A bylo by zajímavé vědět, zda ji tak vnímají i ti mladí lidé, kteří do ní nastupují. A pokud ne tak, tedy jak vlastně? Jací jsou lidé, kteří do armády v posledních letech vstupují? Jaká je jejich motivace? Co jim to armáda nabízí v náborových kampaních? Dlouho tak činila výkřikem „Flek pro tebe, a stojí za to!“ Nyní, pravda, je na příslušných internetových stránkách www.novakariera.cz stručná informace: „Armáda České republiky obsadila všechna volná místa pro rok 2009, nábor bude pokračovat v roce 2010.“ Volání verbířů do žoldácké armády vždy podléhaly dosti podobné typy. Sami si dosaďte jaké. A jaké bývaly jejich důvody? Peníze, adrenalinová touha po dobrodružství, po pochybné slávě… A vyvstal snad nějaký další, proč by tomu teď mělo být jinak? Veřejnost ale odvykla...

Fakt, že voják z povolání učí civilisty bojovému umění, si lze vyložit několika způsoby. Buď si chce přivydělat nebo se skupinou civilistů, s jejímiž cíli natolik sympatizuje, že se rozhodl předat jim své bojové mistrovství zcela zdarma. Nebo, v ideálním případě, spojuje příjemné s užitečným. Tedy: fandí jim, a ještě si nechá zaplatit. Něco je ovšem špatně. Ale z hlediska toho dotyčného a z hlediska současné společenské atmosféry co přesně - kromě toho, že se při tom nechal chytit médii? V nedávné zprávě společnosti Price Waterhouse Coopers o hospodářské kriminalitě 60 procent Čechů uvedlo jako zdůvodnění pro spáchání podvodu přesvědčení, že když to dělají ostatní, tak je to v pořádku. Celosvětově tento důvod uvádí jen 35 procent respondentů...

Případ s nacistickými symboly je také příznačný. Chlapci se líbil emblém jednotek SS, protože obsahoval iniciálu jeho jména... Tohle vysvětlení si samozřejmě může schovat pro svoji babičku. Jistěže jej nic neomlouvá, ale co po něm chcete? Řekl mu někdo výslovně, že se to nesmí? A mimochodem, po exemplárním propuštění z armády, jaký bude jeho další osud? Poučí se? Nebo spíš bude někoho učit, co se v armádě naučil? Bude to někdo dál sledovat, nebo se prostě očekává, že se s tím „občanská společnost“ vypořádá a armáda má o starost míň?

Jedna z námitek proti rušení povinné vojenské služby byla (a v některých zemích stále je), že se tak rozpadne neustále obnovovaná a upevňovaná vzájemná vazba mezi společností a armádou. Profesionální armáda u nás existuje příliš krátce na to, aby bylo možné mít podrobnější závěry. Dochází ale v tomto ohledu k nějakým změnám? Zabývá se tím někdo? Zajímavé téma: stejně jako vztah těch mladých mužů, které by vstoupit do armády ve snu nenapadlo, k případné obraně vlasti a jejich roli v ní.

A tím se vracíme k projevu vrchního velitele, prezidenta Klause: „Chceme-li ale hledat skutečné hlubší příčiny chování těchto vojáků, najdeme je právě v pojetí našich bojových jednotek nikoliv jako obránců vlasti, ale jako jakýchsi speciálních jednotek, které spíše známe z akčních filmů. Není divu, že se v takové atmosféře u některých jednotlivců může dařit kultu násilí a obdivu k tradicím, které s tradicemi Armády České republiky nemají nic společného.“ Pravil prezident a odletěl na návštěvu jihoamerického kontinentu. Možná ještě nevěděl, že jemu podřízení stratégové počítají s výcvikem obránců naší vlasti v tamní brazilské džungli.

Oficiální webová stránka Ministerstva obrany ČR mezitím tvrdí, že „prezident republiky Václav Klaus v projevu k účastníkům velitelského shromáždění vyzvedl skutečnost, že se příslušníci armády museli vypořádat s nelehkými transformačními úkoly a poděkoval jim za odvedenou práci“. Tak nevím…Poslouchal ho tam někdo?

Autor je vyšší důstojník v záloze, bývalý ředitel Agentury vojenských informací a služeb MO a dlouholetý šéfredaktor vojenského odborného periodika - časopisu ATM - Armády, technika, militaria