Válka na Ukrajině je pro USA skvělou příležitostí v Černém moři

30. 11. 2023

"Spojené státy si již dlouho uvědomují geostrategický význam černomořského regionu," uvedl v písemném prohlášení Senátu úředník ministerstva zahraničí James O'Brien. "Nejenže Černé moře hraničí se třemi spojeneckými zeměmi a několika partnery NATO, ale je také životně důležitým koridorem pro pohyb zboží - včetně ukrajinského obilí a dalších produktů směřujících na světové trhy - a nachází se zde významné nevyužité energetické zdroje."

Od vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 považují představitelé Washingtonu válku za příležitost k oslabení Ruska. Zatímco mobilizovali vojenskou a ekonomickou podporu pro obranu Ukrajiny, usilovali o to, aby v ruské armádě a ekonomice vznikly velké škody. Zatímco ukrajinské jednotky podporované Spojenými státy způsobily ruským silám velké ztráty, Spojené státy a jejich spojenci se snažili Rusko ekonomicky izolovat a omezit jeho příjmy z prodeje ropy a zemního plynu.

Spojené státy dosud poskytly Ukrajině vojenskou pomoc ve výši 43,9 miliardy dolarů a koalice přibližně 50 zemí vedená USA se zavázala poskytnout další vojenskou podporu ve výši 33 miliard dolarů.

Ačkoli američtí představitelé otevřeně hovořili o svých záměrech využít Ukrajinu k oslabení Ruska, byli opatrní v tvrzení, že provádějí tvrdé geopolitické kalkulace. Obvykle jsou američtí představitelé citliví k ukrajinskému postoji, že válka je záležitostí odporu proti ruské vojenské okupaci, zejména vzhledem k tomu, že ve válce padlo tolik Ukrajinců.

Když O'Brien 25. října hovořil před senátním výborem, poskytl přímočařejší vysvětlení amerických cílů. Nejenže válku vykreslil jako "velmi výhodný obchod" pro Spojené státy a zmínil skutečnost, že "Ukrajinci platí většinu nákladů" tím, že vedou téměř všechny boje, ale také ji popsal jako příležitost pro Spojené státy dosáhnout významných geopolitických cílů, které označil za "neuvěřitelně vzrušující".

Jedním z klíčových cílů, vysvětlil O'Brien, je posílení přítomnosti NATO v Černém moři. Vzhledem k tomu, že NATO je v Černém moři přítomno prostřednictvím členských států a partnerských zemí, vidí O'Brien příležitost využít válku k posílení vojenské přítomnosti NATO na celém území, ve vzdušném prostoru a ve vodách regionu.

Dalším klíčovým cílem, jak poznamenal O'Brien, je odtrhnout Ukrajinu a další černomořské země od Ruska a zároveň je integrovat do Evropské unie, kde budou muset dodržovat její pravidla obchodu a výroby. Celý region se podle jeho představ "stane místem, kde budeme mít velmi dobrou pozici pro kontrolu toho, co se stane, jak se budou vytvářet pravidla".

O'Brien uvedl, že Washington usiluje o vytvoření ropovodů a plynovodů, které by vedly ze střední Asie do Evropy. Střední Asie je při vývozu svých energetických zdrojů příliš závislá na Číně a Rusku, takže O'Brien zhodnotil několik možností alternativních ropovodů, které by vedly přes Arménii, Ázerbájdžán, Gruzii a Turecko.

Senátoři, kteří slyšení svolali, O'Brienovu vizi podpořili a shodli se na tom, že Černé moře zůstává oblastí velkého geopolitického významu. Senátorka Jeanne Shaheen, která vyvíjela na Bidenovu administrativu tlak, aby vypracovala oficiální strategii pro Černé moře, ocenila jeho úsilí o vytvoření "nového energetického koridoru východ-západ, který by vedl pod Černým mořem a poskytl alternativu pro energii přicházející ze Střední Asie do Evropy".

Spojené státy ve skutečnosti již po desetiletí usilují o geopolitické příležitosti v Černém moři. Z dlouholetých analýz amerických diplomatů, které zachycují uniklé diplomatické depeše zveřejněné serverem WikiLeaks, vyplývá, že američtí představitelé přikládají tomuto regionu velký význam, zejména pokud jde o energetiku. Jedním z hlavních cílů Washingtonu bylo posílení přítomnosti NATO v černomořském regionu, a to bez ohledu na varování, že takové kroky mohou Rusko vyprovokovat. 

Na plynovodech v regionu jsou závislé také americké energetické společnosti. Společnosti Chevron a ExxonMobil, které mají v Kazachstánu své pobočky, se spoléhají na ropovod vedoucí do Černého moře.

Senát aktivně zvažuje příslušné geopolitické faktory. Nedlouho po konání slyšení 25. října svolal Senát na 8. listopadu další slyšení, aby se znovu zabýval důvody války na Ukrajině. O'Brien svědčil znovu, tentokrát se k němu připojili další kolegové, kteří mu pomohli zdůraznit jeho poselství o geopolitice energetiky na Ukrajině, v Černomoří a v širším regionu.

Bývalý velvyslanec USA na Ukrajině Geoffrey Pyatt, který nyní vede americkou energetickou diplomacii, sdělil, že Spojené státy čelí mimořádným příležitostem v černomořském regionu, který označil za "jeden z opěrných bodů energetické mapy dnešní Evropy".

Jednou z nejvýznamnějších regionálních proměn je podle Pyatta "překreslování energetické mapy kolem Černého moře. Zahrnuje "novou potrubní infrastrukturu", jako je "jižní plynovodní koridor, který má přivádět plyn ze Střední Asie k evropským spotřebitelům".

Válka sice vytvořila nové možnosti přepravy zemního plynu ze Střední Asie do Evropy, ale zároveň výrazně ztížila ruský vývoz zemního plynu do Evropy. Zatímco v roce 2021 tvořil ruský zemní plyn 45 % dovozu zemního plynu do EU, nyní je to již jen 15 %.

Hlavním vítězem v geopolitickém klání jsou zatím americké energetické společnosti. S poklesem ruského exportu do Evropy se americký vývoz zvýšil, čímž se Spojené státy staly jedním z hlavních evropských dodavatelů. Pokud se Evropě podaří získat více zemního plynu ze Střední Asie, mohlo by být Rusko potenciálně zcela vyloučeno z evropského trhu.

Hlavní otázkou však zůstává, jak dlouho budou američtí představitelé považovat válku za "dobrý obchod pro Ameriku", jak ji popisuje O'Brien. Přestože Ukrajina platí většinu nákladů, počet mrtvých stále roste a konec krveprolití je v nedohlednu.

Celý článek v angličtině ZDE