Vydávat “vše” znamená v případě Parlamentních listů vydávat i manipulace, konspirace a dezinformace
6. 5. 2021 / Bohumil Kartous
Sebeničivá debilita:
26. 7. 2018 / Jan Čulík
V návrhu rozpočtu EU na příští období se však tyto obrovské dotace pro střední Evropu mají snížit. ZDE
Zmatené tvrzení Parlamentních listů, pletoucí dotace z EU s odvodem dividend soukromých nadnárodních podniků z ČR do zahraničí, je naprosto mimo. Skutečnost, že nadnárodní firmy odvádějí své dividendy z ČR do zahraničí a zdaňují je jinde, to je vina českých politiků, kteří tomu mohli a měli zabránit. Čeští politikové ovšem lezou kamsi podnikatelům, zahraničním i domácím, takže od nich se akce ve prospěch českého státu nedá čekat.
Zahraniční firmy by si samozřejmě odváděly dividendy z ČR, i kdyby ČR nebyla členskou zemí Evropské unie. To, zda dividendy budou řádně zdaněny v ČR, závisí čistě na českých politicích a na českém parlamentu.
Na britském příkladu, kdy se nyní velká část britského obyvatelstva obává, že vypadne-li Británie z EU bez dohody, zavládne v Británii nedostatek potravin a léků, Severní Irsko nebude mít dodávky elekřiny a přestanou létat letadla do Evropy, je zjevné, jakou katastrofu by znamenal odchod z EU pro daleko slabší ČR - která závisí z 80 procent na bezpřekážkovém a bezcelním obchodu s Evropskou unií. Mimo jiné by vešel v platnost předpis EU, podle něhož musí výrobky, které se mohou bezcelně prodávat v EU a mimo EU jako výrobky z Evropské unie, mít nejméně 55 procent součástek vyrobených v EU. Po odchodu ČR z EU by tak byl naprostý konec automobilky Škoda v Mladé Boleslavi, která je páteří české ekonomiky.
Fascinuje mě, jak silně je v ČR rozšířen frustrovaný, sebeničivý hysterický postoj, datující se zcela zjevně až zpět do začátku devadesátých let, kdy především pod vlivem Václava Klause (jehož ještě idiotštějším pokračovatelem je jeho syn Václav Klaus mladší) došlo k provokativnímu zpochybnění veškerých civilizačních a humanistických hodnot - pod praporem víry, že všechno je dovoleno, i naprostá blbost.
Výmluvnou metaforou tohoto postoje pro mě byla scénka, k níž došlo asi před týdnem před začátkem divadelního představení na nádvoří hradu ve Strakonicích. Jakýsi host, sedící za mnou tam najednou začal vykřikovat, že ho urážejí fotografie plic postižených rakovinou, zveřejňované na krabičkách cigaret, a že ho to vedlo k tomu, aby začal kouřit. Rozkládal, že viděl, že ve třicátých letech dvacátého století se tiskly na krabičkách cigaret v Československé fotografie atraktivních mladých dívek hrajících tenis a že to by chtěl i dnes, to je mnohem lepší... Co k této sebeničivé debilitě dodat?
Shodou okolností jsem se vyskytl v kostele v jednom jihočeském městysi, kdy tam mší byly zahájeny oslavy 700 let založení tohoto městysu. Šokující bylo během této mše vystoupení jednoho biskupa katolické církve. Při jeho kázání jsem si uvědomil, že celibát je zjevně pro dnešní katolickou církev opravdu velkým problémem. Znamená to zjevně, že pro církevní funkce jsou k dispozici jen osoby hodně mdlé inteligence.
Diskuse