Zelenskyj říká, že dohoda o minerálech je připravena k podpisu, snaží se posunout konverzaci po sporu v Bílém domě dál

3. 3. 2025

čas čtení 14 minut

Zelenskyj se Trumpovi nehodlá omluvit. Konstatuje, že hádka s Trumpem nepřinesla nic pozitivního

 
    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pátek snažil posunout konverzaci po svém obtížném setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem s tím, že je „nejlepší nechat ji historii“. Naznačil připravenost Ukrajiny podepsat dohodu o nerostných surovinách a doufal v „konstruktivní“ rozhovory s americkou administrativou o dalších krocích.

    V rozhovoru s novináři po horečných 72 hodinách Zelenskyj vytyčil své červené linie, když řekl, že nepřipustí vydání jakéhokoli okupovaného území Rusku, a trval na tom, aby se nezapomínalo, že Rusko je v tomto konfliktu agresorem.

    Zelenskyj uvedl, že země potřebuje silné bezpečnostní záruky, jinak bude čelit riziku, že se Rusko bude snažit obnovit nepřátelské akce s falešnými tvrzeními o porušování ukrajinských pravidel, jak to dělalo v minulosti.

    Zelenskyj vyjádřil naději, že britsko-francouzská mírová iniciativa přinese „v příštích týdnech“ své ovoce, přičemž řada dalších zemí deklarovala svůj zájem zapojit se do poskytování bezpečnostních záruk Ukrajině.

     Zelenského výroky přišly poté, co francouzský prezident Emmanuel Macron vyslovil myšlenku měsíčního omezeného příměří, které by se vztahovalo na letectvo, moře a útoky na kritickou energetickou infrastrukturu. Zelenskyj nenaznačil, zda by návrh přijal, ale uvedl, že je „o všem informován“.

    Britský premiér Keir Starmer předtím oznámil podrobnosti o nové smlouvě o financování Spojeného království pro Ukrajinu ve výši 1,6 miliardy liber, která jí umožní „nakoupit více než 5 000 raket protivzdušné obrany“, aby pomohl obraně země proti Rusku, když ukončil londýnský summit s evropskými, tureckými a kanadskými představiteli.

    Starmer rovněž potvrdil plány na vytvoření „koalice ochotných“ k prosazení případné mírové dohody na Ukrajině, kterou je podle něj Spojené království připraveno „podpořit vojáky na zemi a letadly ve vzduchu“.

    Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že řada zemí NATO signalizovala své plány na zvýšení výdajů na obranu, a zároveň vyzval média, aby „přestala drbat o tom, co by USA mohly nebo nemusely udělat“, a trval na tom, že  USA i nadále podporují NATO.

    Polský premiér Donald Tusk vyjádřil naději, že plány EU, které budou představeny příští týden, „vyšlou Putinovi a Rusku velmi jasný impuls, který jim ukáže, že nikdo zde na Západě nehodlá kapitulovat před jeho vydíráním a agresí“.

    Kanadský premiér Justin Trudeau poskytl Zelenskému vášnivou obhajobu: ve svém pátečním vystoupení  v Oválné pracovně Zelenskyj  „tolika slovy poukázal na to, že Vladimir Putin je lhář a zločinec a nelze mu v žádném případě věřit, že dodrží své slovo“.


Evropa spolupracuje na „základě spolupráce s Amerikou“, konstatuje Zelenskyj na sociálních sítích

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po dnešním jednání na svých účtech na sociálních sítích zveřejnil krátkou aktualizaci, v níž ocenil „silnou podporu Ukrajiny a našeho lidu“.

Uvedl, že evropští lídři společně pracují na vytvoření „spolehlivého základu pro spolupráci s Amerikou v zájmu skutečného míru a zaručené bezpečnosti“.

Uvedl, že evropská jednota je „na mimořádně vysoké úrovni“, jakou jsme „už dlouho nezažili“.

Vyjádřil rovněž poděkování „všem našim přátelům a partnerům“ za jejich podporu.

Friedrich Merz podporuje Starmerovo a Macronovo úsilí v otázce Ukrajiny

Předpokládaný příští německý kancléř Friedrich Merz v reakci na dnešní summit v Londýně poděkoval britskému premiérovi Keiru Starmerovi a francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi za jejich snahu „nastolit na Ukrajině trvalý a spravedlivý mír“.

„Vaše úsilí je klíčové pro budování mostů přes Atlantik. Musíme zůstat jednotní v našem cíli ukončit ruskou agresivní válku,“ řekl.

Macron navrhuje omezené jednoměsíční příměří „ve vzduchu, na moři a při útocích na energetickou infrastrukturu


Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že spolu s Keirem Starmerem navrhli jednoměsíční příměří „ve vzduchu, na mořích a v útocích na energetickou infrastrukturu“, aby získali více času na deeskalaci ruské agresivní války proti Ukrajině.

Macron uvedl, že je třeba omezené příměří, neboť připustil, že by bylo „velmi obtížné“ dohlížet na úplné příměří vzhledem k délce frontové linie.

V rozhovoru pro francouzský list Le Figaro naznačil, že případné nasazení evropských jednotek na místě bude následovat až později, „nikoli v příštích týdnech“, jakmile obě strany dojednají podrobnosti dohody.

„Chceme mír. Ale nechceme ho za každou cenu a bez záruk,“ řekl.

Macron rovněž hovořil o potřebě uvolnit fiskální pravidla EU, aby země mohly více utrácet, a využít „inovativního“ financování k financování výdajů na obranu.

Francouzský prezident navrhl, aby se země EU snažily vynakládat 3 až 3,5 % HDP na výdaje na obranu, aby pokryly současné potřeby, což je mnohem více než stávající 2% cíl NATO.

Zelenskyj sděluje, že dohoda o nerostných surovinách je připravena k podpisu, snaží se posunout konverzaci po roztržce v Bílém domě.


Na dotaz novinářů ohledně své páteční cesty do Bílého domu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hovořil o tom, že je obtížné vést jakákoli citlivá jednání na veřejnosti.

V klipu, který odvysílala BBC, řekl, že „není správné“ vést takové rozhovory zcela otevřeně, protože „nepřátelé mohou využít“ jakýchkoli neshod mezi spojenci.

Řekl, že nechce mluvit o roztržce, ale místo toho se soustředí na to, aby přešel ke „konstruktivním“ rozhovorům o budoucnosti.

„Pokud budeme konstruktivní, pozitivní výsledek se dostaví,“ řekl.

Byl také dotázán, zda je připraven „vrátit se a zkusit znovu“ jednat s Trumpem o těchto otázkách, což vyvolalo Zelenského reakci.

„Nepřišel jsem nic zkusit. Cestoval jsem 12 hodin vlakem, pak jsem 11 hodin letěl, protože mě pozval prezident Spojených států, a to je jeden z našich hlavních partnerů. Pro mě je to gesto úcty být v Bílém domě, když mě prezident pozve,“ řekl.

Trval na tom, že nikdy nechtěl nikoho „urazit“ a vždy se soustředil na bipartitní jednání se všemi stranami v USA.

Řekl však, že je pro něhp „velmi důležité, aby byla slyšena ukrajinská pozice“, ale jeho pozornost se soustředí na to, aby se posunul ke „konstruktivnímu“ angažmá s USA.

Zelenskyj uvedl, že dohoda o nerostných surovinách je nyní připravena k podpisu.

Zelenskyj také trval na tom, aby se nezapomínalo, že Rusko je v tomto konfliktu agresorem, a řekl, že „by nechtěl, aby tato válka ... byla prezentována v nějakém novém světle, že jsou zde dvě strany ve válce a je nejasné, kdo je agresorem“.

Zelenskyj hovořil prostřednictvím tlumočníka a odmítl mluvit anglicky.


Ukrajina by nesouhlasila s vydáním okupovaných území Rusku, říká Zelenskyj

Zelenskyj rovněž odmítl návrh, že by mohl podepsat mírovou dohodu, kterou by se vzdal Ruskem okupovaných území, s tím, že by to bylo „násilné oddělení našich zemí“ a „nátlak“, který by v budoucnu riskoval další válečné akce.

„Myslím, že ty země ... které nás podporují, nebo možná chtějí být prostředníky v této válce, chápou, že pokud bude válka ukončena nespravedlivým způsobem, pak bude otázkou času, kdy se lidé pokusí dosáhnout této spravedlnosti,“ řekl.

„Nechceme nic, co nám nepatří,“ zdůraznil.

Zelenskyj se odmítá Trumpovi omluvit, ale chce rozhovor posunout dál

Vzdorný, ale taktní prezident Volodymyr Zelenskyj se po páteční hádce v Bílém domě odmítl omluvit Donaldu Trumpovi a prohlásil, že hádka v Oválné pracovně „nepřinesla nic pozitivního“ pro mír na Ukrajině.

V rozhovoru s novináři pouze v ukrajinštině na závěr dvoudenní návštěvy Spojeného království prezident řekl, že když se takováto choulostivá jednání vedou na veřejnosti, „nepřátelé toho mohou využít“, i když prý doufá, že hádka nakonec pomine.

Ukrajinský vůdce nechtěl říci, zda se domnívá, že byl přepaden, když mu americký prezident a viceprezident JD Vance vynadali, a trval na tom, že s Trumpem bude znovu hovořit, pokud bude „pozván k řešení skutečných problémů“.

Když však byl dotázán, zda by se vrátil do Bílého domu, aby se „znovu pokusil“ získat jasnou podporu USA v rozhovorech o ukončení tříleté války s Ruskem, Zelenskyj ostře odpověděl, že to při své poslední návštěvě „nepřijel zkusit“.

Dodal: „Cestoval jsem 12 hodin vlakem, pak jsem 11 hodin letěl, protože mě pozval prezident USA. USA jsou jedním z našich hlavních partnerů a pro mě je projevem úcty být v Bílém domě, když mě prezident USA pozve.“

Zelenskyj hovořil těsně před odletem z Velké Británie, který přišel bezprostředně po pátečním katastrofálním setkání v Bílém domě, kde byl obviněn z toho, že není vděčný za vojenskou podporu USA a že Ukrajina nemůže vyhrát válku.

Ukrajinský vůdce uvedl, že od schůzky neprobíhala žádná komunikace na jeho úrovni s Bílým domem, ale prohlásil, že dohoda o společném využívání nerostných surovin v jeho zemi ze strany USA je nyní připravena k podpisu.

Řekl také, že věří, že anglo-francouzské mírové úsilí, o němž v neděli jednali evropští představitelé v Londýně, přinese „v příštích týdnech“ ovoce, a naznačil, že existují podpůrná prohlášení dalších zemí - například Turecka, Pobaltí a severských zemí - o zapojení.

Na londýnské konferenci se rovněž diskutovalo o tom, „jaké bezpečnostní záruky by mohly být Ukrajině poskytnuty“, uvedl Zelenskyj a dodal, že v nedělní diskusi „došlo k velmi dobrému začátku“ a řada zemí se brzy „vyjádří sama“.

Ale ačkoli řekl, že si je vědom návrhu Francie a Velké Británie na jednoměsíční příměří v bojích, nechtěl říci, zda jej podporuje. V závěru rozhovoru poskytl jedinou odpověď v angličtině: „Jsem si všeho vědom.“

Ukrajina „nikdy“ neuzná jakoukoli ruskou anexi území, které okupuje, i kdyby se měla pokusit zajistit mírovou dohodu, dodal Zelenskyj a zopakoval, že příměří by přijal pouze tehdy, pokud by po něm následovaly robustní bezpečnostní záruky, které by měly důvěru obyvatel jeho země.

Ačkoli Rusko prohlásilo, že bude trvat na připojení území, která okupuje, pro Ukrajinu by to vždy byla „dočasná okupace“, zdůraznil Zelenskyj, i když jeho země nemá vojenské síly na to, aby v tuto chvíli vyhnala Rusko z celé země.

Zelenskyj řekl, že to, co chce „od partnerů“ - což je jasný odkaz na americký Bílý dům - je, aby si vzpomněli, že Rusko před třemi lety zahájilo plnohodnotnou invazi do jeho země. Nechce, aby politici přepisovali historii, řekl, aby naznačovali, „že v této válce jsou dvě strany a je nejasné, kdo je agresor“.

Zdálo se, že ukrajinský prezident Trumpa v pátek vyprovokoval, když řekl, že Putin „nás nenávidí“ a „myslí si, že nejsme národ“. Trump hovořil na Putinovu obranu a zdálo se, že Zelenského viní z toho, že se zapletl do války se svým větším sousedem.

Ukrajinský vůdce odmítl říci, co se stalo poté, co se v pátek v Oválné pracovně zastavily kamery a než náhle opustil Bílý dům, aniž by poobědval nebo podepsal dohodu o minerálech. Trumpův tým prý požádal Zelenského, aby odešel, ale ukrajinský prezident řekl, že bude nejlepší „nechat to historii“.

Je třeba bezpečnostních záruk, aby Rusko nemohlo znovu porušit mírovou dohodu, říká Zelenskyj

Když Zelenskyj hovořil o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, zdůraznil, že je důležité, aby byly dostatečně silné a přesvědčivé pro obyčejné Ukrajince, kteří mají přímou zkušenost s porušováním předchozích dohod ze strany Ruska.

Vyjádřil obavy, že pokud nebudou tvrdé záruky, Rusko brzy přispěchá s obnovením bojů a bude lživě tvrdit, že Ukrajinci dohodu porušili.

„A kdo to v takovém případě vyhraje? Rusové. My určitě ne, USA určitě ne... evropští kolegové určitě ne,“ řekl.

To, co se stalo v Oválné pracovně, „je nejlepší nechat historii“, říká Zelenskyj

Zelenskyj odmítl říci, co se stalo poté, co v pátek v Oválné pracovně přestaly běžet kamery a než náhle opustil Bílý dům, aniž by poobědval nebo podepsal dohodu o nerostném bohatství.

Zelenskyj byl rovněž dotázán na výroky Lindseyho Grahama, který mu po páteční roztržce s Trumpem navrhl, aby zvážil rezignaci na funkci ukrajinského prezidenta.

V odpovědi uvedl, že by Grahamovi mohl nabídnout ukrajinské občanství a teprve pak by jeho návrhy v této věci „získaly váhu“.

Do té doby však budou prezidenta Ukrajiny nadále volit pouze Ukrajinci, dodal.

V další výměně názorů dodal, že by byl ochoten vyměnit své prezidentství za členství Ukrajiny v NATO, což by, jak zopakoval, byla nejlepší bezpečnostní záruka pro zemi.

Česká republika chce zvýšit výdaje na obranu na 3 % HDP

Český premiér Petr Fiala po dnešním summitu ve videozáznamu uvedl, že bude usilovat o zvýšení výdajů na obranu země na 3 % HDP z 2,1 % podle posledních údajů NATO.

Uvedl rovněž, že vedoucí představitelé účastnící se londýnských jednání se shodli na tom, že budou Ukrajinu nadále podporovat, „protože nejlepší bezpečnostní zárukou do budoucna je silná Ukrajina a silná ukrajinská armáda“.

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
1773

Diskuse

Obsah vydání | 4. 3. 2025