Jak se vytváří nenávist proti Romům

22. 4. 2010 / Věra Říhová

Už tehdy se vytvářela nenávist vůči cikánům (tehdy to ještě Romové nebyli) , kterým se všemožně pomáhalo, aby se snáze integrovali do naší společnosti. Často proti jejich vůli. Zpočátku to občané nevnímali jako nějaké příkoří, to přišlo teprve později s korupcí bytového pořadníku.

Nevím, jestli někdo ze starších lidí pamatuje, že by znal člověka, který pobíral sociální dávky. Možná někdo takový byl. Já si pamatuji na různé úlevy pro matky samoživitelky, například slevy v mateřských školkách nebo proplacené dávky na ošetřování nemocného dítěte z fondů ROH, ale sociální dávky se poskytovaly hlavně cikánům.

Stejné to bylo s přidělováním státních bytů. Někdo dostal byt hned bez pořadníku, jiný čekal až 15 let. Nedostatek bytů byl v osmdesátých letech předmětem vysoké korupce zapříčiněné rozhodovacím právem úzké skupiny funkcionářů a přednostním právem na byt v "zájmu obce". Časté stěhování cikánů a jejich přístup k udržování bytů, kterému se dodnes říká "vybydlení", byly trnem v oku lidem, kteří čekali na přidělení bytu mnoho let nebo se do pořadníku na byt vůbec nedostali. Někteří občané se cítili být poškozeni na svých právech a svůj hněv obrátili k cikánům namísto k úředníkům.

Stejně se postupuje v dnešní době. Kdyby pan Golgo chtěl na vlastní oči vidět, jak se politicky "vyrábí" nenávist k Romům, ráda ho pozvu do našeho města, kde taková úřední "výroba" rasismu právě probíhá. Až do letošního roku neměli občané města nijak zvláštní vztah k Romům (až na malé výjimky), byli většině lhostejní.

Letos si radnice přistěhovala početnější skupinu Romů kvůli dotacím Evropské unie a aby je měla z čeho živit, odebrala nezaměstnaným občanům část sociálních dávek, které ještě v loňském roce vyplácela. Je to společností již delší dobu diskutovaná část nutných výdajů spojených s užíváním bytu. Které výdaje nutné jsou nebo nejsou, zákon nestanovuje, jsou předmětem rozhodování jednotlivců -- zvolených zástupců na radnici, kteří uznají či neuznají to, co se jim zrovna hodí do "krámu".

Svým politickým rozhodnutím odnímají občanům povinné nájemné vyplácené soukromníkům, povinné platby do fondů oprav bytových družstev a sdružení vlastníků bytů a některé další povinné platby, ze kterých se občan nemůže vyvázat. Kde ještě včera byla lhostejnost k Romům, dnes prudce narůstá rasová nenávist. Nedobrovolní dlužníci, na které se již začíná podávat návrh na exekuční vymáhání, se doslova dusí nenávistí k lidem, které považuje za příčinu svého neštěstí. Nenávist k radnici a úředníkům je přibližně stejná.

Pan Golgo nám chtěl ukázat, jak se asi cítí člověk, který se stal synonymem toho, co nemusí být stoprocentně platné. Takhle se cítí i jiné skupiny občanů, například slovo podnikatel je synonymem pro zloděje a podvodníka, slovo nezaměstnaný je synonymem pro příživníka společnosti a tak bychom mohli pokračovat.

Vrátím se k našemu českému rasismu. Jak se asi cítí Čech, kterému "vybílí" byt exekutoři a jeho nábytek včetně zařízení, na které si občan poctivě vydělával a spořil několik let (nebo splácel půjčky), prodá exekutor humanitární organizaci, která levně získané bytové zařízení daruje Romům, aby nekradli a měli čím zařídit radnicí přidělené byty, na které český občan nemá nárok ?

Jak se asi cítí občan, který si za poctivě vydělané peníze zakoupil městský byt, národním výborem zdevastovaný, za poctivě vydělané peníze si byt zrekonstruoval a podílel se na rekonstrukci domovních rozvodů, střechy a kanalizace, které radnice jako bývalý vlastník domu nehodlaly v žádném případě opravovat, a dnes mu radnice vzkazuje, že musí byt prodat a vystěhovat se, protože nezaměstnaný člověk nemá právo na vlastní bydlení ?

Jak se cítí Čech, kterému radnice odebírá životně důležitou podporu v době, kdy je občan ve skutečné nouzi vlastní vůlí nezaviněnou, přestože tento občan nikdy radnici nedlužil ani korunu, daně i poplatky platil vždy řádně a včas a ve svém městě či obci se vždy choval jako civilizovaný člověk ? Jeho volení zástupci si najednou místo svého voliče zvolili skupinu občanů, kteří je nikdy nevolili, ale na které dostanou přidělené peníze.

Jak se asi cítí Čech tváří tvář neustálé sociální antirasistické diskriminaci úředníků ? Už se o tomto problému mluvilo v souvislosti s kauzami Čunek a Jeřábková. Romskou komunitou se neustále někdo zabývá, jejich práva a bezpráví, které je na nich společností pácháno, jsou pečlivě sledované mnoha mezinárodními organizacemi.

Snaha komunistů cikány scivilizovat měla na společnost negativní důsledky, kdekdo odsuzoval to, co získávali, ale nikdo si nevšímal jejich diskriminace na školách a pracovištích. Přestože většina občanů se řídila heslem, kdo nekrade, okrádá rodinu, a kradlo se ve velkém, zloději byli pouze cikáni.

Přestože většina občanů byla špinavá a páchnoucí, neboť se v Československu na hygienu opravdu nikdy nedbalo, už od školky jsme si zpívali : "Maminka nás pochválí, že jsme jako cikáni, cikáňata." Věta : "Tady je to jako u cikánů" byla přirozenou součástí výchovy dětí k úklidům. Zvykli jsme si na to.

Dodnes se najdou lidé, kteří upozorňují na hlučnost a nepořádek kolem obydlí romské komunity. Hlučnost našich opilých občanů, muži močící na ulici, smetiště lemující naše silnice, smetiště na zahradách některých domků, byty připomínající zvířecí doupata, to je přirozená součást naší společnosti, o které nechceme nic vědět. Nikdo ale neřekne, že někteří cikáni jsou čuňata a bordeláři jako Češi. Žádný cikán také neumí tak dokonale krást jako Češi.

Nenávist k romské komunitě se přiživuje i v dnešní době a to právě nespravedlností v sociálních dávkách.

Úředníci si v tomto směru skutečně dělají, co chtějí, a v některých případech doslova rozhodují o životě a smrti občana. Rasismus v České republice je problém uměle vyvolávaný úřední cestou poškozováním základních lidských práv majoritních občanů.

Některé čtenáře jistě napadne pracovní a školní diskriminace Romů. Stejnou pracovní diskriminaci ale prožívají i starší občané, nemocní občané, ženy všeobecně a maminky malých dětí obzvlášť. My si v České republice potrpíme na škatulkování a občasné protěžování nebo diskriminaci některé ze škatulek.

Například v letošním roce některé radnice vyčlenily skupinu občanů nemající bankovní účet, kterým odebírají sociální dávky kvůli různým doplatkům na složenku. Ten, kdo bankovní účet má, sociální dávky dostane, kdo ho nemá, tomu jsou o doplatky sníženy nebo odebrány úplně. Takhle si české radnice (nevím jestli také moravské a slezské) vysvětlují ústavu a české zákony. To se ovšem netýká Romů, těm si nikdo nedovolí po kauze s paní Řápkovou sociální dávky odebrat. Dnešní úředníci rozhodují úplně stejně jako rozhodovali jejich komunističtí předchůdci.

Ano v socialismu měli občané svá práva, ale nikdo neměl povinnost tato práva občanům poskytovat. A to je problém i dnešní doby. Také dnes mají občané svá práva daná zákony a ústavou, koho to ale zajímá ?

Vytisknout