Rozvojové země budou do roku 2030 potřebovat 2 biliony dolarů ročně na financování opatření proti globálnímu oteplování
8. 11. 2022
Podle nových údajů bude do roku 2030 zapotřebí každoročně přibližně 2 biliony dolarů, aby se rozvojovým zemím pomohlo snížit emise skleníkových plynů a vyrovnat se s důsledky klimatického rozpadu.
Podle zprávy, kterou si společně nechaly vypracovat britská a egyptská vláda a která byla představena na klimatickém summitu OSN COP27 , budou tyto peníze potřeba, aby chudé země mohly přejít od fosilních paliv, investovat do obnovitelných zdrojů energie a dalších nízkouhlíkových technologií a vyrovnat se s dopady extrémního počasí.
Tyto částky, které by pokryly potřeby všech rozvojových ekonomik světa s výjimkou Číny, jsou mnohem vyšší než veškeré finanční prostředky, které byly dosud na pomoc chudým zemím v oblasti klimatu poskytnuty.
"Lze důvodně očekávat, že přibližně polovina potřebných finančních prostředků bude pocházet z místních zdrojů, z posílení domácích veřejných financí a domácích kapitálových trhů, včetně využití velkých zdrojů místních financí, které jsou schopny mobilizovat národní rozvojové banky," uvádí se ve zprávě.
Klíčovou roli však musí hrát i externí financování, stejně jako Světová banka a další multilaterální rozvojové banky.
Hlavním autorem zprávy je Nicholas Stern, klimatický ekonom, který v roce 2006 vypracoval přelomový přehled ekonomických aspektů změny klimatu. Řekl: "Bohaté země by si měly uvědomit, že je v jejich životním zájmu a také věcí spravedlnosti vzhledem k závažným dopadům způsobeným jejich vysokými současnými i minulými emisemi investovat do opatření v oblasti klimatu v rozvíjejících se zemích a rozvojových zemích. Většina růstu energetické infrastruktury a spotřeby, který se předpokládá v příštím desetiletí, se bude odehrávat v rozvíjejících se zemích a rozvojových zemích, a pokud se v nich neodstraní závislost na fosilních palivech a emisích, svět se nebude schopen vyhnout nebezpečné změně klimatu, která poškodí a zničí miliardy životů a živobytí v bohatých i chudých zemích."
Financování nízkouhlíkového hospodářského růstu v chudých zemích by pomohlo vymanit miliardy lidí z chudoby, vytvořit pracovní místa a snížit emise skleníkových plynů.
Peníze jsou rovněž potřebné na pomoc chudým zemím přizpůsobit se dopadům klimatické krize, například budováním robustnější infrastruktury a ochranných opatření, jako jsou mořské hráze a systémy včasného varování. V případě nejzávažnějších dopadů klimatického zlomu, kterým se země nemohou přizpůsobit, tzv. ztrát a škod, by peníze pomohly zachránit ohrožené osoby, opravit životně důležitou infrastrukturu a pomoci ozdravit sociální strukturu - služby, jako je zdravotnictví a školství - v zemích rozvrácených extrémním počasím, jako jsou ničivé povodně, sucha, bouře a vlny veder, které se v důsledku klimatického zlomu pravděpodobně ještě zhorší.
Ztráty a škody jsou jednou z hlavních priorit jednání na summitu Cop27 v Šarm aš-Šajchu, který začal v neděli a bude pokračovat po dobu čtrnácti dnů.
Chudým zemím je od roku 2009 slibováno, že do roku 2020 měly dostávat nejméně 100 miliard dolarů ročně, které jim pomohou snížit emise a vyrovnat se s dopady extrémního počasí. Tento cíl však byl opakovaně nesplněn a pravděpodobně bude naplněn až v příštím roce.
Lord Stern řekl: "Vzhledem k tlaku na veřejné rozpočty ve všech zemích bude úloha mnohostranných rozvojových bank, včetně Světové banky, rozhodující pro zvýšení objemu vnějšího financování pro rozvíjející se trhy a rozvojové země a pro snížení nákladů na kapitál pro investory. Příliv financí z těchto institucí by se měl v příštích pěti letech ztrojnásobit ze současných přibližně 60 miliard dolarů ročně na přibližně 180 miliard dolarů ročně. K tomu je zapotřebí, aby akcionáři z jednotlivých zemí měli silný smysl pro orientaci a podporu a aby tyto instituce skutečně vedli jejich nejvyšší představitelé."
Diskuse