„Svět se stává stále více rozděleným a nebezpečným. Mezi suverenitou a otevřeností nyní panuje napětí. Hospodářská integrace se stává zbraní. Cla se používají jako páka,“ řekl Carney – čímž narážel na zálibu Donalda Trumpa v uvalování obchodních daní.

„Kanada si tuto trhlinu uvědomila dříve než většina ostatních. Naše reakce odráží dvě poučení, která jsme si z toho vzali: Za prvé, musíme se postarat sami o sebe, a za druhé, musíme se postarat jeden o druhého. Postarat se o sebe znamená budovat naši sílu doma a diverzifikovat naše partnerství v zahraničí.“

Ačkoli Carney označil obchodní spor za „válku“, mezi vysokými kanadskými úředníky na summitu panoval zároveň optimismus, že globálnější perspektiva země by mohla přinést stovky miliard v nových investicích do země.

Tuto změnu v posledních týdnech ilustrují Carneyho snahy o posílení ekonomických a politických vazeb Kanady s EU. Premiér ve svém projevu na summitu poznamenal, že Kanada je jediným mimoevropským členem evropské iniciativy v oblasti obranných zakázek, a uvedl, že jeho vláda bude usilovat o „jedinečný“ vztah s tímto blokem. Zamyslel se nad škálou možností, včetně perspektivy bezvízového cestování a práce mezi oběma stranami, o které se v posledních dnech hovoří, ale uvedl, že Kanada a EU jsou v rané fázi jednání.

Carney bude tento týden čestným hostem na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku. Ve středu se zúčastní výročního projevu předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové o stavu Unie, v němž by měla nastínit nové oblasti spolupráce mezi EU a Kanadou. Ve čtvrtek Carney promluví k europoslancům za přítomnosti von der Leyenové. Předsedkyně Komise narychlo změnila své plány a zůstane ve Štrasburku poté, co byla kritizována za své původní „nepřijatelné“ rozhodnutí vynechat Carneyho projev a vrátit se do Bruselu.

Evropští představitelé se snaží přiblížit Kanadu k EU co nejvíce, aniž by došlo k jejímu členství. Nebude se však jednat o tzv. přidružené členství, protože EU se snaží zachovat jasné rozlišení mezi členy a nečleny. Dlouhé zkušenosti z vyjednávání o brexitu upevnily postoj EU, že nechce rozdělit čtyři svobody svého jednotného trhu – volný pohyb osob, služeb, zboží a kapitálu –, takže jakékoli prohlubování vztahů s Kanadou bude vycházet z této červené čáry. V bezprostřední budoucnosti EU doufá ve zlepšení vztahů v oblasti surovin a energie.

Javier Moreno Sánchez, španělský socialistický europoslanec, který vede delegaci Evropského parlamentu pro Kanadu, uvedl, že by od von der Leyenové rád slyšel „konkrétní kroky“ ohledně toho, jak zlepšit vztahy mezi EU a Kanadou, a vyzval k větší mobilitě odborníků, většímu počtu studentských výměn a společné práci v oblasti obrany a umělé inteligence.

„Kanaďané jsou nejvíce evropským národem mimo Evropu a to je klíčový bod pro rozvoj našich vztahů,“ řekl. „Vzhledem k obtížné geopolitické a geoekonomické situaci ve světě a k napjatým vztahům, které máme – jak Kanada, tak Evropská unie – s naším tradičním partnerem, Spojenými státy, si myslím, že nastal čas na užší vztahy s Kanadou.“

EU a Kanada již mají široké spektrum vztahů, včetně dohody o volném obchodu a samostatných dohod o digitální spolupráci, surovinách, výzkumu a společné zelené alianci. Na začátku tohoto roku se Kanada stala první mimoevropskou zemí, která se připojila k programu obranných půjček EU v hodnotě 150 miliard eur, což znamená větší příležitosti pro kanadské obranné firmy dodávat do Evropy.

Přetrvávají však i sporné body. Deset členských států EU, včetně Francie, Itálie a Polska, dosud neratifikovalo přelomovou Komplexní hospodářskou a obchodní dohodu mezi EU a Kanadou (CETA), a to téměř deset let po jejím podepsání, což znamená, že některé části dohody ještě nevstoupily v platnost.

Francouzská poslankyně Valérie Hayerová, spojenkyně Emmanuela Macrona v Evropském parlamentu, tento problém uznala. „Ve francouzském parlamentu tato dohoda dosud nebyla ratifikována, a to navzdory [obchodním] číslům, která jsou mimořádně dobrá. Proto vyzývám politické představitele [ve Francii], aby přispěli svým dílem a jednali zodpovědně stejně jako jinde, aby se zajistilo, že my [EU] budeme mít větší váhu ve světových záležitostech.“

Centristická frakce Hayerové Renew, která je v Evropském parlamentu teprve pátou největší, vyzývá členské státy EU a Komisi, aby urychlily ratifikaci dohody CETA a zahájily osvětovou kampaň, aby evropské a kanadské společnosti měly lepší přehled o obchodních příležitostech. Vzhledem k tomu, že se blíží rok velkých voleb – ve Francii, Itálii a Polsku – však pokrok v ratifikaci této deset let staré dohody vypadá nejistě.

Obchod EU s Kanadou v oblasti zboží a služeb dosáhl v roce 2025 hodnoty 130 mld. EUR, což představuje 80% nárůst od roku 2016, kdy byla podepsána dohoda CETA. Ve srovnání s obchodem s USA, jehož hodnota činí téměř 880 mld. USD, je to však zanedbatelné.

Navzdory cílenému úsilí o posílení globálního obchodu Carney uznal geografickou realitu, kterou představuje blízkost Kanady k jejímu jižnímu sousedovi, a skutečnost – kterou připouští většina ekonomů –, že USA zůstanou největším obchodním partnerem Kanady.

„Vždy budeme sousedy a Kanada bude i nadále nejdůležitějším partnerem USA v mnoha klíčových oblastech,“ uvedl. „Tyto vztahy fungují, když spolu spolupracujeme jako skuteční partneři, kteří respektují tradice a suverenitu toho druhého.“

V posledních týdnech Trump jednak vyhrožoval kanadské ekonomice a jednak uvažoval o Severní Americe pod záštitou rozšířených USA.

Moderátor akce Erik Schatzker účastníkům sdělil, že Kanada není v dramatických geopolitických změnách, které charakterizují Trumpovu éru, ani „pouhým divákem, ani obětí“. „Kanada je protagonistou. Kanada má vlastní vůli. Kanada si určuje svou vlastní budoucnost.“

Carney uvedl, že zahraniční investice dramaticky vzrostly a že federální vláda je na dobré cestě k vyrovnání provozního rozpočtu o rok dříve, než bylo plánováno – toto oznámení sklidilo potlesk publika. Oznámil „megaodpočet“ z daně z příjmů právnických osob, který by pomohl konkurovat podobným pobídkám v USA a umožnil by firmám okamžitě odečíst 100 % nákladů na nové investice u širšího spektra aktiv, než bylo dosud povoleno.

Carney rovněž potvrdil, že Kanada otevře čtyři ze svých hlavních letišť zahraničním investicím, aby „uvolnila jejich skutečnou hodnotu“. Premiér také uvedl, že jeho vláda „využije poučení“ z případů, kdy povolení částečných soukromých investic selhalo.

Toto téma – získávání zahraničních investic v řádu stovek miliard při současném návratu domácích kapacit – však některé zklamalo.

Před summitem se v centru Toronta shromáždily tisíce lidí na protidemonstraci Many vs the Money. Organizátoři uvedli, že veřejné prostředky by neměly být využívány ke snižování rizik soukromých investic, zatímco sociální a environmentální náklady těchto projektů nesou místní komunity.

„Mark Carney je tady, aby prodával Kanadu mezinárodnímu společenství,“ řekl Stephen Hill, osamocený demonstrant stojící před hotelem, když klíčové osobnosti přicházely na projev premiéra. „Jsem Kanaďan. Jsme investiční koalice vedená domorodými obyvateli. Chceme se zapojit. Ale nedostanete ani odpověď na e-mail. Nedovoláte se ani na telefon. Nedovoláte se ani k jeho ministrům. Takže jsem sem přijel z Britské Kolumbie, abych se pokusil upoutat jeho pozornost a říct mu, ať myslí v první řadě na Kanaďany.“

Před úterním summitem oznámila kancelář premiéra nové domácí investice ve výši téměř 500 miliard kanadských dolarů.

„Kanada má to, co svět chce,“ řekl Carney během setkání s médii v úterý dopoledne. „Rozdíl tento týden spočívá v tom, že jsme nemuseli překračovat oceán, abychom prosadili své zájmy. Svět přišel za námi… ale nejdůležitější je to, co děláme pro sebe.“

Zdroj v anglitčině ZDE