Kroky EU na začátku koronavirové krize

23. 4. 2020

 tisková zpráva

Řada politiků opakuje, že Evropa a EU v reakci na pandemii zaspala nebo nic neudělala. Přinášíme Vám proto shrnutí faktů, které ukazuje, kdo zaspal a jak evropské státy odmítly pomoc EU v době, kdy byl přenos do Evropy už odborníky očekáván.


Leden – Fáze varování a odmítání pomoci

Rozšíření infekce COVID-19 do Evropy je velmi pravděpodobné a jeho potenciální dopad je vysoký, varovala Evropská komise v lednu několikrát členské státy EU. Nabídla jim také všeobecnou asistenci a podporu při nákupu zdravotnického vybavení, testovacích sad či ochranných pomůcek. Členské státy ale tuto pomoc odmítly s tím, že jejich zdravotnické systémy jsou na virus dostatečně připraveny. Jejich zástupci opakovaně uvedli, že žádnou podporu při boji proti nemoci či pomoc se zajištěním zdravotnického vybavení nepotřebují.

 

Již na konci ledna nicméně Evropská komise uvolnila 10 milionů eur na podporu výzkumu nového onemocnění. 

  • 22. ledna – Zástupci ČR se účastní zasedání Výboru pro zdravotní bezpečnost. Účastníci přijímají závěr, že hrozí vypuknutí epidemie, jejíž potenciální dopad je vysoký a že je pravděpodobné další celosvětové šíření viru.

  • 24. ledna – Francie hlásí první evropský případ nákazy.

  • 25. 1. – Hlavní hygienička Gottvaldová říká, že na "koronavirus z Číny jsme připraveni" a že "nemáme podmínky k tomu, aby se tady virus udržel, aby vzniklo sekundární ohnisko jako v Číně." 

  • 26. ledna – Před pravděpodobným celosvětovým rozšířením nemoci a jeho značnými dopady varuje členské státy EU i Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). 

  • 27. ledna – Na třetím zasedání Výboru pro zdravotní bezpečnost uvádí zástupci jednotlivých států, včetně Česka, že nepotřebují žádnou podporu ani další zásoby osobních ochranných prostředků. Komise je alespoň žádá, aby ji informovali, kdyby se tento stav změnil.

  • 31. ledna – To, že žádnou pomoc se zajištěním zdravotnického vybavení nepotřebují a jsou na koronavirus připraveni, opakují Evropské komisi zástupci ministerstev zdravotnictví i na 4. zasedání Výboru. Do této chvíle tedy žádná země nepožádala o podporu při boji proti nemoci, ačkoliv s nimi Komise byla ohledně zdravotnických pomůcek v kontaktu. Pouze čtyři státy uvedly, že pokud se situace zhorší, možná budou potřebovat ochranné zdravotnické pomůcky. 

Únor – Situace se vyhrocuje, státy se domlouvají na společném nákupu zdravotnických prostředků

Ještě na začátku února členské státy na jednání s Evropskou komisí oznamují, že „vše mají pod kontrolou“, jsou velmi dobře připraveny a většina má zavedena opatření k detekci a léčbě COVID-19. Vzhledem k vývoji epidemie a ke zvyšující se poptávce po ochranném zdravotnickém materiálu nicméně Komise aktivovala mechanismus společného zadávání zakázek. Měsíc po její první nabídce pomoci a po několikerém naléhání na vlády jednotlivých států, aby jí sdělily své potřeby, byl tedy na konci února zahájen program společných nákupů. 

  • 5. února – Zástupci států na uzavřeném setkání s Evropskou komisí sdělují, že jejich úroveň připravenosti je vysoká a že většina má zavedena opatření k detekci a léčbě COVID-19.

  • 13. února – V Bruselu probíhá mimořádné jednání ministrů zdravotnictví v souvislosti s šířením koronaviru v Evropě. Evropská komise mezitím zahájila přípravu společného nákupu zdravotnických prostředků. Český ministr zdravotnictví tento krok kvituje a upozorňuje na to, že „může být problém s nedostatkem roušek, respirátorů a dalších ochranných pomůcek […] Do těchto [společných] nákupů bude ČR zapojena. V budoucnu by tak nemělo dojít k tomu, že by některé státy měly s nedostatkem ochranných pomůcek problém.“

  • 28. února – Členské státy se shodují na společném nákupu zdravotnických prostředků. Do programu se zapojilo 25 států včetně České republiky. 24. března výrobci předložili nabídky pokrývající požadovaná množství a v některých případech dokonce poptávku převýšili.

Březen – Vyhlášení nouzových stavů napříč Evropou

S tím, jak se epidemie šířila Evropou, si jednotlivé vlády naplno uvědomily závažnost situace. V první fázi se všechny státy snažily chránit především samy sebe a své občany, přijímaly k tomu proto rychlá jednostranná opatření. Namísto soustředění se na společný evropský postup zavíraly hranice nebo bránily vývozu zdravotnického materiálu sousedním státům. Postupně se ale začaly snažit znovu spolupracovat – a to jak díky Evropské komisi, která aktivně koordinuje přijímaná opatření, tak díky bilaterálním dohodám a projevům solidarity mezi sebou navzájem.

  • 1. března – Potvrzené první tři případy nákazou COVID-19 v České republice. 

  • 2. března – Evropská komise tvoří tým komisařů na koordinaci boje proti koronaviru, který propojuje činnost EU ve všech oblastech – od lékařské péče až po mobilitu a dopravu. Chorvatské předsednictví zároveň aktivuje opatření pro Integrovanou politickou reakci na krize (IPCR). To posiluje schopnost EU rychle rozhodovat v případě meziodvětvových krizí a zajišťuje podporu ze stran orgánů a služeb EU.

  • 6. března – Na setkání ministrů zdravotnictví členských států v Bruselu čelí Česko i další státy vzájemné kritice za to, že se rozhodly jednostranně pozastavit vývoz zdravotnického materiálu do dalších zemí EU. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch zdůrazňuje, že řešením je jednotný přístup členských zemí EU. Přijímání odlišných národních opatření označuje za neefektivní.

  • 10. března – Hlavy států EU řeší koronavirus na mimořádné videokonferenci, která se věnuje mimo jiné tomu, jak omezit šíření viru, zajistit poskytování zdravotnického vybavení, podpořit výzkum či jak řešit sociálně-ekonomické důsledky pandemie. 

  • 12. března – Vláda ČR vyhlašuje kvůli koronaviru nouzový stav na celém území ČR. 

  • 15. března – K zajištění dostupnosti dodávek osobních ochranných prostředků v EU Komise navrhuje, aby k vývozu těchto výrobků mimo Evropskou unii bylo potřeba speciální povolení členských států.

  • 17. března – Prezidenti a premiéři členských států EU podpořili návrh Komise na uzavření vnějších hranic EU po dobu 30 dní. 

  • 19. března – Evropská komise oznámila vytvoření strategických zásob zdravotnických prostředků rescEU, které bude Komise financovat z 90 %.

Vzhledem k tomu, že oblast zdravotnictví členské státy nesvěřily do pravomocí Evropské unie, nesou za ni hlavní zodpovědnost ony. Unie tak mohla konat pouze tam, kde jí to státy dovolily – tedy zejména koordinováním společného postupu, varováním a doporučováním, upravováním pravidel vnitřního trhu či poskytováním finanční podpory

Unie také poskytuje významnou pomoc při koordinaci vzájemné pomoci mezi státy, například při domlouvání a spolufinancování společných repatriačních letů Evropanů. Tyto projevy solidarity mezi členskými státy EU hrají při zvládání krize také velkou roli, ať už se jedná o pomoc s léčením pacientů v jiných státech či o dodávky zdravotnického materiálu. Například rakouské a německé nemocnice dnes ošetřují pacienty z Itálie i Francie; Německo a Francie darovaly Itálii víc roušek než Čína.  

Česká republika patřila mezi nejaktivnější státy při návratu Evropanů ze zahraničí domů, od 14. března do 14. dubna přepravila do Evropy v repatriačních letech 5 082 Čechů, 934 osob z jiných zemí EU a 68 občanů dalších států. Darovala také 10 000 ochranných obleků do Itálie a dalších 10 000 do Španělska.

Jaké otázky si musíme dál klást? 

Jak nejlépe využít rozsáhlé podpory ze strany Evropské komise pro obnovu českého hospodářství a ochranu pracovních míst? 

Jak může Česká republika přispět k tvorbě celoevropské „exit strategy“ ze současné krize a jak by měla koordinovat svá opatření s ostatními evropskými státy? 

Jak zabránit podobným krizím do budoucna? 

Větší spolupráce v Evropě:

  • Nemělo by zapadnout volání ministrů členských zemí, včetně Adama Vojtěcha, po větší koordinaci protiepidemických opatření napříč Evropou. Epidemie COVID-19 ukazuje, že podobné globální výzvy je možné účinně vyřešit pouze díky mezinárodní spolupráci. Politici by měli za tím účelem spojit síly v nadnárodních institucích jako je právě EU, které mohou podobné krize efektivně řešit a koordinovat akce jednotlivých států. 

  • Evropská unie je pouze tak silná, jak jí to členské státy dovolí. V tuto chvíli nemá pravomoci v oblasti zdravotnictví a při krizovém řízení tak může tak hrát pouze tu roli, kterou v současné chvíli vidíme – koordinovat jednotlivá opatření členských států, případně je financovat. Do budoucna se tedy otevírá otázka, zda Unii nepověřit novými úkoly v mnoha oblastech. 

  • Zkušenosti ukazují, že jednotný postup je zapotřebí zejména při výrobě a nákupu léků a ochranných zdravotních pomůcek, vytěžování kapacit na jednotkách intenzivní péče či řízení přeshraničního pohybu zboží a pracovníků (zejména pendlerů). Vzhledem k propojenosti ekonomik bude zapotřebí také větší koordinace při ochraně podniků a pracovních míst.     

Zvýšení soběstačnosti Evropské unie:

  • Současná krize ukázala, jak je Evropská unie závislá na velkých dodávkách strategického vybavení ze zahraničí, např. z Číny. Otevírá se tedy možnost vypracovat pravidla průmyslové politiky a ochrany investic, která by klasifikovala zdravotnické vybavení jako strategický sektor, kde je nutné docílit vysoký stupeň soběstačnosti. 

  • Evropská unie již nyní financuje společné výzkumné projekty významnými částkami, do budoucna bude důležité zaměřit se na ještě silnější podporu výzkumu a vývoje a zřídit systém pro koordinaci evropské a mezinárodní spolupráce na vývoji vakcín.


AMO pro projekt České zájmy v EU

Autor: Vendula Karásková (AMO)




0
Vytisknout
2406

Diskuse

Obsah vydání | 28. 4. 2020