KD│ Hlavní posluchárnu vídeňské univerzity Audimax, kterou před dvěma měsíci obsadili stávkující studenti, včera v ranních hodinách vyklidila policie, informovaly pro Der Standard Anita Zielina a Marijana Miljkovic. Policie zasáhla na žádost rektora Winklera, který údajné škody vyčíslil částkou 1,3 milionu euro. Záminkou pro zásah se stala mj. skutečnost, že studenti v době, kdy udeřily silné mrazy, poskytli prostor sálu k přenocování asi osmdesátce bezdomovců.

Naposledy, kdy se takto rozložila globální vyjednávání, to bylo v Doze r. 2001. Světová organizace pro obchod nás pak ujistila, že to nic není, že se mezinárodní dohoda o obchodu dojedná o rok později v Mexiku. O rok později se v mexickém Cancúnu rozhovory o mezinárodní dohodě o obchodu rozložily už stoprocentně a od té doby žádná smlouva uzavřena nebyla. Uplynulo osm let a nic nebylo dohodnuto, píše George Monbiot v deníku Guardian.

KD│ Jednání Moskvy s Washingtonem o nové smlouvě týkající se kontroly jaderného zbrojení čelí potížím, avšak měla by počátkem příštího roku skončit dohodou, řekl v pondělí v Moskvě AFP velitel generálního štábu ruských ozbrojených sil armádní generál Nikolaj Makarov. Obě delegace před Vánocemi opustily řadu měsíců trvající ženevská jednání a vrátily se domů bez definitivního výsledku. Mezi přetrvávající problémy mimo jiné stále patří celkový povolený počet strategických nosičů, jaderných hlavic, ale i otázka telemetrického zaměřování raket.

Jan Potměšil by byl jistě rád, kdybych se nechala zlákat do debaty o srovnatelnosti komunismu a nacismu, ale neučiním tak. Každopádně bych chtěla konstatovat, že jsem proti zákonům, které ustavují jediný možný pohled na jakoukoli historickou událost a trestají pohledy odlišné, byť sporné či přímo nesmyslné. Zajímalo by mě, jestli bychom také měli uzákonit Jedinou Správnou Interpretaci absolutistických monarchií - ač nešlo o režimy totalitní, šlo o režimy, které zásadně popíraly rovnost lidí před zákonem a moc v nich byla z principu arbitrární (ač v praxi značně limitována).

Prodělal jsem asi prasečí chřipku. Výtěr z krku na prokázání přítomnosti viru H1N1 mně sice obvodní lékař nedělal, protože ten se provádí hlavně při komplikacích, ale asi to prasečí chřipka byla. I hlavní hygienik ČR Michael Vít říkal, že nyní už u většiny nemocných chřipkou převažuje prasečí vir. V každém případě už léta jsem neprodělal tak silné virové onemocnění. Pět dní vysokých horeček, pro bolest se nedalo chodit a navíc zánět horních cest dýchacích.

Tak trochu, zřejmě, aby nás poučil, poslal Tomáš Koloc mně a zřejmě i historičce Mary Heimannové, autorce široce recenzované knihy o českém nacionalismu Československo: Stát, který selhal, knihu jiného „zahraničního autora“ o Česku a o Češích: text polského novináře Mariusze Szczygiela Gottland, který vyšel r. 2007 v českém překladu v nakladatelství Dokořán.

Szczygielova kniha je docela kvalitně sestaveným kaleidoskopem příběhů či jejich fragmentů z moderní československé historie a jako taková může dobře posloužit k orientaci „romantickým Polákům“ po „nepochopitelné“ české „pepíkovské“ mentalitě, avšak nedá se říct, že by přinášela k diskusi o „české otázce“ příliš mnoho nového. Naopak mi její pojetí připadá dost otřelé.

Pákistán trpí největší humanitární pohromou od konfliktu v Bangladéši v roce 1971. Pákistánská armáda s významnou vojenskou a diplomatickou podporou Washingtonu letos provedla dvě rozsáhlé „protiteroristické“ kampaně v údolí Svát a v Jižním Vazíristánu. Terčem operací se staly buňky pákistánského Talibánu a Al-Kajdy. Podle odhadů přišlo jen v údolí Svát o život 1 400 bojujících tálibů. Přes mediální velebení vojenského tažení vysídlila pákistánská armáda téměř tři miliony lidí. Zatímco milion vnitřních uprchlíků obdržel humanitární pomoc od Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, většina z nich našla nejisté útočiště v improvizovaných stanových městysích či na periferiích velkých měst. Pákistánská armáda v mnoha případech klade zábrany humanitární pomoci a zabraňuje západním nevládním organizacím a novinářům vstupu do postižených oblastí.

Vycházejí najevo důkazy, že britská armáda v sedmdesátých letech v Severním Irsku mučila během výslechů své vězně technikou tzv. "waterboarding", dušením vodou. Ukázalo se to poté, co se nyní jedna její oběť odvolala proti svému odsouzení za vraždu.

Liam Holden byl poslední osobou, která byla r. 1973 odsouzena za vraždu vojáka k smrti, a to na základě nepodepsaného přiznání. Trest smrti mu byl změněn na doživotí a Holden strávil ve vězení 17 let.

Americké zvláštní jednotky uspořádaly množství tajných nájezdů v kmenových oblastech Pákistánu v rámci tajné války v tamějších pohraničních oblastech, kde si Washington přeje rozšířit svůj program vraždění nepřátel prostřednictvím bezpilotních letadel.

Bývalý důstojník NATO informoval, že tajné nájezdy do Pákistánu se děly v letech 2003 - 2008. Vrtulníky vždy dopravily americké vojáky v noci tajně přes hranici do Pákistánu. O těchto amerických nájezdech na pákistánském území nebyla nikdy informována pákistánská vláda.

Podrobnosti v angličtině ZDE

"Ústav pro kontrolu paměti" se děsí plurality názorů na minulost mezi českou mládeží a chystáopatrení, aby opět převládl jediný "správný" názor...ZDE

Copak si neuvědomují, že je jejich logika totalitní ? :-) ptá se Darina Martykánová.

Tohle je řeč stalinismu, ať se pan pedagog kroutí, jak chce. Kdo si pamatuje padesátá léta, dostává z těchto slov mrazení. Byli "hodní" pedagogové a "zlí" pedagogové. Ti hodní to nějak obešli a šli třeba i do rodiny, aby upozornili rodiče, že Fanoušek říká věci, které nejsou "in".

Tenkrát šlo o hodně. Ale jde dnes o míň? Je dětská dušička tolik jiná? Ti zlí pedagogové šli rovnou hlásit a pak se zavíralo, později už jen vylučovalo ze školy. Mrzačily se dětské duše.

Rozežeňte tu divnou partu ÚSTRku, než vám vleze do ložnice! Do školy, kam chodí vaše děti, už vlezli. Snad bude dost učitelů, kteří jejich "úsilí" rozmělní a nějak to, po česku, jako tenkrát, zachrání. Možná, že se najde i tatínek, který nějakému tomu vstřícně snaživému napravovateli "rodinné varianty paměti" ( to je novořeč! ) půjde rozbít hubu. Já bych se přidal.

K upozornění Dariny Martykánové a článku Františka Řezáče bych rád dodal, že pokud mají hrůzu z nového „oficiálního“ výkladu dějin, měli by stejně důsledně bojovat i proti snahám omezovat děti ve vlastním originálním výkladu fašismu a nacismu a jejich pozitiv – za Mussoliniho byl přece pořádek a minimum popravených a Hitler zas postavil silnice a zajistil lidem práci, tak o co jde, že.

Střetává se zde svoboda projevu a jakýsi nárok společnosti na jednotný pohled na minulé totalitarismy, který nalezl odraz i v zákonech (např. §§ 260 – 261a trestního zákona – Podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod občana, postihující v § 261a i popírání, zpochybňování, schvalování či snahu o ospravedlnění nacistického nebo komunistického genocidia nebo jiných zločinů nacistů nebo komunistů proti lidskosti).

Během klimatické konference v Bali byl před dvěma lety schválen plán nahrazení dosluhujícího Kjótského protokolu - mezinárodního dokumentu z roku 1997, jenž směřoval k zastavení změn klimatu. Jednu z hlavních vad protokolu představovala skutečnost, že prudce se industrializující země v bývalé koloniální sféře Západu nebyly zahrnuty do skupiny těch, kdo jsou povinni omezovat emise. Druhou vadou byl fakt, že řada zemí - například USA, až donedávna největší světový znečišťovatel - řadu let stála mimo kjótský proces a v podstatě jej (až do přistoupení Ruska v roce 2004) blokovala. V Bali se tedy sešla OSN coby jakási akciová společnost a dohodla se, že na příští schůzi nově a lépe zformuluje závazky, ale i práva všech akcionářů. Na konci kodaňské konfererence však vidíme, že společnost byla fakticky vytunelována a kmenové jmění v poslední chvíli přešlo na novou společnost založenou USA, Čínou, Indií, Brazílií a Jihoafrickou republikou. Zmíněné země uzavřely dohodu, která místo toho, aby zpřesnila povinnosti a práva akcionářů stojících dosud "mimo hru" se snižováním emisí, tyto - ale také některé významné průmyslové země - kompletně vyloučila z rozhodování. Navíc se USA coby insider fakticky vyvlékly i z těch závazků, které jim měly příslušet podle původního Kjótského protokolu. Zatímco zrušený podnik byl čímsi jako akciovou společností s nedokonalými, ale relativně přesně formulovanými pravidly, nový subjekt ze všeho nejvíc připomíná společnost s ručením omezeným. "Liga superznečišťovatelů", jak ji pojmenoval Bill McKibben, vydala politickou deklaraci obsahující "tak velké díry, že by jimi mohl prolétnout letoun Air Force One", říká výkonný ředitel Greenpeace International Kumi Naidoo - a neobsahující žádné emisní cíle ani závazný plán dalšího postupu. Členové klubu těch, kdo spolu mluví, nyní ručí za budoucnost planety pouze do výše vlastního vkladu.

An English version of this article is in

• 23. 12. 1996    Strašidelný příběh: O ulici v Edinburku, postižené morem, jejíž obyvatele zazdili zaživa
• 30. 12. 1996    O nesamozřejmosti existence českého národa: novoroční zamyšlení s Milanem Kunderou
• 24. 12. 1997   Vánoční čtení: Jan Ámos Komenský (1592 - 1670): Labyrint světa a ráj srdce. Poutník prohlédá ryňk světa a z světa utéci chce
• 31. 12. 1997   Karel Čapek: Hovory s TGM - O kritickém myšlení
• 23. 12. 1998   Zamyšlení s vynikajícím básníkem - Jiří Orten: Jeremiášův pláč
• 31. 12. 1998   Jan Hus : Proti slepé poslušnosti
• 31. 12. 1998   Bohumil Hrabal: Bambino di Praga
• 24. 12. 1999   Adam Michna z Otradovic
• 30. 12. 1999   Jaroslav Durych: Budějovická louka

Vánoce roku 2000 byly zcela pohlceny rebelií v České televizi.

• 21. 12. 2001   Místo, kde je domov Vánoc (Jan Čulík)
• 21. 12. 2001   Chtíc, aby spal (Adam Michna z Otradovic)
• 21. 12. 2001   Černěť já se přistrojím (Jan Josef Božan)
• 21. 12. 2001   Kapka rosy tekoucí (Bedřich Bridel)
• 21. 12. 2001   Komenský a jeho Labyrint: Proměna renesančního člověka v osobnost baroka (Kathryn Murphy)
• 21. 12. 2001   Zdeněk Kalista: Baroko se v nejistotě přibližovalo k Bohu skrze tento svět
• 20. 12. 2002   Komenského dvě cesty, to jest kterak skrze Labyrint dnešního světa objeviti Ráj svého srdce (Jakub Žytek)
• 18. 12. 2002   Vánoce, Vánoce přicházejí (Štěpán Kotrba)
• 23. 12. 2003    Proglas
• 30. 12. 2003    Smělýmu srdci štěstí spomáhá
• 23.12. 2004    Vánoční vydání BL v roce 2004
• 23. 12.2005     Václav Vratislav z Mitrovic, O českých špionech v 16. století
• 30. 12. 2005    Václav Vratislav z Mitrovic, Jak tomu bylo ve vězení
• 22. 12. 2006    Daniel Strejc-Vetterus, (1592-1669) První Čech na Islandu
• 22. 12. 2006     Daniel Strejc-Vetterus, Krátké vypsání ostrovu Islandu, v němž věci divné a zvláštní, v krajinách těchto našich nevídané očitě spatřeny a některé od obyvatelův ostrovu toho hodnověrných slyšány i pravdivě poznamenány
• 22. 12. 2006     Daniel Strejc-Vetterus, Vypsání krátké ostrovu Islandu a věcí některých zvláštních, kteréž v něm spatřeny býti mohou. A nejprvé o jménu ostrovu toho, proč slove a nazývá se Island
• 22. 12. 2006     Daniel Strejc-Vetterus, O živnostech Islandských
• 22. 12. 2006     Daniel Strejc-Vetterus,O rybách a potvorách mořských okolo Islandu
• 22. 12. 2006     Daniel Strejc-Vetterus, O vrchnosti a řádu, kterého v zemi své ostříhají
• 22. 12. 2006     Daniel Strejc-Vetterus,Náboženství v Islandu a jaký způsob při něm zachovávají
• 29. 12. 2006     Karel IV., Vita Caroli Quarti
• 24. 12. 2007    Giovanni Batista Manni, Věčný pekelný žalář
• 24. 12. 2007    Jak Bohuslava Balbína bolely zuby
• 31. 12. 2007    Jindřich Hýzrle z Chodů, Léta Páně 1587. Poznamenání první jízdy z Prahy do Vídně s Jeho Milostí arciknížetem Arnoštem. Na 12. rok stáří věku mého
• 31. 12. 2007    Léta 1607. Poznamenání jízdy do Horní Říše, do Lutrinku, do Frankrejchu, do Engelandu a do Nýdrlatskejch provincí, věku mého 32 líta
• 23. 12. 2008     Kosmas: Jak muži nezvládli schopné ženské
• 31. 12. 2008     Kosmas: Co dělat proti chtíči

Vánoce, svátky míru a konzumerismu TÉMA BL

Neustále hovoříme o potřebě změn ve školství. Už na začátku 90. let odborníci na různých mezinárodních sympoziích zdůrazňovali, že změny kurikula nemají velkou naději na úspěch v případě, že nedojde k zásadním proměnám v přípravě budoucích učitelů a v dalším vzdělávání pedagogů. K jistým změnám samozřejmě došlo (nové vyučovací předměty na fakultách atp.), změny nebyly ale tak dalekosáhlé, aby přímo podpořily reformu, která se připravovala několik let. Velmi často je kritizováno Ministerstvo školství, které ke změnám nepřistupuje razantněji, a učitelé, že jsou neschopní. Málo se však hovoří o aktivitách pedagogických fakult, jakoby se jich to týkalo méně. Zásadní změny ve školství musí přitom začít tam.

Reformy amerického zdravotnictví, které podpořil Barack Obama, byly schváleny při hlasování v Senátu. Znamená to, že se ještě před Vánoci stanou zákonem. V Senátu bylo schváleno procedurální opatření které zablokovalo zdržující taktiku Republikánů. Znamená to, že Senát zřejmě schválí reformu amerického zdravotnictví, o niž neúspěšně usilovala Demokratická strana po desetiletí.

Nový zákon poskytne zdravotní péči 30 milionům dosud nepojištěných Američanů. Pod tlakem Republikánů však byla reforma zdravotnictví podstatně změkčena, Protipotratoví aktivisté si například vynutili zvláštní klauzuli, aby federální finanční prostředky nebyly k dispozici pro potraty.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Statisíce truchlících, mnoho z nichž skandovalo protivládní hesla, se podle zpráv sešly v městě Qom na pohřeb čelného reformistického duchovního Velkého ajatolláha Hosseina Aliho Montazeriho. Navzdory přítomnosti velkého počtu režimních bezpečnostních jednotek se pohřeb stal příležitostí pro další protesty proti zpochybňovanému znovuzvolení prezidenta Mahmuda Ahmadinežáda

Přicházejí zprávy o potyčkách s policií poté, co demonstranti skandovali hesla proti íránskému nejvyššímu vůdci ajatolláhovi Alimu Khameneímu. Na YouTube byly umístěny videozáběry, na nichž se shromáždily velké davy, které skandují opoziční hesla.

Montazei zemřel v neděli ve věku 87 let a byl pohřben v pondělí před 7 hodinou ráno světového času. Podle některých zpráv se na pohřeb dostavil až milion osob, avšak zprávy nebylo možno ověřit v důsledku vážných omezení novinářské práce v Íránu.

BBC konstatovala, že došlo k pokusům rušit její vysílání v perštině poté, co začal vysílat rozšířenou reportáž z pohřbu. Podle tiskové kanceláře Fars byl také zakázán reformistický deník Parlemannnews.

Podrobnosti v angličtině ZDE

KD│ Nostalgie je legrační věc; nikdy nevíte, co zaujme místo Proustovy madeleine a katapultuje vás zpět ke vzpomínkám na jinou dobu. Před více než rokem jsem si to připomněl během návštěvy Upland Hills Ecological Awareness Center v michiganském Oakland County. Cesta z parkoviště vedla půvabným podzimním lesem, pak zahnula za roh - a přemístila mě zpátky do 80. let.

Izrael přiznal, že jeho patologové odebírali tělesné orgány mrtvým Palestincům i příslušníkům jiných národností bez souhlasu jejich rodinných příslušníků. Jde o praxi, která prý skončila v devadesátých letech.

Jsou různé pohledy na volby. Z rozličných důvodů k volbám občan nepřijde. Nafoukanec proto, že se cítí být povznesen nad činnost milionů.

Pondělní článek pro ctihodné čtenářstvo se ptá: „co volením nezvolitelných chtělo voličstvo asi říct?“ Neschvaluje volit malé strany, u kterých lze předem očekávat, že nepřekonají pětiprocentní hranici pro vstup do sněmovny. Jenže naopak můžu zdůvodnit právě tento odsouzený postup, zvolit malou politickou stranu.

Budou Vánoce a hamburské nákupní ulice jsou plné lidí.Ani není divu, že právě v těchto dnech prý politikové žádají, aby dostali chudí lidé dodatečný sociální příspěvek na vánoční dárky. Že to ale není ukázka jejich soucitu, ale jen populistický trik, aby se dostali do novin, o tom něco v téhle poznámce…

SL│ Zdá se, že Česko má jiné starosti – marně člověk hledá po víkendu zásadní články k bilanci Kodaňského klimatického summitu. Janotovy další balíčky, Fišerova prohlášení pro zbytek vládnutí, řada téměř nevýznamných detailů o změnách ve zdravotním systému USA … to jsou „hlavní“ témata dnešního zpravodajství v České republice. Není divu, Česko nemělo a ani nechtělo už na obří konferenci co říct. Ochránci přírody v celosvětovém měřítku jsou ale výsledkem summitu více než zklamáni. Mají také proč - tzv. výsledný kompromis nic nenařizuje, nic nezajišťuje, nic nekontroluje. S prohlášením mohou být spokojeni jen velké „prahové“ země, tvrdí Nadine Michel v TAZ 21.12.2009.

JU│ Tak nějak by se dal přeložit název článku v Nezavisimaja gazeta, kde se autor Andrej Baganov zamýšlí nad současnou situací kolem ruské vědy.

Co je nesporné: rok 2009 byl v Rusku ve znamení toho, že jsme definitivně odmítli výstavbu společnosti založené na znalostech a vyzbrojili jsme se novou metaforou – modernizace. Ta se chápe jako modernizace technologická. V Rusku jsme vždycky nedůvěrou přijímali to, co se nedá nahmatat – informace, znalosti, zákony – a proto teď je lepší modernizace.

Není jednoduché vzpomenout si na hlavní mezníky této své činnosti, když už to bude 20 let, co jsem zanechal cvičitelství. Začátky mé aktivity cvičitele přitom spadají do doby před již čtyřmi desítkami let. Asi se hodí připomenout některé osobně prožívané paradoxy, které někdy stimulovaly a jindy nepředstavitelně brzdily rozvoj tohoto zpočátku v českém prostředí zvláštního počínání.

Komunismus, socialismus, státní kapitalismus, reálný socialismus, socialismus s lidskou tváří… To vše jsou jména, která zachycují nějakou interpretaci toho, co lidé prožívali v období po druhé světové války až po konec války studené na části zemského povrchu… Nechci se připojovat ani k těm, ani k oněm, protože je to úplně jedno. Jediné, co je pravdivé, jsou slova Jana Čulíka, který prostě a jednoduše tvrdí, že na Západě se tomu říká tak a tak. Dodám jenom, že Západ v zásadě jen opakuje terminologii sovětské a především stalinské propagandy, na kterou tak úspěšně navázala ta brežněvovská. Nějaké drobné nuance Západ nikdy nevnímal, snad mimo socialismu s lidskou tváří, který ovšem zapadl v daleko významnějším a hlubším společenském kvasu na Západě a pozdější perestrojky, která ale byla vnímána jako labutí píseň komunismu, předzvěst vítězství ve studené válce a konce bipolárního světa. Slovo socialismus, pokud bylo používáno, tak výhradně v souvislosti se socialistickými hnutími a stranami na Západě.

Nesmírně zavazující byla reakce čtenářů na náš nedávný apel, že potřebujeme dva nové servery. V listopadu 2009 přispělo finančně na Britské listy 348 osob celkovou částkou 123 717.57 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 31. 10. 2009 částku 148 397.73 Kč . Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a €1600.09. Jsme plni uznání vůči čtenářům Britských listů, že umožnili další provoz našeho časopisu. Mnohokrát děkujeme a prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.