chartou OSN a zaručující svrchovanost států a nedotknutelnost jejich hranic. I kdybychom nechtěli brát v úvahu rezoluci Rady bezpečnosti 1244, která toto vysloveně zaručuje Srbsku, mluví zde proti odtržení Kosova od srbského státu argumenty mravní a také fakt, že problém nebude vyřešen, ale pouze se posune do jiné roviny, ve které zůstane neřešitelný.

                 
Obsah vydání       15. 2. 2008
17. 2. 2008 Prezidentská volba a přímá demokracie Milan  Valach
16. 2. 2008 BBC: Český vůdčí politik zvítězil ve "zkažených" volbách
17. 2. 2008 Jana Bobošíková: Výsledek této volby se nám nemusí líbit, ale její způsob už nepřipomínal mafiánské tržiště Jana  Bobošíková
16. 2. 2008 Kdo koho zradil Milan  Daniel
17. 2. 2008 Hanba nám! Milan  Daniel
16. 2. 2008 Ministr Nečas má špatnou paměť Jan  Rovenský
16. 2. 2008 Pehe zveřejnil protestní nótu: vztahy Česka s USA se prý po zvolení Klause zhorší Štěpán  Kotrba
17. 2. 2008 Na Klausovo zvolení je možný ještě jiný pohled Jan  Čulík
17. 2. 2008 Lidi by spíš přestali kouřit, kdyby každoročně museli platit za oficiální povolení
15. 2. 2008 Václav Klaus: Jsme už úplně jinde, jen na to, co bylo předtím, nějak příliš rychle zapomínáme Václav  Klaus
15. 2. 2008 Jan Švejnar: Budu ctít Poslaneckou sněmovnu a Senát, byť to ústava nežádá Jan  Švejnar
16. 2. 2008 Další přeběhlíci... a prezident
15. 2. 2008 Prezidentem byl znovu zvolen Václav Klaus
15. 2. 2008 Opět neobjektivní ČT Bohumil  Kartous
15. 2. 2008 Jana Bobošíková: Hlava státu zmůže mnohé, když se nebude bát hlasitě hájit hodnoty a principy civilizované společnosti, když bude připravena sloužit lidem a ne posluhovat mocnostem Jana  Bobošíková
15. 2. 2008 Nepokrytá kampaň ve prospěch KSČM
15. 2. 2008 Co bych byl řekl na Hradě být předsedou KSČM Jaroslav  Čejka
15. 2. 2008 Nevysloveným jádrem diskuse je samotná povaha poslaneckého či senátorského mandátu Petr  Novotný
15. 2. 2008 Embargo je formou lži Jiří  Maštálka
15. 2. 2008 Čtyři otázky poslanci Maštálkovi Jan  Rovenský
16. 2. 2008 Stále neklidná Gruzie
14. 2. 2008 Řešení pro tajnou volbu: zaškrtnout, vyfotit, nehodit Štěpán  Kotrba
15. 2. 2008 Úmluva ILO o zákazu práce žen v podzemí Stanislav A. Hošek
15. 2. 2008 Nevydíratelný Bursík: Ani 70% občanů ho nepřesvědčí Vladislav  Černík
15. 2. 2008 O co vlastně jde Petr  Wagner
15. 2. 2008 Co mohou Srbové dělat s nezávislostí Kosova? Ivo  Šebestík
15. 2. 2008 Proč by měli Srbové vůbec něco dělat se samostatností Kosova?
15. 2. 2008 Strategie úspěchu Jan  Mertl
15. 2. 2008 Kdo se bojí Václava Klause ? Ivan  Veselý
15. 2. 2008 Proč se politiků Václav Moravec přímo nezeptá?
15. 2. 2008 Kterak nevyplácet příspěvky v nezaměstnanosti, aneb můžete jít do dolů Anna  Čurdová
15. 2. 2008 Peklo na zemi Sandra  Wain
15. 2. 2008 CERGE-EI je nepolitická organizace
15. 2. 2008 Skutečný motiv, proč se odkládá přijetí eura? Jan  Macháček
14. 2. 2008 Česká televize má "moderátorská esa"
14. 2. 2008 Ivánku, kamaráde ..... neblbni, kámo. Karel  Březný
13. 2. 2008 Co dělat a co nedělat Rudolf  Převrátil
14. 2. 2008 Volba prezidenta na ČT1 a ČT24 v pátek 15. února
15. 2. 2008 Demokracie ohrožena II.: Pod/vodná volba p/rezidenta Wenzel  Lischka
15. 2. 2008 Učebnice českých fyziků nejsou intelektuálním dobrodružstvím Boris  Cvek
15. 2. 2008 ŠK: Kritizovat materialismus exaktní vědy může jen blbec nebo pánbíčkář Boris  Cvek
14. 2. 2008 Metafyzika pana Tichánka Jiří  Štěpán
14. 2. 2008 Základní otázka, nejen filosofická Petr  Frish
14. 2. 2008 Metafyzické názory do fyziky nepatří Jiří  Šoler
14. 2. 2008 Errata, zneuznaní géniové a vynálezci dutoprostoru Štěpán  Kotrba
15. 2. 2008 Stanovisko CEVRO Institutu k osobě Martina Bacíka
14. 2. 2008 Britský soudce: Pouze vlastnit teroristickou literaturu není trestný čin
15. 2. 2008 Jiřina Jirásková pokřtí Lucii Bílou v roli malé černé gorily
14. 2. 2008 Je to normální, být jiný, neboli Obvyklý čas pro depresi se střídá s věkem šťastného života Uwe  Ladwig
14. 2. 2008 Interspar musí zaplatit pokutu půl milionu korun za porušování zákona
11. 2. 2008 Britské listy ukazují, že tudy cesta nevede
30. 11. 2007 Jací jsme
12. 2. 2008 Hospodaření OSBL za leden 2008