Rasismus v ČR: Škola neřeší prokazatelné případy šikany

29. 6. 2020

čas čtení 2 minuty
Ředitelka školy: "Dítě to nesmí vnímat takto přecitlivěle."

V pátek jsem byl pozván, jako koordinátor řešení problému dlouhodobých rasistických urážek směrem k jednomu romskému desetiletému chlapci, které se odehrávají na jedné nejmenované škole v jednom nejmenovaném městečku blízko Prahy, píše Jaroslav Miko.

Nejmenovaná paní ředitelka školy pozvala zástupce rodičů a čtyři učitelky do kanceláře tamního starosty, který se setkání také zúčastnil.

Samozřejmě přítomen byl též jeden z rodičů toho romského chlapce.

Po celou dobu tohoto jednání jsem byl svědkem absolutní absence empatie a pochopení směrem k té romské rodině a hlavně k tomu romskému klukovi, a to i ze strany pedagogů.

 

Vše se odehrávalo v rovině pouhé obhajoby sebe sama.

Ona romská rodina je absolutně bezproblémová, rodiče oba pracují.

Snaží se problémy řešit dlouhodobě s vedením školy, přesto škola vnímala negativně to, že rodiče se na mě obrátili jakožto na člena výboru pro naplňování romské integrace při Radě vlády ČR, neboť ty problémy se vlečou roky a řešení v nedohlednu.

Pedagog preventista používal na tomto jednání takové irelevantní argumenty, jako že zbylé dvě romské rodiny si na rasistické verbální útoky na své děti nestěžují, tak v čem je tedy problém?

Ředitelka argumenty typu, dítě to nesmí vnímat takto přecitlivěle, či co se děje mimo školu, to se nás jako školy netýká apod.

Nicméně závěrem jednání bylo, že škola se více zaměří na osvětu a prevenci a rodiče dětí budou doma více svým dětem vysvětlovat, co je už za hranou.

Měl jsem ale pocit, že ta snaha o nápravu pramení spíše z obavy z medializace a dalšího řešení s úřady než z čistého lidského pochopení.

Co jsem si z toho odnesl já osobně, je další utvrzení toho, že mnohé školy v těchto problémem naprosto selhávají.

Raději by děti přemísťovaly do jiných zařízení, aby se tak problémů zbavovaly,m než aby je řešily.

Základní školy zvláště na malých městech bývají často pod tlakem rodičů z majority, kteří si mnohdy nepřejí, aby jejich děti byly ve třídách s dětmi romskými.

Tohle vše jsou klasické začátky toho bludného kruhu a Ministerstvo školství má v tomto dle mého soudu velké rezervy.

Pokud nezačneme u dětí, kladu si otázku, kde tedy začít jinde?

1
Vytisknout
8551

Diskuse

Obsah vydání | 2. 7. 2020