Afghánistán bude považován za Bidenovu porážku. A bude to zřejmě pro něho velký problém

16. 8. 2021

čas čtení 5 minut
 

"Američané nemají výdrž a vždycky zradí své přátele"

Americká veřejnost to Bidenovi neodpustí, pokud dojde znovu po americkém odchodu k vzestupu al Kajdy a k ofenzívě Tálibanu

Jak dlouho to bude Joeovi Bidenovi trvat, než přizná, že udělal v Afghánistánu katastrofální chybu? ptá se Simon Tisdall. Minulý týden zaujal americký prezident vzdorný postoj. Projevil se jako tak trochu zoufalý trenér na Olympijských hrách, když vzkázal Afgháncům, že je to jejich země. Pokud ji chtějí mít, musejí za ni sami bojovat.



Biden má daleko rozsáhlejší zahraničněpolitické zkušenosti než jakýkoliv americký prezident od George H.W. Bushe. To neznamená, že ví, co dělá. Z průzkumů veřejného mínění vyplývá, že jeho náhlé stažení amerických vojsk má většinovou podporu veřejnosti. To neznamená, že Američané zůstanou indiferentní, až se začnou vršit zvěrstva.

Biden tvrdí, že Spojené státy stále ještě poskytovaly afghánské armádě omezenou vojenskou podporu, logistiku a peníze. Avšak obrovská rychlost ofenzívy Tálibanu a kapitulace demoralizovaných afghánských vojsk Bílým domem otřásly. Nedává smysl opakovat, že NATO vycvičilo a vyzbrojilo bezpečnostní jednotky o síle 300 000 mužů. Pokud je ta armáda k ničemu.

To je hrubě neférové vůči mnoha odvážným afghánským vojákům, kteří přišli o klíčovou podporu amerického letectva. Jenže žádná armáda nebojuje dobře, když nemá důvěryhodné a respektované vedoucí představitele. Propustit afghánského velitele armády, jak to prezident Ašraf učinil minulý týden, není odpověď. Problém spočívá v Kábulu. Politická třída v Afghánistánu, chráněná Spojenými státy od roku 2001, nikdy nejednala efektivně. Nyní je už pozdě.

Biden odstranil ochranný štít a odhalil nekompetentnost, absenci plánování, absenci odolnosti. Také shodou okolností odhalil slabost dvou desetiletí občasného západního úsilí zachránit Afghánistán před jeho minulostí. Minulost nyní zemi drsně dohání.

Joe Biden se domníval, že ho budou chválit, že z Afghánistánu odešel. Dosud je to jen kritika. Oponenti se budou ptát: Kdo přišel o Afghánistán, Joe? Není to racionální, ale tohle bude Bidenova porážka. Bude to pro něho možná velký problém.

A může to být skutečná katastrofa. Miliony lidí mohou být donuceny utéci přes hranici do Pákistánu, do Íránu a dál do Turecka, kde nejsou vítány. Ti, kteří zůstanou, budou čelit orgiím odplaty, zabíjení a útlaku. Naposledy, kdy Kábul padl do rukou Tálibanu, v roce 1996, byl zajat prezident Nadžibullah a byl umučen. Jeho mrtvola pak byla pověšena na semafor na kruhovém objezdu, jako signál nové éry islamistické vlády.

Už nyní kritizuje mocný mezinárodní sbor hlasů důsledky Bidenova spěšného odchodu. OSN  a humanitární organizace předvídají humanitární katastrofu. Evropské země se obávají krize jako v Sýrii. Organizace žen jsou zděšeny nad krutým osudem afghánských žen a dívek.

Vysocí vojenští odborníci v NATO kritizují "historickou" strategickou chybu. Americký odchod je darem Číně a Rusku. Posiluje to povědomí, slyšené v Iráku r. 2011, že Američané nemají výdrž a vždycky zradí své přátele. Všechno tohle bude interpretováno jako Bidenova vina.

Možná Američané nebudou vinit Bidena osobně za rozklad Afghánistánu, ať je jakkoliv drastický. Avšak jestliže jeho rozhodnutí stáhnout odtamtud americká vojska ohrozí jejich vlastní bezpečnost, to je jiná věc.

To je hlavní problém Bidenovy politické strategie, který ho může donutit změnit přístup, možná i zrušit odchod amerických vojsk. Protože navzdory ujištěním při rozhovorech v městě Doha, Táliban údajně bojuje po boku s al Kajdou a pravděpodobně také s teroristy z Islámského státu.

Táliban nabízí podporu islamistickým extremistům. Afghánská vláda uvedla, že se do bojů v Afghánistánu zapojilo 10 000 džihádistů z Pákistánu a z dalších zemí. Jako v roce 2001, zdá se, že se Afghánistán znovu stane bezpečným útočištěm a operačním centrem pro mezinárodní islamistický terorismus.

Přesně to USA a Británie zdůrazňovaly, že se to nesmí nikdy stát. Likvidace al Kajdy Usámy bin Ladina po útocích z 11. září byla důvodem, proč Spojené státy vůbec provedly invazi do Afghánistánu. Dovolit al Kajdě přístup zpět do Afghánistánu by bylo šokující. Američané by to nikdy neodpustili.

Už nyní se začíná situace v Afghánistánu podobat Iráku po odchodu amerických vojsk r. 2011. Během dvou let se Islámský stát zmocnil velké části Iráku a Sýrie a vyhlásil islamistický chalífát. Následovala série děsivých teroristických zvěrstev, tam i v Evropě.

Aby zamezily teroristickým útokům a zlikvidovaly džihádisty, Spojené státy vyslaly do Iráku znovu své vojáky. Bude se historie opakovat v Afghánistánu?

Biden bude možná odolávat sílícímu politickému a morálnímu nátlaku, aby změnil své rozhodnutí. Nikdy nepřipustí, že bylo chybou z Afghánistánu odejít. Avšak obnova hrozby mezinárodního terorismu ho může ještě donutit, aby změnil svou strategii.

Možná, že z Afghánistánu nemohou Američané nikdy odejít.

Kompletní článek v angličtině ZDE 

1
Vytisknout
4958

Diskuse

Obsah vydání | 18. 8. 2021