Vlastní utajené vyšetřování incidentu ze strany Pentagonu bylo podle dostupných informací uzavřeno již před několika měsíci. Objevily se zprávy, že vysocí velitelé USA byli varováni, že údaje o cílech použité během války – včetně útoku na Minab – byly nebezpečně zastaralé.

Druhý zmiňovaný útok, který se odehrál ve stejný den, byl namířen na „jasně identifikovatelný sportovní areál a obytnou čtvrť“ v jižním městě Lamerd pomocí zbraně, která rozptylovala wolframové kuličky.

Vyšetřovací tým OSN ve svém prohlášení uvedl: „V návaznosti na útoky Spojených států a Izraele ze dne 28. února shledala mise rozumné důvody se domnívat, že Spojené státy se dopustily válečného zločinu spočívajícího v provedení nerozlišujících útoků, které měly za následek ztrátu na životech nebo zranění civilistů či poškození civilních objektů.“

Mise rovněž zjistila, že íránské úřady se dopustily zločinů proti lidskosti během svého smrtícího zásahu proti protivládním protestům.

Závěry nezávislé mezinárodní vyšetřovací mise pro Írán, které budou předloženy Radě OSN pro lidská práva v Ženevě, se zabývaly chováním USA během války v Íránu, která začala v únoru, a reakcí íránské vlády na celostátní nepokoje, které začaly koncem prosince.

Američtí představitelé již dříve uvedli, že vojenské operace jsou prováděny v souladu s právem ozbrojených konfliktů, zatímco Írán důsledně odmítá obvinění ze systematického porušování lidských práv.

Mise OSN dospěla k závěru, že úder na základní školu Shajareh Tayyebeh představoval nerozlišující útok, který způsobil smrt civilistů a poškození civilní infrastruktury, což podle mezinárodního práva představuje válečný zločin.

Podle zprávy se USA opíraly o zpravodajské informace naznačující, že se na místě nacházel vysoký íránský vojenský velitel, avšak před zahájením útoku tyto informace náležitě neověřily.

Vyšetřovatelé uvedli, že neaktualizace zpravodajských informací o cíli a nepotvrzení, že se u budovy jedná o vojenský cíl, představovalo více než pouhou nedbalost.

„USA naopak nasměrovaly údery na budovu školy, ačkoli si byly vědomy značného rizika zásahu civilního objektu, a jednaly bezohledně s ohledem na možnost, že k tomu dojde.“

V červnu americký prezident Donald Trump s odvoláním na vyšetřování incidentu prohlásil, že v únoru „nikdo“ úmyslně nezaútočil na dívčí školu v Íránu. Pentagon od té doby vyšetřování eskaloval, ale nezveřejnil žádné předběžné závěry.

Odborníci OSN uvedli, že škola byla jasně identifikovatelným civilním objektem, a nenašli žádné důkazy o tom, že by byla využívána k vojenským účelům.

K podobnému závěru dospěli odborníci i v případě úderu na sportovní centrum v Lamerd. Zpráva uvádí, že útok poškodil nedaleké obytné budovy a školu a zabil či zranil 22 civilistů. Dospěla k závěru, že úder byl nevybíravý, a tudíž představoval válečný zločin.

Centrální velitelství USA v březnovém prohlášení uvedlo, že americké síly toho dne neprovedly žádné údery na město Lamerd.

Mise OSN rovněž zjistila, že íránské úřady provedly rozsáhlý a systematický útok proti civilistům během protestů, které vypukly koncem prosince loňského roku, přičemž došlo k nezákonným zabitím, mučení, svévolnému zadržování, nuceným zmizením a závažným omezením svobody projevu.

Organizace na ochranu lidských práv tvrdí, že mezi zabitými během největšího zásahu od doby, kdy se v revoluci v roce 1979 chopili moci šíitští duchovní, byli i náhodní kolemjdoucí. Teherán z toho obvinil „teroristy a výtržníky“ podporované exilovými odpůrci, USA a Izraelem.

Vyšetřování uvedlo, že nemohlo nezávisle ověřit počet obětí, ale domnívá se, že počet mrtvých a zraněných byl pravděpodobně mnohem vyšší než oficiální údaje, podle nichž bylo zabito 3 038 lidí a 25 000 lidí bylo zraněno.

Zdroj v angličtině ZDE