NEKROLOG: Milan Kundera, jeden z největších středoevropských spisovatelů o komunistické zkušenosti
13. 7. 2023 / Albín Sybera
čas čtení
3 minuty
Kunderův život lze číst i jako kapesní dějiny poválečné střední Evropy, neboť jeho životem prošla velká část významných politických událostí, které tento region formovaly.
Milan Kundera, česko-francouzský prozaik a esejista, zemřel 11. července ve věku 94 let ve svém pařížském domě.
Kundera byl nejznámějším a nejpřekládanějším českým autorem, ale ke své rodné zemi, kterou opustil v roce 1975, měl komplikovaný vztah. Kundera napsal všechna svá pozdější díla ve francouzštině a později se označoval za francouzského spisovatele. Poté, co ho komunistické úřady v roce 1979 zbavily československého občanství, mu bylo vráceno až v roce 2019. Od roku 1981 byl Kundera francouzským občanem.
Jan Čulík, docent slavistiky na univerzitě v Glasgow a uznávaný Kunderův znalec, řekl pro bne Intellinews, že nejcharakterističtějším rysem Kunderova psaní byla "mystifikace" a "nářek nad neschopností poznat svět", takže nám vlastně zbývá jen "dělat si z něj legraci". Čulík upozornil, že Kundera varoval: "Jsem aprílové dítě".
Kunderův život lze číst i jako kapesní dějiny poválečné střední Evropy, neboť jeho životem prošla velká část významných politických událostí, které tento region formovaly.
Kundera se narodil 1. dubna 1929 v moravské metropoli Brně v rodině spisovatelů a hudebníků. Jeho prvním významným dílem byl satirický román Žert z roku 1967, který se odehrává ve stalinských letech po komunistickém puči v Československu v roce 1948 a je pravděpodobně nejlepším dílem o stalinské éře v Československu.
Mezi jeho další významné romány patří Život je jinde z roku 1973 a Nesnesitelná lehkost bytí z roku 1984, v nichž zachytil rozdrcení liberálních reforem komunistického režimu známých jako Pražské jaro invazními sovětskými tanky v roce 1968 a následující léta tzv. normalizace - dusivé politické a společenské atmosféry jednoho z nejkonzervativnějších komunistických režimů ve východním bloku.
Kundera nazval československého prezidenta normalizační éry Gustáva Husáka "prezidentem zapomnění" a kultovního, k režimu vstřícného popového zpěváka Karla Gotta "idiotem hudby".
Kundera hlasitě podporoval reformy Pražského jara a měl v ně naději i po invazi 21. srpna, což vyvolalo debatu, která se odehrávala v médiích s Kunderovým současníkem, spisovatelem a pozdějším vůdcem disentu a prvním postkomunistickým prezidentem země Václavem Havlem.
Kundera také zanechal trvalou stopu v chápání střední Evropy svým esejem Tragédie střední Evropy, který vyšel v New York Review of Books v roce 1984.
Mezi jeho další významné romány patří Život je jinde z roku 1973 a Nesnesitelná lehkost bytí z roku 1984, v nichž zachytil rozdrcení liberálních reforem komunistického režimu známých jako Pražské jaro invazními sovětskými tanky v roce 1968 a následující léta tzv. normalizace - dusivé politické a společenské atmosféry jednoho z nejkonzervativnějších komunistických režimů ve východním bloku.
Kundera nazval československého prezidenta normalizační éry Gustáva Husáka "prezidentem zapomnění" a kultovního, k režimu vstřícného popového zpěváka Karla Gotta "idiotem hudby".
Kundera hlasitě podporoval reformy Pražského jara a měl v ně naději i po invazi 21. srpna, což vyvolalo debatu, která se odehrávala v médiích s Kunderovým současníkem, spisovatelem a pozdějším vůdcem disentu a prvním postkomunistickým prezidentem země Václavem Havlem.
Kundera také zanechal trvalou stopu v chápání střední Evropy svým esejem Tragédie střední Evropy, který vyšel v New York Review of Books v roce 1984.
"Kundera potvrzuje jak kontinuitu ruských tradic, tak jejich hlubokou odlišnost od evropských," napsala americko-bulharská badatelka o střední a jihovýchodní Evropě Maria Todorovová a vysvětlila, proč je podle Kundery "přilnutí střední Evropy k Západu přirozenou dispozicí" tohoto regionu.
Někteří čeští političtí a literární teoretici tuto myšlenku znovu oživují po ruské plnohodnotné invazi na Ukrajinu v únoru 2022.
Než byl Kundera nakonec v roce 1970 definitivně vyloučen z KSČ, vstoupil v mládí do komunistické strany a stalinská léta formovala veřejný diskurz o Kunderovi v jeho rodné zemi ještě dlouho po pádu komunismu v roce 1989, a to navzdory jeho kritice Moskvou prosazované komunistické vlády.
V říjnu 2008 uveřejnil český týdeník Respekt článek o vyšetřování, které v té době vedl Ústav pro studium totalitních režimů v Praze a podle něhož se měl Kundera v době svých pražských vysokoškolských studií podílet na udání mladého západního špiona Miroslava Dvořáčka, který se v roce 1950 dostal z exilu zpět do Československa a po dopadení komunistickými úřady skončil odsouzen k 22 letům vězení.
Někteří čeští političtí a literární teoretici tuto myšlenku znovu oživují po ruské plnohodnotné invazi na Ukrajinu v únoru 2022.
Než byl Kundera nakonec v roce 1970 definitivně vyloučen z KSČ, vstoupil v mládí do komunistické strany a stalinská léta formovala veřejný diskurz o Kunderovi v jeho rodné zemi ještě dlouho po pádu komunismu v roce 1989, a to navzdory jeho kritice Moskvou prosazované komunistické vlády.
V říjnu 2008 uveřejnil český týdeník Respekt článek o vyšetřování, které v té době vedl Ústav pro studium totalitních režimů v Praze a podle něhož se měl Kundera v době svých pražských vysokoškolských studií podílet na udání mladého západního špiona Miroslava Dvořáčka, který se v roce 1950 dostal z exilu zpět do Československa a po dopadení komunistickými úřady skončil odsouzen k 22 letům vězení.
Zdroj v angličtině ZDE
4050
Diskuse