Pozor na novou vlnu populismu, kterou zplodí pandemií vyvolaná hospodářská nespravedlnost

20. 4. 2020

Evropská unie zdůrazňuje, že státy musí zajistit, aby velké podniky nezneužily státních dotací k nákupu konkurenčních podniků a musí také zajistit, aby národní státy investovaly do firem, jimž hrozí, že je převezme Čína.

Oligarchické podniky a vlády se rychle činí nedotknutelnými. Proto tomu může vzniknout vzbouření


Po globální pandemii může lehce následovat globální vlna nespravedlnosti, píše Nick Cohen. (Čeští oligarchové za podpory Babišovy vlády a jásotu veřejnosti se už připravují schlamstnout menší podniky, které bez řádné dotační pomoci pandemie zničí, pozn. red.)

Už existující tendence směřující k monopolizaci, dominance Číny a predátorského kapitalismu explodují, pokud vlády nepodniknou kroky na jejich potlačení.
 
Vidíte je teď. Zaměstnanci, kteří mohou pracovat z domova, nemají v současnosti problém. Ušetřili peníze, které by jinak vydávali v obchodech, v restauracích, v hotelích a v cestovních kancelářích - v místech, kde kdysi vydělávali oni nešťastní lidé bez trvalého zaměstnání, oněch nešťastných 9 z 10 nejméně vydělávajících pracovníků, ti, kteří z domova pracovat nemohou.

To, co se děje jednotlivcům, se také děje  v korporacích a v soukromých kapitálových fondech, které jsou dost silné na to, aby zakoupily akcie bankrotujících podniků za zlomek jejich hodnoty před touto krizí. Zahlédnete budoucnost v manévrech amerických soukromých kapitálových firem, které používají stamiliardy dolarů svých rezerv jako půjčky poskytované s vysokými úroky pro krachující podniky. Čínská státní investiční firma tento měsíc koupila britského výrobce počítačových čipů Imagination Technologies - i to věstí, co se teď bude dít. Strategie Čínské komunistické strany "2025 Made in China" předpokládá, že Čína předstihne Západ tím, že se zmocní zahraničních firem a vytvoří si globální prvenství v oblasti inteligentní výroby, digitalizace a vznikajících technologií. COVID-19 dává Čínské komunistické straně přesně tu příležitost, kterou potřebuje. Fondy a státy fungují na trhu, kde už tendence směrem k monopolizaci vznikla.

Krach z roku 2008, jako ekonomické krize předtím, vedl k soustředění hospodářské moci, protože velké firmy použily svých zdrojů a přístupu k financím, aby zajistily své přežití. Avšak na rozdíl od 20. století, po ukončení krize tentokrát nevzniklo množství soupeřícich podniků, které by vytvořily konkurenci a zaměstnanecké příležitosti pro zaměstnance, kteří chtěli zvýšit své platy odchodem jinam.

V roce 2016, podle Resolution Foundation, zosobňovalo v Británii 100 největších firem celá 23 procenta celkového příjmu ekonomiky. Od roku 2004 toto procento stouplo o čtvrtinu. Vzhledem k tomu, že hospodářská krize, do níž vstupujeme, vypadá horší než rok 2008, vzestup korporátních gigantů je téměř zcela jistý. Silné vlády to přivítají, protože pro ně je pohodlné jednat s obřími firmami, ne s desítkami tisíců malých a středně velkých firem.

Začínáte si uvědomovat, jak může vzniknout zuřivost veřejnosti? Vydřidušští kapitalisté budou požírat podceněný majetek. Prospěch z toho budou mít čínští komunisté, kteří potlačili zprávy o vzniku COVIDU-19. Gigantické podniky potlačí kohokoliv, kdo se tomu bude chtít vzepřít. Není to recept na sociální mír.

Zdá se, že krize roku 2020 nebude vůbec jako finanční krize z let 2007-2008, a to nejen proto, že hrozí vzniknout daleko hlubší míra chudoby. Tehdy existovali lidští darebáci: bankéři a regulační orgány, z nichž se stala rukojmí, kteří rozbili finanční systém, severní Evropa, která si blahopřála, zatímco nechala jižní Evropu zbankrotovat.

Teď působí neviditelná infekce, které se jen chce množit. Přesto jsou podobnosti ohromující. Politikové v roce 2008 neměli zájem na tom uvěznit bankéře, anebo je donutit, aby vrátili své prémie. Jediné, co je zajímalo, bylo zabránit kolapsu bankovního systému. Morálka záchrany bank, to mohlo počkat - jak se ukázalo, navždycky. Všude na Západě byla veřejná reakce stejná. Demokracie, to je podvod. Daňoví poplatníci museli zachránit nejbohatší lidi na světě a pak po mnoho let trpět stagnujícími mzdami a škrty ve veřejných službách. Pokud potřebujete stručné vysvětlení, co bylo zdrojem populismu, zde to je.

Tentokrát se znovu používají obrovská množství veřejných peněz, ale namísto stagnace čelíme katastrofě. Nervózní komentátoři připomínají, jak Velká hospodářská krize třicátých let posílila nacismus a komunismus, stejně tak, jak rok 2008 posílil populismus, a děsí se toho, co nás čeká. Měli by vědět, že mezi hospodářským a politickým selháním není nutně vazba. Například ekonomická krize v sedmdesátých letech vedla ke kolapsu pravicových tyranií ve Španělsku, v Portugalsku a v Řecku a znamenala začátek úpadku sovětského impéria. Naše budoucnost nezávisí jen na práci vědců, ale i na úsilí vlád, aby se demokracie neproměnily v podvod.

Evropská unie zdůrazňuje, že státy musí zajistit, aby velké podniky nezneužily státních dotací k nákupu konkurenčních podniků a musí také zajistit, aby národní státy investovaly do firem, jimž hrozí, že je převezme Čína.

Vlády by neměly zapomínat na přirozenou spravedlnost tak, jak na ni zapomněly v roce 2008. Stížnosti na miliardáře v daňových rájích jsou varováním. Pokud, jak je  pravděpodobné, vláda přestane dotovat mzdy a začne poskytovat přímé půjčky velkým podnikům, první otázkou musí být, co z toho budou mít daňoví poplatníci, zaměstnanci a širší společnost.

Kompletní článek v angličtině ZDE

 

0
Vytisknout
7202

Diskuse

Obsah vydání | 23. 4. 2020