Václav Bělohradský přehání - Američané by provedli invazi do Iráku i bez Václava Havla

28. 6. 2014

čas čtení 2 minuty

Václav Bělohradský ve svém dnešním obsáhlém příspěvku v Právu píše, že Petr Drulák, dlouholetý ředitel Institutu mezinárodních vztahů a dnes první náměstek ministra zahraničí, v diskusích, vyvolaných návštěvou ministra Zaorálka v Číně, označil "havlovskou" tradici zahraniční politiky ČR formulí "lidskoprávní atlantismus", upozorňuje nás čtenář P. Adamec a pokračuje:

Pak vyjma jiného profesor Bělohradský také uvádí: "Když hovoříme o havlovské tradici v zahraniční politice, nelze škrtnout morální zodpovědnost za lidskoprávní podporu americké invaze do Iráku, kterou USA legitimizovaly lží o zbraních hromadného ničení. Po jedenácti letech okupace a statisících mrtvých civilistů je irácký stát v troskách, zuří občanská válka, roste moc a vliv Íránu, jehož dobrovolníci hájí Bagdád proti vítězícím rebelům. Myslím, že bez ochotného pomahačství nové Evropy, zejména Česka a Polska, a legitimizující prestiže bývalých disidentů - Václava Havla nebo Adama Michnika - k této krvavé tragédii nemuselo dojít. Odpor staré Evropy, zejména Francie a Německa, mohl převážit nad falešnou americkou argumentací. Lidskoprávní atlasntismus je zahraničně politickou variací pravdoláskařského diskurzu. Lidskoprávní atlasntismus vyznačuje nostalgie po osvětlené antipolitické scéně, na níž naše "pravda a láska" vítězí nad "lží a nenávistí". Ve stínu velké morální autority Václava Havla a za podpory většinově pravicových médií si část disidentů vytvořila mýtus "světového politického hřiště", kde světový hegenom pozorně naslouchá disidentské výzvě k podřízení politiky etice, zatímco Václav Klaus je jen bezvýznamným hráčem na českém hřišťátku. Morální kýč a neokonzervativní verze amerického neokonzervatismu - víry ve zjevné poslání USA vládnout světu - se tu navzájem posilují. Doufejme, že se zahraniční politika nové vlády brzy emancipuje od lidskoprávního atlantismu, této lžiideologie, která chce udělat z dočasného amerického unipolarismu po rozpadu SSSR americký unipolarismus na věčné časy. Je to cesta ke světové katastrofě" (dnešní Právo, str. 7).

Pozn. JČ: Tento argument pana Bělohradského bohužel dokazuje až komickou sebestřednost českých intelektuálů, kteří se dodnes domnívají, že Praha je pupkem světa. Bohužel tomu tak není. Představa, že bývalí polští a čeští disidenti mohli něco ovlivnit, je zcela nerealistická. Spojené státy za George Bushe mladšího invazi do Iráku prostě provést chtěly a Evropa by jim v tom nezabránila. A názory Václava Havla, ač politováníhodné, v tom byly naprosto bezvýznamné.

0
Vytisknout
8875

Diskuse

Obsah vydání | 30. 6. 2014