
Gaza: Humanitární organizace varují, že situace ve zdravotnictví je „katastrofální“ a nedávné dodávky pomoci byly jen zlomkem toho, co je potřeba
3. 3. 2025
Izraelští vládní činitelé při briefingu pro izraelský tisk po příkazu Benjamina Netanjahua zastavit dodávky pomoci do Gazy tvrdili, že palestinské území "má zásoby potravin na několik měsíců z dřívějších dodávek". Toto oznámení však vedlo k okamžitému skokovému nárůstu cen základních potravin v Gaze, které se podle obyvatel zdvojnásobily, píše z Jeruzaléma Julian Borger.
Podle humanitárních organizací je obyvatelstvo Gazy i nadále velmi zranitelné a blokáda humanitárních dodávek pro civilní obyvatelstvo je za všech okolností nepřijatelná.
Mezinárodní soudní dvůr, který zvažuje obvinění z genocidy vznesené proti Izraeli, nařídil Izraeli, aby usnadnil dodávky pomoci do Gazy a jejím zbývajícím 2,2 milionům obyvatel. Mezinárodní trestní soud při loňském vydání zatykače na Netanjahua uvedl, že existuje důvodné podezření, že Izrael používal „hladomor jako metodu vedení války“.
Izrael během patnáctiměsíční vojenské kampaně v Gaze důsledně odmítal obvinění humanitárních organizací, že používá potraviny jako válečnou zbraň, a trval na tom, že blokády dodávek jsou důsledkem jiných faktorů. Nedělní oznámení Netanjahuova úřadu se nijak nesnažilo zakrýt kroky vlády ani cíl, který za nimi stojí a jímž je získat výhodu u jednacího stolu.
Po dobu trvání příměří projíždělo do Gazy denně asi 600 nákladních aut, která vezla celkem 57 000 tun potravin. To je podobná úroveň jako předválečné dodávky pomoci, ale podle humanitárních agentur to bylo pro obyvatelstvo, které bylo v mnohem lepší fyzické kondici než podvyživení obyvatelé nyní a které mělo také schopnost vyrábět si některé potraviny samo.
Nyní je situace v Gaze mnohem horší. Téměř 70 % budov v celém pobřežním pásmu bylo zničeno nebo poškozeno. Za těchto okolností Oxfam označil pomoc, která se do Gazy dostala během šestitýdenního příměří, za „kapku v moři“.
Ve své poslední zprávě z konce února Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí uvedl, že 876 000 Palestinců v Gaze stále trpí nouzovou úrovní nedostatku potravin a 345 000 čelí katastrofálnímu nedostatku potravin.
Dokonce i během šesti týdnů příměří Izrael přísně kontroloval, co je v humanitárních zásilkách povoleno. Humanitární agentury si stěžovaly, že mnoho zdravotnického vybavení bylo blokováno s odůvodněním, že jde o „dvojí použití“, a že byly blokovány i cisterny s vodou, takže lidé byli odkázáni na studny, které v důsledku konfliktu nestačí potřebám obyvatelstva.
V celé Gaze funguje asi 1 500 přístupových míst k vodě a OSN uvádí, že produkce a zásobování vodou je asi na čtvrtině předválečné úrovně.
Primárním problémem zůstávají otázky zdravotnictví - odhaduje se, že 80 % zdravotnické infrastruktury v Gaze bylo válkou zničeno a 1 000 zdravotnických pracovníků zahynulo. Světová zdravotnická organizace odhaduje, že v Gaze je až 14 000 Palestinců, kteří potřebují lékařskou evakuaci, včetně 4 500 dětí.
„Zdravotní situace v pásmu Gazy je katastrofální,“ řekl Amjad al-Shawa, ředitel Sítě palestinských nevládních organizací. Uvedl, že jen ve městě Gaza se nachází 180 000 tun pevného odpadu, jehož odvoz izraelské úřady zablokovaly, v důsledku čehož přetéká kanalizace. „To má v současných podmínkách v Gaze vážné zdravotní důsledky,“ řekl Šawá.
Kathleen Spencer Chapmanová, ředitelka pro vnější vztahy organizace Plan International UK, řekla: „V Gaze je mnoho odpadů: „Bez přílivu humanitární pomoci, který slibuje dohoda o příměří, by jen na následky hladu a souvisejících nemocí mohly zemřít další tisíce lidí.“
Diskuse