Profesorka Sarah Gilbertová, Oxford University: Chceme tu vakcínu zpřístupnit celému světu

19. 4. 2020

čas čtení 14 minut
Sarah Gilbert, profesorka vakcinologie v Oxfordu, uvádí, že její tým, s řádným financováním, by mohla vyrobit vakcínu proti koronaviru už v září 2020. Poskytla tento nesmírně informativní, věcný rozhovor v neděli ráno televizi BBC:

Profesorka Sarah Gilbert: Nikdo si nemůže být absolutně jistý, že bude možné vyrobit vakcínu. Proto musíme dělat testy, proto to musíme zjistit. Myslím, že vyhlídky jsou velmi dobré, ale zjevně to není stoprocentně jisté.

Moderátor: A abyste dostali tu vakcínu do etapy, kdy to bude absolutně bezpečné, musíte dělat spoustu testů a to může trvat určitou dobu. Jak daleko jste se v tomto procesu dostali?

 

Sarah Gilbert: Ještě jsme nikoho neočkovali. Klinické testy doufáme, zahájíme ke konci příštího týdne. Čekáme na poslední bezpečnostní testy vakcíny a na poslední schvalovací procesy. Ale mezitím jsme dostali povolení k tomu, abychom začali verbovat dobrovolníky a vysvětlovat jim proces testování vakcíny, brát jim vzorky krve, abychom ověřili jejich zdravotní stav, než je naverbujeme, takže až budeme mít pro tu vakcínu všechna povolení, měli bychom mít k dispozici dobrou skupinu dobrovolníků a budeme moci to zahájit docela rychle.

Moderátor: A pokud to půjde dobře, držím vám palce, kdy by mohla ta vakcína být hotová?

Sarah Gilbert: No, otázkou je, co míníte slovem "hotová". Existuje mnoho složitých etap ve vývoji vakcín. Zaprvé musíme očkovat zdravé lidi ve věku od 18 do 55 let, zkoumáme při tom bezpečnost té vakcíny. Používali jsme tento typ vakcíny už mnohokrát v minulosti, takže nečekáme žádná překvapení, má velmi dobře charakterizovaný profil toho, co se s lidmi děje po očkování. Zažijí to obvyklé, co často zažíváte po očkování, může je trochu bolet ruka, mohou mít den dva horečku. Ale to se všechno čeká. A pak budeme očkovat stále více lidí, budeme očkovat i starší lidi, budeme zkoumat bezpečnost a imunitní reakci na tu vakcínu u starších i u mladších lidí. A to je důležité, protože starší populace, kterou v první řadě potřebujeme tou vakcínou ochránit, pro vakcíny obecně platí, že není příliš efektivní imunitní reakce, jak imunitní systém stárne, takže musíme u této vakcíny zjistit, jak dobře to funguje u starších lidí stejně jako u mladších lidí, měřením imunitní reakce na to očkování. A my také budeme zkoumat, zda ta vakcína funguje tak, aby lidi ochránila před nákazou. A děláme to tak, že polovina lidí v testu dostane tu vakcínu proti koronaviru a polovina dostane něco jiného, je to jiná vakcína, která je licencovaná na ochranu proti meningitidě. Lidé nebudou vědět, kterou vakcínu dostali, a pak během času, až budou lidé nakaženi, nebo budou mít příznaky koronaviru, přijdou k nám se nechat otestovat a my ty testy zorganizujeme velmi rychle. A až dostatečné množství lidí bude pozitivní tou nákazou koronaviru, statistikové budou zkoumat, ve které z obou skupin byli ti lidé, zda byli všichni v té skupině, co dostala vakcínu proti koronaviru, anebo ve skupině, která dostala vakcínu proti meningitidě. A my zjevně doufáme, že k infekcím dojde pouze v té skupině, co dostala tu vakcínu proti meningitidě. A pokud tomu tak bude, budeme schopni říci, že tato vakcína funguje, alespoň v té věkové skupině, v níž jsme očkovali, a pak můžeme začít rozšiřovat ty studie a můžeme začít žádat o licenci pro krizové použití, aby bylo tu vakcínu možno používat šíře.

Moderátor: Vypadá to, z toho, co říkáte, že je nepravděpodobné, že bude vakcína k dispozici před koncem roku.

Sarah Gilbert: Je velmi obtížné to předpovědět. Má to dvě části. Jednou je dokázat, že ta vakcína funguje, to bude ovlivněno tím, do jaké míry se ten virus bude šířit v době, kdy budeme provádět to testování, Zaznamenáváme nyní pokles příjmu nakažených lidí do nemocnice, to je dobré, ale testování té vakcíny to ztěžuje. Protože my potřebujeme, aby bylo malé množství lidí nakaženo, opravdu malé množství, abychom zjistili, zda ta vakcína funguje. Potřebujeme situaci, kdy někteří lidé mohli být nakaženi, ale nebyli, a jiní, kteří tu vakcínu nedostali, nakaženi byli. Takže tohle může trvat dlouho, pokud se virus nebude moc šířit. Druhou částí je mít k dispozici dostatečné množství vakcíny k všeobecnému použití. Takže paralelně s klinickými testy musíme začít připravovat výrobu velkého množství té vakcíny.

Moderátor: Takže lidé hovoří o milionech dávek, které by měly být do letošního podzimu potenciálně k dispozici? Co potřebujete od vlády, aby k tomu došlo?

Sarah Gilbert: Od vlády potřebujeme podporu na zrychlení výroby vakcíny. V Británii v současnosti není žádný výrobce, který by byl schopen vyrobit obrovské množství vakcíny. Máme pilotní výrobu na univerzitě, která dokáže vyrábět malé množství vakcíny, a to používáme pro první klinické testy. Ale potřebujeme daleko větší rozsah. Takže ty firmy musejí mít nové zařízení, musejí poskytnout kvalifikaci svým zaměstnancům jak provádět nové protokoly, nové ověřování kvality, a to všechno se může uskutečnit, avšak ty firmy, s nimiž budeme spolupracovat, budou muset přestat dělat to, co dělají teď, a namísto toho vyrábět tuto vakcínu. Takže potřebujeme pro všechny z nich podporu, aby se to udělalo férovým způsobem, protože budou dělat něco, co je opravdu velmi důležité.

Moderátor: Jestliže bude tato vakcína fungovat, docela jednoduchá otázka,  kdo jí bude vlastnit?

Sarah Gilbert: To vlastně vůbec není jednoduchá otázka. V současnosti má to intelektuální vlastnictví Vaxitex, což je inovační firma Oxford University. V současnosti se však soustřeďujeme na to, aby byla vakcína k dispozici pro veřejné použití. Univerzita na té vakcíně nechce nijak vydělávat. Univerzita usiluje o to ochránit zdraví lidí a dělat to co nejširším způsobem po světě. Nejen pro Británii. Musíme tu vakcínu vyrobit pro svět. A hovoříme o mechanismech, které mají zajistit, aby lidé měli férový přístup ke všem vakcínám, které budou fungovat, na globální úrovni. A těchto diskusí se my musíme účastnit. Takže v současnosti se soustřeďujeme na to, aby bylo k dispozici hodně vakcíny, pokud bude fungovat a bude lidi ochraňovat. Chceme také zkoumat jiné vakcíny, které se vyvíjejí. Protože jsme přesvědčena, že docela velký počet vakcín, které se vyvíjejí, bude fungovat, a ty budou používat různé způsoby výroby, a to je další způsob, jak velké množství vakcín zpřístupnit hodně lidem. V dlouhodobé perspektivě to může být komerční výrobek, může se to v budoucích letech prodávat, ale o tom v této chvíli neuvažujeme.

Moderátor: Myslím, že z toho vyplývají dvě věci. Zaprvé, pokud to bude fungovat, bude to britský vynález, dostane to Británie jako první? A zadruhé, pokud to bude fungovat, mělo by se to zadarmo zpřístupnit celému světu?

Sarah Gilbert: Jak jsem řekla, pracujeme na tom jako na projektu pro veřejné zdraví. Chceme to zpřístupnit lidem po celém světě a chceme to lidem zpřístupnit za cenu, kterou si všichni budou moci dovolit. Výroba této vakcíny není zrovna nákladná.  Musíme být schopni pokrýt náklady výroby, ale pak to musíme zpřístupnit ve velkém počtu dávek celému světu.

Moderátor: A myslíte, že to bude nejprve k dispozici v Británii?

Sarah Gilbert: V této chvíli nemohu říci, kde to bude k dispozici. Stále jsme ve velmi rané etapě tohoto procesu. Zatím jsme nenaočkovali ještě jediného člověka. A museli jsme pracovat velmi rychle, projít mnoha etapami výroby vakcíny, které by normálně trvaly asi pět let. My jsme je realizovali za čtyři měsíce. Takže uvažování o tom, jak budeme používat ty dávky, až je budeme mít, to teprve nastane. Teď se soustřeďujeme na klinické testy a na zrychlení procesu výroby.

Moderátor: Vy jste pravděpodobně studovala tento virus podrobněji než kdokoliv jiný na světě. Mohu se vás zeptat na pár věcí, co o něm teď víte? Je možné se koronavirem nakazit podruhé?

Sarah Gilbert: No, u tohoto konkrétního koronaviru to nemůžeme říci s jistotou. Ale z toho, co víme o jiných koronavirech, které infikují lidi a zvířata, víme, že imunita netrvá zrovna dlouho. Takže je pravděpodobné, že někdo, kdo byl nakažen, může být znovu nakažen v budoucnosti. Nevíme zatím, jaký je ten interval. Možná pár let? Teprve uvidíme.

Moderátor: Takže tohle je vakcína, kterou byste museli používat víckrát?

Sarah Gilbert: Je rozdíl mezi imunitou, kterou získáte po přirozené nákaze, a imunitou získanou vakcinací. Není to nutně stejné. Koronavirus sám za sebou nezanechává příliš silnou imunitní paměť. Proto jsou lidé infikováni znovu. Ale my nepoužíváme sám koronavirus jako vakcínu.  Používáme jiný virus jako vakcínu, a s tímto adenovirem, který my používáme na výrobu té vakcíny, dochází k silnější imunitní reakci a ta zůstane na vyšší úrovni po delší dobu. Takže bychom se mohli octnout v situaci, která bude velmi příhodná, mohli bychom zjistit, že imunita vyvolaná očkováním trvá daleko déle než imunita vyvolaná infekcí.

Moderátor: Možná je tohle nezodpověditelná otázka. Jak dlouho myslíte potrvá ta imunita vyvolaná vakcínou:?

Sarah Gilbert: Ano, je to nezpodpověditelná otázka. To, co jsme dělali při klinických testech naší vakcíny pro koronavirus MERS, zkoumali jsme imunitní reakce lidí rok poté, co jsme je očkovali. A ta imunitní reakce byla v té době pořád ještě velmi silná. Nevíme, jak silná musí být, aby byli lidé ochráněni před infekcí. Takže mnoho musíte ještě zjistit. Ale víme, že po očkování vzniká silná imunitní reakce alespoň na rok.

Moderátor: Je tohle jediná verze tohoto koronaviru, anebo dochází k jeho mutaci?

Sarah Gilbert: K určitým mutacím dochází, není to ale na úrovni, která by ovlivnila naši schopnost lidi proti tomu očkovat. Při našich testech pro vakcínu koronaviru MERS, jsme brali sérum od lidí, kteří byli imunizováni, z jejich krve, a testovali jsme to proti celé řadě různých koronavirů, získaných v různých letech od lidí, od velbloudů, v různých zemích světa, a ty protilátky toho séra fungovali proti všem z nich. Protože ty rozdíly jsou opravdu velmi malé. Takže pro některé viry, jako je chřipka, ty se hodně každým rokem mění, mezi ptačími viry a lidskými viry, avšak koronaviry v rámci jednoho typu, jako je MERS či SARS, tento nový koronavirus, i když se to trochu mění, jak to prochází lidmi, nemění se to zase tolik.

Moderátor: A Světová zdravotnická organizace varuje, že nastane ještě pět nebo šest vln této nákazy.

Sarah Gilbert: Ano, protože to se děje, když jsou lidé nakaženi a ztratí imunitu a mohou být nakaženi znovu. Myslím, že to bude trvat opravdu dlouho. Musíme zjistit, které vakcíny budou fungovat, aby se to zastavilo a zvládlo.

Moderátor: Můžete vysvětlit, proč někteří lidé, například starší lidé, zejména muži, jsou zranitelnější než jiní lidé?

Sarah Gilbert: Zdá se, že je to především způsobeno mírou vylučování toho receptoru, který virus používá k tomu, aby se dostal do buněk. Takže ta bílkovina Ace 2 se nachází na povrchu buněk v dýchacím ústrojí, a virus se na ni chytá, a používá ji k tomu, aby se včlenil do vnitřku buněk. A my víme, že u dětí máte jen mírné infekce, děti totiž mají velmi malé množství bílkoviny Ace 2, kterou ten receptor vylučuje. Avšak ta množství té bílkoviny stoupá s věkem a je vyšší u mužů než u žen. A to je zřejmě hlavním důvodem, proč mají muži těžší průběh nemoci než ženy a více úmrtí. A druhá věc je imunitní systém. Jak imunitní systém stárne, je méně schopen bránit se proti virům. Takže jak stárneme, nemáme už možnost se bránit proti virům. Zejména pokud dojde k velmi vysoké virové zátěži v době infekce. Takže jestliže jsme vystaveni vysokým dávkám toho viru, může zcela zahltit náš imunitní systém a my nejsme schopni se proti tomu ubránit. Je tam velká míra variability. Jsem si jista, že roli hraje i genetika. Zdá se, že vidíme rozdíly u různých ras a to by mohlo být dáno genetikou, která ovlivňuje susceptibilitu vůči infekci jiným způsobem, anebo ovlivňuje imunitní reakci jiným způsobem. To všechno se teprve bude muset studovat.

0
Vytisknout
10622

Diskuse

Obsah vydání | 23. 4. 2020