16. 7. 2025
Předpokládá se, že globální příjmy trhu s umělou inteligencí se budou každý rok zvyšovat o 19,6 %. Do roku 2030 by umělá inteligence mohla do globální ekonomiky přispět částkou 15,7 bilionu dolarů. Nárůst HDP národů však bude nerovnoměrně rozložen, přičemž Severní Amerika a Čína zaznamenají největší zisky, zatímco globální jih získá mnohem méně.
Vzhledem k menším kapacitám pro financování výzkumu, vývoje a implementace přijímá technologii umělé inteligence méně zemí globálního Jihu. Přístup k cenově dostupným počítačům umělé inteligence pro trénování modelů umělé inteligence je podle zprávy OSN z roku 2024 "Governing AI for Humanity" jednou z největších překážek vstupu na globální Jih.
Umělá inteligence je dále navržena tak, aby vytvářela ziskovou tržní extrakci, která nepřináší prospěch globální většině, podle Vilase Dhara, prezidenta a správce nadace Patrick J. McGovern Foundation. Vzhledem k tomu, že země globálního severu jsou primárními investory AI, vyvíjí se tak, aby řešila jejich potřeby.
"Výsledkem je tichá eroze politické a ekonomické autonomie," řekl. "Bez záměrného zásahu hrozí, že se umělá inteligence stane mechanismem pro posílení historických vzorců vykořisťování technickými prostředky. Hrozí také ztráta neuvěřitelné hodnoty rozmanitých, globálně smýšlejících vstupů do navrhování naší kolektivní budoucnosti umělé inteligence."
Po celém světě lidem hrozí, že kvůli umělé inteligenci přijdou o práci, ale mnoho zemí globálního Jihu je závislých na průmyslových odvětvích náročných na pracovní sílu a umělá inteligence představuje větší hrozbu pro rostoucí nezaměstnanost a chudobu. Ohroženy jsou zejména děti, ženy, mládež, osoby se zdravotním postižením, starší pracovníci, kreativci a lidé s pracovními místy náchylnými k automatizaci.
Podle Darona Acemoglu, profesora na Massachusetts Institute of Technology, představuje umělá inteligence nahrazující pracovní sílu větší hrozbu pro pracovníky v rozvojovém světě, protože kapitálově náročné technologie nemusí být užitečné v těchto zemích, kde je kapitál často vzácný a pracovní síla je hojná a levná. Technologie, která upřednostňuje výrobu náročnou na pracovní sílu, se k jejich komparativní výhodě hodí lépe.
"Protože rozvinuté ekonomiky nemají žádný důvod investovat do technologií náročných na pracovní sílu, trajektorie technologických změn bude stále více znevýhodňovat chudé země," řekl.
Pokud budou tyto trendy pokračovat, budou tyto země zažívat zvýšenou nezaměstnanost a budou zaostávat v zavádění kapitálově náročné umělé inteligence kvůli omezeným finančním zdrojům a souborům digitálních dovedností. Více politik a pokynů pro umělou inteligenci, stejně jako vzdělávání v oblasti ochrany osobních údajů a algoritmické předpojatosti, by mohly pomoci snížit tuto nerovnost.
Je zřejmé, že umělá inteligence hrozí rozšířením propasti mezi globálním Severem a Jihem, protože kapacity umělé inteligence jsou konsolidovány v rámci malé skupiny institucí a regionů. Podle Dharova názoru bude muset být umělá inteligence navržena tak, aby sloužila lidem a problémům, spíše než aby se zaměřovala na maximalizaci zisku.
"Pokud se tato nerovnováha nebude řešit, upevní způsob myšlení o světě, který odráží vývoj internetu nebo sociálních médií – proces, který nechceme replikovat," řekl Dhar.
Rozvoj umělé inteligence však představuje příležitosti i pro globální Jih.
Umělá inteligence by podle Dhara mohla navrhnout kontextově specifické systémy pro místní oblasti globálního Jihu, které nejsou založeny pouze na globálním Severu. "Může odemknout nové modely inkluze a odolnosti," řekl.
Umělá inteligence by například mohla zemědělcům pomoci při rozhodování tím, že by je informovala o předpovědích počasí a sucha pomocí geoprostorové inteligence, jakož i o marketingových cenových informacích. Umělá inteligence by také mohla pomoci školit zemědělce a další producenty. Může být také použita ke zlepšení vzdělávání a zdravotní péče v zemích, kde se jedná o závažné problémy, které poškozují jejich populaci a brzdí rozvoj.
Acemoglu uvedl, že umělá inteligence by měla být vyvinuta tak, aby spíše doplňovala než nahrazovala lidskou práci, aby se tyto výhody staly možnými. "To bude vyžadovat vedení ze strany tvůrců politik zaměřených na budoucnost," řekl.
Umělá inteligence se také začíná objevovat v konfliktech. Na Ukrajině se používají autonomní drony, které jsou schopné sledovat a zasahovat nepřátele, a také robotičtí psy modelu BAD.2, což jsou pozemní drony, které dokážou prozkoumávat oblasti pod kontrolou nepřátel. Používají se také autonomní kulomety, ve kterých AI pomáhá odhalit a zaměřit nepřátele.
Využití umělé inteligence v konfliktech představuje etické dilema. Umělá inteligence by mohla chránit lidské životy na jedné straně konfliktu, ale představovat velkou hrozbu pro životy na druhém konci bojiště. To také vyvolává otázku, zda by umělá inteligence měla mít pravomoc zapojit se do páchání újmy.
Možná však využití umělé inteligence může snížit počet lidí zapojených do konfliktů poškozujících rozvojové země a přesunout tyto lidi do jiných sektorů, kde mohou realizovat větší potenciál a pomoci hospodářskému rozvoji své země.
Je třeba vytvořit jasné mezinárodní rámce, aby se zabránilo nárůstu nerovnosti a větší propasti mezi globálním Severem a Jihem.
Poprvé v historii byla umělá inteligence hlavním tématem diskuse na 17. summitu BRICS, který slouží jako koordinační fórum pro národy globálního jihu, v Rio de Janeiru. Členské země BRICS podepsaly Deklaraci vedoucích představitelů o globální správě umělé inteligence, která předkládá pokyny pro zajištění odpovědného vývoje a používání umělé inteligence k podpoře udržitelnosti a inkluzivního růstu.
Deklarace vyzvala členy OSN, aby podporovali zahrnutí rozvíjejících se trhů a rozvojových zemí (EMDC) a globálního Jihu do rozhodování o umělé inteligenci.
"Nové technologie musí fungovat v rámci modelu řízení, který je spravedlivý, inkluzivní a rovný. Vývoj umělé inteligence se nesmí stát privilegiem pro hrstku zemí, ani nástrojem manipulace v rukou milionářů," řekl na summitu brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva.
Zpráva OSN "Governing AI for Humanity" však zjistila, že 118 zemí, z nichž většina se nachází na globálním jihu, nebylo součástí vzorku iniciativ v oblasti správy umělé inteligence, které nejsou součástí OSN, zatímco sedm zemí, z nichž všechny jsou na globálním severu, bylo zahrnuto do všech iniciativ.
Podle Dhara musí globální vládnutí vytvořit spravedlivější rozdělení moci, které zahrnuje sdílení vlastnictví a zakotvení globálního Jihu na všech úrovních institucí, dohod a investic, spíše než jen pro konzultace. Těmto zemím musí být také poskytnuta pomoc při budování kapacit, sdílení infrastruktury, vědeckých objevech a účasti na vytváření globálních rámců, řekl.
Generální tajemník OSN António Guterres v projevu na summitu BRICS vyjádřil své znepokojení nad zneužíváním umělé inteligence jako zbraně a zdůraznil význam správy umělé inteligence, která je zaměřena na rovnost. Řekl, že aby se to stalo, musí být řešen současný "multipolární svět".
"Nemůžeme efektivně – a spravedlivě – řídit umělou inteligenci, aniž bychom čelili hlubší strukturální nerovnováze v našem globálním systému," řekl Guterres.
Dhar zdůraznil, že zahrnutí každého člověka do konverzace o umělé inteligenci je zásadní pro vytvoření legitimního globálního technologického řízení.
O budoucnosti umělé inteligence se vyjednává bezprostředně a naléhavě," řekl Dhar. "Zda se stane silou kolektivního pokroku nebo novým vektorem nerovnosti, závisí na tom, kdo má moc ji utvářet."
Zdroj v angličtině: ZDE
Diskuse