Trumpova válka proti Íránu rychle vyčerpává rozpočet amerického námořnictva, jak vyplývá z dokumentů a rozhovorů

28. 8. 2026

 

Jedna zpráva Pentagonu o financování námořnictva varuje, že na účtech určených na „mzdy“ dochází k „nedoplatkům“, protože ministerstvo je „vyčerpává“ k financování bojových operací.

Odborníci a bývalí představitelé tvrdí, že účty se vyprázdňují. „Kasička je rozbitá,“ řekl Harlan Ullman, důstojník námořnictva ve výslužbě. Ullman je členem Národní komise pro budoucnost námořnictva, ale uvedl, že nevystupuje jménem komise.

Jeden úředník a jeden dodavatel námořnictva uvedli, že kvůli nedostatku finančních prostředků byla odložena neurgentní údržba pobřežních zařízení.

Když Trump 28. února zahájil válku, rychle to zatížilo stávající rozpočty armády – zejména námořnictva, které nejen pomohlo spustit první vlnu útoků, ale později bylo také zodpovědné za rozsáhlou námořní blokádu. Bílý dům nakonec požádal Kongres o nouzové finanční prostředky na pokrytí válečných výdajů, ale vyhlídky na schválení této žádosti jsou vzhledem k nepopularitě války mizivé.

Úředník námořnictva, který byl informován o tom, jak se námořnictvo chystá řešit tyto nedostatky, uvedl, že s penězi se nakládá velmi vynalézavým způsobem. „Peníze na mzdy,“ řekl, „byly odčerpány na pokrytí mimořádných výdajů v zahraničí a jsou nahrazovány penězi, které dosud nebyly utraceny. Doplňují prostředky na mzdy, abychom dostali na výplatní pásce dost peněz.“

Rozpočet námořnictva na rok 2026, činící téměř 300 miliard dolarů, zahrnuje různé finanční bloky přidělené Kongresem na různé potřeby: personál, stavbu lodí, pořizování konkrétních zbraňových systémů a „provoz a údržbu“, tedy každodenní chod flotily a jejích základen. Zákon omezuje, jak lze prostředky mezi všemi těmito finančními bloky přerozdělovat.

Tato otázka se občas objevila na některých slyšeních v Kapitolu. Susan Collinsová na slyšení senátního výboru pro přidělování prostředků 21. července uvedla: „Bylo mi řečeno, že některé složky ozbrojených sil čelí v blízké budoucnosti problémům s platební schopností.“ Jeden z pracovníků uvedl, že námořnictvo bylo jednou ze složek, na které se Collinsová odkazovala.

Mluvčí námořnictva v prohlášení uvedl, že prostředky na údržbu a provoz nejsou vyčerpány. „Ministerstvo námořnictva,“ uvádí se v prohlášení, „aktivně spravuje své zdroje tak, aby včas splnilo současné mzdové závazky. Nadále úzce spolupracujeme s Kongresem na řešení aktuálních operačních požadavků a na udržení personálu a bojové pohotovosti po celý fiskální rok.“

Uvnitř sboru není nedostatek hotovosti žádným tajemstvím. „Prostě o tom veřejně nemluví,“ řekl Todd Harrison, analytik v oblasti obrany z konzervativního American Enterprise Institute. „A mám podezření, že jde o záměrné rozhodnutí civilních vedoucích představitelů v Pentagonu, počínaje ministrem, a to z politických důvodů – nechtějí vypadat, jako by ohrožovali budoucí bojovou pohotovost kvůli válce, která se stává čím dál tím větším politickým břemenem.“

„Čelíme kritickým nedostatkům“

Armáda věděla, že krize přichází. V polovině května varoval admirála Daryla Caudleho, náčelníka námořních operací, Kongres, že krize udeří v červenci. „Rozpočet na fiskální rok 2026 nepočítal s operací Epic Fury,“ řekl. „Obávám se, že v červenci budu muset začít rozhodovat o tom, jak zajistím nasazení sil. To by mohlo mít dopad na to, jak budu organizovat cvičení a rutinní operace, abych zajistil, že budu mít prostředky nezbytné k pokračování válečného úsilí v rámci operace Epic Fury.“

Pete Hegseth naléhal na Kongres, aby schválil nouzové financování, bez něhož, jak v červenci uvedl, „čelíme kritickým nedostatkům“. Ministr obrany ve svém svědectví uvedl, že válka s Íránem stála 35,7 mld. dolarů, není však jasné, zda se jedná o úplný výčet válečných nákladů.

Když Trumpova administrativa požádala Kongres o 67 mld. dolarů v nouzových prostředcích pro ministerstvo obrany, nerozepsala, kolik z toho by připadlo na námořnictvo. Sněmovna reprezentantů v červenci schválila zákon o obraně ve výši 1,15 bilionu dolarů a samostatné rozpočtové povolení, které by poskytlo 73 mld. dolarů na válku v Íránu, ale je nepravděpodobné, že by se některý z nich stal zákonem.

Ullman poznamenal, že během válek v Iráku a Afghánistánu byl Kongres ochotnější poskytovat finanční prostředky, protože tyto konflikty byly schváleny rezolucí. „V tomto případě neexistuje oprávnění k použití síly. Je Kongres povinen platit za konflikt, který neschválil?“ řekl.

„Došly jim peníze“

Skutečnost, že námořnictvo je na mizině – nebo alespoň prozatím bez peněz – může být pro Trumpa tak trochu fackou.

Prezident často zmiňoval to, co vnímá jako svou spřízněnost s Theodorem Rooseveltem, který byl prezidentem v letech 1901 až 1909 a stál v čele rozšiřování amerického námořnictva, když nasadil takzvanou „Velkou bílou flotilu“, která obeplula celý svět. Místo Velké bílé flotily si Trumpova administrativa osvojila termín „Zlatá flotila“. Mezi jeho námořní ambice patří plány na gigantické lodě „třídy Trump“ – největší bitevní lodě v historii USA.

Trumpův mikromanagement zahrnoval i nařízení námořnictvu, aby přepracovalo konstrukci letadlové lodi tak, aby startovala stíhačky pomocí parního a hydraulického katapultového systému namísto systému elektromagnetického. Od roku 2017 se každý rok Trump vyjadřuje ke svým preferencím ohledně katapultů pro start letadel z letadlových lodí.

V tuto chvíli je však hlavní výzvou financování války bez jasného konce. Bývalý vojenský důstojník, který nyní pracuje pro dodavatelskou společnost námořnictva a byl informován o nedostatcích, řekl: „Jsou v prdeli. Vystříleli všechny zbraně, zničili všechny lodě a došly jim peníze.“

Zdroj v angličtině ZDE