12. 7. 2023
Kontinent s nejrychlejším oteplováním na světě zažil v roce 2022 nejteplejší léto v historii, kdy země zasáhly vlny veder, sucha způsobující usychání úrody a ničivé požáry.
Statistický úřad Evropské unie Eurostat hlásil v létě neobvykle vysoký počet nadměrných úmrtí, ale množství přímo spojené s horkem nebylo dříve vyčísleno.
Tým výzkumníků zkoumal údaje o teplotě a úmrtnosti od roku 2015 do roku 2022 pro 823 regionů v 35 evropských zemích, které pokrývají celkem 543 milionů lidí.
Výzkumníci z Barcelonského institutu pro globální zdraví a francouzského zdravotnického výzkumného institutu INSERM použili modely k předpovědi úmrtí, která lze připsat teplotě pro každý region v každém týdnu léta 2022.
Odhadují, že 61 672 úmrtí mezi 30. květnem a 4. zářím loňského roku bylo spojeno s horkem, podle studie zveřejněné v časopise Nature Medicine.
Obzvláště intenzivní vlna veder v týdnu od 18. do 24. července způsobila více než 11 600 úmrtí, uvádí studie.
"Je to velmi vysoký počet úmrtí," řekl Hicham Achebak, výzkumník INSERM a spoluautor studie.
"Věděli jsme, jaký vliv mělo teplo na úmrtnost po roce 2003, ale s touto analýzou vidíme, že je stále třeba udělat hodně práce, abychom ochránili populaci," řekl AFP.
V roce 2003 bylo zaznamenáno více než 70 000 nadměrných úmrtí, během jedné z nejhorších vln veder v evropské historii.
V loňském roce Francie zaznamenala největší nárůst teplot ve srovnání s předchozím letním průměrem, se skokem o 2,43 ° C, uvádí studie.
Pozadu nezůstalo ani Švýcarsko s nárůstem o 2,30 °C, následované Itálií s 2,28 °C a Maďarskem s 2,13 °C.
Itálie měla nejvyšší počet obětí spojených s horkem s 18 010, následovalo Španělsko s 11 324 a Německo s 8 173.
Většina úmrtí byla zaznamenána u lidí starších 80 let, uvedla studie.
Přibližně 63 % těch, kteří zemřeli kvůli horku, byly ženy, uvedla analýza.
Rozdíl se stal výraznějším ve věku 80 let, kdy ženy měly úmrtnost o 27 procent vyšší než muži.
Předchozí výzkum ukázal, že Evropa se otepluje dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr.
Zatímco svět se od poloviny roku 19. století oteplil v průměru o téměř 1,2 °C, v loňském roce byla Evropa asi o 2,3 °C teplejší než před průmyslovou dobou.
Pokud se neudělá něco pro ochranu lidí před rostoucími teplotami, do roku 2030 bude Evropa každé léto čelit v průměru více než 68 000 úmrtím souvisejícím s horkem, odhaduje nová studie.
Do roku 2040 by bylo v průměru více než 94 000 úmrtí spojených s teplem - a do roku 2050 by se počet mohl zvýšit na více než 120 000, uvedli výzkumní pracovníci.
"Tyto předpovědi jsou založeny na současné úrovni zranitelnosti a budoucích teplotách," řekl Achebak.
"Pokud přijmeme velmi účinná opatření, může být tato zranitelnost snížena," dodal.
Raquel Nunesová, odbornice na zdraví a klima na britské univerzitě ve Warwicku, která se na výzkumu nepodílela, uvedla, že studie "zdůrazňuje naléhavou potřebu opatření na ochranu zranitelných skupin obyvatelstva před dopady vln veder".
Chloe Brimicombeová, klimatoložka na rakouské univerzitě ve Štýrském Hradci, uvedla, že to "ukazuje, že strategie prevence tepla musí být přehodnoceny, zejména s ohledem na pohlaví a věk".
Zdroj v angličtině: ZDE
Diskuse