Náhradní elektrické vedení u Břeclavi porušuje platnou normu a ohrožuje lidi na životě

16. 8. 2021

čas čtení 10 minut

"Je velmi těžké si představit, že podobní realizátoři, jako je ten, který vybudoval tuto NPT, budou budovat i nové jaderné reaktory v ČR."

    • Po havárii vedení byla vztyčena takzvaná náhradní přenosová soustava (NPT)
    • NPT 400 kV nesplňuje v mnoha bodech platnou ČSN EN 50341-1
    • Ohrožuje pracovníky ve sklenících na severním konci
    • Ohrožuje rekreanty v chatové osadě na jižním konci
    • Ohrožuje možným pádem na dálnici D2 veřejnou dopravu
    • NPT je postavena jen asi 20 m od stávajícího vedení
    • Ohrožuje pracovníky montážních firem, kteří budou opravovat hlavní vedení

 Ohrozit oblast 20 km2, kde žije již několik set lidí, to není jen tak.

Vedení 400 kV mezi rozvodnami Sokolnice (ČR) a Stupava (SR) spalo při průchodu tornáda dne 24.6.2021. To bylo popsáno v Britských listech ZDE. Odpověď úřadů je uvedena níže.  Podívali jsme se tedy na místo havárie a zjistili jsme, že za cca jeden měsíc zde byla vztyčena náhradní přenosová soustava (NPT) a připojena na napětí 400 kV, píše ing. Oldřich Maděra.

Podrobné technické vysvětlení problému je ZDE.


Obrázek 1 – Náhradní přenosová soustava 400 kV bez zemních lan u Břeclavi

Norma ČSN doporučuje, aby vedení 400 kV měla zemní lana, která spojují v horních bodech všechny stožáry. Pokud vedení nemá zemní lano, tak v případě poruchy jen jednoho izolátoru nebo při zásahu stožáru bleskem teče poruchový proud do země pouze uzemněním jednoho stožáru. Norma v tom případě požaduje, aby odpor uzemnění tohoto stožáru splnil požadavky na kroková a dotyková napětí, což tato NPT v žádném případě nesplňuje.

PNE 333300-1 požaduje, aby odpor uzemnění každého stožáru byl pod 1Ω. To by vyžadovalo páskové uzemnění ve tvaru kruhu o průměru asi 100 m, což evidentně provedeno nebylo.



Obrázek 2 - Stožár NPT je uzemněn jedním páskem vedoucím k tyči kolmo zaražené do písčité půdy se stopou po zalití nějakou chemikálií, možná pro zlepšení uzemnění, což norma výslovně zakazuje.

Tím, že je vedení nedostatečně uzemněno, vznikne na něm při poruše izolátoru nebo při zásahu bleskem smrtelně nebezpečné dotykové a krokové napětí do vzdálenosti až 735 m respektive 1 838 m.


Obrázek 3 – NPT ohrožuje na severním konci zaměstnance skleníků. Vzdálenost potrubí
od trasy NPT je 229 m v nejbližším a 516 m v nejvzdálenějším bodě. Zdroj ZDE.

Podle našich výpočtů dosahuje potenciál 250 V (obuté osoby) do vzdálenosti 735 m od bodu uzemnění NPT a potenciál 100 V (bosé osoby) do vzdálenosti až 1 838 m od bodu uzemnění NPT.


Obrázek 4 – NPT ohrožuje na jižním konci uživatele rekreační oblasti rybníka Kostická štěrkovna. Je zde vyasfaltované parkoviště se dvěma vozidly. Vzdálenost rybníku od jižního konce NPT (140 m v nejbližším a 140 + 182 = 322 m v nejvzdálenějším bodě). Zdroj ZDE.

Zopakuji, že podle našich výpočtů dosahuje potenciál 250 V (obuté osoby) do vzdálenosti 735 m  a potenciál 100 V (bosé osoby) do vzdálenosti až 1 838 m od bodu uzemnění NPT.

To, že se zde lidé koupou, zachytil projíždějící vůz firmy Google viz níže. Na druhé straně rybníka je pak zahrádkářské kolonie, kde se lidé zřejmě dotýkají půdy rukama.


Obrázek 5 - Rekreační využití rybníku zachycené projíždějícím vozem spol. Google. Zdroj ZDE.



Obrázek 6 – Přechod NPT přes dálnici D2 pod Břeclaví, směrem na Bratislavu. Na každé straně dálnice je jeden kotevní stožár NPT. Z dálky vypadá celkem robustně.


Obrázek 7 – Detail kotevního stožáru NPT u dálnice D2. Každý ze tří dříků stožáru je držen šesti kotevními lanky, které jsou připojeny na zemní kotvy.

ČSN EN 50341-1 požaduje, že tato konstrukce musí vydržet vítr s dobou návratu 10 let, což v dané lokalitě činí 115 km/hod, a současně přívalový déšť. V případě, že tato konstrukce není dimenzována na tuto rychlost větru, hrozí její pád na dálnici D2, jako se to stalo již 24.6.2021.


Obrázek 8 – NPT je vzdálena od základů spadlého vedení 400 kV jen cca 20 m. Podle PNE 333300-1 ji nelze považovat pro osoby opravující spadlé vedení za odlehlé místo.

Podle našich výpočtů je ve vzdálenosti 20 m od uzemňovacího bodu NPT vzrůst potenciálu 9 190 V a krokové napětí 440 V.

Obrázek 9 - rozvíjení AlFe lan na poli při montáži fázových vodičů a zemních lan vedení 400 kV

Musíme si uvědomit, že v tomto potenciálovém poli se budou pracovníci při opravě stávajícího vedení dotýkat dlouhých kovových předmětů částečně ležících přímo na zemi a částečně podložených izolovanými předměty. Za nejnebezpečnější lze při tom považovat rozvíjení AlFe lan o délce i několika set metrů na povrchu pole a manipulace se smontovanými kovovými stožáry ležícími na zemi o délce i nad 40 m. Všechny tyto kovové části mohou zavléct potenciál z jednoho místa pole na druhý a způsobit tak smrtelná dotyková napětí. Toto vše lze považovat za smrtelně nebezpečné.

Podle údajů vypracovaných britským sdružením distribučních společností ENA se považuje za bezpečné krokové napětí pro osoby obuté v suché pracovní obuvi kráčející po vodivé zemině hodnota do 430 V. Ve vzdálenosti do 20 m od uzemňovacího bodu NPT se tedy pracovníci budou pohybovat v poli se smrtelným krokovým napětím v případě poruchy NPT nebo zásahu bleskem i vzdáleného fázového vodiče vedení nebo NPT.

Toto vše platí v celé trase NPT, jak pro pracovníky montážních firem, tak pro veřejnost, která by těmito prostory mohla procházet, tak i pro pracovníky při sklizni plodin, orbě apod.

Jedná se o pás cca 3 km dlouhý a cca 40 m široký (na obě strany od řady uzemňovacích bodů NPT vzdálených od sebe asi 100 m).

Samozřejmě chápeme vážnost situace, kde spadlo mezistátní vedení pro vývoz energie z Jaderné elektrárny Dukovany na Slovensko. Podle vyjádření ředitele ČEPS pana Durčáka v televizi Seznam  je však možné vedení nahradit jinými vedeními, kterých na Slovensko vede celkem pět.

V žádném případě tedy nemohou být ekonomické zájmy ČEPS, a.s.,  nadřazeny nad výše vyjmenovaná bezpečnostní rizika. Pokud by oznamovatel byl dotázán, jakou alternativu by tedy mohl ze své praxe nabídnout a jaká by se zřejmě použila v jiných zemích, tak na to je odpověď poměrně jednoduchá. Tři kabely vvn 275 kV (asi 1200 mm2 Al) uložené na povrchu pole s protlakem pod dálnicí. Bylo by to možná i levnější, rychlejší a především bezpečné.



Obrázek 10 - Nebezpečná zóna 1 – červená oblast (250 V - pro obuté osoby) a nebezpečná zóna 2 - modrá oblast (100V - pro bosé osoby nebo osoby dotýkající se země holýma rukama, ležící na zemi nebo pro koupaliště a bazény)

Podle našich výpočtů vyšlo, že potenciál 250 V střídavých dosahuje do vzdálenosti 735 m od každého bodu uzemnění NPT. Potenciál 100 V střídavých pak do vzdálenosti 1 838 m od každého bodu uzemnění NPT.

Pokud jsou středy kružnic ve středech uzemňovacích tyčí jednotlivých stožárů NPT, pak hranice nebezpečné zóny 1 se dá uvažovat zjednodušeně jako obdélník o šířce 1 470 m a délce asi 4 100 m se dvěma půlkruhy na obou koncích pro obuté osoby a obdélník o šířce 3 676 m a délce asi 4 100 m pro bosé osoby se dvěma půlkruhy na obou koncích.

V našem případě však dojde v zóně 1 zcela určitě k manipulaci s dlouhými kovovými předměty, jako jsou na zemi smontované stožáry zvn, rozvíjení lan AlFe apod. V obou zónách jsou i kovová potrubí skleníků u severního konce NPT a rekreační oblast na jižním konci NPT. To vše je smrtelně nebezpečné v případě poruchy byť jednoho izolátoru NPT nebo při zásahu bleskem do vedení i několik kilometrů od místa instalace NPT.

Na NPT bylo použito cca 200 ks izolátorů, pravděpodobně se silikonovou izolací, které jsou extrémně citlivé na usazování prachu a následné snížení izolační schopností, zejména v průběhu prachových bouří, které se v uvedené oblasti často vyskytují viz zde a zde. Ty mohou pak způsobit přeskok na izolátoru se sníženou izolační schopností.

Problémem jsou dvě železniční tratě, které nebezpečnou oblastí 2 procházejí a mohou zavléct nebezpečné potenciály i dále mimo ně. Jedna z nich leží na hranici nebezpečné oblasti 1.

Z výše uvedeného obrázku 1 je vidět plošný rozsah oblasti, které je ohrožena při průrazu byť jednoho izolátoru na NPT 400 kV nebo při úderu blesku, jak do neporušené části vedení zvn, tak i do kteréhokoliv ze 30 stožárů NPT.

ZDE uvádím odpověď ČEPS, a.s., na můj dopis DOP01.

Je velmi těžké si představit, že podobní realizátoři, jako je ten, který vybudoval tuto NPT, budou budovat i nové jaderné reaktory v ČR.

V uvedené věci jsem v pátek 13.8.2021 podal trestní oznámení na neznámého pachatele na Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje, Územní odbor Břeclav, SKPV - Oddělení obecné kriminality.

0
Vytisknout
9713

Diskuse

Obsah vydání | 18. 8. 2021