Stále tajemný Nemuer

30. 4. 2024 / Soňa Svobodová

čas čtení 7 minut
 
Tak, jako je nejen pro celé řady archeologů, ale i laiků až do dnešních dnů s řadou neobjasněných tajemství obestřena i jedna z nejstarších civilizací na světě, starověký Egypt. Tak přesně, je i pro mnoho posluchačů tímto tajemstvím obestřena i jedna z českých dark-folkových kapel s názvem Nemuer, jejímž zakladatelem je známý hudební skladatel a multi-instrumentalista Michael Zann, který je mimo jiné i velkým milovníkem starověkého Egypta a jeho záhad.

Proto není divu, že se společně se svou zmíněnou kapelou, egyptology a excelentní malířkou Klárou Sedlo pustili do dosud nevídaného projektu, a to do oživení egyptské Knihy mrtvých, kterou v období vlády 19. dynastie, jenž vládla v letech 1292 - 1191 př. Kr., vytvořil egyptský písař Ani. Popisuje v ní cestu, kterou duše prochází po smrti těla. Její originál je uložený v Britském muzeu.


Pane Zann, jak dlouho jste nad tímto jedinečným projektem přemýšlel, než jste se pustil do jeho realizace?

Abych pravdu řekl, tak nad tímto staroegyptským albem jsem přemýšlel už od samotného počátku, tzn. někdy kolem roku 2014.

A za čtyři roky poté, došlo v ostravském Domě knihy k představení ukázky z egyptské Knihy mrtvých. Kdy jste se s ní poprvé seznámil vy, myslím tedy s jejím originálem?

V první řadě, bych rád uvedl na pravou míru jeden mýtus, a to ten, že Kniha mrtvých není jediná kniha. Jedná se sice o sadu zaklínadel, která měla pomoci zesnulému na cestě podsvětím, ale těch exemplářů je velmi mnoho, neboť se dělaly pokaždé na míru konkrétnímu člověku. Takže, abych odpověděl na vaši otázku:, V průběhu posledních pěti let jsem se seznámil s několika originály. Jedním z nich, je Aniho papyrus, který jsem důkladně studoval hlavně kvůli jeho dostupnosti a skvělému stavu. Co se ale týče textů alba, tam jsem vycházel z jiných papyrů patřících Nouovi, Nebsenymu a Neferwebenef Turimu. 

Jenom ti zasvěcení vědí, že vaše skupina vznikla před deseti lety, a přestože jste vydali i několik alb, tak se o ní, ví dost málo. Čím to?

To je asi dáno mou filosofií, podle které je hudba uměním a spirituální záležitostí. Proto tento experimentální projekt není tak snadno uchopitelný širokou veřejností. V rámci subkultury však povědomí o nás je dosti silné, především ve světě.

Když jsme u toho světa, tak vás hudební kritici často přirovnávají ke kapelám jako je norská Wardruna, či dánsko-norsko-německý Heilung. Co na to říkáte?

Se zmíněnými kapelami se samozřejmě známe a jsou nám žánrově blízko. My se však nezastavujeme pouze u jedné kultury, ale jdeme dál. Stejně tak i hudebně se neomezujeme jen na historické nástroje, ale mícháme to i s modernějšími. I přesto, že moje původní vize zůstává, náš projekt se neustále vyvíjí.

Důkazem čehož jsou i vaše alba, z nichž to první ,,The Irenthot´s Dream" pochází z roku 2014 a bylo zaměřeno na hudbu starověké říše Mayů, ale na těch následujících seznamujete posluchače i se starověkou babylonskou, egyptskou, keltskou a severskou hudbou, jejíž texty zpíváte v originálech. Jak hodně náročné pro vás bylo nastudování těchto starověkých originálních textů?

Nejnáročnější bylo studium staroegyptštiny - tam jsem se dostal do hloubky. Studoval jsem základy jazyka, čtení hieroglyfů a díky spolupráci s geniálním egyptologem dr. Christianem de Vartavanem i nově zrekonstruovanou výslovnost, kterou doposud nikdo takto nepoužil.

Když se ještě vrátíme k vašemu studiu staroegyptštiny, jak dlouho jste ji u dr. de Vartavana studoval?

Jednalo se o několikaleté samostudium, které bylo zcela zaměřeno ke stvoření alba. Dr. de Vartavan byl nadšený z mé práce a pomohl mi výslovnost doladit. Jinak jsem měl tu čest společně s ním promluvit pro australský podcast History of Egypt, kde se o tomto tématu mohou všichni zájemci dozvědět více.

Pro svůj jedinečný žánr je vaše hudba kritiky označována jako minimalistická, temná a stěží popsatelná, ale dle mého názoru jste jedinou českou skupinou, která konečně dokázala přinést posluchačům představu nejen o starověké egyptské hudbě, ale i o těch dalších. Souhlasíte se mnou?

Děkuji. Je to pro mě vždy kombinace studia, ponoření se do konkrétní kultury a její atmosféry, s pozdější prací s nevědomím a interpretací.

Zastavme se tedy i u vašich svým způsobem tajemných koncertů, které jsou protkané mlhou, hrdelním zpěvem, hypnotickými rytmy perkusí, prastarými hudebními nástroji, starověkými texty a výstižnými kostýmy. Tady se vás musím zeptat, zda vám s vytvořením scény a kostýmů někdo pomáhá?

Ano, spolupracovali jsme např. s ostravským divadlem a na historických rekvizitách se podílela spousta dalších šikovných lidí.


Ale vraťme se ještě ke zmíněné knize, která není vaším zcela jediným projektem, na němž v těchto dnech pracujete?

Esenci knihy jsem zhudebnil a album je již několik měsíců venku. Teď však pracujeme společně s malířkou Klárou Sedlo i na krátkometrážním filmu, který část alba obohatí o vizuál.

Veškerá vaše činnost je spojena s tajemnem, takže zažil jste při této práci i nějaké to pověstné mrazení v zádech?

Pokud u některé skladby, kterou tvořím, v nějaké fázi toto mrazení nemám, pak skladba není připravena k uveřejnění.

A když už k uveřejnění bude, tak kde budete v nejbližší době koncertovat?

18. května budeme hrát v Lipsku, v centrálním divadle na festivalu Wave Gottik Treffen. Česko máme v plánu až 13. prosince, kde budeme hrát v Praze.

V jednom ze svých rozhovorů jste zmínil, že vám připadá, jako kdyby spousta lidí žila v jakémsi otupění. A tak se vás chci zeptat, kdyby jste vlastnil kouzelný prsten, co by jste v našem současném světě, kultuře či ve společnosti s velkou chutí změnil k lepšímu?

To je těžká otázka.Vždy se dá hodně věcí zlepšit i zhoršit. Nejvíc bych si však přál, aby lidé byli schopni vnímat a poslouchat druhé. A také, aby byli schopni skutečné empatie a měli snahu druhého pochopit.

Děkuji za rozhovor.       
         

0
Vytisknout
1355

Diskuse

Obsah vydání | 2. 5. 2024