Den, kdy došly prachy

5. 3. 2025 / Beno Trávníček Brodský

čas čtení 4 minuty
 

je skvělá kniha Milana Vodičky, ze které téměř stříká snaha autora tohle téma neodfláknout. Dá se přečíst i na jeden zátah, ale to už je v dnešní době trochu masochismus. V ní je podstata, které se většina politických špiček i dneska stále vyhýbá – všude, po celé světě. Tedy jakou hrůzu může způsobit nezřízený, i když třeba legální, „veksl“ s penězi, ještě třeba v kontextu s válečnou vřavou.

 

Dějiny asi již nepochybně prokázaly, že hlavní příčinou druhé světové války byla ekonomická krize, tedy až tragické chudnutí mas a příslib „rychlého vyřešení všech problémů“ od politických „ultras“. Katalyzátorů propadu bylo nepochybně víc, ale velká hospodářská krize 30. let v USA a ekonomická krize Výmarské republiky (meziválečné Německo) – jako z velké míry následky 1. světové války - k nim patří zcela nepochybně.

Tedy, pokud se chceme efektivně zabývat mezinárodní krizí dneška, předejít nějakému ještě většímu válečnému konfliktu; nelze to dělat dobře, aniž bychom do debaty zahrnuli celou světovou (ale zejména evropskou) ekonomiku.

Když víme, že druhá světová válka byla způsobena vpodstatě ekonomickou krizí mas, včetně absolutní nesolidarity kapitálu s plebsem; měli bychom se tímto filtrem detailně podívat i na současnou společnost. Budu se po několikáté opakovat, když zmíním, že třeba v tuzemsku prvních sto nejbohatších lidí (viz Forbes) vlastní majetek cca za 2,6 bilionu korun. Pro představu co je to za číslo – kompletní státní dluh Česka činí aktuálně kolem 3,3 bilionu korun (mimochodem, člověka u takového pohledu nemůže nenapadnout, kde že jsou ony minusové peníze státu nejspíš deponovány zejména...).

Tedy, pokud rychle nezahájíme smysluplnou debatu o tocích velkých peněz, tedy o tom, co je v dané dnešní situaci světa ještě morální = únosné, a co už ne - těžko se můžeme dobrat rozumného výsledku u věcí, které vyžadují masivní financování státem. Pomáhat Ukrajině výhradně na půdě Evropy – fajn, o tom asi soudný člověk až tak neochybuje, když není jiného zbytí; ale za čí peníze?! Za peníze důchodců?! Na úkor například zdravotní či sociální péče?!

Nebo na úkor bilionů a bilionů korun (eur, dolarů, liber...) deponovaných u nejbohatších evropských (včetně českých) občanů?!

Drbáním pravou rukou za levým uchem (tj. bez přímého přístupu států k penězům bohatců) lze Evropu zachraňovat jen velmi těžko. Je dobré si nastudovat, jaký recept měl Franklin Delano Roosevelt, například jakým procentem danil v největší nouzi Ameriky ty nejbohatší. V tomto jsou USA jednoznačně hodny rozdávat světu poučení, v řadě dalších věcí nikoli.

Je jasné, že oligarchové udělají cokoli, aby takovéto efektivní a nezbytné debatě zabránili. Stačí si pustit tuzemskou televizi. Tohle je tedy první boj, který je třeba rychle vybojovat, aby vůbec bylo bylo možné efektivně zorganizovat ten, o kterém se všude denně píše. Tedy, aby bylo možné systematicky bránit „zlu“ s podporou občanské většiny. Nebo jste snad slyšeli od naší vlády nějaký rozumný návrh, jak vezme peníze na zvýšení zbrojení z těch kapes, kde jsou jich až amorální přebytky? Myslím, že pan ministr financí by na to řekl, že by se to neslučovalo s jejich doktrínou. Ale je možné, že tváří v tvář okolnostem nás pozitivně překvapí :-)

Pokud „Evropa“ nepůjde cestou zafinancování obrovských peněz na zbrojení zejména z peněz bohatců, pak riskuje daleko horší problém než má nyní = mezinárodní „Vítězný únor“ nebo ještě horší scénář = čirý fašismus.

0
Vytisknout
2530

Diskuse

Obsah vydání | 7. 3. 2025