-
14. 1. 2014
/
Jistotou básní, básněmi jistoty aneb Stibor Vladimír jméno jeho
9. 1. 2014 /Křivda na Janu Vrbovi spáchaná
2. 10. 2013 /Čtyřikrát, a vždycky jinak: O zrození včel
20. 9. 2013 /Muži války -- války mužů čiže Fatum, nebo lidskost
18. 9. 2013 /Střet
28. 8. 2013 /Kulturou Příbramska: fenomén Vladimír Stibor
10. 4. 2013 /Před osmdesáti lety byl položen základní kámen Baarova pomníku
4. 4. 2013 /Ze života Poezie - z poezie Života
11. 1. 2013 /Čtenáři, tu esej! Nepřehlédnutelná, inspirativní
31. 10. 2012 /Ze škrabáka klasikem
Vejlupkovy publicistické a literární začátky se datují do roku 1973, kdy publikoval v plzeňské Pravdě svoji první povídku. Od té doby četli jeho články, glosy, črty, fejetony a povídky čtenáři Nového Domažlicka, Pravdy, Zemědělských novin, Družstevních novin a periodika Z Chodského hradu, později čtvrtletníků Dokořán a Spektrum. Příležitostně publikoval také v měsíčníku Host a v elektronických Libereckých listech (www.libereckelisty.cz), v obtýdeníku Tvar, týdenících Obrys-Kmen a Písecké postřehy a v denících Mladá fronta DNES, Písecké listy, Jihočeské listy, Plzeňský deník (Kultura), Neviditelný pes (www.neviditelnypes.cz) a Pozitivní noviny (www.pozitivni-noviny.cz), později v almanachu on-line Wagon (www.almanachwagon.cz) a dvouměsíčníku Téma (www.gasbag.wz.cz/téma).
Koncem sedmdesátých a začátkem osmdesátých let redigoval na Domažlicku dva závodní časopisy.
V roce 1979 vyšla Vejlupkovi v plzeňském Západočeském nakladatelství knižní prvotina Chlapi se nebojí a dva roky nato próza Hlava plná mozolů. Potom se v oficiální literatuře na dlouho odmlčel a po celá osmdesátá léta distribuoval pouze samizdatové strojopisy esejistických textů Léta 1938 -- 1938 a kontinuita chodského povědomí, Pomník Jana Sladkého-Koziny -- symbol kontinuity chodského povědomí, Sedmero setkání s Jindřichem Šimonem Baarem, Básník, který nedozpíval, V zeleném světě pravdy, Černobílou stopou Vladimíra Böhma a Obhájce básnivosti dnů. Vejlupkův návrat na literární scénu se pojí s rokem 1998, kdy vydává vlastním nákladem prozaický triptych Vyvřeliny a poté sbírku povídek Nemocný život (1999). Na Internetu zveřejnil prózu Zahrada v jeskyni, výběr kratších próz Z balad, triptych U Ošuntělého fraku, sbírku esejů Klec z hedvábí, esej Co dovoleno spisovateli a čtyři díly souboru Dějiny literárně-výtvarného útvaru Litterate: sborník archivních dokumentů Literatura a kyberprostor, a příběh a po něm nekonvenční monografie Osobnost Theofila Halamy, Osobnost Čestmíra Vidmana a Osobnost Kláry Hůrkové. Český rozhlas -- stanice České Budějovice zdramatizoval Vejlupkovu povídku Věk čirosti (2000).
Miroslav Vejlupek byl ze zakládajících členů a v letech 2001 -- 2003 jednatelem uměleckého uskupení Občanské sdružení V-ART se sídlem v Písku. V letech 2000 -- 2004 editoval jeho internetový literárně-výtvarný projekt Litterate 28,086 na http://v-art.envision.cz. Kolem projektu vznikla virtuální komunita tvůrců a recipientů připojujících se ze šedesáti zemí všech obydlených kontinentů.
Vejlupek se rozešel s občanským sdružením Obec spisovatelů (1999 -- 2003) a s občanským sdružením Středisko západočeských spisovatelů (1998 -- 2003). Je členem občanského sdružení Prácheňský syndikát V-ART Horažďovice -- Písek. Od roku 2004 pracuje jako administrátor literárně-výtvarného projektu Prácheňské rezonance na http://v-art.envision.cz.