10 nejkrásnějších slov a několik odpovědí

16. 5. 2009 / Miloslav Štěrba

Anketa "Co milují francouzští školáci a co čeští školáci?" s výběrem 10 nejkrásnějších slov v chápání dětí u nás a ve Francii nechtěla být ničím jiným, než drobným postrčením k uskutečnění podobné ankety zdejšími vzácnými čtenáři BL. Např. se svými dětmi a - v případě pedagogů - s jejich žáky. A pak mohla posloužit k zamyšlení či diskuzi o prioritách pisatelů. Nic víc. Musím tudíž s politováním sdělit Tomáši Kolocovi, který položil v článku "Byl jsem mladý a balil jsem holky..." otázku “...zda pan Š. při svém výzkumu vzal v úvahu takové veličiny, jako jsou humorná recese, větší či menší míra pokrytectví, či psychický automatismus provázaný s národní tradicí diskurzu té které země?“ Sděluji: ne, nevzal.

Už méně jsem chápal myšlenky Borise Cveka v článku "Sebeobětování samo o sobě není hodnotou", který píše, že „mně osobně se láska, přátelství, svoboda, rodina, rovnost atd. nespojují s egoismem“. Sděluji, že ani mě se nespojují s egoismem. A nikde jsem to neuvedl. Ještě méně však rozumím výtce, že „pan Š. by možná čekal, že si děti vyberou jako nejhezčí slova „sebeobětování“ nebo „sebezapření“....a píše poté o „fanatismu, zotročování, zneužívání“. Milý Borisi Cveku – nečekal.

Naproti tomu souhlasím s názorem čtenáře F. Vomáčky v příspěvku "Sebeobětování? Nepochopení?": „Zdá se mi alarmující, že čeští školáci neuvádějí pojmy jako svoboda a rovnost, které představují vyšší stupeň zobecnění a abstrakce než např. přátelství....schopnost vzdálit se a odpoutat od egocentrických východisek je podstatnou dimenzí vyspělosti“.

Také mi někteří čtenáři BL napsali své stanovisko, a dovolím si zde některé citovat. Např. Mirek Hejna mi vyčítá „bezmezný obdiv k francouzskému socialismu“ nebo „že nenávist k vlastnímu národu mě (M.Š.) přivedla do emigrace....a děkuji bohu, že v sobě takovou nenávist k zemi svého zrodu nemusím nést“. Bohdaně Marvalové se nelíbí můj postup: „Sklidit takové opovržení a výsměch za upřímnost, to by se francouzským školákům určitě nepřihodilo“. Stručný byl Z. Kalík: „Je to blivajs“.

Pro klidné spaní chci citovat slova paní učitelky Hochové, která mi napsala, že uskutečnila s 60 žáky tuto anketu. S výsledkem, cituji: „Abych řekla pravdu, byla jsem překvapená“: Uvádím „její desítku“:

1. přátelé, 2. rodina, 3. láska, 4. zdraví, 5. upřímnost, 6. zábava, 7. pravda, 8. hudba, 9. spravedlnost, 10. štěstí.

Přátelé psychoanalytici, pusťte se do práce.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 15.5. 2009