USA stahují 5 000 vojáků z Německa poté, co Merz prohlásil, že USA byly Íránem „poníženy“

2. 5. 2026

 

Vysoký úředník Pentagonu, který hovořil pod podmínkou anonymity, uvedl, že nedávná německá rétorika byla „nevhodná a neprospěšná“.

„Prezident na tyto kontraproduktivní poznámky reaguje správně,“ řekl úředník.

Pentagon uvedl, že stažení by mělo být dokončeno v příštích šesti až dvanácti měsících.

Brigádní bojová jednotka, která se nyní nachází v Německu, bude stažena a prapor dalekého dosahu, jehož nasazení do Německa plánovala Bidenova administrativa na konec tohoto roku, již nasazen nebude, uvedl úředník.

Německo je největší základnou americké armády v Evropě s přibližně 35 000 vojáky v aktivní službě a slouží jako klíčové výcvikové centrum.

Stahování z Německa přichází uprostřed prohlubující se propasti mezi USA a spojenci z NATO ohledně války v Íránu, přičemž americký prezident tento týden také pohrozil stažením vojsk z Itálie a Španělska.

Španělský premiér Pedro Sánchez se od samého začátku vyslovoval proti americko-izraelské válce proti Íránu, zatímco Řím se až do konce března snažil udržovat rovnováhu, než odmítl použití letecké základny na Sicílii americkými letadly přepravujícími zbraně pro tuto válku.

Pedro Sánchez uvedl, že postoj španělské vlády je jasný: „Absolutní spolupráce se spojenci, ale vždy v rámci mezinárodního práva.“

Na otázku, zda by zvážil stažení amerických vojsk z Itálie a Španělska, Trump ve čtvrtek pozdě večer novinářům odpověděl: „Pravděpodobně… podívejte, proč bych neměl? Itálie nám nijak nepomohla a Španělsko bylo hrozné, naprosto hrozné.“

Italský ministr obrany Guido Crosetto uvedl, že nerozumí Trumpovým motivům pro hrozbu stažení amerických vojsk z Itálie, a odmítl obvinění, že Řím USA nepomohl, zejména v souvislosti s námořní bezpečností.

Crosetto narážel na Trumpova obvinění, že lodě spojené s Evropou propluly Hormuzským průlivem.

„Jak je všem jasné, k tomu nikdy nedošlo,“ řekl Crosetto agentuře Ansa. „Také jsme se nabídli k misi na ochranu námořní dopravy. To americká armáda velmi ocenila.“

V sedmi námořních základnách v Itálii je rozmístěno asi 13 000 amerických vojáků.

Ze Španělska, které odmítlo USA povolení k využívání společných vojenských základen na svém území k útokům na Írán a které je nejhlasitějším kritikem Trumpovy války v rámci EU, zatím nepřišla žádná okamžitá oficiální reakce.

Minulý měsíc Trump pohrozil uvalením úplného obchodního embarga na Španělsko, kde bylo na konci roku 2025 rozmístěno asi 3 800 aktivních amerických vojáků ve dvou společných zařízeních, námořní základně Rota a letecké základně Morón.

Podle amerického Defense Manpower Data Center mělo americké vojsko na konci loňského roku 68 000 aktivních vojáků trvale přidělených na svých zámořských základnách v Evropě.

Není jasné, jakou podporu by Trump pro významné snížení počtu vojáků získal. Od konce studené války se americké základny v Evropě staly klíčovými předními základnami a logistickými uzly pro americké vojenské operace, z nichž byly zahájeny a podporovány války mimo jiné v Iráku, Afghánistánu a naposledy v Íránu.

Analytici v oblasti obrany, opoziční demokraté a dokonce i někteří členové Trumpovy vlastní Republikánské strany považují silnou vojenskou přítomnost USA v Evropě za zásadní součást globálního vojenského dosahu země, přičemž rozsáhlé stahování vojsk nebo uzavírání základen, zejména v Německu, by pravděpodobně stálo miliardy dolarů a výrazně by snížilo schopnost Washingtonu provádět operace po celém světě.

„Neustálé útoky na spojence z NATO … škodí Američanům,“ napsal ve čtvrtek pozdě večer na sociálních sítích republikánský kongresman Don Bacon. „Dvě velká letiště v Německu nám poskytují skvělý přístup na tři kontinenty. Střílíme si do vlastní nohy.“

Na konci loňského roku, v zjevné reakci na Trumpovy hrozby omezit vojenské vazby s Evropou, americká Sněmovna reprezentantů schválila obranný zákon omezující pravomoc prezidenta snižovat počet vojáků, zakazující pokles počtu vojáků na kontinentu pod 76 000 na déle než 45 dní a blokující odvoz hlavního vybavení.

Němečtí vojenští představitelé údajně v pátek ráno reagovali na Trumpovy hrozby s optimismem a uvedli, že spolupráce zůstává úzká.

„Říkají: ‚Tohle už jsme viděli. Bude to jen spousta planých slov a nakonec se nic nezmění,‘“ řekl agentuře Reuters bývalý vysoký americký vojenský představitel.

Americká námořní letecká základna v Sigonelle na Sicílii je od začátku konfliktu v Íránu v centru pozornosti, protože obyvatelé a politici protestovali proti zvýšené aktivitě na základně.

Itálie koncem března odmítla povolit americkým vojenským letadlům směřujícím na Blízký východ přelet přes Sigonellu, protože USA požádaly o povolení k přistání až ve chvíli, kdy byla letadla již na cestě na Sicílii.

Podle smluv uzavřených na konci 50. let mohou být základny amerického námořnictva využívány pro logistické a výcvikové účely, nikoli však jako tranzitní uzly pro letadla přepravující zbraně pro válku, ledaže by šlo o nouzovou situaci.

Vztahy mezi Římem a Washingtonem se dále zhoršily poté, co italská premiérka z krajní pravice Giorgia Meloniová kritizovala Trumpův útok na papeže Lva za to, že pontifik odsoudil válku proti Íránu. Trump na oplátku obvinil Meloniovou z nedostatku odvahy, protože se k válce nepřipojila.

Vztahy mezi Římem a Washingtonem se dále zhoršily poté, co Giorgia Meloniová kritizovala Trumpův útok na papeže Lva za to, že odsoudil válku proti Íránu. Fotografie: Filippo Monteforte/AFP; Saul Loeb/Getty

Ve Španělsku jsou námořní základna Rota a letecká základna Morón, obě v Andalusii, pod španělskou svrchovaností a velí jim španělští důstojníci, ale dostávají významné finanční prostředky od USA.

Rota je klíčovým uzlem pro šestou flotilu amerického námořnictva a Morón strategickým základením pro americké letectvo a námořní pěchotu pro operace po celé Evropě a Africe. Obě jsou považovány za klíčové prvky projekce síly USA ve Středozemním moři a Atlantiku.

Sánchez bagatelizoval zprávy, že Pentagon zvažoval potrestání „obtížných“ spojenců v NATO, kteří se zdráhali udělit USA práva na přístup, základny a přelet (ABO) pro údery na Írán, tím, že by je vyloučil ze spojenectví.

Zakládající smlouva této transatlantické obranné organizace neobsahuje žádný mechanismus pro vyloučení člena.

Španělský premiér již loni rozhněval amerického prezidenta, když odmítl návrh NATO, aby členské státy zvýšily své výdaje na obranu na 5 % svého HDP, s tím, že tento nápad by byl „nejen nerozumný, ale také kontraproduktivní“.

Na summitu EU minulý týden uvedl, že Trumpova „nelegální válka“ ukázala „selhání hrubé síly“. Sánchez již dříve prohlásil, že Španělsko se nebude „podílet na něčem, co je špatné pro svět a co je také v rozporu s našimi hodnotami a zájmy“.

1. dubna Trump prohlásil, že „bez jakýchkoli pochyb“ zvažuje vystoupení z NATO kvůli odmítnutí evropských spojenců zapojit se do války proti Íránu a pomoci zajistit bezpečnost Hormuzského průlivu.

Odchod USA by byl pro bezpečnost Evropy katastrofální, ale je považován za nepravděpodobný kvůli americkému zákonu přijatému v roce 2024, který prezidentovi zakazuje opustit NATO bez dvoutřetinové většiny v Senátu nebo bez zákona Kongresu.

Zdeoj v angličtině ZDE

z