Pan Piťha trvá na spořádané, trvající rodině a co tím vlastně myslel
23. 4. 2026 / Boris Cvek
čas čtení
4 minuty
Foto: Petr Piťha
Ještě bych se chtěl
trochu podrobněji vyjádřit k tomuto tvrzení pana Piťhy: „…trvám na
spořádané, trvající rodině, neboť je to základ společnosti a záruka výchovy.“
Stejně by se dalo říci: trvám na tom, že rakovina nesmí být. A bylo by to
krásné. Prostě trvám!
Samozřejmě je otázka, co je „spořádaná, trvající
rodina“ a co je „základ společnosti“. Má tím pan Piťha na mysli to, co objevil
osvícenský rakouský stát, když se konečně – z důvodu nového typu vedení
války – začal zabývat zdravotním stavem populace?
„Podle zpráv sumarizovaných dvorskou
válečnou radou (BC: za Marie Terezie) musejí děti poddaných robotou v zimě
nosit na zádech dříví z míst v lese, kam nedosáhne povoz. Pracují již od sedmi
let, což brzdí jejich růst i možnost učit je čtení a psaní. Dětská práce mohla
být také spojena s různými nebezpečími, ohrožujícími dítě dokonce i na
životě.
Jednu takovou příhodu popisuje ve
své autobiografii zakladatel Hornolužického Ochranova Christian David, rodák ze
severomoravské Ženklavy:
„V dětství jsem pásával krávy a ovce. V době, kdy jsem
byl pasákem ovcí, se přihodilo mnoho podivuhodného. Jednou jsem musel vyrvat
ovci vlkovi ze chřtánu a dvakrát se mi část ovcí ztratila“.
Dovedeme si dobře
představit, co pasáček cítil, když - jak vzpomínal - ve strachu hledal ovce
celou noc po lese a našel je až ráno (BC: asi se bál hospodáře více než divé
zvěře a strašidel).“
Milena Lenderová a kolektiv: Velké
dějiny zemí Koruny české, Dětství, Paseka 2021, str. 217.
Co by tak mohla být spořádaná,
trvající rodina jako základ společnosti? Určitě žádní bastardi!
„Víme
například, že některé svobodné matky se snažily situaci řešit a obracely se s
prosbou o pomoc na různé instituce, a přesto byly odmítány. Ze zoufalství pak
mohly sáhnout dítěti na život a spáchat trestný čin. (...) Ke krátkodobému
zrovnoprávnění manželských a nemanželských dětí došlo sice již za vlády Josefa
II., ale teprve ve druhé polovině 19. století se začíná prosazovat názor, že
nemanželský původ by neměl být překážkou pro pozdější kariéru a život. Za tento
názorový vývoj mohly změny ve společnosti a nárůst počtu nemanželských dětí
způsobený tzv. konsenzem k manželství (zrušen byl až roku 1868), který zprvu
vydávaly městské či vrchnostenské, pak okresní úřady - pokud muž neprokázal
úřadu schopnost rodinu uživit, což se běžně stávalo v nižších vrstvách
společnosti, byl mu tento souhlas k sňatku odepřen. Partneři ale dál žili
nesezdáni a plodili nemanželské děti.“
Milena Lenderová a
kolektiv: Velké dějiny zemí Koruny české, Paseka 2021, str. 331.
Třeba ve středověku, kdy jistě podle
pana Piťhy jistě bylo všechno včetně hladomorů, válek a vrchnosti
v pořádku, v důsledku běžného brutálního bití žen manžely vznikaly i
specifické typy zbožnosti (Anděla z Foligna, Dorota z Montau), podle
nichž je to strašlivé násilí pro ženy dobré, protože si mohou projít už teď na
zemi očistcem. Za nepřijatelné násilí při vynucení sňatku – tradiční rodina
nevznikala téměř nikdy na základě skutečné dobrovolnosti a většina rodičů
neměla čas na vztah se svými dětmi – bylo považováno násilí, které už nedokáže
vydržet ani silný muž. K tomu více zde: https://blisty.cz/art/115368-manzelstvi-ve-stredoveku.html
Ale možná pan Piťha má na mysli
moderní rodinu, kde jsou partneři svobodní, kde pečují o děti na základě
moderních standardů (školní docházka, zákaz dětské práce, zákaz týrání dětí) a
kde jde skutečně o kvalitu péče a vztahu. To samozřejmě není snadné zajistit.
Nestačí na tom kategoricky trvat. Je třeba mít školy, sociální podporu, je
třeba, aby rodiče mohli důstojnou prací své děti uživit, je dokonce třeba, aby
měli s dětmi kde bydlet.
Je třeba prostě mít moderní
pokrokovou, typicky levicovou politiku. A je třeba taky myslet na děti, které
se narodí jako homosexuálové či nebinární. Ale možná měl pan Piťha na mysli i
podporu gay marriage!
274
Diskuse