25 západních zemí připravuje dohody o dlouhodobé vojenské podpoře Ukrajiny

30. 8. 2023

Na červencovém summitu NATO ve Vilniusu přijala Skupina sedmi zemí deklaraci, v níž se prostřednictvím bilaterálních závazků zavázala poskytnout "dlouhodobou podporu obraně svrchovanosti a územní celistvosti [Ukrajiny], hospodářské obnově, ochraně občanů a přání integrovat se do euroatlantického společenství". Pak deklaraci podepsalo dalších 18 zemí, včetně Nizozemska, Švédska a dalších, a nyní západní představitelé hledají způsoby, jak upevnit své závazky a omezit schopnost budoucích vlád je opustit, píše The Wall Street Journal.

Západní vlády jsou obecně připraveny Ukrajině pomoci, tato otázka spočívá na konkrétních opatřeních, řekli představitelé novinám. Neexistuje shoda na tom, jak propracované by sliby měly být. Kromě toho je nutné diskutovat s Ukrajinou o její budoucnosti, a to nejen současné, vzhledem k probíhajícímu konfliktu a vojenským potřebám. Západní vlády také potřebují koordinovat průběh bilaterálních jednání s Kyjivem a objednávky svým vlastním výrobcům obranných produktů, které by měly poskytnout nejen Ukrajině, ale i vlastním ozbrojeným silám.

A konečně je zde otázka financování.

"Všichni chceme Ukrajině pomoci, není nedostatek ochoty dát to, o co žádají, a v případě potřeby ještě více," řekl vysoce postavený evropský diplomat Financial Times ohledně probíhajících oddělených jednání o dodatečných příspěvcích do rozpočtu EU, které zahrnují finanční podporu Ukrajině ve výši 50 miliard eur během čtyř let (13 miliard eur v grantech a 33 miliard eur v půjčkách). Podle něj však "všechny peníze pocházejí ze stejných zdrojů", tedy z rozpočtů zemí EU, takže Evropané "se budou muset vzdát některých svých vlastních výdajů".

Bez přesvědčivých dohod s Ukrajinou je nepravděpodobné, že bude možné omezit agresivní postoj Moskvy, připouštějí západní představitelé. To vyvolává otázku, jak zajistit dodávky v budoucnu v případě výměny u moci v západních zemích. Trump během svého prvního prezidentství již prokázal ochotu porušit stávající smlouvy. To je také důvod, proč se některé evropské země snaží dosáhnout konkrétních dohod o zvýšení pomoci Ukrajině před koncem současného Bidenova prezidentského období. Zejména na potřebě více spoléhat na vlastní síly trvá Francie, která má silný vojenský průmysl. V Paříži se předpokládá, že závazky vojenské pomoci by měly pokrývat čtyři roky; Kremlu to objasní, že nemá cenu počítat s bezprostřední únavou Západu z války, píše WSJ.

"To, co USA musí udělat, je učinit konkrétní závazky ohledně typů zbraní, které poskytnou Ukrajině, jako jsou F-16 nebo jiné stíhačky," řekl Seth Jones, ředitel Mezinárodního bezpečnostního programu v Centru pro strategická a mezinárodní studia ve Washingtonu.

Bilaterální jednání s Ukrajinou již začala Spojenými státy a Velkou Británií, v nadcházejících týdnech by je podle vysokého francouzského představitele měla zahájit Francie.

Po setkání s Američany a Brity vedoucí kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak uvedl, že Kyjiv doufá, že první dohody uzavře do konce tohoto roku. Je třeba počkat na první bilaterální dohody se zeměmi EU nejdříve příští rok, píše WSJ s odvoláním na evropské představitele.

Zdroj v ruštině: ZDE